paměť je srdcem naší duše
bez ní jsme chladný palác
prázdná krabice od bot
nikdy nenošených
přesto onošených
neustálý Okeán vědomí
naporcovaný na eklektickou kolekci
neustálých a zalikajících se nových Nows
ale
cos miloval opravdu, milovat zůstaneš
i bez vzpomínek když potkáš její oči
cítíš teplo a chlad
chtíč a hlad
nenávist a radost
její a svou nedokonalost
její tvář
jak polární zář bouchá pěstmi
na nepřístupnou membránu času
a zamilováváš se pokaždý znovu
se stejnou intenzitou a euforií