[{"data":1,"prerenderedAt":62},["ShallowReactive",2],{"post-fr-postkognitivisticke-hci-svet-medii-17-cast":3,"translation-fr-postkognitivisticke-hci-svet-medii-17-cast":61},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":27,"tags":29,"tagsResolved":30},10177718,"16. 11. 2026","2026-11-16T05:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-svet-medii-17-cast","2026-11-16T06:00:00","postkognitivisticke-hci-svet-medii-17-cast","cs",959,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Svět médií (17. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Mark Deuze ve své knize \u003Cem>Media Life\u003C\u002Fem> používá termín „média“ zaměnitelně s „informačními a komunikačními technologiemi“, kdy jeho definice pojímá „jakékoli systémy (symbolické nebo technologické), které umožňují, strukturují nebo umocňují mezilidskou komunikaci“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Tezí jeho knihy je tvrzení, že nežijeme vedle nebo pouze \u003Cem>společně s\u003C\u002Fem> technologiemi a médii, ale že \u003Cem>žijeme uvnitř médií\u003C\u002Fem>. Média jsou v dnešním západním světě všudypřítomná a všeprostupující. Deuze nabádá, abychom akceptovali fakt, že naše společnost je plně mediatizovaná, a začali chápat vztah člověka a technologií právě touto optikou. To ale znamená, že technologický a sociální determinismus nejsou vhodné nástroje, jak se na mediatizovanou společnost dívat, neboť implicitně předpokládají, že technologie stojí mimo společnost a zcela determinuje její chod, jak to vidíme v případě technologického determinismu, respektive, že společnost má zcela pod kontrolou technologii a že nedochází ke zpětnému ovlivňování sociální sféry technologiemi, jak by tvrdil sociální a kulturní determinismus. Deuze poznamenává, že žádný ze zmíněných determinismů řádně nevysvětluje skutečný vztah člověka a technologie, který se spíše než prvenstvím jednoho před druhým vyznačuje vzájemnou závislostí. Deuze se s dalšími již citovanými teoretiky přiklání k neodlučnosti sociálního a technologického. Média jsou sociotechnickým tkanivem našich životů, nelze je odstranit a odolávají všem snahám o svou likvidaci, jak komentuje Petříček, „jsme odsouzeni ke zprostředkovanosti“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Přijímání médií je usnadněno tím, že se nám postupně vytrácejí z našeho fenomenologického vnímání každodennosti. Stávají se pro nás neviditelnými a vždy po ruce, což je jeden z cílů přístupů všudypřítomné a ambientní výpočetní techniky, ale zároveň se tím prohlubuje naše nevědomost o tom, \u003Cem>co s námi média dělají\u003C\u002Fem>. Uniká nám, že média jsou součástí rozsáhlé technologické infrastruktury dalších objektů a procesů, které nejsme s to vnímat. Stávají se černou skříňkou, do které většina společnosti nevidí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podle Flussera\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> se vytváří nová nerovnost ve společnosti, která připomíná rozštěp mezi analfabetickou veřejností a intelektuální elitou ztělesněnou církví, která uměla číst dominantní kód tehdejší doby: abecedu. Především katolická církev a kněžská gramotná elita se staly pro zbytek společnosti \u003Cem>médiem\u003C\u002Fem> mezi Bohem a pozemským životem. Kněží vykládali svět a jejich interpretace světa ovlivnila životy mnoha lidí. Po matematizaci společnosti započaté Galileem a rozvedené Descartesem, pro které svět byl velká kniha psaná jazykem matematiky, se postupně dominantním kódem stává právě matematika. Ti, kteří ji ovládají, jsou novými vykladači světa, protože disponují modely pro predikci a vysvětlení toho, jak svět funguje. Přestože Flusser nekomentoval rozmach sítě sítí internet, mým názorem je, že jeho myšlenky v době všudypřítomné výpočetní techniky, mobilních aplikací a debaty o tom, že programování by se mělo ve školní docházce stát novým typem povinné gramotnosti, jsou stále, ne-li více, platné. Lidé, kteří umí matematizovat a algoritmizovat přírodní i sociální svět, jsou novými „médii“ a vykladači světa, ve srovnání se středověkem jim v tom nahrává změna paradigmat, kdy jsme se od teologie přesunuli ke scientismu a materialismu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Nelze však očekávat, že celá společnost se bude skládat pouze z vědců, matematiků či programátorů, jak si představoval například jeden z moderních praotců dystopického románu Yevgeny Zamyatin ve svém díle \u003Cem>My\u003C\u002Fem>. Věda i matematika se naučily zpřístupňovat své výsledky veřejnosti pomocí popularizačních článků a knih. Jakou formu popularizace lze nalézt ve Světě médií? Kognitivní semiotik Göran Sonesson poznamenává podobně jako Mark Deuze, že dnešní běžný život je hluboce mediovaný neviditelnými médii, které „se ztrácejí v přirozených uživatelských rozhraních [interface]“ a „vytrácejí [se] coby infrastruktury každodenních interakcí“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Zatímco sociologické studie vidí novomediální technologii optikou sociálně-kulturního determinismu jako produkt nebo rozšíření sociálních vazeb\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, sociolog Nicholas Gane se ptá, zdali v dnešní síťové, informační společnosti a plně mediatizované společnosti založené na rychlosti a distribuovaných vztazích napříč časoprostorem plní sociologie svou úlohu, pokud se zaměřuje pouze na lidské vztahy. Stejnou otázku si klade Vilém Flusser ve svém díle \u003Cem>Do universa technických obrazů\u003C\u002Fem>. Pro Flussera technické obrazy nezrcadlí nějakou již existující realitu, ale aktivně konstruují a prezentují nové významy a realitu na „klamné povrchy“, které příjemcům navrhují způsob života. Tím se mění společenská struktura, kterou klasická sociologie, pro níž je člověk hlavní objekt zájmu, nemůže podle Flussera vhodně postihnout, není platná pro společnost, v jejíž středu nestojí lidé, ale technické obrazy a vztahy mezi technickým obrazem a člověkem, které se stávají „centrálním problémem každé budoucí kulturní kritiky a všechny ostatní problémy se musí uchopovat odtud“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Gane proto navrhuje, že by se sociologie pro porozumění dnešnímu Světu médií měla zaměřit na „[interface] mezi lidmi a technologiemi a [...] na jeh[o] radikální transformativní sílu“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podobně Deuze cituje Stevena Johnsona, který říká, že „společnost funguje stále ve větší míře na základě kultury rozhraní – způsobu bytí vycházejícího z toho, jak lidé prostřednictvím médií rozumějí informacím [...] a komunikaci [...].“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> Určité shrnutí symbiotického vztahu mezi člověkem, technologií a rolí interface poskytuje Deuze citací rakouského teoretika médií Christiana Fuchse, který podotýká, že „jakýkoli technologický systém je také systémem společenským, protože technika lidskou komunikaci umožňuje i omezuje a zároveň lidé techniku znovu vytvářejí a tvarují tím, že ji produkují, komunikují a konzumují“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a sociolog Scott Lash říká, že pro správné pochopení našich životů v médiích je nutné si uvědomit, že náš vztah ke světu mediovaný technologickými systémy z nás dělá rozhraní [interface] lidí a strojů, konjunkcí organických a technologických systémů\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Shakespeare možná kdysi napsal, že celý svět je jeviště. V době internetu věcí a všudypřítomné výpočetní techniky se svět podle teoretiků nových médií Boltera a Grusina spíše než na jeviště transformuje na jeden velký počítačový interface\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Jak psal Gane a Flusser, pro novomediální svět naplněný technologií je nutné zkoumat a porozumět světu „na rozhraní“, na styčném bodu mezi sociálním a technologickým, studovat reflexivní a projektující povrch i hloubku interface, který nám zpřístupňuje funkce a obsah sociotechnické asambláže. Aniž bychom to plánovali, zdá se, že s exponenciálním nárůstem technologií ve společnosti a její provázaností skrze informační sítě nám za našimi zády taková jedna sociotechnická asambláž vskutku planetárního měřítka vyrostla. Teoretik Benjamin Bratton se ale naštěstí rozhodl ji pro nás důkladně prozkoumat a popsat ve své knize The Stack.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast\u002F\">6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-kognitivismus-a-kognice-v-hci-7-cast\u002F\">7. část: Kognitivismus a kognice v HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-kritika-kognitivismu-norman-dreyfus-winograd-a-flores-suchman-8-cast\u002F\">8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-postkognitivisticke-hci-teorie-a-edmund-husserl-9-cast\u002F\">9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-martin-heidegger-a-analyza-prostredku-10-cast\u002F\">10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-znak-hermeneutika-a-metafyzika-pritomnosti-11-cast\u002F\">11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-postfenomenologie-a-ihdeho-analyza-vztahu-clovek-technologie-12-cast\u002F\">12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-verbeekovy-vztahy-kyborga-a-imerze-hlavni-koncepty-postfenomenologie-13-cast\u002F\">13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-rozsirena-kognice-14-cast\u002F\">14. část: Rozšířená kognice\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-distribuovana-kognice-15-cast\u002F\">15. část: Distribuovaná kognice\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-technologie-v-novomedialni-teorii-a-konvergence-medii-16-cast\u002F\">16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>17. část: Svět médií\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">11 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8, s. 9.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>PETŘÍČEK, Miroslav, 2009. Myšlení obrazem: průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé. Praha: Herrmann. ISBN 9788087054185, s. 13.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FLUSSER, Vilém, 2013. Alfanumerická společnost. BOSÁK, Petr a Robert JANSA. \u003Cem>Proto: grafický design a současné umění\u003C\u002Fem>. V Praze: Tranzit.cz, s. 73-81. ISBN 9788087259221.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Citováno v: DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8, s. 169.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GANE, Nicholas, 2006. Speed up or slow down? Social theory in the information age. \u003Cem>Information, Communication &amp; Society\u003C\u002Fem> [online]. 9(1), 20-38 [cit. 2018-02-28]. DOI: 10.1080\u002F13691180500519282. ISSN 1369-118X. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\u003C\u002Fa>, s. 33.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FLUSSER, Vilém, 2001. \u003Cem>Do universa technických obrazů\u003C\u002Fem>. Praha: OSVU. Eseje. ISBN 80-238-7569-8, s. 51.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GANE, Nicholas, 2006. Speed up or slow down? Social theory in the information age. \u003Cem>Information, Communication &amp; Society\u003C\u002Fem> [online]. 9(1), 20-38 [cit. 2018-02-28]. DOI: 10.1080\u002F13691180500519282. ISSN 1369-118X. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\u003C\u002Fa>, s. 32–33.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8, s. 37.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8, s. 37.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8, s. 37.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN, 1999. \u003Cem>Remediation: understanding new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0262522799, s. 196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">6 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN, 1999. \u003Cem>Remediation: understanding new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0262522799.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DEUZE, Mark, 2015. \u003Cem>Media life: Život v médiích\u003C\u002Fem>. Přeložila Petra IZDNÁ. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FLUSSER, Vilém, 2001. \u003Cem>Do universa technických obrazů\u003C\u002Fem>. Praha: OSVU. Eseje. ISBN 80-238-7569-8.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FLUSSER, Vilém, 2013. Alfanumerická společnost. BOSÁK, Petr a Robert JANSA. \u003Cem>Proto: grafický design a současné umění\u003C\u002Fem>. V Praze: Tranzit.cz, s. 73-81. ISBN 9788087259221.\u003C\u002Fli>\u003Cli>GANE, Nicholas, 2006. Speed up or slow down? Social theory in the information age. \u003Cem>Information, Communication &amp; Society\u003C\u002Fem> [online]. 9(1), 20-38 [cit. 2018-02-28]. DOI: 10.1080\u002F13691180500519282. ISSN 1369-118X. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\">http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F13691180500519282\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>PETŘÍČEK, Miroslav, 2009. Myšlení obrazem: průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé. Praha: Herrmann. ISBN 9788087054185.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{},[28],4,[],[31,38,50,55],{"id":32,"name":33,"slug":34,"taxonomy":35,"names":36,"slugs":37},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":33,"cs":33,"es":33,"fr":33},{"cs":34,"en":34,"es":34,"fr":34},{"id":39,"name":40,"slug":41,"taxonomy":35,"names":42,"slugs":46},10584888,"new media","new-media",{"en":40,"cs":43,"es":44,"fr":45},"nová média","nuevos medios","nouveaux médias",{"cs":47,"en":41,"es":48,"fr":49},"nova-media","nuevos-medios","nouveaux-medias",{"id":51,"name":52,"slug":52,"taxonomy":35,"names":53,"slugs":54},10948720,"interface",{"en":52,"cs":52,"es":52,"fr":52},{"cs":52,"en":52,"es":52,"fr":52},{"id":56,"name":57,"slug":58,"taxonomy":35,"names":59,"slugs":60},10688184,"UX","ux",{"en":57,"cs":57,"es":57,"fr":57},{"cs":58,"en":58,"es":58,"fr":58},null,1794832289564]