[{"data":1,"prerenderedAt":153},["ShallowReactive",2],{"post-fr-net-art-netomat":3,"translation-fr-net-art-netomat":152},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},585,"18. 09. 2016","2016-09-18T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fnet-art-netomat","2026-08-14T13:24:32","2026-08-14T11:24:32","net-art-netomat","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fnet-art-netomat\u002F",{"rendered":17},"net.art: Netomat",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>V roce 1999, kdy Google měl přibližně 8 zaměstnanců, vydal komputační lingvista a umělec Maciej Wisniewski svůj projekt Netomat, webový prohlížeč a vyhledávač v jednom. Nejednalo se ale o skutečnou alternativu k webovým prohlížečům té doby (Netscape či Interner Explorer). Naopak, autor projektem chtěl kriticky přezkoumat do dnešního dne dominantní paradigma procházení internetu prostřednictvím kolekce relativně statických webových stránek. Netomat umožňoval uživateli zadat příkazy v přirozeném jazyce (vzdělání v komputační lingvistice se Wisniewskimu jistě hodilo), které netomat interpretoval. Netomat reagoval tím, že na obrazovku uživatele zobrazil volně se pohybující text, fotografie, videa v mnoha existujích formátech. Jádro myšlenky spočívalo v tom, že procházet web nutně nemusí znamenat obsah, který je zobrazen v rámci jedné statické webové stránky. Wisniewski tak vědomě šel proti veškerým zásadám návrhu uživatelského rozhraní, které má být přístupné, přívětivé a pomáhat k co nejrychlejšímu nalezení relevantních informací. Slovy Wisniewskiho se tak jednalo o anti-browser (Wisniewski). Netomat byl navíc modulárním a rozšiřitelným prohlížečem, který neprivilegoval jeden konkrétní vzhled zobrazení dat. Bylo tedy na uživatelích, aby pomocí netomatovského značkovacího jazyka vytvořili interface, ve kterém budou chtít data zobrazit.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z dnešního pohledu netomat připomíná spíše než browser crawl bota, který používají internetové vyhledávače pro indexování stránky. I dnes lze ale považovat netomat za důležitý projekt, jelikož i po tolika letech se web příliš nezměnil: ano, používáme asynchronní nahrávání obsahu, HTML5, CSS3 a moderní JavaScript, web design také vypadá zcela jinak, každopádně paradigma webového prohlížeče a webové stránky jsme zatím plně nepřekonali.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vysvobození od obdélníkových oken by mohla nabízet rozšířená a virtuální realita, kde interface je sám svět, ať už reálný, nebo virtuální.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2016\u002F09\u002Fnetomat-data-dynamics.jpg\" alt=\"Zatemněná galerie s velkoplošnou projekcí netomatu: na stěně se v proudu vznášejí útržky textu a rozostřené obrazy, před ní stojí tři podsvícené pulty s ovládáním. Zdroj: Whitney Museum, artport\" width=\"300\" height=\"315\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>netomat na výstavě Data Dynamics ve Whitney Museum (2001)\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Zdroj: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fartport.whitney.org\u002Fexhibitions\u002Fdatadynamics\u002F\" rel=\"noopener nofollow\">Whitney Museum of American Art, artport\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Propojení světa a volného proudu dat aplikoval sám autor na netartové výstavě Data Dynamics v americkém Whitney muzeu, kde se data promítala na zdech místnosti, čímž Wasniewski přispěl k prvním počinům umělecké vizualizace dat a data artu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WISNIEWSKI, Maciej.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Netomat\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>[online]. [cit. 2016-09-18]. Dostupné z: https:\u002F\u002Fweb.archive.org\u002Fweb\u002F20000614113725\u002Fhttp:\u002F\u002Fwww.netomat.net\u002F\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>V roce 1999, kdy Google měl přibližně 8 zaměstnanců, vydal komputační lingvista a umělec Maciej Wisniewski svůj projekt Netomat, webový prohlížeč a vyhledávač v jednom. Nejednalo se ale o skutečnou alternativu k webovým prohlížečům té doby (Netscape či Interner Explorer). Naopak, autor projektem chtěl kriticky přezkoumat do dnešního dne dominantní paradigma procházení internetu prostřednictvím kolekce […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-585","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=585",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},876,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585\u002Frevisions\u002F876",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=585",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=585",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=585",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":147,"fr":149},{"title":17,"slug":12,"description":146},"Maciej Wisniewski’s Netomat (1999), an “anti-browser” that questioned the paradigm of the static web page and was among the early works of data art.",{"title":17,"slug":12,"description":148},"Netomat (1999), de Maciej Wisniewski: un «anti-browser» que cuestionó el paradigma de la página web estática y figura entre las primeras obras de data art.",{"title":150,"slug":12,"description":151},"net.art : Netomat","Netomat (1999) de Maciej Wisniewski : un « anti-browser » qui a remis en cause le paradigme de la page web statique et compte parmi les premières œuvres de data art.","\u003Cp>En 1999, alors que Google comptait environ 8 employés, le linguiste computationnel et artiste Maciej Wisniewski publia son projet Netomat, à la fois navigateur web et moteur de recherche. Il ne s’agissait cependant pas d’une véritable alternative aux navigateurs web de l’époque (Netscape ou Internet Explorer). Au contraire, l’auteur voulait par ce projet réexaminer de manière critique le paradigme, dominant jusqu’à aujourd’hui, qui consiste à parcourir internet au moyen d’une collection de pages web relativement statiques. Netomat permettait à l’utilisateur de saisir des commandes en langage naturel (sa formation en linguistique computationnelle fut certainement utile à Wisniewski), que netomat interprétait. Netomat réagissait en affichant sur l’écran de l’utilisateur du texte, des photographies et des vidéos se déplaçant librement, dans de nombreux formats existants. Le cœur de l’idée tenait à ceci : parcourir le web ne signifie pas nécessairement un contenu affiché à l’intérieur d’une seule page web statique. Wisniewski allait ainsi sciemment à l’encontre de tous les principes de conception de l’interface utilisateur, laquelle doit être accessible, conviviale et aider à trouver le plus rapidement possible les informations pertinentes. Selon les mots de Wisniewski, il s’agissait donc d’un anti-browser (Wisniewski). Netomat était en outre un navigateur modulaire et extensible, qui ne privilégiait aucune apparence particulière de l’affichage des données. C’était donc aux utilisateurs de créer, à l’aide du langage de balisage de netomat, l’interface dans laquelle ils voulaient afficher les données.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vu d’aujourd’hui, netomat rappelle moins un navigateur qu’un crawl bot, comme ceux qu’utilisent les moteurs de recherche pour indexer les pages. Aujourd’hui encore, on peut toutefois considérer netomat comme un projet important, car même après tant d’années le web n’a pas beaucoup changé : certes, nous utilisons le chargement asynchrone du contenu, HTML5, CSS3 et le JavaScript moderne, et le web design a lui aussi un tout autre aspect ; quoi qu’il en soit, nous n’avons pas encore pleinement dépassé le paradigme du navigateur web et de la page web.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>La délivrance des fenêtres rectangulaires pourrait venir de la réalité augmentée et de la réalité virtuelle, où l’interface est le monde lui-même, qu’il soit réel ou virtuel.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2016\u002F09\u002Fnetomat-data-dynamics.jpg\" alt=\"Une galerie plongée dans l’obscurité avec une grande projection de netomat : sur le mur flottent dans un flux des fragments de texte et des images floues ; devant se dressent trois pupitres rétroéclairés avec des commandes. Source : Whitney Museum, artport\" width=\"300\" height=\"315\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>netomat à l’exposition Data Dynamics du Whitney Museum (2001)\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Source : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fartport.whitney.org\u002Fexhibitions\u002Fdatadynamics\u002F\" rel=\"noopener nofollow\">Whitney Museum of American Art, artport\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>L’auteur lui-même appliqua cette union du monde et du libre flux de données lors de l’exposition de net art Data Dynamics au Whitney Museum, aux États-Unis, où les données étaient projetées sur les murs de la salle ; Wisniewski contribua ainsi aux premières réalisations de la visualisation artistique des données et du data art.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WISNIEWSKI, Maciej.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Netomat\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>[en ligne]. [consulté le 2016-09-18]. Disponible sur : https:\u002F\u002Fweb.archive.org\u002Fweb\u002F20000614113725\u002Fhttp:\u002F\u002Fwww.netomat.net\u002F\u003C\u002Fp>",1790905685107]