[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-fr-la-litterature-ergodique-et-la-nouvelle-hypertextuelle-le-bateau":3,"translation-fr-la-litterature-ergodique-et-la-nouvelle-hypertextuelle-le-bateau":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},572,"05. 04. 2016","2016-04-05T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod","2025-07-05T13:53:39","2025-07-05T11:53:39","ergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod\u002F",{"rendered":17},"Ergodická literatura a hypertextová povídka Loď",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Poměrně esotericky znějící pojem „ergodický“ zavedl do kontextu studia nových médií teoretik Espen Aarseth. Ve své vlivné knize \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: Perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> píše o ergodicitě jako vlastnosti textu, pro jehož čtení je zapotřebí „netriviální úsilí k procházení textu“ (Aarseth 1997, s. 1). Pojem ergodický si autor vypůjčil z fyziky, ale jelikož etymologický rozbor napoví, že \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ergon \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">a \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> znamenají práci, respektive cestu, není těžké pochopit, proč se tento pojem hodí k náročnému procházení textových cest.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Důležité je říct, že Aarseth pokládá kybertexty za takový druh textů, které se čtou ergodicky. Autora zajímá \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanika, \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">jakou jsou texty konstruovány, a také odlišná role uživatele-čtenáře, jenž \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hraje \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mnohem aktivnější úlohu než v textech ne-ergodických. Narážka na hraní je cílená, protože na ergodické texty se můžeme dívat jako na labyrinty, svět určité hry nabízející hned několik možností (cest) ke svému vyřešení. Aaspeth píše, že uživatel-čtenář se může v ergodických textech ztratit nejen čiště metaforicky, ale ryze prakticky, prostřednictvým „topologických struktur textuální mašinerie“ (Aarseth 1997, s. 4).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zde se také nachází velká množina nedorozumění mezii Aarsethem a literárními kritiky, z nichž mnozí měli potíže pochopit, v čem se ergodické texty vlastně liší od řekněme složitejší či náročnější literatury jako například Joycův Odysseus, Beckettovy prózy s potrhanou syntaxí, nebo Pustina od T. S. Eliota. Všechny zmíněné díla si od čtenáře jednoznačně žádají více mentální úsilí než Pejska s kočičkou, ale pořád se, dle Aarsetha, pohybujeme v rovině pohybu očí od řádky k řádce. Jinak řečeno, autor netvrdí, že zmíněná díla nemohou být sémanticky nahuštěna tak, že je možné díla intepretovat mnoha způsoby (proto ona náročnost), ale \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanika čtení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> je triviální. Což může vést k mnoha paradoxům: pokud vezmeme nějaký text o Pejskovi a kočičce, necháme se inspirovat cut-up technikou Williama Burroughse a originální text rozstříháme na jednotlivá slova, která složíme do pytlíčku a předáme čtenáři s pokřikem: čti!, v tomto okamžiku se ze čtení této pohádky stává ergodický text, jelikož pro čtení pohádky je třeba vynaložit úsilí, v tomto případě poskládat text dohromady z nastříhaných slov. Všimněme si, že se z textu se rázem stal jakýsi „zásobník (matrix), z něhož je možné generovat větší množství textů“ (Ryan 2015, 245).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Za pomoci McLuhana bychom mohli říci, že Aarseth vlastně zdůrazňuje důležitost média, prostřednictvím kterého čteme text — logika a struktura média je neoddělitelná od textu (text je také médium, vidíme, že médium vždy re-mediuje jiné médium), od samotného sdělení, takže platí: the medium is the message. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Shrnuto: čtenář ne-ergodického textu je bezmocný, nemá přidělené pravomoce autora, aby mohl s textem manipulovat, text je rigidně lineární, kdežto ergodická literatura je ne-lineární, v mnohém povyšuje čtenáře na kreativce, protože se od něj žádá, aby s textem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">aktivně interagoval\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, ať už na základě selekce jednotlivých cest, kterými se bude příběh vyvíjet, nebo za účelem participace na konstrukci (produkci) uváření světa.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">selektivní interaktivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jsou třeba hypertextové adventury, kde mechanismus hry reaguje na uživatelův vklad (rozhodnutí, jakou cestu se vydat), ale cesty jsou předem předdefinované. Příkladem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">produktivní interaktivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> je známá hra Minecraft, kde restrikce toho, co hráč může, jsou minimální, a tudíž se hráč významně podílí na tom, o čem hra vlastně je: hráč není pasivním příjemcem obsahu, ale aktivním producentem\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ergodické texty nakonec můžeme dělit na tyto kategorie: elektronický\u002Fne-elektronický, ergodický\u002Fne-ergodický, interaktivní\u002Fne-interaktivní.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\" id=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Úkol na seminář Základy studia nových médií\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Po pěkném teoreticko-filosofickém úvodu, ve kterém jsme zapojili naše analytické části mozku, jsme dostali za úkol si trochu rozhýbat zarezlé kreativní šťávy. A jak jinak než zlatým grálem v podobě tvorby \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">elektronického, ergodického a interaktivního textu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cb>\u003Ci>.\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pro tento úkol existuje velmi šikovný open source program Twine, který i těm, kteří se nekamarádí s HTML a Javascriptem, nabízí vše potřebné pro tvorbu interaktivních, ne-lineárních (z principu tak ergodických) příběhů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" rel=\"attachment wp-att-729\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"twine\" class=\"alignnone size-full wp-image-729\" height=\"530\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1070px) 100vw, 1070px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png 1070w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-300x149.png 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-768x380.png 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-1024x507.png 1024w\" width=\"1070\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Ukázka programu Twine\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Než si začnete psát vlastní příběhy, podívejte se, jak vypadá takový možný výstup (aka má povídka) z programu Twine\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Fship.html\" target=\"_blank\" title=\"ship\">Hypertext povídka loď\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Twine pak stahujte na adrese: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Zdroje:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">AARSETH, Espen. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Baltimore: Johns Hopkins, c1997. ISBN 0-8018-5579-9.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">RYAN, Marie-Laure. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Narativ jako virtuální realita: imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Vydání 1. Překlad Eva Krásová. Praha: Academia, 2015. Možné světy. ISBN 978-80-200-2507-4.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Poměrně esotericky znějící pojem „ergodický“ zavedl do kontextu studia nových médií teoretik Espen Aarseth. Ve své vlivné knize Cybertext: Perspectives on ergodic literature píše o ergodicitě jako vlastnosti textu, pro jehož čtení je zapotřebí „netriviální úsilí k procházení textu“ (Aarseth 1997, s. 1). Pojem ergodický si autor vypůjčil z fyziky, ale jelikož etymologický rozbor napoví, […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-572","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=572",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},864,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572\u002Frevisions\u002F864",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=572",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=572",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=572",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Ergodic Literature and the Hypertext Short Story The Ship","ergodic-literature-and-the-hypertext-short-story-the-ship","Espen Aarseth’s concept of ergodic literature, selective and productive interactivity, and my own hypertext short story made in Twine for a new media studies seminar.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"La literatura ergódica y el relato hipertextual El barco","la-literatura-ergodica-y-el-relato-hipertextual-el-barco","El concepto de literatura ergódica de Espen Aarseth, la interactividad selectiva y la productiva, y mi propio relato hipertextual hecho en Twine para un seminario sobre nuevos medios.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"La littérature ergodique et la nouvelle hypertextuelle Le Bateau","la-litterature-ergodique-et-la-nouvelle-hypertextuelle-le-bateau","La notion de littérature ergodique d’Espen Aarseth, l’interactivité sélective et productive, et ma propre nouvelle hypertextuelle écrite dans Twine pour un séminaire sur les nouveaux médias.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La notion assez ésotérique d’« ergodique » a été introduite dans le contexte des études des nouveaux médias par le théoricien Espen Aarseth. Dans son livre influent \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: Perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, il décrit l’ergodicité comme la propriété d’un texte dont la lecture exige un « effort non trivial pour parcourir le texte » (Aarseth 1997, p. 1). L’auteur a emprunté le terme ergodique à la physique, mais comme l’analyse étymologique nous apprend que \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ergon \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">et \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> signifient respectivement travail et chemin, il n’est pas difficile de comprendre pourquoi ce terme convient au parcours exigeant des chemins textuels.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Il importe de dire qu’Aarseth tient les cybertextes pour le type de textes qui se lisent de manière ergodique. L’auteur s’intéresse à la \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mécanique \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">selon laquelle les textes sont construits, ainsi qu’au rôle différent de l’utilisateur-lecteur, qui \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">joue \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">un rôle bien plus actif que dans les textes non ergodiques. L’allusion au jeu est délibérée, car nous pouvons regarder les textes ergodiques comme des labyrinthes, le monde d’un jeu qui offre plusieurs possibilités (chemins) pour le résoudre. Aarseth écrit que l’utilisateur-lecteur peut se perdre dans les textes ergodiques non seulement de façon purement métaphorique, mais aussi de façon tout à fait pratique, par le biais des « structures topologiques de la machinerie textuelle » (Aarseth 1997, p. 4).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">C’est aussi là que se trouve une grande part des malentendus entre Aarseth et les critiques littéraires, dont beaucoup ont eu du mal à comprendre en quoi les textes ergodiques diffèrent au juste d’une littérature, disons, plus complexe ou plus exigeante, comme l’Ulysse de Joyce, la prose de Beckett à la syntaxe déchiquetée ou La Terre vaine de T. S. Eliot. Toutes ces œuvres exigent sans conteste du lecteur davantage d’effort mental que Pejsek a kočička (les contes pour enfants de Josef Čapek), mais nous restons, selon Aarseth, au niveau du mouvement des yeux d’une ligne à l’autre. Autrement dit, l’auteur ne prétend pas que ces œuvres ne puissent être sémantiquement si denses qu’on puisse les interpréter de multiples façons (d’où leur difficulté), mais bien que la \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mécanique de la lecture\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> est triviale. Ce qui peut mener à bien des paradoxes : si nous prenons un texte sur le petit chien et la petite chatte, que nous nous inspirons de la technique du cut-up de William Burroughs et découpons le texte original en mots isolés, que nous mettons dans un petit sac et remettons au lecteur en lui criant : lis !, à cet instant la lecture de ce conte devient un texte ergodique, puisque pour lire le conte il faut fournir un effort, en l’occurrence recomposer le texte à partir des mots découpés. Remarquons que le texte est soudain devenu une sorte de « réservoir (matrix) à partir duquel on peut générer un plus grand nombre de textes » (Ryan 2015, 245).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Avec l’aide de McLuhan, nous pourrions dire qu’Aarseth souligne en réalité l’importance du médium à travers lequel nous lisons le texte — la logique et la structure du médium sont inséparables du texte (le texte est aussi un médium ; nous voyons qu’un médium re-médiatise toujours un autre médium), du message lui-même, de sorte que vaut : the medium is the message. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">En résumé : le lecteur d’un texte non ergodique est impuissant, il ne dispose pas des pouvoirs de l’auteur qui lui permettraient de manipuler le texte, le texte est rigidement linéaire, tandis que la littérature ergodique est non linéaire et, à bien des égards, élève le lecteur au rang de créateur, car on attend de lui qu’il \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">interagisse activement\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> avec le texte, que ce soit en sélectionnant les chemins par lesquels l’histoire se développera ou en participant à la construction (production) du monde en train de s’élaborer.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Un exemple d’\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">interactivité sélective\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> sont les aventures hypertextuelles, où le mécanisme du jeu réagit à l’apport de l’utilisateur (la décision du chemin à prendre), mais où les chemins sont définis d’avance. Un exemple d’\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">interactivité productive\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> est le célèbre jeu Minecraft, où les restrictions de ce que le joueur peut faire sont minimales, si bien que le joueur participe de façon déterminante à ce dont le jeu traite au fond : le joueur n’est pas un récepteur passif de contenu, mais un producteur actif\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Enfin, nous pouvons diviser les textes ergodiques selon ces catégories : électronique\u002Fnon électronique, ergodique\u002Fnon ergodique, interactif\u002Fnon interactif.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\" id=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Un devoir pour le séminaire Fondements des études des nouveaux médias\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Après une belle introduction théorico-philosophique, au cours de laquelle nous avons mis à contribution les parties analytiques de notre cerveau, nous avons reçu pour tâche de remettre un peu en mouvement nos sucs créatifs rouillés. Et comment, sinon par le saint graal que représente la création d’un \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">texte électronique, ergodique et interactif\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cb>\u003Ci>.\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Il existe pour cette tâche un programme open source très pratique, Twine, qui offre même à ceux qui ne s’entendent pas avec HTML et Javascript tout le nécessaire pour créer des histoires interactives et non linéaires (et donc, par principe, ergodiques).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" rel=\"attachment wp-att-729\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"twine\" class=\"alignnone size-full wp-image-729\" height=\"530\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1070px) 100vw, 1070px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png 1070w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-300x149.png 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-768x380.png 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-1024x507.png 1024w\" width=\"1070\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Aperçu du programme Twine\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Avant de commencer à écrire vos propres histoires, regardez à quoi peut ressembler un tel résultat produit par Twine (alias ma nouvelle)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Fship.html\" target=\"_blank\" title=\"ship\">Nouvelle hypertextuelle Le Bateau\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Twine se télécharge à l’adresse : \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Sources :\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">AARSETH, Espen. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Baltimore: Johns Hopkins, c1997. ISBN 0-8018-5579-9.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">RYAN, Marie-Laure. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Narativ jako virtuální realita: imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1re édition. Traduction d’Eva Krásová. Praha: Academia, 2015. Možné světy. ISBN 978-80-200-2507-4.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>",1790905686191]