[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-fr-notes-de-lecture-lev-manovich-the-language-of-new-media-principes-des-nouveaux-medias":3,"translation-fr-notes-de-lecture-lev-manovich-the-language-of-new-media-principes-des-nouveaux-medias":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},554,"15. 04. 2015","2015-04-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fzapisky-z-lev-manovich-the-language-of-new-media-principy-novych-medii","2025-07-05T12:39:09","2025-07-05T10:39:09","zapisky-z-lev-manovich-the-language-of-new-media-principy-novych-medii","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fzapisky-z-lev-manovich-the-language-of-new-media-principy-novych-medii\u002F",{"rendered":17},"Zápisky z: Lev Manovich — The Language of New Media (Principy nových médií)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Níže uvádím stručný výpis bodů z Manovichových principů nových médií, které považuji nejen za důležité, ale i za zajímavé. Doporučuji je nepovažovat za vyčerpávající interpretaci toho, co se Manovich ve své knize snaží říct. Ale k těmto výpiskům se sám vracím, když si chci připomenout hlavní body předtím, než se pustím do hlubší analýzy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"numericka-reprezentace\" id=\"numericka-reprezentace\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Numerická reprezentace\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>všechny nová média jsou založena na digitálním kódu (ať už při vzniku nebo převodu z analogového zdroje)\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Neomediální dílo lze formálně matematicky popsat\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Neomediální díla lze algoritmicky měnit, upravovat\n\u003Cul>\n\u003Cli>Médium je programovatelné\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>digitalizace: vzorkování a kvantifikace\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>ne všechna stará média jsou spojitá: film, tónové fotografie, tisk\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Jaký je důvod toho, že nová média jsou spojitá?\n\u003Cul>\n\u003Cli>Lidský jazyk je též spojitý\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Pokud je základní komunikační nástroj spojitý, je možné očekávat, že další prostředky komunikace budou také spojité\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Vychází se z logiky Fordismu, Industriální dělby práce, standardizace, montážní linky, kde výroby byla rozdělena na jednotlivé úkony, které šlo dobře optimalizovat a případně nahradit pracovníky\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Nová média ale předjímají spíše logiku post-industriální společnosti\n\u003Cul>\n\u003Cli>Kde média jsou tvořena na objednávku\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"modularita\" id=\"modularita\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Modularita\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Princip fraktálnosti média\n\u003Cul>\n\u003Cli>Kombinací nejmenších diskrétních prvků se tvoří větší a větší celku, přesto lze vždy upravit prvky na jakékoli úrovni\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Tato modularita se nachází v HTML, MS Word, atd.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>V podstatě se jedná o princip, který ztělesňuje Objektivně orientované programování\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"automatizace\" id=\"automatizace\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Automatizace\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Princip 1 a 2 umožňují, aby část tvůrčího procesu byla automatizována\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Příkladem je automatické generování webových stránek na základě vstupu nebo dat o uživateli\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Každá počítačová hra obsahuje AI, umělou inteligenci\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>není problém vytvořit novomediální dílo, ale najít jej.\n\u003Cul>\n\u003Cli>Nalézt, znovuvyužít již existující média je snadnější, než je znovu tvořit\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"variabilita\" id=\"variabilita\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Variabilita\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Tvar, vzhled neomediálního díla není fixní, může existovat potenciálně v někonečně verzích\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Stará média šlo kopírovat, ale kopie byly identické = logika průmyslového věku\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Nová média jsou variabilní, tekutá, proměnlivá\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Nová média vycházejí vstříc logice post-industriální společnosti\n\u003Cul>\n\u003Cli>Přístup právě včas, přístup na vyžádání, úprava nového média podle uživatele, atd.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>média uložené v Databázích, které se samy stávají kulturní formou\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Je možné oddělit obsah a rozhraní. Na základě stejných dat lze vytvořit několik různých rozhraní.\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Nové média mohou využívat informace o uživateli a automaticky přizpůsobovat svůj vzhled, funkce\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Novým médiem lze procházet pomocí strukturovaného MENU; Nové médium nemá často předem stanovené, jak jím uživatelm má procházet. \u003Cstrong>Struktura nového média, respektive prezentované informace se odvíjí od kognitivního procesu uživatele\u003C\u002Fstrong>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Hypermédia, hypertext, propojení médií\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Pravidelné aktualizace média, i bez vědomí uživatele\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Stupňovatelnost média: lze generovat různé verze, velikosti stejného média\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Stupňovatelnost také říká, že médium se bude na různých úrovní lišit v počtu detailu\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Velmi podobné, jak se tvoří detaily ve Virtuální realitě. Pokud není třeba příliš detailů, tak nejsou renderovány, a tím se zrychluje render, ale i šetří prostředky, atd.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Otevřená vs. uzavřená interaktivita\n\u003Cul>\n\u003Cli>Otevřená interaktivita jako Wittgensteinova teorie podobnosti, později jako teorie prototypů\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Z historické perspektivy ukazuje princip variability, jak je technologie provázána se změnou ve společnosti\n\u003Cul>\n\u003Cli>logika starých médií odpovídala logice industriální masové společnosti\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>logika nových odpovídá post-industriální společnosti\n\u003Cul>\n\u003Cli>upřednostňuje \u003Cstrong>individualitu\u003C\u002Fstrong> před konformitou\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>v post industriální společnosti si každý člověk konstruuje svůj životní styl z palety dostupných možností\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>každý návštěvník webové stárnky dostává \u003Cem>kustomizovatelnou\u003C\u002Fem> verzi\n\u003Cul>\n\u003Cli>Google adwords speciálně zaměřené na uživatele\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>FB reklamy podle zálib, atd\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>neomediální technologie jako utopie ideální společnosti složené z originálních jednotlivců\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Volba představuje morální zodpovědnost za zobrazení světa (viz Grahame Weinbren)\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"transkodovani-prekodovani\" id=\"transkodovani-prekodovani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Transkódování (Překódování)\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>na obecné úrovni se nová média rozpadají do dvou oddělených vrstev: \u003Cstrong>kulturní a počítačové\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>povídka, kompozice versus balíček, proces, třída, funkce\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>jelikož kulturní vrstva závisí na logice té počítačové, můžeme očekávat, že počítačová vrstva bude mít dopad na tu kulturní\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>nová média mohou vypadat jako ty tradiční, ale jedná se jen o povrchu; v hloubi jsou zcela jiná\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Abychom mohli porozumět novým médiím, musíme se obrátit k počítačové vědě =&nbsp;Studium nových médií je tak studiem softwaru (software studies)\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Níže uvádím stručný výpis bodů z Manovichových principů nových médií, které považuji nejen za důležité, ale i za zajímavé. Doporučuji je nepovažovat za vyčerpávající interpretaci toho, co se Manovich ve své knize snaží říct. Ale k těmto výpiskům se sám vracím, když si chci připomenout hlavní body předtím, než se pustím do hlubší analýzy. Numerická [&hellip;]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-554","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F554",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=554",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F554\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},794,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F554\u002Frevisions\u002F794",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=554",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=554",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=554",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Notes from: Lev Manovich — The Language of New Media (Principles of New Media)","notes-from-lev-manovich-the-language-of-new-media-principles-of-new-media","My notes on Lev Manovich’s five principles of new media: numerical representation, modularity, automation, variability and transcoding.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Apuntes de: Lev Manovich — The Language of New Media (principios de los nuevos medios)","apuntes-de-lev-manovich-the-language-of-new-media-principios-de-los-nuevos-medios","Mis apuntes sobre los cinco principios de los nuevos medios de Lev Manovich: representación numérica, modularidad, automatización, variabilidad y transcodificación.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Notes de lecture : Lev Manovich — The Language of New Media (principes des nouveaux médias)","notes-de-lecture-lev-manovich-the-language-of-new-media-principes-des-nouveaux-medias","Mes notes sur les cinq principes des nouveaux médias selon Lev Manovich : représentation numérique, modularité, automatisation, variabilité et transcodage.","\u003Cp>Je donne ci-dessous un bref relevé de points tirés des principes des nouveaux médias de Manovich, que je juge non seulement importants, mais aussi intéressants. Je recommande de ne pas les tenir pour une interprétation exhaustive de ce que Manovich s’efforce de dire dans son livre. Mais je reviens moi-même à ces notes lorsque je veux me rappeler les points principaux avant de me lancer dans une analyse plus approfondie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"numericka-reprezentace\" id=\"numericka-reprezentace\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Représentation numérique\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>tous les nouveaux médias reposent sur un code numérique (que ce soit dès leur création ou par conversion à partir d’une source analogique)\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Une œuvre néomédiatique peut être décrite formellement, mathématiquement\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Les œuvres néomédiatiques peuvent être modifiées, retravaillées par des algorithmes\n\u003Cul>\n\u003Cli>Le médium est programmable\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>numérisation : échantillonnage et quantification\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>tous les anciens médias ne sont pas continus : le film, la photographie en demi-teintes, l’imprimé\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Quelle est la raison pour laquelle les nouveaux médias sont continus ?\n\u003Cul>\n\u003Cli>Le langage humain est lui aussi continu\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Si l’outil de communication fondamental est continu, on peut s’attendre à ce que les autres moyens de communication soient eux aussi continus\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>On part de la logique du fordisme, de la division industrielle du travail, de la standardisation, de la chaîne de montage, où la production était divisée en opérations distinctes qu’il était facile d’optimiser et, le cas échéant, de remplacer les travailleurs\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Les nouveaux médias anticipent cependant plutôt la logique de la société post-industrielle\n\u003Cul>\n\u003Cli>Où les médias sont créés sur commande\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"modularita\" id=\"modularita\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Modularité\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Principe de la fractalité du médium\n\u003Cul>\n\u003Cli>En combinant les plus petits éléments discrets, on forme des ensembles de plus en plus grands, et pourtant les éléments peuvent toujours être modifiés à n’importe quel niveau\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Cette modularité se retrouve dans le HTML, MS Word, etc.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Il s’agit au fond du principe qu’incarne la programmation orientée objet\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"automatizace\" id=\"automatizace\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Automatisation\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Les principes 1 et 2 permettent d’automatiser une partie du processus de création\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Par exemple, la génération automatique de pages web à partir d’une saisie ou de données sur l’utilisateur\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Chaque jeu vidéo contient une IA, une intelligence artificielle\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>le problème n’est pas de créer une œuvre néomédiatique, mais de la trouver.\n\u003Cul>\n\u003Cli>Trouver et réutiliser des médias déjà existants est plus facile que de les créer à nouveau\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"variabilita\" id=\"variabilita\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Variabilité\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>La forme, l’apparence d’une œuvre néomédiatique n’est pas fixe, elle peut exister potentiellement en une infinité de versions\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Les anciens médias pouvaient être copiés, mais les copies étaient identiques = logique de l’âge industriel\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Les nouveaux médias sont variables, fluides, changeants\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Les nouveaux médias répondent à la logique de la société post-industrielle\n\u003Cul>\n\u003Cli>Accès juste à temps, accès à la demande, adaptation du nouveau média à l’utilisateur, etc.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>des médias stockés dans des bases de données, qui deviennent elles-mêmes une forme culturelle\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Il est possible de séparer le contenu et l’interface. À partir des mêmes données, on peut créer plusieurs interfaces différentes.\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>Les nouveaux médias peuvent utiliser des informations sur l’utilisateur et adapter automatiquement leur apparence, leurs fonctions\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>On peut parcourir un nouveau média à l’aide d’un MENU structuré ; souvent, le nouveau média ne fixe pas à l’avance la manière dont l’utilisateur doit le parcourir. \u003Cstrong>La structure du nouveau média, ou plutôt de l’information présentée, découle du processus cognitif de l’utilisateur\u003C\u002Fstrong>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Hypermédia, hypertexte, interconnexion des médias\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Mises à jour régulières du médium, même à l’insu de l’utilisateur\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Scalabilité du médium : on peut générer différentes versions, différentes tailles du même médium\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>La scalabilité signifie aussi que le médium variera selon les niveaux dans la quantité de détails\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Très semblable à la manière dont les détails sont créés en réalité virtuelle. Lorsqu’il n’est pas besoin de beaucoup de détails, ils ne sont pas rendus, ce qui accélère le rendu, mais économise aussi des ressources, etc.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Interactivité ouverte vs. fermée\n\u003Cul>\n\u003Cli>L’interactivité ouverte comme la théorie wittgensteinienne de la ressemblance, plus tard comme la théorie des prototypes\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>D’un point de vue historique, le principe de variabilité montre combien la technologie est liée au changement de la société\n\u003Cul>\n\u003Cli>la logique des anciens médias correspondait à la logique de la société industrielle de masse\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>la logique des nouveaux correspond à la société post-industrielle\n\u003Cul>\n\u003Cli>elle privilégie \u003Cstrong>l’individualité\u003C\u002Fstrong> plutôt que la conformité\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>dans la société post-industrielle, chacun construit son style de vie à partir d’une palette de possibilités disponibles\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>chaque visiteur d’un site web reçoit une version \u003Cem>personnalisable\u003C\u002Fem> du site\n\u003Cul>\n\u003Cli>Google AdWords ciblés spécialement sur l’utilisateur\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>publicités Facebook selon les centres d’intérêt, etc.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>la technologie néomédiatique comme utopie d’une société idéale composée d’individus originaux\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>Le choix représente une responsabilité morale pour la représentation du monde (voir Grahame Weinbren)\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"transkodovani-prekodovani\" id=\"transkodovani-prekodovani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Transcodage (recodage)\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>à un niveau général, les nouveaux médias se décomposent en deux couches distinctes : \u003Cstrong>la couche culturelle et la couche informatique\u003C\u002Fstrong>\n\u003Cul>\n\u003Cli>nouvelle, composition versus paquet, processus, classe, fonction\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>puisque la couche culturelle dépend de la logique de la couche informatique, nous pouvons nous attendre à ce que la couche informatique ait un impact sur la couche culturelle\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>les nouveaux médias peuvent ressembler aux médias traditionnels, mais ce n’est qu’en surface ; en profondeur, ils sont entièrement différents\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Pour comprendre les nouveaux médias, nous devons nous tourner vers l’informatique =&nbsp;l’étude des nouveaux médias est ainsi l’étude du logiciel (software studies)\u003C\u002Fp>",1790905687713]