[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-fr-manfred-mohr-un-pionnier-de-l-art-par-ordinateur":3,"translation-fr-manfred-mohr-un-pionnier-de-l-art-par-ordinateur":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},529,"27. 03. 2016","2016-03-27T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fmanfred-mohr-prukopnik-pocitacoveho-umeni","2025-07-05T13:41:26","2025-07-05T11:41:26","manfred-mohr-prukopnik-pocitacoveho-umeni","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fmanfred-mohr-prukopnik-pocitacoveho-umeni\u002F",{"rendered":17},"Manfred Mohr: průkopník počítačového umění",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Německý umělec Manfred Mohr patří k prvním průkopníkům počítačového umění. Jako jazzový hudebník a klasicky vzdělaný vizuální umělec nejdříve čerpal z hard-edge abstraktní malby. V roce 1967 v jeho umělecké praxi ale přišel zvrat poté, co si vyslechl přednášku francouzského skladatele Pierra Barbauda na téma využití algoritmické kompozice. Na začátku šedesátých let byl Mohr také výrazněn ovlivněn filosofií umění a estetikou německého filosofa Maxe Bense. Bense sám byl vysoce interdisciplinárně zaměřeným člověkem, pro svou teorii \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">racionální estetiky\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> čerpal ze zásadních prací své doby jako např. kybernetika Norberta Wienera, Shannonova teorie informace či Birkhoffova snaha kvantifikovat estetickou krásu díla pomocí měření vztahu uspořádanosti a komplexity. Bense je považován za tvůce konceptu \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">informační estetiky. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Bensova racionální estetika \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mohra transformovala a od abstraktního expresionismu se uchýlil k počítačovému umění založeném na algoritmické konstrukci geometrických tvarů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"P-197-N\u002FR801, 1977\" class=\"alignnone wp-image-705\" height=\"499\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 495px) 100vw, 495px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1.jpg 495w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1-150x150.jpg 150w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1-298x300.jpg 298w\" width=\"495\">\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>P-197-N\u002FR801, 1977\u003C\u002Fstrong>\u003Cbr \u002F>\nPlotter drawing ink on paper\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>zdroj: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-026f-inversion-logique\">http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-026f-inversion-logique\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ciframe allowfullscreen=\"\" frameborder=\"0\" height=\"750\" loading=\"lazy\" src=\"https:\u002F\u002Fplayer.vimeo.com\u002Fvideo\u002F67598990\" width=\"1000\">\u003C\u002Fiframe>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Manfred Mohr „Cubic Limit,“ 1973-74 Digital transfer of 16mm film 4 min\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Algoritmizace uměleckého procesu byla pro Mohra ideální prostředek, jak naplnit Bensovy myšlenky racionalizace umění: Mohr podnikl analýzu svého estetického stylu z posledních deseti let a jak vlastními slovy píše, našel překvapivě mnoho pravidelností a vzorců. Z těch vytvořil syntax, tedy pravidla pro kombinaci jednotlivých elementů, jež následně matematiky popsal, což mu umožnilo takto formalizovaný vlastní „umělecký styl“ převést do algoritmu v programovacím jazyce.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„The first step in that direction was an extended analysis of my own paintings and drawings from the last ten years. It resulted in a surprisingly large amount of regularities, determined of course by my particular aesthetical sense, through which I was able to establish a number of basic elements that amounted to a rudimentary syntax. After representing these basic constructions through a mathematical formalism, and setting them up in an abstract combinatorial framework, I was in a position to realize all possible representations of my algorithms.” (Mohr 1971)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mohr zmiňuje v jednom z rozhovorů\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, že v 70. letech dvacátého století bylo při zrodu počítačového umění nejsložitější se vůbec k nějakému počítači dostat. Mohr vysvětluje, že jeho první díla vznikala na mainframovém počítači, který byl ve vlastnictví metereologického institutu v Paříži. Mohrovi bylo dovoleno po večerech na počítači pracovat také proto, že tehdejší ministr zodpovědný za povolení měl pro Mohra pochopení, jelikož v mládím byl sám praktikujícím umělcem.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mohrův vizuální styl se dále vyznačoval tím, že používal pouze dvě barvy: černou a bílou. Tato volba doplňuje celkovou binárnost jeho tvorby, Mohr ale uvádí, že se pouze pro dvě barvy rozhodnul ještě dříve, než se začal věnovat počítačovému umění kvůli tomu, že chtěl, aby dílo bylo hodnoceno na základě tvaru, nikoli barvy. Jeho pozdější tvorba ale již barev využívá.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">V posledních čtyřiceti letech Mohr dále zkoumá estetiku generativního umění. Za jakousi šablonu, ze které jeho díla vycházejí, mu slouží vícedimenzionální krychle, jež, s odkazem na Bense, zobrazuje matematickou pravdu a koncept objektivní krásy (Klutch 2012, s. 79).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"\" class=\"alignnone wp-image-708 size-full\" height=\"571\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 588px) 100vw, 588px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg 588w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2-300x291.jpg 300w\" width=\"588\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>P-1611-6_10, 2012\u003C\u002Fstrong>\u003Cbr \u002F>\nPigment-ink on canvas\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>zdroj: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-1611-6_10\">http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-1611-6_10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zdroje:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">KLUTSCH, Christoph a (eds.). 2012. Information Aesthetics And The Stuttgart School. In: B HIGGINS, Hannah a Douglas KAHN. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mainframe Experimentalism: Early Computing and the Foundations of the Digital Arts\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. California: University of California Press, s. 65-89. ISBN 0520268385.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">MOHR, Manfred. 1971. Artist’s Statement. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Manfred Mohr Computer Graphics — Une Esthétique Programmée\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Paris: ARC — Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris. Dostupné také z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.emohr.com\u002Fww1_out.html\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.emohr.com\u002Fww1_out.html\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Salon | Artist Talk | The Algorithm of Manfred Mohr. 1963 — Now. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Youtube \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[online]. 18. 03. 2016 [vid. 2013-06-18]. Kanál uživatele \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.youtube.com\u002Fchannel\u002FUCBtGVupR621ytCdSG-z7jqQ\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Art Basel\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.youtube.com\u002Fwatch?feature=player_embedded&v=aN1JcfRc6Xs#!\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Německý umělec Manfred Mohr patří k prvním průkopníkům počítačového umění. Jako jazzový hudebník a klasicky vzdělaný vizuální umělec nejdříve čerpal z hard-edge abstraktní malby. V roce 1967 v jeho umělecké praxi ale přišel zvrat poté, co si vyslechl přednášku francouzského skladatele Pierra Barbauda na téma využití algoritmické kompozice. Na začátku šedesátých let byl Mohr také […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-529","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F529",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=529",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F529\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},861,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F529\u002Frevisions\u002F861",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=529",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=529",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=529",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Manfred Mohr: A Pioneer of Computer Art","manfred-mohr-a-pioneer-of-computer-art","The German artist Manfred Mohr, inspired by Max Bense’s rational aesthetics, turned his own style into algorithms and became one of the first pioneers of computer art.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Manfred Mohr: pionero del arte por ordenador","manfred-mohr-pionero-del-arte-por-ordenador","El artista alemán Manfred Mohr, inspirado por la estética racional de Max Bense, convirtió su propio estilo en algoritmos y fue uno de los primeros pioneros del arte por ordenador.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Manfred Mohr : un pionnier de l’art par ordinateur","manfred-mohr-un-pionnier-de-l-art-par-ordinateur","L’artiste allemand Manfred Mohr, inspiré par l’esthétique rationnelle de Max Bense, a traduit son propre style en algorithmes et fut l’un des premiers pionniers de l’art par ordinateur.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’artiste allemand Manfred Mohr compte parmi les tout premiers pionniers de l’art par ordinateur. Musicien de jazz et artiste visuel de formation classique, il a d’abord puisé dans la peinture abstraite hard-edge. En 1967, cependant, sa pratique artistique connut un tournant après qu’il eut assisté à une conférence du compositeur français Pierre Barbaud sur l’usage de la composition algorithmique. Au début des années soixante, Mohr avait également été fortement influencé par la philosophie de l’art et l’esthétique du philosophe allemand Max Bense. Bense était lui-même un esprit hautement interdisciplinaire ; pour sa théorie de \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">l’esthétique rationnelle\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> il puisa dans les travaux fondamentaux de son époque, tels que la cybernétique de Norbert Wiener, la théorie de l’information de Shannon ou l’effort de Birkhoff pour quantifier la beauté esthétique d’une œuvre en mesurant le rapport entre ordre et complexité. Bense est considéré comme le créateur du concept \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">d’esthétique de l’information. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’esthétique rationnelle de Bense \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">transforma Mohr, qui abandonna l’expressionnisme abstrait pour un art par ordinateur fondé sur la construction algorithmique de formes géométriques.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"P-197-N\u002FR801, 1977\" class=\"alignnone wp-image-705\" height=\"499\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 495px) 100vw, 495px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1.jpg 495w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1-150x150.jpg 150w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-1-298x300.jpg 298w\" width=\"495\">\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>P-197-N\u002FR801, 1977\u003C\u002Fstrong>\u003Cbr \u002F>\nPlotter drawing ink on paper\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>source : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-026f-inversion-logique\">http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-026f-inversion-logique\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ciframe allowfullscreen=\"\" frameborder=\"0\" height=\"750\" loading=\"lazy\" src=\"https:\u002F\u002Fplayer.vimeo.com\u002Fvideo\u002F67598990\" width=\"1000\">\u003C\u002Fiframe>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Manfred Mohr « Cubic Limit », 1973-74 Digital transfer of 16mm film 4 min\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’algorithmisation du processus artistique fut pour Mohr le moyen idéal de réaliser les idées de Bense sur la rationalisation de l’art : Mohr entreprit une analyse de son style esthétique des dix dernières années et, comme il l’écrit lui-même, y trouva un nombre surprenant de régularités et de motifs. Il en tira une syntaxe, c’est-à-dire des règles de combinaison des différents éléments, qu’il décrivit ensuite mathématiquement, ce qui lui permit de transposer son propre « style artistique », ainsi formalisé, en un algorithme écrit dans un langage de programmation.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“The first step in that direction was an extended analysis of my own paintings and drawings from the last ten years. It resulted in a surprisingly large amount of regularities, determined of course by my particular aesthetical sense, through which I was able to establish a number of basic elements that amounted to a rudimentary syntax. After representing these basic constructions through a mathematical formalism, and setting them up in an abstract combinatorial framework, I was in a position to realize all possible representations of my algorithms.” (Mohr 1971)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mohr mentionne dans l’un de ses entretiens\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> que dans les années soixante-dix du vingtième siècle, à la naissance de l’art par ordinateur, le plus difficile était tout simplement d’avoir accès à un ordinateur. Mohr explique que ses premières œuvres furent réalisées sur un ordinateur central (mainframe) appartenant à l’institut météorologique de Paris. Si Mohr fut autorisé à travailler le soir sur cet ordinateur, c’est aussi parce que le ministre alors responsable de l’autorisation avait de la compréhension pour lui, ayant été lui-même dans sa jeunesse un artiste en activité.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Le style visuel de Mohr se distinguait en outre par l’emploi de deux couleurs seulement : le noir et le blanc. Ce choix complète le caractère binaire de l’ensemble de son œuvre ; Mohr affirme cependant qu’il s’était décidé pour deux couleurs seulement avant même de se consacrer à l’art par ordinateur, car il voulait que l’œuvre soit jugée sur sa forme et non sur sa couleur. Son œuvre plus tardive recourt toutefois déjà aux couleurs.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Au cours des quarante dernières années, Mohr a poursuivi son exploration de l’esthétique de l’art génératif. Lui sert d’une sorte de gabarit, dont partent ses œuvres, le cube multidimensionnel qui, en référence à Bense, figure la vérité mathématique et le concept de beauté objective (Klutsch 2012, p. 79).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"\" class=\"alignnone wp-image-708 size-full\" height=\"571\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 588px) 100vw, 588px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2.jpg 588w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F03\u002FBez-názvu-2-300x291.jpg 300w\" width=\"588\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>P-1611-6_10, 2012\u003C\u002Fstrong>\u003Cbr \u002F>\nPigment-ink on canvas\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>source : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-1611-6_10\">http:\u002F\u002Fwww.bitforms.com\u002Fmohr\u002Fp-1611-6_10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sources :\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">KLUTSCH, Christoph. 2012. Information Aesthetics And The Stuttgart School. In : B HIGGINS, Hannah et Douglas KAHN (éd.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mainframe Experimentalism: Early Computing and the Foundations of the Digital Arts\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. California: University of California Press, p. 65-89. ISBN 0520268385.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">MOHR, Manfred. 1971. Artist’s Statement. In : \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Manfred Mohr Computer Graphics — Une Esthétique Programmée\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Paris : ARC — Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris. Également disponible sur : \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.emohr.com\u002Fww1_out.html\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.emohr.com\u002Fww1_out.html\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Salon | Artist Talk | The Algorithm of Manfred Mohr. 1963 — Now. In : \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Youtube \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[en ligne]. 18. 03. 2016 [consulté le 2013-06-18]. Chaîne de l’utilisateur \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.youtube.com\u002Fchannel\u002FUCBtGVupR621ytCdSG-z7jqQ\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Art Basel\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Disponible sur : http:\u002F\u002Fwww.youtube.com\u002Fwatch?feature=player_embedded&v=aN1JcfRc6Xs#!\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905686235]