[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-fr-lire-et-etre-lu-regarder-la-meme-chose-avec-les-yeux-de-l-autre":3,"translation-fr-lire-et-etre-lu-regarder-la-meme-chose-avec-les-yeux-de-l-autre":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},563,"05. 11. 2015","2015-11-05T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","2025-07-05T12:41:11","2025-07-05T10:41:11","cist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho\u002F",{"rendered":17},"Číst a být čten: pohled na stejné optikou druhého",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzany, kolegyně ze StuNoMe\u003C\u002Fa>, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje jako čiště faktografická, nalezneme rozdíly?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Analýza mé kolegyně na první pohled se zdá být stručná. Při bližším čtení je ale jasné, že obsahuje vše, co bylo v zadání úkolu; dikce textu je přesná a k věci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zajímavější je její komentář k titulku článku:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Titulek dle mého není věrohodnou reprezentací těla zprávy. Zprávu shrnul pouze na násilnou část, avšak s absencí kontextu může působit manipulativně a ve čtenářích zkreslený dojem i informace o situaci.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zcela souhlasím s vypozorováním, že titulek neobsahuje důležitý kontext, ve kterém se poslední násilné akty odehrály. Až v polovině původní ČTK zprávy se totiž dozvídáme, že útoky noži na izraelské ozbrojené jednotky a následnou smrt Palestinců právě musíme brát v kontextu sporů o jeruzalémskou Chrámovou horu. Na druhou stranu, co vše může a má titulek zahrnovat? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jedním z požadavků na vhodný titulek je jistě stručnost a také vystižení \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hlavního jádra zprávy\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. V tomto případě si dovolím tvrdit, že titulek skutečně poukazuje na nejnovější, nejrelevantnější informace. Je škoda, že se kolegyně nepokouší vedle nalezení problému přijít s možným řešením. Zajímalo by mě, jak by se autorsky s titulkem vyrovnala. Jestliže bychom chtěli zmínku o kontextu posunout v článku co nejvýše, mnou navrhované řešení by bylo neupravovat titulek, ale zmínít spory o jeruzalémskou Chrámovou horu v perexu. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ve své analýze ale problémy s titulkem či perexem neuvádím. Dokážu si přestavit, že (anonymní) autor ČTK zprávy ponechal zmínku o širším kontextu až po uvedení hlavního jádra zprávy, tedy \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Kontext je navíc dostatečně rozebrán v prostřední části ČTK zprávy.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přesto spor o Chrámovou horu tvoří ústřední bod mé kritiku na adresu ČTK. Připomínám, že jsem při své analýze odkryl emocionálně zabarvené slovo „pověsti“, které u faktografické zprávy, objektivně informující o \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">obou stranách konfliktu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, dle mého názoru nemá co dělat. Citování obou stran konfliktu je samo o sobě nevyvážené a nejasné (když ČTK cituje Izrael, že něco řekl, myslí tím koho přesně? proč ČTK neuvádí vyjádření oficiálních palestinských institucí?), ale s největší pravděpodobností je výběr slova „pověsti“ úkonem autora ČTK, čímž se samozřejmě dobrovolně vzdává objektivního zpravodajství. Pokud by přece jen „pověsti“ vyšlo z pera třetí strany, byl by komentář kolegyně Zuzany snad přesný: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Zpráva neobsahuje žádné komentáře ani hodnocení situace. Nenabízí ani možná řešení situace. Jedná se o sestavení “faktů” do článku bez jakéhokoli dalšího přesahu.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Z lingvistiky víme, že slova s citovým zabarvením nejsou neutrální; na vertikální (paradigmatické) ose možného výběru slov si autor vybral z \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n možností\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> zrovna „pověsti“. O pouhém sestavení faktů zde hovořit nelze. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ony ošemetné „pověsti“ jsou tak pochopitelně bodem, kde se s kolegyní v naší analýze rozcházíme. A přestože Zuzana zakončuje čtení mé analýzy slovy, že poteciální rozdíly přispívají k pluralitě názorů, věřím, že pravda je až přílíš lákavá na to, abychom se vzdali hledání. A tak místo „nobody knows“ preferuji zvolání: „someone knows, but alas the silence is dolorous!“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení Zuzany, kolegyně ze StuNoMe, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-563","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=563",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},798,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions\u002F798",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=563",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=563",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=563",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"To Read and to Be Read: Seeing the Same Thing through the Other’s Eyes","to-read-and-to-be-read-seeing-the-same-thing-through-the-other-s-eyes","Two students analyse the same ČTK news report on the Israeli–Palestinian conflict with Allan Bell’s method. Where do our readings differ, and what does one emotive word reveal?",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Leer y ser leído: mirar lo mismo con los ojos del otro","leer-y-ser-leido-mirar-lo-mismo-con-los-ojos-del-otro","Dos estudiantes analizan con el método de Allan Bell la misma noticia de ČTK sobre el conflicto palestino-israelí. ¿En qué difieren nuestras lecturas y qué revela una sola palabra?",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Lire et être lu : regarder la même chose avec les yeux de l’autre","lire-et-etre-lu-regarder-la-meme-chose-avec-les-yeux-de-l-autre","Deux étudiants analysent avec la méthode d’Allan Bell la même dépêche de la ČTK sur le conflit israélo-palestinien. Où nos lectures divergent-elles, et que révèle un seul mot ?","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Je relève donc le défi et je vais tenter d’imiter la pensée très libérale de \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzana, une collègue de StuNoMe\u003C\u002Fa>, qui, tout comme moi, a examiné à l’aide de la méthode d’Allan Bell une dépêche récente de l’agence ČTK sur les dernières attaques dans le conflit perpétuel entre Israël et la Palestine. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Le but est le suivant : si deux personnes examinent selon une méthode précise une dépêche qui se présente comme purement factuelle, trouverons-nous des différences ?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">À première vue, l’analyse de ma collègue semble succincte. À une lecture plus attentive, il apparaît cependant qu’elle contient tout ce que demandait l’énoncé du travail ; la diction du texte est précise et va droit au but.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Plus intéressant est son commentaire sur le titre de l’article :\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">« À mon avis, le titre n’est pas une représentation fidèle du corps de la dépêche. Il a réduit la dépêche à sa seule partie violente, mais, en l’absence de contexte, il peut paraître manipulateur et laisser aux lecteurs une impression et une information faussées de la situation. »\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Je suis entièrement d’accord avec l’observation selon laquelle le titre ne contient pas le contexte important dans lequel se sont déroulés les derniers actes de violence. Car ce n’est qu’au milieu de la dépêche originale de la ČTK que nous apprenons que les attaques au couteau contre les forces armées israéliennes et la mort de Palestiniens qui s’en est suivie doivent justement être comprises dans le contexte des conflits autour du mont du Temple à Jérusalem. D’un autre côté, que peut et que doit contenir un titre ? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’une des exigences d’un bon titre est assurément la brièveté, ainsi que la capacité à saisir \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">le noyau principal de la dépêche\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Dans ce cas, je me permets d’affirmer que le titre renvoie bel et bien aux informations les plus récentes et les plus pertinentes. Il est dommage que ma collègue, en plus d’avoir trouvé le problème, ne tente pas de proposer une solution possible. J’aimerais savoir comment elle s’y prendrait elle-même, en tant qu’autrice, avec ce titre. Si nous voulions faire remonter la mention du contexte le plus haut possible dans l’article, la solution que je proposerais serait de ne pas modifier le titre, mais de mentionner les conflits autour du mont du Temple à Jérusalem dans le chapeau. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Dans mon analyse, je ne relève pourtant aucun problème concernant le titre ou le chapeau. Je peux imaginer que l’auteur (anonyme) de la dépêche de la ČTK a laissé la mention du contexte plus large pour après la présentation du noyau principal de la dépêche, c’est-à-dire \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Le contexte est en outre suffisamment analysé dans la partie centrale de la dépêche de la ČTK.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Malgré cela, le conflit autour du mont du Temple constitue le point central de ma critique à l’adresse de la ČTK. Je rappelle que, dans mon analyse, j’ai mis au jour le mot émotionnellement connoté « rumeurs », qui, à mon avis, n’a rien à faire dans une dépêche factuelle informant objectivement sur \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">les deux parties du conflit\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. La citation des deux parties du conflit est déjà en soi déséquilibrée et confuse (quand la ČTK cite Israël disant quelque chose, de qui parle-t-elle exactement ? pourquoi la ČTK ne rapporte-t-elle pas les déclarations des institutions palestiniennes officielles ?), mais, selon toute vraisemblance, le choix du mot « rumeurs » est le fait de l’auteur de la ČTK, qui renonce par là, bien entendu, de son plein gré à un journalisme objectif. Si toutefois « rumeurs » était sorti de la plume d’un tiers, le commentaire de ma collègue Zuzana serait peut-être juste : \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">« La dépêche ne contient aucun commentaire ni aucune évaluation de la situation. Elle ne propose pas non plus de solutions possibles à la situation. Il s’agit d’un assemblage de “faits” en un article, sans aucune portée supplémentaire. »\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La linguistique nous apprend que les mots chargés d’émotion ne sont pas neutres ; sur l’axe vertical (paradigmatique) du choix possible des mots, l’auteur a choisi parmi \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n possibilités\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> justement « rumeurs ». On ne saurait parler ici d’un simple assemblage de faits. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ces épineuses « rumeurs » sont donc, on le comprend, le point où ma collègue et moi divergeons dans notre analyse. Et bien que Zuzana conclue sa lecture de mon analyse en disant que les différences potentielles contribuent à la pluralité des opinions, je crois que la vérité est bien trop tentante pour que nous renoncions à la chercher. Ainsi, plutôt que « nobody knows », je préfère m’écrier : « someone knows, but alas the silence is dolorous! ».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905687128]