Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané „The Facebook Files“  se mimo jiné dočteme, že Facebook si vede speciální seznam VIP uživatelů, pro které neplatí standardní pravidla a omezení pro publikování příspěvků. Nejvíce mě však zaujal článek z 13. září 2021 věnovaný právě vlivům aplikace Instagram na psychiku nejen dospívajících dívek. 

Mám totiž jedenáctiletou neteř. A i když má zatím od svých rodičů zakázáno používat chytrá zařízení a sociální média, je jen otázkou času, kdy se připojí do digitálního Matrixu lajků, selfies, fake news a dokonalých životů celebrit a dalších kvazi důležitých lidí. Coby člověk zabývající se zkoumáním vlivů technologií na lidské životy mám sice povědomí o tom, jak sociální média s námi manipulují, ale protože sociální média s námi manipulují podprahově na úrovni emocí a nikoli rozumu (útočí na naše touhy někam patřit), nejednou jim propadnou i ti otrlejší a odborně vzdělaní. Proto bychom neměli odmítnout vzácnou možnost se podívat na to, co Facebook sám ve svém interním auditu zjistil o vlivech své aplikace Instagram na životy lidí. A pohled to není pěkný.

Díky novinářům z WSJ jsme se dozvěděli, že Facebook se během posledních třech letech sám aktivně zajímal o vlivy svých aplikací na psychiku miliónů teenagerů. Výzkumníci této americké technologické společnosti zjistili, že i když sociální média mohou mít několik pozitivních dopadů na životy uživatelů, pro velké procento z nich, především dospívající dívky, jsou jejich produkty doslova toxické. Interní audit se zaměřuje specificky na Instagram, který se svým důrazem na fotografie mezi ostatními aplikacemi přeci jen v něčem důležitém liší. Zatímco sociální síť Facebook zdůrazňuje komentáře a sdílení informačního obsahu, mladší přírůstky do rodiny sociálních médií – Snapchat a TikTok – přitahují uživatele atraktivním, lehce chaotickým designem, ale především pro „ADHD generaci“ důrazem na krátká videa a smyčky, v nichž jde o předhánění se v tom, kdo nahraje sofistikovanější scénku či kreativněji aplikuje vtipné digitální obličejové filtry. Instagram se však zaměřuje na fotografie vypracovaných těl a fotogenické životy slavných, krásných a bohatých, které jsou dominantních lákadlem pro uživatele. To potvrzují i zaměstnanci Facebooku na jednom uniknutém příspěvku v interním diskuzním fóru, v němž stojí, že perfektní životy celebrit jsou klíčem k úspěchu Instagramu: „Není IG právě o tom?“ nahlédnout na „(velmi fotogenický) život horních 0,1 % lidi? Není to důvod, proč teenageři jsou na naší platformě?“.

Mark Zuckerberg a jeho skvadra jsou si vědomi současné i budoucí důležitosti teenagerů pro byznys sociálních médií. Připomeňme si, že v roce 2012 utratil Facebook jednu miliardu dolarů za odkoupení Instagramu, který tehdy byl malým startupem čítajícím pouhých 13 zaměstnanců. Odkoupení Instagramu neproběhlo ve zmíněném roce náhodou. Jak tvrdí analýza WSJ, podle některých interních dokumentů to bylo právě v roce 2012, kdy Facebook poprvé zaznamenal pokles počtu uživatelů z kategorie dospívajících. Odkoupením Instagramu si tak Facebook pojistil, že zůstane relevantním hráčem u této mladé skupiny uživatelů, kteří více a více preferují rychlé a lehké sdílení vizuálního obsahu namísto dnes „zastaralé“ textové komunikace.

Byznys model založený na fotkách

Důraz na vizuální prezentaci informací hraje také důležitou roli v tom, jaké problémy při používání Instagramu pociťují samotné dospívající dívky. Novináři z WSJ konkrétně reportují výzkum Facebooku, o kterém se zmínili výzkumníci Facebooku v jedné z prezentací z března 2020: vyplývá z něho, že „třicet dva procent dospívajících dívek řeklo, že když nemají dobrý pocit ze vzhledu svých těl, Instagram tento pocit zhoršuje“. Jiný interní slajd prezentace z roku 2019 tvrdí, že Instagram „zhoršil problémy související s vnímáním vlastního těla u jedné ze tří dospívajících dívek“. Aniž by se výzkumníci Facebooku ptali dotázaných na vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících, v další prezentaci čteme, že „teenageři viní Instagram ze zhoršení úzkostí a deprese“ a „takto reagovali sami od sebe a napříč spektrem všech skupin”.

Teorie sociálního srovnávání

Wall Street Journal píše, že Facebook zkoumal, proč specificky Instagram je tak toxickou aplikací pro dospívající dívky. V celkově pěti prezentacích se v posledních 18 měsících Facebook zabýval také tím, jakou roli hraje fenomén „sociálního srovnávání“ a proč se týká především Instagramu, nikoli sociálních médií jako takových. Zmíněnou „teorii sociálního srovnávání“ představil dávno před nástupem internetu v roce 1954 americký sociální psycholog Leon Festinger. Teorie zhruba vysvětluje, že lidé si vytváří obrázek svého vlastní hodnoty (sebehodnocení), svých názorů, atraktivity svého vzhledu, svých hodnotových systémů na základě srovnání s ostatními lidmi. Festinger upozorňuje, že se srovnáváme především s lidmi, kteří jsou nám na pomyslném společenském žebříčku blízcí. Jinak řečeno, budeme se spíše srovnávat s našimi spolužáky ve škole, s kolegy v pracovním prostředí, nebo v blízkosti místa, kde bydlíme, spíše než s nějakou celebritou, jejíž život je pro nás příliš vzdálený, abychom na základě jejího života upravovali drasticky naše chování. Za normálních okolností se srovnáváme „směrem nahoru“ pouze s o málo lepšími lidmi, pokud se chceme inspirovat k nějakému osobnímu zlepšení (vzdělání, pevnější tělo, cestování apod.). Naopak „směrem dolů“ se srovnáváme s lidmi, kteří jsou na tom jen o trochu hůře, než my sami. Důvodem je to, že příliš skvělý vzor bude pro nás nedosažitelný, a tak nebude plnit roli inspirace, nýbrž povede k negativním pocitům. Naopak srovnávat se s někým, kdo vede znatelně horší život než my sami, nám nepřinese kýžený hřejivý pocit zadostiučinění, že náš život je lepší.

Stará a nová média: Od celebrit ke spolužákům

Asi většina z nás si dokáže vzpomenout na situaci, kdy měli naše neteře, dcery, synové (nebo dokonce my sami) špatnou náladu z toho, že nějaká celebrita v televizi nebo online vypadá o dost lépe, anebo že ten či onen sportovec je o tolik lepší. Srovnávání se s ostatními není nic nového a patří k našemu chování od nepaměti. Televize, rádia a tiskoviny, tedy tzv. stará média, toho také maximálně využívají. Celá kategorie bulvárních novin de facto zneužívá lidské tendence zjišťovat svou hodnotu (v nepřítomnosti jiných ukazatelů) ve vztahu k tomu, jak si stojíme v porovnání s nejúspěšnějšími lidmi. Čtenáře možná překvapí, že i po zhruba sedmdesáti letech ženského emancipačního hnutí a systematického boření mýtů a stereotypů ze strany humanitních a sociálních věd, nám empirická výzkumná šetření říkají, že ženy z generace mileniálů (ročníky 1975 až 2000) stále více než muži vyhledávají zprávy a bulvární tisk věnující se celebritám (47 % žen versus 23 % mužů), stylu a módě (44 % versus 10 %) neb zdraví a fitness (49 % versus 32 %). Ve starých médiích málokdo vidí v pravidelných intervalech, zdali vůbec, skvělé životy svých kamarádů, spolužáků nebo kolegů práce, neboť z ekonomických důvodů si stará média nemohou dovolit platit čas na lidech, které nikdo nezná a nemají pro dané médium komerční hodnotu. Stará média nám tak stručně řečeno nabízejí srovnání pouze s celebritami a sportovci, kteří jsou mediálně nejzajímavější. Z psychologického hlediska jsou nám jejich životy ale vzdálené, nikdy jsme je neviděli a nikdy nebudou součástí našich každodenních životů.

Nová média, včetně sociálních sítích, se v tomto liší. Již to nejsou ředitelé nebo produkční velkých mediálních domů, kteří určují, kdo se na našich obrazovkách v pokojíku objeví. Nová média demokratizovaly mediální prostor, takže pokud máme zájem (a ukazuje se, že máme), mohou se na našich počítačových a mobilních obrazovkách objevit naši přátelé, kolegové a kolegyně. V historii médií a vlastně lidské existence se jedná o zásadní zlom a bezprecedentní situaci. Nyní máme možnost se 24 hodin denně a 7 dní v týdnu porovnávat s našimi vrstevníky. A přestože na rozumové úrovni víme, že bychom neměli trávit tolik času na Facebooku nebo Instagramu, naše milióny let staré emocionální části mozku převládají a my si nemůžeme pomoci. A ukazuje se, že na této sociálně-mediální digitální droze jsou nejvíce závislé právě dospívající dívky. 

V další studii zaměřené na americké a britské teenageři, jak reportuje WSJ, zjistil Facebook, že více než 40 % uživatelů instagramu tvrdí, že se cítí „neatraktivní“ a tento pocit začal po používání aplikace. Důležitou informací z odkrytých dokumentů je, že další výzkum tvrdí, že dospívající uživatelé Instagramu vědí, že je aplikace pro ně škodlivá a chtějí na ni trávit méně času, ale nemají dostatečnou vůli se tak chovat. Dospívající uživatelé podle interního výzkumu Facebooku tvrdí, že se cítí „závislí“, ale že si nemohou pomoct, protože cítí povinnost být online, aby jim něco důležitého neuniklo.

Studená data a reálné životy

(Zdroj: Wall Street Journal, článek Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show)

Vedle syrových dat a analýzy dokumentů se investigativní článek WSJ snaží poměrně slušně dát tomuto tématu i konkrétní lidskou tvář. Zmiňuje se o svém rozhovoru se studentkami Destinee Ramosovou (17 let) a Isabelou Yoblonski (18 let). Ty WSJ řekly, že během koronavirové pandemie cítili o to větší nutnost být online na Instagramu: „pokud jste chtěli ukázat přátelům, co právě děláte, museli jste jít na Instagram“. Studentky se také zapojily do národní studentské vědecké soutěže, pro kterou připravili dotazníkové šetření o psychickém zdraví svých vrstevníků ve vztahu k používání sociálních médií. Podařilo se jim zjistit, že z 98 respondentů přibližně 90 % potvrdilo, že sociální média zhoršují jejich psychické zdraví. 

Pro další studentku Molly Pittsovou (17 let) byl Instagram způsobem, jak zjistit po přestěhování do nové střední školy, kteří studenti a studentky jsou v novém kolektivu nejoblíbenější. Stačilo jí k tomu si najít instagramové profily svých nových spolužáků a podle počtu „followerů“ zjistila, se kterými spolužáky je dobré se bavit. Studentka Molly řekla novinářům z WSJ, že ji přijde, jako kdyby všichni její spolužáci měli číslo o počtu sledujících na sociálních sítích vytetované na čele. Mně osobně při čtení těchto vět z WSJ článku zamrazilo a vzpomněl jsem si na sociální kredit v Číně anebo epizodu „Nosedive“ z dystopického (a skvělého) seriálu Černé zrcadlo, která vyobrazuje svět, kde absolutně vše, co děláme, je hodnoceno ostatními lidmi přes mobilní aplikaci, v níž každý člověk má své číslo představující společenskou oblíbenost a de facto i lidskou hodnotu. Toto číslo je veřejně dostupné a v podstatě kdokoli vám může během dne číslo zlepšit nebo zhoršit podle toho, jak jste k nim laskaví (tzv. jak jim „lezete do zadku“). V takovém světě není potřeba diktátor hrozící vojenskou okupací, lidé se sami autocenzurují a skoro nikdo se neodváže říct něco, co by vybočovalo z dominatního proudu myšlení dané společnosti. Vede to k šedému průměru, klišé na každém rohu a enormní povrchnosti na všech úrovních společnosti. Ale dost o našem světě a zpět k Instagramu.

(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)

Algoritmy, lajky a závislosti

Celou situaci se závislostí na Instagramu zhoršuje funkce „Explore“ (Prozkoumej). Ta v aplikaci pomocí algoritmů specificky navrhuje obsah pro daného uživatele podle to, co dříve uživatel hledal nebo „lajkoval“. Jakmile jednou uživatel vyhledá nebo olajkujete například video tematicky zaměřené na hubnutí a posilování hýžďových svalů, instagramový algoritmus v záložce Explore bude zobrazovat další populární videa věnovaná posilování, která se snaží motivovat k hubnutí, ale zároveň vyobrazují těžce dosažitelné ideály, čímž spouští u mnoho uživatelů úzkostlivé a depresivní vztahy vyvolané myšlenkami, že člověk není dostatečně dobrý.

Podle interních dokumentů se Facebook aktivně snažil snížit negativní vlivy Instagramu tím, že dlouhodobě experimentoval s možností skrýt počet „lajků“, které zásadně přispívaly k úzkostlivým stavům mnohých uživatelů. Skrývání lajků bylo testováno v rámci projektu nazvaného Projekt Daisy. Opět díky interním dokumentům Facebooku z roku 2020 ale víme, že tato možnost nezlepšila psychické zdraví uživatelů. Přesto v květnu tohoto roku Facebook a Instagram spustily pro všechny uživatele možnost „lajky“ skrývat. Podle WSJ reportáže to bylo především na popud vysoce postavených manažerů Facebooku, kteří se domnívali, že veřejné představení této nové funkce pomůže Facebooku vypadat, že se skutečně stará o psychické zdraví svých uživatelů: „Spuštění Daisy bude přijato novináři a rodiči jako silný indikátor toho, že se Instagram stará o své uživatele, především vedle dalších pozitivně naladěných funkcí, které budeme spouštět“. Facebook svůj záměr zlepšit svou image opravdu masově propagoval. Ředitel Instagramu, Adam Mosseri, dostal speciální úkol udělat z aplikace pro uživatele bezpečné a speciální místo. Na začátku roku poskytl pro New York Times rozhovor, kde Mosseri tvrdí, že určitá hysterie a kritické ohlasy jsou běžné pro všechny typy nových médií. Tvrdí, že již v antickém Řecku lidé kritizovali filozofa Platóna, protože začal své myšlenky zapisovat, kdežto tehdejším dominantním názorem bylo, že psaní zničí schopnosti si věci pamatovat. Mosseri má pravdu. Otázku vlivu psaní (obecněji gramotnosti) na schopnosti si věci pamatovat najdeme ve známém platónském dialogu Faidros. Již ale zapomíná na to, že vlivy jakékoli technologie nikdy nelze předem odhadnout a z historie médií a techniky víme, že reálné vlivy technických inovací začínáme pociťovat až s velkým zpožděním, desítky, ba někdy stovky let potom, co byla daná technologie poprvé rozšíření mezi lidmi ve společnosti. Ať už si myslíme o této filozofické debatě nad vlivem médií a technologií cokoliv, faktem je, jak připomíná WSJ, že Mosseri byl nucen veřejně přiznat, že Projekt Daisy situaci vlastně příliš nezlepšil. Mosseri ale zůstává optimistický, že se podaří Instagramu najít správný lék na to, jak včasně identifikovat uživatelé, pro které používání Instagramu se skutečně může stát problematické.

Co tvrdí odborníci?

Přes všechny indicie a existující psychologické a sociologické teorie, že sociální síť Instagram může být nebezpečnou aplikací pro teenagery, a především již zmíněné dospívající dívky, prohlásil ředitel Facebook Mark Zuckerberg při slyšení v americkém kongresu z března 2021, že „Výzkum, který jsme viděli, tvrdí, že používání sociálních aplikací pro spojení s dalšími lidmi může mít pozitivní dopad na psychické zdraví“. Jinak řečeno, kouření je pro vás zdravé, není třeba se ničeho obávat. Známý sloupkař Jonathan Freedland se v britském Guardianu správně ptá, zda náhodou nejsme všichni digitální kuřáci 21. století a Facebook není hlavou tabákového průmyslu, který se snaží všem „nabulíkovat“, že konzumovat Facebook je zdravé a čím více, tím lépe. 

Co na situaci s Instagramem říkají odborníci? Tak například WSJ cituje Angelu Guarda, ředitelku programu pro poruchu příjmu potravy při významné americké nemocnici Johnse Hopkinse, který působí i coby docentka psychiatrie na fakultě medicíny při Univerzitě Johnse Hopkinse. Ta tvrdí, že má zkušenosti s mnoha rodiči, kteří si stěžují, že se jejich děti se naučili ze sociálních sítí různé tipy o tom, jak omezit příjem potravy nebo vyvolat zvracení. Docentka Guarda odhaduje, že u přibližně poloviny pacientů může za tyto problémy Instagram a další sociální média.

​​

(Zdroj fotografie: Beth Macdonald na Unsplash)

V současné době zřejmě nejznámějším americkým akademikem, který se věnuje vlivům sociálních médií na děti a dospělé, je sociální psycholog Jonathan Haidt. Doporučuji jeho knihu napsanou společně s Gregem Lukianoffem – Rozmazlování americké mysli (v originále The Coddling of the American Mind), v níž autoři se pokouší identifikovat současné dění v americké společnosti, především na amerických univerzitách, kde čím dál tím větší množství studentů a studentek vykazují psychické problémy, úzkostlivé stavy, vyžadují přísné trestání tzv. „mikroagresí“, vyžadují, aby vyučující předem upozorňovali na nepříjemný obsah v probírané knize nebo látce (tzv. trigger warnings) a v neposlední řadě si Haidt a Lukianoff všímají vzrůstající autocenzury učitelů.

Haidt efekty sociálních médií začal studovat kolem roku 2015 a je zastáncem teorie sociálního porovnávání coby jedné z hlavních přičin krize spojené s psychickými problémy dospívajících dívek. Haidt v podcastu pro australský konzervativně laděný magazín Quillette tvrdí, že Instagram drasticky zhoršuje běžné úzkostlivé problémy dospívajících dívek, které se týkají vzhledu, statusu uvnitř vrstevnické skupiny, stejně tak jako nepřímé šikanování, jež mezi dívkami neprobíhá fyzickou, ale slovní agresí pomocí šíření drbů a společenské ostrakizace. Haidt tvrdí, že ne všechny digitální média mají stejné negativní vlivy. Například si všímá, že dospívající chlapci tráví mnohem více času než dívky u počítačových her. Počítačové hry podle Haidta mají skutečně pozitivní dopady na vývoj kluků díky tomu, že upřednostňují komunikaci v reálném čase, nutnost naučit se disciplínu, schopnost spolupráce apod. Zatímco Instagram je o nepřímou komunikaci, kde dívky jsou nabádány k tomu, aby fotily své tělo a svůj život a pak čekají na „lajky“, které validují jejich vzhled a pozici v rámci vrstevnické sociální skupiny kamarádů, především ostatních dívek. Haidt zároveň potvrzuje dříve zmíněné studentky, kde prestiž a sociální postavení na Instagramu se skutečně čím dál tím více přelévá do prestiže v reálném životě. 

I když je podle Haidta nemožné plošně zakázat svým dětem přístup na sociální sítě, měli by se rodiče začít více informovat o vlivů sociálních médií na vývoj dětí, a také začít požadovat po svých politicích možnost ustanovit v zákoně navýšení minimálního věku pro používání aplikací typu Instagram. Haidt by ideálně stanovil limit na 16 a více let, ale věří, že realističtější volba je povolit dětem sociální média od 14 let.    

Mark Zuckerberg si Haidta dvakrát pozval do Facebooku, aby spolu probrali potenciální negativní vlivy sociálních aplikací. Zuckerberg se nechal podle WSJ slyšet, že současný výzkum týkající se vztahu psychického zdraví u dospívajících a užívání sociálních médií je stále neučitý a dostatečně jasně neukazuje na to, že sociální média jsou přímým viníkem ve vzrůstající krizi psychického zdraví dospívajících.

Na jednu stranu měl Zuckerberg pravdu. Výzkum kolem roku 2019 nebyl jasný. Potížem však je, že věda pro jakékoli jasné závěry potřebuje velké množství dat, které však nebyly dostupné. A to z toho důvodu, že veškerá data o používání Facebooku nebo Instagramu vlastní právě Facebook a jako komerční subjekt není – zatím – povinen sdílet svá interní a proprietární data s výzkumníky a univerzitami. 

To se ale může lehce změnit. I díky investigativní práci novinářů z Wall Street Journal jsme se konečně poprvé dozvěděli, že Zuckerberg nejspíše lhala a Facebook měl již delší dobu množství dat a výzkumu, které odkryly reálné škodlivé efekty Instagramu.

Dalším krokem by mohla být určitá forma regulace a požadavek na transparenci dat i algoritmů aplikací typu Facebook a Instagramu. Pokud lidé a rodiče především se začnou dožadovat, aby novodobý tabákový průmysl, kterým se sociální média začínají svými škodlivými vlivy stávat, byl pod větším dohledem a byl ochotný sdílet interní data, budeme mít větší přehled o tom, co s námi možná nejdůležitější sociální technologie 21. století dělají. Nyní jsme odsouzeni věřit prodejci tabáku, že cigarety jsou pro nás nikoli nezdravé, ale dokonce blahodárné. Rodiče jsou běžně zhrození, když poprvé uvidí svou 14 letou dceru kouřit na rohu školy. Možná je čas na to, aby podobně kriticky reagovali na to, když si jejich dcera založí profil na Instagramu. Já se pokusím udělat maximum, aby má neteř neměla potřebu definovat hodnotu svého lidství prostřednictvím spoře oděných selfies a lajků na sociálních sítích. Pokud mě to dělá politickou konzervou, přijímám tuhle nálepku rád a dobrovolně.

Zdroje

[1] https://www.americanpressinstitute.org/publications/reports/survey-research/differences-within-millennials/

https://www.theguardian.com/commentisfree/2021/oct/08/facebook-tobacco-industry-research-harm-causes

https://quillette.com/2021/10/04/instagram-and-the-teen-girl-mental-health/