[{"data":1,"prerenderedAt":202},["ShallowReactive",2],{"post-fr-le-cyborg-comme-description-exacte-de-l-homme-dans-la-philosophie-de-la-technique":3,"translation-fr-le-cyborg-comme-description-exacte-de-l-homme-dans-la-philosophie-de-la-technique":201},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":35,"_links":45,"_embedded":87,"tagsResolved":184,"translations":188},565,"27. 06. 2018","2018-06-27T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fkyborg-jako-presny-popis-cloveka-ve-filosofii-techniky","2025-10-16T10:00:43","2025-10-16T08:00:43","kyborg-jako-presny-popis-cloveka-ve-filosofii-techniky","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fkyborg-jako-presny-popis-cloveka-ve-filosofii-techniky\u002F",{"rendered":17},"Kyborg jako přesný popis člověka ve filosofii techniky?",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>(tento text byl částí mého navrhovaného phd projektu)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jakou roli hraje technologie v dnešní informační a síťové společnosti? Jsou technologické artefakty pouze externím pomocníkem k myšlení, nebo se za určitých podmínek stávají neoddělitelnou částí mysli? Může dnešní filosofie techniky a kognitivní věda informovat design vztahu člověka a technologie? Přestože fascinaci technologickým Other nacházíme již ve staré kabalistické legendě o Golemovi nebo v příběhu Frankenstein, byly tyto otázky v akademické diskurzu dlouho opomíjeny.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jacques Ellul po Marxovi upozorňoval na vliv automatizace a odcizení člověka. Technologie byla nanejvýše pouhou aplikací vědeckých poznatků a podle Karla Jasperse neutrálním instrumentem, který vykonává lidmi stanovené cíle. První zásadní zvrat nastal v díle Martina Heideggera, kde technologie získává ontologický primát nad vědou a stává se módem lidského bytí. Pro tyto a mnohé další komentátory byla však moderní technologie veskrze negativní element, se kterým se lidstvo musí vypořádat. Namísto pojetí technologie jako monolitické a dehumanizující abstraktní síly se od druhé poloviny dvacátého století začal pohled na technologii měnit.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kanadský teoretik médií Marshall McLuhan přirovnal technologii k médiu i extenzi lidských schopností, která má „osobní i sociální důsledky“ (McLuhan, 1991). S proliferací prvních počítačů se průkopníci vznikajícího oboru Human-computer interaction (HCI) shodli, že počítače nám mohou pomoci se vypořádat s narůstající komplexitou informační a síťové společnosti rozšířením „lidského intelektu“ (Bush, 1945; Licklider, 1960; Engelbart, 1962). Člověk se měl v těchto vizích stát součástí symbiotického a kybernetického vztahu s technologií (kyborgem). Tyto filosoficky a systémově orientované pohledy na kognici byly v osmdesátých letech (Card, 1983) v HCI upozaděny potom, co obor našel teoretické ukotvení v kognitivní vědě a jejím dominantním \u003Cem>kognitivistickém \u003C\u002Fem>paradigmatu. Kognitivismus vidí lidskou kognici skrze metaforu počítače jako jednotku zpracovávající informace, která operuje s interními reprezentacemi tvořených z fyzických symbolů. Kognitivistické implicitní přijetí tradice karteziánských dualismů tělo-mysl a subjekt-objekt vštípilo do samotného HCI designu i vztahu člověka s technologií předpoklad, že fyzické tělo a percepce jsou pouze periferie neboli interface mezi myslí a světem (Van Dijk, 2018). Susan Hurley takové vyobrazení kognice nazvala „sendvičové“ paradigma mysli, neboť percepce jsou pouze vstupní data do mysli a jednání je výstupní akcí z mysli do světa, zatímco kognice je “strčena” mezi nimi (Hurley, 1998; Hurley, 2008). Protože vše relevantní pro lidskou kognici se odehrává v útrobách našich hlav, technologie se pod optikou kognitivismu opět stala neutrálním instrumentem bez vlivu na naší kognici, neboť pouze pasivně vykovává úkoly zadané lidmi-uživateli. V HCI designu kognitivismus zavedl utilitární důraz na interakci s technologií, která byla strukturována dle předem připravených plánů zcela ignorující sémantické hodnoty a vliv kontextuálních sociálních a spaciotemporálních faktorů situovanosti interakce.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kognitivistické axiomy a tzv. silný program symbolické umělé inteligence kritizoval například filosof (Searle, 1980). Známý HCI teoretik Don Norman, napsal, že pro studium kognici je třeba jednání člověka studovat ze systémového pohledu, ve kterém situace, sociální a kulturní vlivy spolu interagují zpětnovazebními mechanismy (Norman, 1980). Filosof Hubert Dreyfus pomocí Heideggerovy fenomenologie, pozdního díla Wittgensteina a Merleau-Pontyho Dreyfus argumentoval, že model člověka symbolického procesu abstrahovaný ze světa nepovede k inteligentnímu jednání, neboť člověk a jeho kognice jsou fundamentálně \u003Cem>vtělené \u003C\u002Fem>ve-světě, kdy svět slouží jako externí reprezentace sebe sama a významy věcí a nástrojů v Heideggerově analýze prostředků jsou ukotveny v „síti signifikace“. (Heidegger, 1996, §15 69\u002F89). Pouze skrze vztahy k dalším prostředkům a kontextu praxe jeho použití získává daný nástroj svůj význam (Kiverstein, 2012, s. 4). Dreyfusovo uvedení fenomenologie a principu vtělenosti do kognitivní vědy měl zásadní dopad na výzkum HCI a umělé inteligence. Přímo inspiroval Terryho Winograda (Winograd, 1987) nebo antropoložku Lucy Suchman (Suchman, 1985; Clark a Chalmers, 1998), která empirickým výzkumem ukázala, že lidé nejednají na základě strukturovaných a priori plánů, nýbrž jednají \u003Cem>ad hoc\u003C\u002Fem> v reálném čase na konkrétní \u003Cem>situaci \u003C\u002Fem>a využívají zdrojů, které mají po ruce, čímž pomohla nastartovat výzkumný program \u003Cem>situované akce\u002Fkognice\u003C\u002Fem>. Rodney Brooks v klasickém článku (Brooks, 1991) souhlasil, že svět je svým nejlepším modelem a byl jeden z prvních, kteří v robotice implementovali myšlenky „Heideggeriánské UI“ nepoužívající interní reprezentace. Vtělenost kognice, tedy teze, že tělo netriviálně formuje naše myšlení, dále prozkoumali například (Lakoff a Johnson, 1980). Pokud přijmeme argument, že tělo hraje důležitou roli v naší kognici, proč se omezovat hranicemi naší kůže?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jednou z odpovědí na tuto otázku byly teze distribuované (Hutchins, 1995) a rozšířené kognice (Clark, 1997; Clark a Chalmers, 1998; Clark, 2004). Argumentují, že vyšší kognitivní procesy jsou produkovány aplikací nižších kognitivních procesů na použití kulturních materiálů v podobě jazyka, znakových systémů či technologických artefaktů (Hutchins, 2010; Norman, 1993; Vygotsky, 1975; Clark, 2001). Andy Clark, hlavní představitel teorie rozšířené kognice zastává pozici \u003Cem>aktivního externalismu\u003C\u002Fem>, v jehož případě je lidský organismus tvoří s externí entitou prostřednictvím obousměrné interakce propojený (coupled) kognitivní systém, který je nutné chápat jako jeden celek. Externí procesy jsou stejně kauzálně relevantní jako interní části mozku. Podle Clarka mysl „prosakuje“ do prostředí, a proto jsme \u003Cem>přirozenými kyborgy\u003C\u002Fem>: kybernetickým organismem, ve kterém biologické, technologické a environmentální komponenty dávají vzniknout emergentním schopnostem a jednání.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Historie i současnost teorie rozšířené kognice je tedy komplexní. David Chalmers (Clark, 2004, předmluva) i český teoretik Roman Madzia (Madzia, 2013) poukazují na to, že zárodečné myšlení teorie rozšířené kognice najdeme již u představitelů filosofie amerického pragmatismu Herberta Meada a Johna Deweyho. Novomediální teorie (např. Manovich, 2002; Dvořák, 2010; Wark, 2016), HCI (Kaptelinin a Nardi, 2006; Turner, 2016), antropologie (Haraway, 1987) i sociologie vědy navazující na dílo Bruno Latoura vykazují tradici analýzy vztahu člověka a mediální technologie, které přímo vychází nebo jsou komplementární k teorii rozšířené kognice. Historická analýza tématu se v neposlední řadě musí zároveň vypořádat s odlišnostmi a sdílenými předpoklady přímo uvnitř kognitivní vědy, neboť teorie rozšíření kognice sdílí zájem vědců s dalšími paralelními výzkumnými programy Embodied, Embedded a Enactive kognice, jež jsou označované zastřešujícím pojmem 4E kognitivní vědy (Kiverstein, 2018).\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Protože teorie rozšířené kognice je radikálně anti-karteziánská a propojuje tělo, mysl a prostředí, nabízí se její explicitní uvedení do filosofie techniky prostřednictvím syntézy novomediální teorie a současné postfenomenologické filosofie techniky (Ihde, 1978; Ihde, 1990; Verbeek, 2005; Verbeek a Rosenberger, 2015; Verbeek, 2015). Její představitelé analyzují technologii jako multistabilní a anti-esencialistické médium, které amplifikuje a redukuje naše percepce, čímž vytváří specifický vztah ke světu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tato syntéza nabízí několik bodů zkoumání. Zaprvé představuje argument pro ontologickou analýzu nefixní, multistabilní povahy člověka a technologických objektů, jež se definuje teprve při vzájemné interakci. Zadruhé by bylo možné prozkoumat, jakým způsobem užíváme „kognitivní technologie“ k odkládání (off-load) náročných činností z mozku na externí artefakty (Clark, 2002; Dennet, 1996, s. 134-135). V neposlední by bylo vhodné se zaměřit na to, jakým způsobem použití technologie zprostředkovává (mediuje) a transformuje náš přístup ke světu. Jednou z implikací takové syntézy pro obory HCI a designu technologie v technologicky mediovaném světě by mohlo být, že design technologie je ekvivalentní k designu vztahu mezi člověkem, přírodou a sociálním světem, ale také designu lidských kognitivních schopností.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"zdroje-k-zadani-projektu\" name=\"zdroje-k-zadani-projektu\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Zdroje k zadání projektu\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>BROOKS, Rodney A., 1991. Intelligence without representation. \u003Cem>Artificial Intelligence\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>47\u003C\u002Fstrong>(1-3), 139-159 [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1016\u002F0004-3702(91)90053-M. ISSN 00043702. Dostupné z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F000437029190053M\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BUSH, Vannevar, 1945. As we may think. \u003Cem>The Atlantic\u003C\u002Fem> [online]. July 1945, (JULY 1945 ISSUE) [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https:\u002F\u002Fwww.theatlantic.com\u002Fmagazine\u002Farchive\u002F1945\u002F07\u002Fas-we-may-think\u002F303881\u002F\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, A. a D. CHALMERS, 1998. The Extended Mind. \u003Cem>Analysis\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>58\u003C\u002Fstrong>(1), 7-19 [cit. 2017-10-16]. DOI: 10.1093\u002Fanalys\u002F58.1.7. ISSN 0003-2638. Dostupné z: https:\u002F\u002Facademic.oup.com\u002Fanalysis\u002Farticle-lookup\u002Fdoi\u002F10.1093\u002Fanalys\u002F58.1.7\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 1997. \u003Cem>Being there: putting brain, body, and world together again\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. ISBN 9780262032407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2001. \u003Cem>Mindware: an introduction to the philosophy of cognitive science\u003C\u002Fem>. New York: Oxford University Press. ISBN 978-0195138573.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2002. Towards a science of the bio-technological mind. \u003Cem>International Journal of Cognition and Technology\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>1\u003C\u002Fstrong>(1), 21-33 [cit. 2018-05-23]. DOI: 10.1075\u002Fijct.1.1.03cla. ISSN 1569-2167. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.jbe-platform.com\u002Fcontent\u002Fjournals\u002F10.1075\u002Fijct.1.1.03cla\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2004. \u003Cem>Natural-born cyborgs: minds, technologies, and the future of human intelligence\u003C\u002Fem>. [Repr.]. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780195177510.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DENNETT., 1996. \u003Cem>Kinds of minds: toward an understanding of consciousness\u003C\u002Fem>. New York: Basic Books. ISBN 9780465073511.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. \u003Cem>Kapitoly z dějin a teorie médií\u003C\u002Fem>. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>ENGELBART, Douglas C., 1962. Augmenting Human Intellect: A conceptual framework. \u003Cem>Director of Information Sciences Air Force Office of Scientific Research,\u003C\u002Fem>. Washington 25, D.C. Dostupné také z: \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.dougengelbart.org\u002Fpubs\u002Fpapers\u002Fscanned\u002FDoug_Engelbart-AugmentingHumanIntellect.pdf\">http:\u002F\u002Fwww.dougengelbart.org\u002Fpubs\u002Fpapers\u002Fscanned\u002FDoug_Engelbart-AugmentingHumanIntellect.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HARAWAY, Donna, 1987. A manifesto for Cyborgs: Science, technology, and socialist feminism in the 1980s. Australian Feminist Studies [online]. 2(4), 1-42 [cit. 2018-05-23]. DOI: 10.1080\u002F08164649.1987.9961538. ISSN 0816-4649. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F08164649.1987.9961538\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HEIDEGGER, Martin, 1996. \u003Cem>Bytí a čas\u003C\u002Fem>. Praha: Oikoymenh. Oikúmené. ISBN 80–86–005–12–7.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HURLEY, Susan, 2008. The shared circuits model (SCM): How control, mirroring, and simulation can enable imitation, deliberation, and mindreading. Behavioral and Brain Sciences [online]. 31(01), – [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1017\u002FS0140525X07003123. ISSN 0140-525X. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X07003123\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HURLEY, Susan L., 1998. \u003Cem>Consciousness in action\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. ISBN 0674164202.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUTCHINS, Edwin, 1995. \u003Cem>Cognition in the wild\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT. ISBN 0-262-08231-4.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUTCHINS, Edwin, 2010. Enaction, Imagination, and Insight. STEWART, John, Olivier GAPENNE a Ezequiel A. DI PAOLO, ed. \u003Cem>Enaction: Toward a New Paradigm for Cognitive Science\u003C\u002Fem>[online]. The MIT Press [cit. 2018-05-23]. ISBN 9780262014601.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1978. \u003Cem>Technics and Praxis\u003C\u002Fem>. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1990. \u003Cem>Technology and the lifeworld: from garden to earth\u003C\u002Fem>. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KAPTELININ, Victor. a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian, 2012. What Is Heideggerian Cognitive Science?. KIVERSTEIN, Julian a Michael WHEELER. \u003Cem>Heidegger and Cognitive Science\u003C\u002Fem>. Great Britain: Palgrave Macmillan, s. 1-61. ISBN 978–0–230–21655–6.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian, 2018. Extended Cognition. NEWEN, Albert, Shaun GALLAGHER a Leon DE BRUIN. \u003Cem>Oxford Handbook of 4E Cognition\u003C\u002Fem>. Oxford University Press. ISBN 9780198735410.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LAKOFF, George a Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LICKLIDER, J. C. R., 1960. Man-Computer Symbiosis. In: \u003Cem>RE Transactions on Human Factors in Electronics I\u003C\u002Fem>. HFE-1. s. 4-11.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory : Mead and Dewey on the Nature of Cognition. \u003Cem>European Journal of Pragmatism and American Philosophy\u003C\u002Fem>, Roma: Associazione Pragma, 2013, roč. V, č. 1, p. 193-211. ISSN 2036-4091.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MANOVICH, Lev, 2002. \u003Cem>The language of new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0-262-63255-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall, 1991. \u003Cem>Jak rozumět médiím: extenze člověka\u003C\u002Fem>. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. \u003Cem>Cognitive Science\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>4\u003C\u002Fstrong>(1), 1-32 [cit. 2018-03-06]. DOI: 10.1207\u002Fs15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Dostupné z: http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1993. \u003Cem>Things that make us smart: defending human attributes in the age of the machine\u003C\u002Fem>. [Nachdr.]. Reading, Mass. [u.a.]: Perseus Books. ISBN 9780201626957.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SEARLE, John R., 1980. Minds, brains, and programs. \u003Cem>Behavioral and Brain Sciences\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>3\u003C\u002Fstrong>(03), 417- [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1017\u002FS0140525X00005756. ISSN 0140-525X. Dostupné z: \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X00005756\">http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X00005756\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SUCHMAN, Lucy, 1985. \u003Cem>Plans and situated actions: The Problem of Human-Machine Communication\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fbitsavers.trailing-edge.com\u002Fpdf\u002Fxerox\u002Fparc\u002FtechReports\u002FISL-6_Plans_and_Situated_Actions.pdf. Doctoral Dissertation. Palo Alto Research Center.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. \u003Cem>HCI redux: the promise of post-cognitive interaction\u003C\u002Fem>. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VAN DIJK, Jelle, 2018. Designing for Embodied Being-in-the-World: A Critical Analysis of the Concept of Embodiment in the Design of Hybrids. \u003Cem>Multimodal Technologies and Interaction\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>2\u003C\u002Fstrong>(1), 7- [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.3390\u002Fmti2010007. ISSN 2414-4088. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.mdpi.com\u002F2414-4088\u002F2\u002F1\u002F7\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON a Eleanor ROSCH, 1999. \u003Cem>The embodied mind: cognitive science and human experience\u003C\u002Fem>. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS a Robert P. CREASE. \u003Cem>Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers\u003C\u002Fem>. Lanham, MD: Lexington Books, s. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul, , Robert a ROSENBERGER, ed., 2015. \u003Cem>Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations\u003C\u002Fem>. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul a Robert P. CREASE, 2005. \u003Cem>What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design\u003C\u002Fem>. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VYGOTSKY, L. S., 1975. \u003Cem>Thought and language\u003C\u002Fem>. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WARK, McKenzie, 2016. \u003Cem>Molecular Red: Theory for the Anthropocene\u003C\u002Fem>. ISBN 9781784784089.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. \u003Cem>Understanding computers and cognition: a new foundation for design\u003C\u002Fem>. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"seznam-relevantni-literatury\" name=\"seznam-relevantni-literatury\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Seznam relevantní literatury\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>ADAMS, Frederick a Kenneth AIZAWA, 2007. The bounds of cognition. Oxford: Blackwell. ISBN 9781405149143.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN, 1999. \u003Cem>Remediation: understanding new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0262522799.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BRATTON, Benjamin H., 2015. \u003Cem>The stack: on software and sovereignty\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT press. Software studies. ISBN 9780262029575.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Brooks, Rodney, 1991, Intelligence without representation\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CHEMERO, Anthony, 2011. Radical embodied cognitive science. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262516471.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, A., and J. Toribio, 1994, “Doing without representing?” Synthese, 101: 401–431.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 1997, Being There: Putting Mind, Body, and World Together Again, Cambridge, MA: MIT Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2001, “Reasons, Robots, and the Extended Mind,” Mind and Language, 16: 121–145.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2001. Natural-Born Cyborgs?. In: Cognitive Technology: Instruments of Mind. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2001-7-24, s. 17-24. Lecture Notes in Computer Science. DOI: 10.1007\u002F3-540-44617-6_2. ISBN 978-3-540-42406-2. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002F3-540-44617-6_2\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2003, Natural-Born Cyborgs: Minds, Technologies, and the Future of Human Intelligence, New York: Oxford University Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2008, Supersizing the Mind: Embodiment, Action, and Cognitive Extension, New York: Oxford University Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy; Chalmers, David, 1998, The extended mind\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DEWEY, J., (1896), The Reflex Arc Concept in Psychology”, Psychological Review, 3 (1), pp. 357- 370.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>EEDE, Yoni Van Den, 2012. \u003Cem>Amor technologiae: Marshall McLuhan as philosopher of technology : toward a philosophy of human-media relationships\u003C\u002Fem>. Brussels: VUBPRESS. ISBN 9789057181870.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GALLAGHER, Shaun, 2014. Pragmatic interventions into enactice and extended conceptions of cognition. Philosophical Issues [online]. 24(1), 110-126 [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.1111\u002Fphis.12027. ISSN 15336077. Dostupné z: http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1111\u002Fphis.12027\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GIBSON, James J., 2015. The Ecological Approach to Visual Perception. Classic Edition. 711 Third Avenue, New York, NY 10017: Psychology Press. ISBN 978-1-315-74021-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HARAWAY, Donna Jeanne, 1991. \u003Cem>Simians, cyborgs, and women: the reinvention of nature\u003C\u002Fem>. New York: Routledge. ISBN 0-415-90387-4.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Haugeland, John, 1993, Mind embodied and embedded\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HEFT, Harry., 2001. Ecological psychology in context: James Gibson, Roger Barker, and the legacy of William James’s radical empiricism. Mahwah, N.J.: L. Erlbaum. ISBN 978-0805823509.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HOLLAN, James, Edwin HUTCHINS a David KIRSH, Distributed cognition: toward a new foundation for human-computer interaction research. ACM Transactions on Computer-Human Interaction [online]. 7(2), 174-196 [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.1145\u002F353485.353487. ISSN 10730516. Dostupné z: http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=353485.353487\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUHTAMO, Erkki. a Jussi PARIKKA, c2011. \u003Cem>Media archaeology: approaches, applications, and implications\u003C\u002Fem>. Berkeley, Calif.: University of California Press. ISBN 978-0520262744.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Hutchins, Edwin, 1995, Cognition in the Wild\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1978. Technics and Praxis. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1990. Technology and the lifeworld: from garden to earth. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 2010. \u003Cem>Heidegger’s technologies\u003C\u002Fem>. New York: Fordham University Press. Perspectives in continental philosophy. ISBN 978-0-8232-3377-9.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KAPTELININ, Victor. a Bonnie A. NARDI, 2006. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KITTLER, Friedrich A., 1999. \u003Cem>Gramophone, film, typewriter\u003C\u002Fem>. Stanford, Calif.: Stanford University Press. ISBN 978-0804732338.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian a Michael WHEELER, ed., 2012. \u003Cem>Heidegger and Cognitive Science\u003C\u002Fem>. Great Britain: Palgrave Macmillan. ISBN 978–0–230–21655–6.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LAKOFF, George a Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LATOUR, Bruno, 2007. \u003Cem>Reassembling the social: an introduction to actor-network-theory\u003C\u002Fem>. New ed. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780199256051.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman, 2013. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory. European Journal of Pragmatism and American Philosophy [online]. V(1), – [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.4000\u002Fejpap.609. ISSN 2036-4091. Dostupné z: http:\u002F\u002Fjournals.openedition.org\u002Fejpap\u002F609\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman, 2014. George Herbert Mead: tělo, mysl a svět. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-784-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman a Matthias JUNG, ed., 2016. Pragmatism and Embodied Cognitive Science: From Bodily Intersubjectivity to Symbolic Articulation. ISBN 978-3-11-048023-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MANOVICH, Lev., 2002. The language of new media. Cambridge, Mass.: MIT Press. Leonardo (Series) (Cambridge, Mass.). ISBN 0-262-13374-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall, 1991. \u003Cem>Jak rozumět médiím: extenze člověka\u003C\u002Fem>. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall a Eric. MCLUHAN, 1988. \u003Cem>Laws of media: the new science\u003C\u002Fem>. Buffalo: University of Toronto Press. ISBN 0802057829.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MERLEAU-PONTY, Maurice, 2013. Fenomenologie vnímání. Praha: OIKOYMENH. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-485-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MUMFORD, Lewis, 2010. \u003Cem>Technics and civilization\u003C\u002Fem>. London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0226550275.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NOË, Alva, 2010. Out of our heads: why you are not your brain, and other lessons from the biology of consciousness. New York: Hill & Wang. ISBN 9780809016488.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Don, 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. Cognitive Science [online]. 4(1), 1-32 [cit. 2018-03-06]. DOI: 10.1207\u002Fs15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Dostupné z: \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\">http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Don, 1998. The invisible computer: why good products can fail, the personal computer is so complex, and information appliances are the solution. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262640411.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. User centered system design: new perspectives on human-computer interaction. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>PARIKKA, Jussi, 2015. \u003Cem>A geology of media\u003C\u002Fem>. London: University of Minnesota Press. ISBN 978-0816695522.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>ROWLANDS, Mark, 2013. New science of the mind: from extended mind to embodied phenomenology. S.l.: Mit Press. ISBN 9780262518581.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SHAPIRO, Lawrence A., 2014. The Routledge handbook of embodied cognition. New York: Routledge, Taylor & Francis Group. ISBN 978-0415623612.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. \u003Cem>HCI redux: the promise of post-cognitive interaction\u003C\u002Fem>. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON a Eleanor ROSCH, 1999. The embodied mind: cognitive science and human experience. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS a Robert P. CREASE. Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers. Lanham, MD: Lexington Books, s. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul, , Robert a ROSENBERGER, ed., 2015. Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul a Robert P. CREASE, 2005. What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VYGOTSKY, L. S., 1975. Thought and language. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WARK, McKenzie, 2016. Molecular Red: Theory for the Anthropocene. ISBN 9781784784089.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WILSON, R.A. a CLARK, Andy, 2009, “How to Situate Cognition: Letting Nature Take its Course,” in The Cambridge Handbook of Situated Cognition, M. Aydede and P. Robbins (eds.), Cambridge University Press, pp. 55–77.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. Understanding computers and cognition: a new foundation for design. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>(tento text byl částí mého navrhovaného phd projektu) Jakou roli hraje technologie v dnešní informační a síťové společnosti? Jsou technologické artefakty pouze externím pomocníkem k myšlení, nebo se za určitých podmínek stávají neoddělitelnou částí mysli? Může dnešní filosofie techniky a kognitivní věda informovat design vztahu člověka a technologie? Přestože fascinaci technologickým Other nacházíme již ve […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32,33,34],9,8,15,[36,14,37,38,39,40,41,42,43,44],"post-565","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-phenomenology","tag-philosophy","tag-postphenomenology",{"self":46,"collection":52,"about":55,"author":58,"replies":62,"version-history":65,"predecessor-version":69,"wp:attachment":73,"wp:term":76,"curies":83},[47],{"href":48,"targetHints":49},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F565",{"allow":50},[51],"GET",[53],{"href":54},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[56],{"href":57},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[59],{"embeddable":60,"href":61},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[63],{"embeddable":60,"href":64},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=565",[66],{"count":67,"href":68},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F565\u002Frevisions",[70],{"id":71,"href":72},919,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F565\u002Frevisions\u002F919",[74],{"href":75},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=565",[77,80],{"taxonomy":78,"embeddable":60,"href":79},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=565",{"taxonomy":81,"embeddable":60,"href":82},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=565",[84],{"name":85,"href":86,"templated":60},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":88,"wp:term":105},[89],{"id":23,"name":90,"url":91,"description":26,"link":92,"slug":90,"avatar_urls":93,"_links":97},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":94,"48":95,"96":96},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":98,"collection":102},[99],{"href":61,"targetHints":100},{"allow":101},[51],[103],{"href":104},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[106,127],[107],{"id":30,"link":108,"name":109,"slug":109,"taxonomy":78,"_links":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":111,"collection":116,"about":119,"wp:post_type":122,"curies":125},[112],{"href":113,"targetHints":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":115},[51],[117],{"href":118},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[120],{"href":121},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[123],{"href":124},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[126],{"name":85,"href":86,"templated":60},[128,148,166],{"id":32,"link":129,"name":130,"slug":130,"taxonomy":81,"_links":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fphenomenology\u002F","phenomenology",{"self":132,"collection":137,"about":140,"wp:post_type":143,"curies":146},[133],{"href":134,"targetHints":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F9",{"allow":136},[51],[138],{"href":139},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[141],{"href":142},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[144],{"href":145},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=9",[147],{"name":85,"href":86,"templated":60},{"id":33,"link":149,"name":150,"slug":150,"taxonomy":81,"_links":151},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fphilosophy\u002F","philosophy",{"self":152,"collection":157,"about":159,"wp:post_type":161,"curies":164},[153],{"href":154,"targetHints":155},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F8",{"allow":156},[51],[158],{"href":139},[160],{"href":142},[162],{"href":163},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=8",[165],{"name":85,"href":86,"templated":60},{"id":34,"link":167,"name":168,"slug":168,"taxonomy":81,"_links":169},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fpostphenomenology\u002F","postphenomenology",{"self":170,"collection":175,"about":177,"wp:post_type":179,"curies":182},[171],{"href":172,"targetHints":173},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F15",{"allow":174},[51],[176],{"href":139},[178],{"href":142},[180],{"href":181},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=15",[183],{"name":85,"href":86,"templated":60},[185,186,187],{"id":32,"name":130,"slug":130,"taxonomy":81,"link":129},{"id":33,"name":150,"slug":150,"taxonomy":81,"link":149},{"id":34,"name":168,"slug":168,"taxonomy":81,"link":167},{"en":189,"es":193,"fr":197},{"title":190,"slug":191,"description":192},"The Cyborg as an Accurate Description of the Human in the Philosophy of Technology?","the-cyborg-as-an-accurate-description-of-the-human-in-the-philosophy-of-technology","Part of a PhD proposal: how the theory of extended cognition, from Clark’s natural-born cyborgs to postphenomenology, could inform the philosophy of technology and HCI design.",{"title":194,"slug":195,"description":196},"¿El cíborg como descripción exacta del ser humano en la filosofía de la técnica?","el-ciborg-como-descripcion-exacta-del-ser-humano-en-la-filosofia-de-la-tecnica","Parte de una propuesta de doctorado: cómo la teoría de la cognición extendida, de los cíborgs natos de Clark a la posfenomenología, puede informar la filosofía de la técnica y el diseño HCI.",{"title":198,"slug":199,"description":200},"Le cyborg comme description exacte de l’homme dans la philosophie de la technique ?","le-cyborg-comme-description-exacte-de-l-homme-dans-la-philosophie-de-la-technique","Extrait d’un projet de doctorat : comment la théorie de la cognition étendue, des cyborgs naturels de Clark à la postphénoménologie, peut informer la philosophie de la technique et le design HCI.","\u003Cp>(ce texte faisait partie de mon projet de doctorat proposé)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Quel rôle joue la technologie dans la société informationnelle et en réseau d’aujourd’hui ? Les artefacts technologiques ne sont-ils qu’une aide externe à la pensée, ou deviennent-ils, sous certaines conditions, une partie inséparable de l’esprit ? La philosophie de la technique et la science cognitive d’aujourd’hui peuvent-elles informer le design de la relation entre l’homme et la technologie ? Bien que nous trouvions la fascination pour l’Other technologique déjà dans la vieille légende kabbalistique du Golem ou dans l’histoire de Frankenstein, ces questions ont longtemps été négligées dans le discours académique.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jacques Ellul, après Marx, attirait l’attention sur l’influence de l’automatisation et sur l’aliénation de l’homme. La technologie était tout au plus une simple application des connaissances scientifiques et, selon Karl Jaspers, un instrument neutre qui exécute les fins fixées par les hommes. Le premier tournant décisif s’est produit dans l’œuvre de Martin Heidegger, où la technologie acquiert une primauté ontologique sur la science et devient un mode de l’être humain. Pour ces commentateurs et beaucoup d’autres, la technologie moderne était cependant un élément foncièrement négatif, avec lequel l’humanité doit composer. Au lieu de concevoir la technologie comme une force abstraite monolithique et déshumanisante, le regard porté sur la technologie a commencé à changer à partir de la seconde moitié du vingtième siècle.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Le théoricien canadien des médias Marshall McLuhan a comparé la technologie à un médium et à une extension des capacités humaines, qui a « des conséquences personnelles et sociales » (McLuhan, 1991). Avec la prolifération des premiers ordinateurs, les pionniers de la discipline naissante de la Human-computer interaction (HCI) se sont accordés à dire que les ordinateurs peuvent nous aider à faire face à la complexité croissante de la société informationnelle et en réseau en étendant « l’intellect humain » (Bush, 1945 ; Licklider, 1960 ; Engelbart, 1962). L’homme devait, dans ces visions, entrer dans une relation symbiotique et cybernétique avec la technologie (devenir un cyborg). Ces regards sur la cognition, orientés vers la philosophie et les systèmes, ont été relégués à l’arrière-plan dans la HCI des années quatre-vingt (Card, 1983), après que la discipline eut trouvé son ancrage théorique dans la science cognitive et dans son paradigme dominant, le paradigme \u003Cem>cognitiviste \u003C\u002Fem>. Le cognitivisme voit la cognition humaine, à travers la métaphore de l’ordinateur, comme une unité de traitement de l’information qui opère sur des représentations internes formées de symboles physiques. L’acceptation implicite, par le cognitivisme, de la tradition des dualismes cartésiens corps-esprit et sujet-objet a inculqué au design HCI lui-même, comme à la relation de l’homme à la technologie, le présupposé que le corps physique et la perception ne sont qu’une périphérie, autrement dit une interface entre l’esprit et le monde (Van Dijk, 2018). Susan Hurley a appelé une telle représentation de la cognition le paradigme « sandwich » de l’esprit, car les perceptions ne sont que des données d’entrée dans l’esprit et l’action est une sortie de l’esprit vers le monde, tandis que la cognition est « coincée » entre les deux (Hurley, 1998 ; Hurley, 2008). Puisque tout ce qui est pertinent pour la cognition humaine se déroule dans les entrailles de nos têtes, la technologie est redevenue, sous l’optique du cognitivisme, un instrument neutre sans influence sur notre cognition, car elle ne fait qu’exécuter passivement les tâches assignées par les hommes-utilisateurs. Dans le design HCI, le cognitivisme a introduit un accent utilitaire sur l’interaction avec la technologie, structurée selon des plans préparés à l’avance, ignorant entièrement les valeurs sémantiques et l’influence des facteurs contextuels, sociaux et spatio-temporels de la situation de l’interaction.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Les axiomes cognitivistes et le programme dit fort de l’intelligence artificielle symbolique ont été critiqués par exemple par le philosophe (Searle, 1980). Le célèbre théoricien de la HCI Don Norman a écrit que pour étudier la cognition, il faut étudier l’action humaine d’un point de vue systémique, dans lequel la situation et les influences sociales et culturelles interagissent par des mécanismes de rétroaction (Norman, 1980). Le philosophe Hubert Dreyfus, à l’aide de la phénoménologie de Heidegger, de l’œuvre tardive de Wittgenstein et de Merleau-Ponty, a soutenu qu’un modèle de l’homme comme processus symbolique abstrait du monde ne mènera pas à une action intelligente, car l’homme et sa cognition sont fondamentalement \u003Cem>incarnés \u003C\u002Fem>dans-le-monde, le monde servant de représentation externe de lui-même, et les significations des choses et des outils, dans l’analyse heideggérienne de l’outil, sont ancrées dans un « réseau de signification ». (Heidegger, 1996, §15 69\u002F89). Ce n’est qu’à travers ses relations à d’autres outils et au contexte de la pratique de son usage qu’un outil donné acquiert sa signification (Kiverstein, 2012, p. 4). L’introduction par Dreyfus de la phénoménologie et du principe d’incarnation dans la science cognitive a eu un impact décisif sur la recherche en HCI et en intelligence artificielle. Elle a directement inspiré Terry Winograd (Winograd, 1987) ou l’anthropologue Lucy Suchman (Suchman, 1985 ; Clark et Chalmers, 1998), qui a montré par une recherche empirique que les gens n’agissent pas sur la base de plans structurés a priori, mais agissent \u003Cem>ad hoc\u003C\u002Fem>, en temps réel, face à une \u003Cem>situation \u003C\u002Fem>concrète, et utilisent les ressources qu’ils ont sous la main, contribuant ainsi à lancer le programme de recherche de l’\u003Cem>action\u002Fcognition située\u003C\u002Fem>. Rodney Brooks, dans un article classique (Brooks, 1991), a convenu que le monde est son propre meilleur modèle, et il a été l’un des premiers à mettre en œuvre en robotique les idées d’une « IA heideggérienne » n’utilisant pas de représentations internes. L’incarnation de la cognition, c’est-à-dire la thèse selon laquelle le corps façonne de manière non triviale notre pensée, a ensuite été explorée par exemple par (Lakoff et Johnson, 1980). Si nous acceptons l’argument selon lequel le corps joue un rôle important dans notre cognition, pourquoi nous limiter aux frontières de notre peau ?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>L’une des réponses à cette question a été les thèses de la cognition distribuée (Hutchins, 1995) et de la cognition étendue (Clark, 1997 ; Clark et Chalmers, 1998 ; Clark, 2004). Elles soutiennent que les processus cognitifs supérieurs sont produits par l’application de processus cognitifs inférieurs à l’usage de matériaux culturels sous la forme du langage, de systèmes de signes ou d’artefacts technologiques (Hutchins, 2010 ; Norman, 1993 ; Vygotsky, 1975 ; Clark, 2001). Andy Clark, principal représentant de la théorie de la cognition étendue, défend la position de l’\u003Cem>externalisme actif\u003C\u002Fem>, selon lequel l’organisme humain forme avec une entité externe, au moyen d’une interaction bidirectionnelle, un système cognitif couplé (coupled), qu’il faut comprendre comme un seul tout. Les processus externes sont causalement aussi pertinents que les parties internes du cerveau. Selon Clark, l’esprit « suinte » dans l’environnement, et c’est pourquoi nous sommes des \u003Cem>cyborgs naturels\u003C\u002Fem> : un organisme cybernétique dans lequel les composantes biologiques, technologiques et environnementales donnent naissance à des capacités et à des actions émergentes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>L’histoire comme le présent de la théorie de la cognition étendue sont donc complexes. David Chalmers (Clark, 2004, préface) comme le théoricien tchèque Roman Madzia (Madzia, 2013) font remarquer que l’on trouve la pensée embryonnaire de la théorie de la cognition étendue déjà chez les représentants de la philosophie du pragmatisme américain Herbert Mead et John Dewey. La théorie des nouveaux médias (par ex. Manovich, 2002 ; Dvořák, 2010 ; Wark, 2016), la HCI (Kaptelinin et Nardi, 2006 ; Turner, 2016), l’anthropologie (Haraway, 1987) ainsi que la sociologie des sciences prolongeant l’œuvre de Bruno Latour présentent une tradition d’analyse de la relation entre l’homme et la technologie médiatique qui découle directement de la théorie de la cognition étendue ou lui est complémentaire. L’analyse historique du thème doit enfin se confronter aussi aux différences et aux présupposés partagés à l’intérieur même de la science cognitive, car la théorie de la cognition étendue partage l’intérêt des chercheurs avec d’autres programmes de recherche parallèles, ceux de la cognition Embodied, Embedded et Enactive, que l’on désigne sous le terme générique de sciences cognitives 4E (Kiverstein, 2018).\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Puisque la théorie de la cognition étendue est radicalement anticartésienne et relie le corps, l’esprit et l’environnement, son introduction explicite dans la philosophie de la technique s’offre à nous par une synthèse de la théorie des nouveaux médias et de la philosophie postphénoménologique de la technique contemporaine (Ihde, 1978 ; Ihde, 1990 ; Verbeek, 2005 ; Verbeek et Rosenberger, 2015 ; Verbeek, 2015). Ses représentants analysent la technologie comme un médium multistable et anti-essentialiste, qui amplifie et réduit nos perceptions, créant ainsi une relation spécifique au monde.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Cette synthèse offre plusieurs points d’investigation. Premièrement, elle présente un argument en faveur d’une analyse ontologique de la nature non fixe, multistable, de l’homme et des objets technologiques, qui ne se définit que dans l’interaction mutuelle. Deuxièmement, il serait possible d’examiner la manière dont nous utilisons les « technologies cognitives » pour délester (off-load) le cerveau d’activités exigeantes au profit d’artefacts externes (Clark, 2002 ; Dennet, 1996, p. 134-135). Enfin, il conviendrait de se concentrer sur la manière dont l’usage de la technologie médiatise (médie) et transforme notre accès au monde. L’une des implications d’une telle synthèse pour les disciplines de la HCI et du design de la technologie, dans un monde technologiquement médié, pourrait être que le design de la technologie équivaut au design de la relation entre l’homme, la nature et le monde social, mais aussi au design des capacités cognitives humaines.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"zdroje-k-zadani-projektu\" name=\"zdroje-k-zadani-projektu\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Sources du projet proposé\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>BROOKS, Rodney A., 1991. Intelligence without representation. \u003Cem>Artificial Intelligence\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>47\u003C\u002Fstrong>(1-3), 139-159 [consulté le 2018-05-22]. DOI: 10.1016\u002F0004-3702(91)90053-M. ISSN 00043702. Disponible sur : http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F000437029190053M\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BUSH, Vannevar, 1945. As we may think. \u003Cem>The Atlantic\u003C\u002Fem> [online]. July 1945, (JULY 1945 ISSUE) [consulté le 2018-05-05]. Disponible sur : https:\u002F\u002Fwww.theatlantic.com\u002Fmagazine\u002Farchive\u002F1945\u002F07\u002Fas-we-may-think\u002F303881\u002F\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN et Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, A. et D. CHALMERS, 1998. The Extended Mind. \u003Cem>Analysis\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>58\u003C\u002Fstrong>(1), 7-19 [consulté le 2017-10-16]. DOI: 10.1093\u002Fanalys\u002F58.1.7. ISSN 0003-2638. Disponible sur : https:\u002F\u002Facademic.oup.com\u002Fanalysis\u002Farticle-lookup\u002Fdoi\u002F10.1093\u002Fanalys\u002F58.1.7\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 1997. \u003Cem>Being there: putting brain, body, and world together again\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. ISBN 9780262032407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2001. \u003Cem>Mindware: an introduction to the philosophy of cognitive science\u003C\u002Fem>. New York: Oxford University Press. ISBN 978-0195138573.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2002. Towards a science of the bio-technological mind. \u003Cem>International Journal of Cognition and Technology\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>1\u003C\u002Fstrong>(1), 21-33 [consulté le 2018-05-23]. DOI: 10.1075\u002Fijct.1.1.03cla. ISSN 1569-2167. Disponible sur : http:\u002F\u002Fwww.jbe-platform.com\u002Fcontent\u002Fjournals\u002F10.1075\u002Fijct.1.1.03cla\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CLARK, Andy, 2004. \u003Cem>Natural-born cyborgs: minds, technologies, and the future of human intelligence\u003C\u002Fem>. [Repr.]. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780195177510.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DENNETT., 1996. \u003Cem>Kinds of minds: toward an understanding of consciousness\u003C\u002Fem>. New York: Basic Books. ISBN 9780465073511.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. \u003Cem>Kapitoly z dějin a teorie médií\u003C\u002Fem>. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>ENGELBART, Douglas C., 1962. Augmenting Human Intellect: A conceptual framework. \u003Cem>Director of Information Sciences Air Force Office of Scientific Research,\u003C\u002Fem>. Washington 25, D.C. Disponible aussi sur : \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.dougengelbart.org\u002Fpubs\u002Fpapers\u002Fscanned\u002FDoug_Engelbart-AugmentingHumanIntellect.pdf\">http:\u002F\u002Fwww.dougengelbart.org\u002Fpubs\u002Fpapers\u002Fscanned\u002FDoug_Engelbart-AugmentingHumanIntellect.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HARAWAY, Donna, 1987. A manifesto for Cyborgs: Science, technology, and socialist feminism in the 1980s. Australian Feminist Studies [online]. 2(4), 1-42 [consulté le 2018-05-23]. DOI: 10.1080\u002F08164649.1987.9961538. ISSN 0816-4649. Disponible sur : http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F08164649.1987.9961538\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HEIDEGGER, Martin, 1996. \u003Cem>Bytí a čas\u003C\u002Fem>. Praha: Oikoymenh. Oikúmené. ISBN 80–86–005–12–7.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HURLEY, Susan, 2008. The shared circuits model (SCM): How control, mirroring, and simulation can enable imitation, deliberation, and mindreading. Behavioral and Brain Sciences [online]. 31(01), – [consulté le 2018-05-22]. DOI: 10.1017\u002FS0140525X07003123. ISSN 0140-525X. Disponible sur : http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X07003123\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HURLEY, Susan L., 1998. \u003Cem>Consciousness in action\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. ISBN 0674164202.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUTCHINS, Edwin, 1995. \u003Cem>Cognition in the wild\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT. ISBN 0-262-08231-4.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUTCHINS, Edwin, 2010. Enaction, Imagination, and Insight. STEWART, John, Olivier GAPENNE et Ezequiel A. DI PAOLO, ed. \u003Cem>Enaction: Toward a New Paradigm for Cognitive Science\u003C\u002Fem>[online]. The MIT Press [consulté le 2018-05-23]. ISBN 9780262014601.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1978. \u003Cem>Technics and Praxis\u003C\u002Fem>. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1990. \u003Cem>Technology and the lifeworld: from garden to earth\u003C\u002Fem>. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KAPTELININ, Victor. et Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian, 2012. What Is Heideggerian Cognitive Science?. KIVERSTEIN, Julian et Michael WHEELER. \u003Cem>Heidegger and Cognitive Science\u003C\u002Fem>. Great Britain: Palgrave Macmillan, p. 1-61. ISBN 978–0–230–21655–6.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian, 2018. Extended Cognition. NEWEN, Albert, Shaun GALLAGHER et Leon DE BRUIN. \u003Cem>Oxford Handbook of 4E Cognition\u003C\u002Fem>. Oxford University Press. ISBN 9780198735410.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LAKOFF, George et Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LICKLIDER, J. C. R., 1960. Man-Computer Symbiosis. In: \u003Cem>RE Transactions on Human Factors in Electronics I\u003C\u002Fem>. HFE-1. p. 4-11.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory : Mead and Dewey on the Nature of Cognition. \u003Cem>European Journal of Pragmatism and American Philosophy\u003C\u002Fem>, Roma: Associazione Pragma, 2013, vol. V, n° 1, p. 193-211. ISSN 2036-4091.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MANOVICH, Lev, 2002. \u003Cem>The language of new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0-262-63255-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall, 1991. \u003Cem>Jak rozumět médiím: extenze člověka\u003C\u002Fem>. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. \u003Cem>Cognitive Science\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>4\u003C\u002Fstrong>(1), 1-32 [consulté le 2018-03-06]. DOI: 10.1207\u002Fs15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Disponible sur : http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1993. \u003Cem>Things that make us smart: defending human attributes in the age of the machine\u003C\u002Fem>. [Nachdr.]. Reading, Mass. [u.a.]: Perseus Books. ISBN 9780201626957.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SEARLE, John R., 1980. Minds, brains, and programs. \u003Cem>Behavioral and Brain Sciences\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>3\u003C\u002Fstrong>(03), 417- [consulté le 2018-05-22]. DOI: 10.1017\u002FS0140525X00005756. ISSN 0140-525X. Disponible sur : \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X00005756\">http:\u002F\u002Fwww.journals.cambridge.org\u002Fabstract_S0140525X00005756\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SUCHMAN, Lucy, 1985. \u003Cem>Plans and situated actions: The Problem of Human-Machine Communication\u003C\u002Fem> [online]. [consulté le 2018-03-08]. Disponible sur : http:\u002F\u002Fbitsavers.trailing-edge.com\u002Fpdf\u002Fxerox\u002Fparc\u002FtechReports\u002FISL-6_Plans_and_Situated_Actions.pdf. Doctoral Dissertation. Palo Alto Research Center.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. \u003Cem>HCI redux: the promise of post-cognitive interaction\u003C\u002Fem>. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VAN DIJK, Jelle, 2018. Designing for Embodied Being-in-the-World: A Critical Analysis of the Concept of Embodiment in the Design of Hybrids. \u003Cem>Multimodal Technologies and Interaction\u003C\u002Fem> [online]. \u003Cstrong>2\u003C\u002Fstrong>(1), 7- [consulté le 2018-05-22]. DOI: 10.3390\u002Fmti2010007. ISSN 2414-4088. Disponible sur : http:\u002F\u002Fwww.mdpi.com\u002F2414-4088\u002F2\u002F1\u002F7\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON et Eleanor ROSCH, 1999. \u003Cem>The embodied mind: cognitive science and human experience\u003C\u002Fem>. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS et Robert P. CREASE. \u003Cem>Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers\u003C\u002Fem>. Lanham, MD: Lexington Books, p. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul, , Robert et ROSENBERGER, ed., 2015. \u003Cem>Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations\u003C\u002Fem>. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul et Robert P. CREASE, 2005. \u003Cem>What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design\u003C\u002Fem>. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VYGOTSKY, L. S., 1975. \u003Cem>Thought and language\u003C\u002Fem>. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WARK, McKenzie, 2016. \u003Cem>Molecular Red: Theory for the Anthropocene\u003C\u002Fem>. ISBN 9781784784089.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WINOGRAD, Terry et Fernando FLORES, 1987. \u003Cem>Understanding computers and cognition: a new foundation for design\u003C\u002Fem>. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"seznam-relevantni-literatury\" name=\"seznam-relevantni-literatury\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Liste de la littérature pertinente\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>ADAMS, Frederick et Kenneth AIZAWA, 2007. The bounds of cognition. Oxford: Blackwell. ISBN 9781405149143.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BOLTER, Jay David et Richard GRUSIN, 1999. \u003Cem>Remediation: understanding new media\u003C\u002Fem>. Cambridge: MIT Press. ISBN 0262522799.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>BRATTON, Benjamin H., 2015. \u003Cem>The stack: on software and sovereignty\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT press. Software studies. ISBN 9780262029575.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Brooks, Rodney, 1991, Intelligence without representation\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>CHEMERO, Anthony, 2011. Radical embodied cognitive science. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262516471.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, A., and J. Toribio, 1994, “Doing without representing?” Synthese, 101: 401–431.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 1997, Being There: Putting Mind, Body, and World Together Again, Cambridge, MA: MIT Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2001, “Reasons, Robots, and the Extended Mind,” Mind and Language, 16: 121–145.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2001. Natural-Born Cyborgs?. In: Cognitive Technology: Instruments of Mind. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2001-7-24, p. 17-24. Lecture Notes in Computer Science. DOI: 10.1007\u002F3-540-44617-6_2. ISBN 978-3-540-42406-2. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002F3-540-44617-6_2\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2003, Natural-Born Cyborgs: Minds, Technologies, and the Future of Human Intelligence, New York: Oxford University Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy, 2008, Supersizing the Mind: Embodiment, Action, and Cognitive Extension, New York: Oxford University Press.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Clark, Andy; Chalmers, David, 1998, The extended mind\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DEWEY, J., (1896), The Reflex Arc Concept in Psychology”, Psychological Review, 3 (1), pp. 357- 370.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>EEDE, Yoni Van Den, 2012. \u003Cem>Amor technologiae: Marshall McLuhan as philosopher of technology : toward a philosophy of human-media relationships\u003C\u002Fem>. Brussels: VUBPRESS. ISBN 9789057181870.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GALLAGHER, Shaun, 2014. Pragmatic interventions into enactice and extended conceptions of cognition. Philosophical Issues [online]. 24(1), 110-126 [consulté le 2018-05-25]. DOI: 10.1111\u002Fphis.12027. ISSN 15336077. Disponible sur : http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1111\u002Fphis.12027\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GIBSON, James J., 2015. The Ecological Approach to Visual Perception. Classic Edition. 711 Third Avenue, New York, NY 10017: Psychology Press. ISBN 978-1-315-74021-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HARAWAY, Donna Jeanne, 1991. \u003Cem>Simians, cyborgs, and women: the reinvention of nature\u003C\u002Fem>. New York: Routledge. ISBN 0-415-90387-4.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Haugeland, John, 1993, Mind embodied and embedded\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HEFT, Harry., 2001. Ecological psychology in context: James Gibson, Roger Barker, and the legacy of William James’s radical empiricism. Mahwah, N.J.: L. Erlbaum. ISBN 978-0805823509.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HOLLAN, James, Edwin HUTCHINS et David KIRSH, Distributed cognition: toward a new foundation for human-computer interaction research. ACM Transactions on Computer-Human Interaction [online]. 7(2), 174-196 [consulté le 2018-05-25]. DOI: 10.1145\u002F353485.353487. ISSN 10730516. Disponible sur : http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=353485.353487\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>HUHTAMO, Erkki. et Jussi PARIKKA, c2011. \u003Cem>Media archaeology: approaches, applications, and implications\u003C\u002Fem>. Berkeley, Calif.: University of California Press. ISBN 978-0520262744.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Hutchins, Edwin, 1995, Cognition in the Wild\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1978. Technics and Praxis. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 1990. Technology and the lifeworld: from garden to earth. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>IHDE, Don, 2010. \u003Cem>Heidegger’s technologies\u003C\u002Fem>. New York: Fordham University Press. Perspectives in continental philosophy. ISBN 978-0-8232-3377-9.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KAPTELININ, Victor. et Bonnie A. NARDI, 2006. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KITTLER, Friedrich A., 1999. \u003Cem>Gramophone, film, typewriter\u003C\u002Fem>. Stanford, Calif.: Stanford University Press. ISBN 978-0804732338.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>KIVERSTEIN, Julian et Michael WHEELER, ed., 2012. \u003Cem>Heidegger and Cognitive Science\u003C\u002Fem>. Great Britain: Palgrave Macmillan. ISBN 978–0–230–21655–6.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LAKOFF, George et Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>LATOUR, Bruno, 2007. \u003Cem>Reassembling the social: an introduction to actor-network-theory\u003C\u002Fem>. New ed. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780199256051.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman, 2013. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory. European Journal of Pragmatism and American Philosophy [online]. V(1), – [consulté le 2018-05-25]. DOI: 10.4000\u002Fejpap.609. ISSN 2036-4091. Disponible sur : http:\u002F\u002Fjournals.openedition.org\u002Fejpap\u002F609\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman, 2014. George Herbert Mead: tělo, mysl a svět. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-784-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MADZIA, Roman et Matthias JUNG, ed., 2016. Pragmatism and Embodied Cognitive Science: From Bodily Intersubjectivity to Symbolic Articulation. ISBN 978-3-11-048023-8.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MANOVICH, Lev., 2002. The language of new media. Cambridge, Mass.: MIT Press. Leonardo (Series) (Cambridge, Mass.). ISBN 0-262-13374-1.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall, 1991. \u003Cem>Jak rozumět médiím: extenze člověka\u003C\u002Fem>. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MCLUHAN, Marshall et Eric. MCLUHAN, 1988. \u003Cem>Laws of media: the new science\u003C\u002Fem>. Buffalo: University of Toronto Press. ISBN 0802057829.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MERLEAU-PONTY, Maurice, 2013. Fenomenologie vnímání. Praha: OIKOYMENH. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-485-5.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>MUMFORD, Lewis, 2010. \u003Cem>Technics and civilization\u003C\u002Fem>. London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0226550275.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NOË, Alva, 2010. Out of our heads: why you are not your brain, and other lessons from the biology of consciousness. New York: Hill & Wang. ISBN 9780809016488.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Don, 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. Cognitive Science [online]. 4(1), 1-32 [consulté le 2018-03-06]. DOI: 10.1207\u002Fs15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Disponible sur : \u003Cu>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\">http:\u002F\u002Fdoi.wiley.com\u002F10.1207\u002Fs15516709cog0401_1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fu>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Don, 1998. The invisible computer: why good products can fail, the personal computer is so complex, and information appliances are the solution. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262640411.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>NORMAN, Donald A. et Stephen W. DRAPER, ed., 1986. User centered system design: new perspectives on human-computer interaction. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>PARIKKA, Jussi, 2015. \u003Cem>A geology of media\u003C\u002Fem>. London: University of Minnesota Press. ISBN 978-0816695522.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>ROWLANDS, Mark, 2013. New science of the mind: from extended mind to embodied phenomenology. S.l.: Mit Press. ISBN 9780262518581.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>SHAPIRO, Lawrence A., 2014. The Routledge handbook of embodied cognition. New York: Routledge, Taylor & Francis Group. ISBN 978-0415623612.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. \u003Cem>HCI redux: the promise of post-cognitive interaction\u003C\u002Fem>. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON et Eleanor ROSCH, 1999. The embodied mind: cognitive science and human experience. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS et Robert P. CREASE. Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers. Lanham, MD: Lexington Books, p. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul, , Robert et ROSENBERGER, ed., 2015. Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VERBEEK, Peter-Paul et Robert P. CREASE, 2005. What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>VYGOTSKY, L. S., 1975. Thought and language. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WARK, McKenzie, 2016. Molecular Red: Theory for the Anthropocene. ISBN 9781784784089.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WILSON, R.A. et CLARK, Andy, 2009, “How to Situate Cognition: Letting Nature Take its Course,” in The Cambridge Handbook of Situated Cognition, M. Aydede and P. Robbins (eds.), Cambridge University Press, pp. 55–77.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WINOGRAD, Terry et Fernando FLORES, 1987. Understanding computers and cognition: a new foundation for design. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.\u003C\u002Fp>",1790905683774]