[{"data":1,"prerenderedAt":59},["ShallowReactive",2],{"post-fr-hci-postcognitiviste-le-monde-contemporain-de-l-information-comme-probleme-pour-la-hci-2e-partie":3,"translation-fr-hci-postcognitiviste-le-monde-contemporain-de-l-information-comme-probleme-pour-la-hci-2e-partie":58},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"status":13,"type":14,"link":9,"title":15,"content":17,"excerpt":20,"author":22,"featured_media":22,"comment_status":23,"ping_status":23,"sticky":19,"template":21,"format":24,"meta":25,"categories":27,"tags":29,"tagsResolved":30,"translations":45},10849769,"02. 10. 2026","2026-10-02T04:01:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","2026-10-02T06:01:00","postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","cs","publish","post",{"rendered":16},"Postkognitivistické HCI: Současný informační svět jako problém pro HCI (2. část)",{"rendered":18,"protected":19},"\u003Cp>Informační technologie a nová média začaly přibližně od 70. let dvacátého století mít zásadní roli v moderní společnosti a přispěly k emergenci nového paradigmatu \u003Cem>informační společnosti\u003C\u002Fem>, které lze charakterizovat tím, že ve všech sférách společnosti hrají významnou roli \u003Cem>informace\u003C\u002Fem> a technologie, které informace zpracovávají, transformují, přenáší a zobrazují. Paralelně lze sledovat vzrůstající vliv digitálních a komunikačních sítí, přednostně globální sítě internet, které organizují společenské procesy. Pro pojmenování a teoretické uchopení současné společnosti existuje hned několik možností: současná společnost je podle teoretiků \u003Cem>informační\u003C\u002Fem>, \u003Cem>síťová\u003C\u002Fem>, \u003Cem>postindustriální\u003C\u002Fem>, \u003Cem>znalostní\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexibilní\u003C\u002Fem> či \u003Cem>kognitivní\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Jak píše Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, informační a síťová společnost jsou nejpopulárnější koncepty užívané pro popis současných společností, které se značí vysokou úrovní použití informačních a komunikačních technologií, kde intenzita informační výměny vede k tomu, že se taková společnost organizuje na základě vědy, racionality a reflexivity, a to jak na pracovním trhu, tak i v kulturním sektoru, ve kterých dominují formální znalosti, vyšší vzdělání a tvorba, manipulace a konzumace znaků, symbolů a významů. Zatímco pro Dijka informace poukazuje na obsah společnosti, metafora sítě popisuje formu nebo organizaci současné společnosti.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na koncept síťové společnosti navazuje Manuel Castells, který se zároveň ohrazuje vůči informační společnosti a odmítá adjektivum „informační“. Nesouhlasí, že by důležitost informací v současné společnosti byla něco nového, protože podle něho informace byly historicky důležité ve všech nám známých společnostech\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Lupač upozorňuje na to, že Castells alternativně používá adjektivum „informacionální“, které „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“ a dále podle Lupače proto, že informační a komunikační technologie umožňují přenos a zpracování informací, čímž vytvářejí \u003Cem>sociotechnické\u003C\u002Fem> uspořádání, kde jsou velmi těsné vztahy mezi výrobou, zkušeností a mocí\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sociotechnické vztahy mezi společenskými elementy a technologiemi vytvářejí pomyslné i reálné decentralizované sítě vztahů, které poskytují nejen velkým a vlivným korporacím, ale de facto všem, jež disponují potřebnými znalostmi, možnost je využít ve svůj prospěch. Tyto sítě překračují rozdělení na globální a lokální, lze je tak označit neologismem „glokální“, čímž také překračují časoprostorové dimenze, neboť potenciálně mohou propojovat prostřednictvím technologie a internetu v reálném čase velké konglomeráty či asambláže uživatelů, technologických artefaktů a systémů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Castells i Dijk ve svých novějších textech píší o informacionální společnosti jako o \u003Cem>společnosti sítí\u003C\u002Fem>, a přestože ne všechny státy v 21. století na ní participují stejnou měrou, jsou ovlivněné její logikou a mocí, ve které jsou zahrnuty globální sítě kapitálu, zboží, služeb, práce, komunikace, informace, vědy a technologie\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Připomeňme, že v tomto případě to nejsou informace jako takové, které definují jádro konceptu síťové společnosti, ale především digitální komunikační sítě, které tvoří páteř a infrastrukturu nové morfologické formy sociální struktury, tedy síťové společnosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V informační a síťové společnosti naplněné technologickými artefakty se mění povaha interakce s technologií, ale i se světem. Čím více používá společnost technologie pro běžnou komunikaci, tím více je odsouzena ke zprostředkovanému vztahu ke světu, ve kterém dominují v mnoha odlišných kontextech interakce lidí a technologie, která podstoupila metamorfózu: z ryze utilitárních strojů pro vykonání úkonů ve statickém a kontrolovaném prostředí pracovního stolu se stala důvěrným partnerem majícím enormní vliv doslova ve všech procesech našich životů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Po adopci osobních počítačů, připojení ke globální síti internetu a vyspělosti platformy webu můžeme za milník považovat produkty firmy Apple, když v roce 2007 uvedla iPhone a v roce 2010 první generaci tabletu iPadu, které se okamžitě staly nejpopulárnějšími chytrými zařízeními a pomohly nastartovat explozi užití mobilních zařízení a mobilních aplikací. Jejich popularitu doprovázel drastický růst uživatelů populárních sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram či YouTube a webové i mobilní platformy typu Airbnb či Uber, které se snaží uživatelům poskytnout moderní alternativu k některým zavedeným komerčním i veřejným službám. Společnost Cisco odhaduje, že v roce 2014 bylo k internetu připojeno přibližně dvanáct miliard zařízení a do roku 2020 to má být dokonce miliard padesát\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V každodenních životech se mísí fyzické objekty s digitálním, což nám umožňuje být kdykoli a kdekoli v reálném čase, stále online. Služby a informace jsou vždy k dispozici v tekutém a nikdy nedokončeném stádiu „beta“ verze. Naše imerze v technologiích přinesla nové konceptualizace technických a sociálních aspektů technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Například koncept Internet of Things (IoT) využívá potenciál toho, že jsme obklopeni technologickými artefakty, které shromažďují a generují enormní množství dat o našich životech i prostředí, ve kterém žijeme. Jak píše Greengard, IoT „není pouze o lokaci objektů a rozpoznávání prostředí nebo automatizaci. Je to způsob, jak monitorovat, měřit a porozumět neustálému pohybu světa a věcí, které děláme. Schopnost nakouknout do prostoru mezi objekty, lidmi a dalšími věcmi [...] Data generovaná IoT poskytnou hluboký vhled do fyzických vztahů a lidského chování [...]“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V mnohém podobný koncept \u003Cem>všudypřítomné výpočetní techniky\u003C\u002Fem> (Ubiquitous computing)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, zavedený Markem Weiserem, hlavním technologem známého výzkumného centra Xerox PARC, a koncept \u003Cem>ambientní výpočetní techniky\u003C\u002Fem> vyobrazují svět, ve kterém jsme na každém kroku obklopeni vnořenými a neviditelnými komputačními zařízeními se senzory, připojením k internetu a inteligentními algoritmy, které využívají \u003Cem>kontext\u003C\u002Fem> prostředí pro automatické rozpoznání a autonomní zpracování úkonů s minimální lidskou účastí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Neviditelnost a co největší integrace těchto zařízení do každodenního prostředí znamená pro obor Human-computer interaction (HCI) a design technologií, že tato zařízení místo standardního desktopového grafického uživatelského rozhraní musí umožňovat nové, inovativní formy interakce, které vidíme například v přístupu tzv. „přirozených“ interakcí (natural user interface, NUI) upřednostňujícím interakci hlasem nebo fyzický kontakt těla\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald doplňuje, že tento nový typ interakce musí zahrnovat automatické zachycení kontextuálních parametrů a nutnost identifikovat emocionální stavy uživatelů a jejich zamýšlené akce, což bez detailní znalosti kontextu není možné. Harrison souhlasí, že všudypřítomná výpočetní technika oznamuje důležitost kontextu pro HCI a zároveň zdůrazňuje, že se jedná o zásadní problém, se kterým se tzv. \u003Cem>kognitivistický přístup\u003C\u002Fem> v HCI, který zmíním dále v práci, nemůže vyrovnat, protože kognitivistické paradigma modeluje kontext jako další zdroj informací pro informační zpracování, ale z filosofie kognitivní vědy, výzkumu umělé inteligence, etnografie, designu, umění či z kritiky, kterou předkládají postkognitivistické teorie, je kontext nejen fundamentálně nespecifikovatelný a odolává formalizaci\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, ale též nezbytný pro \u003Cem>interpretaci\u003C\u002Fem> emocionálních, sociálních a významových faktorů interakce člověka s technologií i se světem.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vedle problematiky kontextu je třeba zmínit další otázku, se kterou si kognitivistické HCI neví rady a na kterou HCI musí poskytnout odpověď: vývoj všudypřítomné a ambientní technologie směřuje k minimalizaci nutnosti s technologickými artefakty vědomě interagovat a kompletní redukce interakce a automatizace inteligentními algoritmy je považována za jeden z cílů hnutí ambientní inteligence a „klidné technologie“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, čímž se technologie a její činnost přesune na periferii naší pozornosti a zviditelní se pouze, pokud to bude třeba. Mark Weiser píše, že „nejopravdovější technologie jsou ty, které se vytrácejí. Samy se vplétají do tkaniva všedního života, dokud od něj nejsou k nerozeznání“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Je v takovém případě stále možné hovořit o „používání“ technologie a o „uživatelích“, pokud technologie nejsou vidět a ani o nich vědomě nevíme? Jak se změní svět kolem nás a jeho vnímání lidmi, pokud technologie symbioticky srostou s naším fenomenologickým prožíváním každodennosti? Jaké přístupy a etické problémy nastanou v HCI a designu, pokud začneme explicitně chápat technologii nejen jako nedílnou součást společnosti, ale rovněž nepostradatelnou komponentu našeho myšlení a vztahu ke světu?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z těchto otázek se vynořují problémy promítající se napříč mnoha obory a odpovědi na ně požadují transdisciplinární pojetí. Proto jsem si v této práci zvolil „rozhraní“ oborů postkognitivistického HCI, současné filosofie techniky a novomediální teorie jako v českém kontextu vhodných nástrojů pro vržení nového světla na soubor teoreticko-filosofických úvah o vztahu člověka a technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce — vyjde 8. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce — vyjde 11. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny — vyjde 14. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, s. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, s. 45, mé zvýraznění.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, s. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, s. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":21,"protected":19},"",0,"closed","standard",{"description":26},"Informační a síťová společnost, internet věcí a všudypřítomná výpočetní technika mění povahu interakce s technologií. Kognitivistické HCI si neví rady s kontextem ani s technologií, která mizí z dohledu.",[28],4,[],[31,36,39,42],{"id":32,"name":33,"slug":34,"taxonomy":35},10274575,"HCI","hci","post_tag",{"id":37,"name":38,"slug":38,"taxonomy":35},10948720,"interface",{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":35},10369402,"philosophy",{"id":43,"name":44,"slug":44,"taxonomy":35},10100143,"technology",{"en":46,"es":50,"fr":54},{"title":47,"slug":48,"description":49},"Post-cognitivist HCI: Today’s Information World as a Problem for HCI (Part 2)","post-cognitivist-hci-todays-information-world-as-a-problem-for-hci-part-2","The information and network society, the Internet of Things and ubiquitous computing change what it means to interact with technology. Cognitivist HCI is at a loss with context, and with technology that disappears from view.",{"title":51,"slug":52,"description":53},"HCI poscognitivista: el mundo contemporáneo de la información como problema para la HCI (parte 2)","hci-poscognitivista-el-mundo-contemporaneo-de-la-informacion-como-problema-para-la-hci-parte-2","La sociedad de la información y la sociedad red, el internet de las cosas y la computación ubicua cambian lo que significa interactuar con la tecnología. La HCI cognitivista no sabe qué hacer con el contexto ni con una tecnología que desaparece de la vista.",{"title":55,"slug":56,"description":57},"HCI postcognitiviste : le monde contemporain de l’information comme problème pour la HCI (2e partie)","hci-postcognitiviste-le-monde-contemporain-de-l-information-comme-probleme-pour-la-hci-2e-partie","La société de l’information et la société en réseaux, l’internet des objets et l’informatique ubiquitaire changent ce qu’interagir avec la technologie veut dire. La HCI cognitiviste ne sait que faire du contexte, ni d’une technologie qui disparaît de la vue.","\u003Cp>À partir des années 1970 environ, les technologies de l’information et les nouveaux médias ont commencé à jouer un rôle essentiel dans la société moderne et ont contribué à l’émergence d’un nouveau paradigme, celui de la \u003Cem>société de l’information\u003C\u002Fem>, qui peut se caractériser par le fait que, dans toutes les sphères de la société, un rôle important revient à l’\u003Cem>information\u003C\u002Fem> et aux technologies qui la traitent, la transforment, la transmettent et l’affichent. Parallèlement, il est possible d’observer l’influence croissante des réseaux numériques et de communication, au premier chef du réseau mondial qu’est l’internet, qui organisent les processus sociaux. Pour nommer et saisir théoriquement la société contemporaine, il existe plusieurs possibilités : selon les théoriciens, la société contemporaine est une société \u003Cem>de l’information\u003C\u002Fem>, \u003Cem>en réseaux\u003C\u002Fem>, \u003Cem>postindustrielle\u003C\u002Fem>, \u003Cem>de la connaissance\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexible\u003C\u002Fem> ou \u003Cem>cognitive\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Comme l’écrit van Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, la société de l’information et la société en réseaux sont les concepts les plus populaires employés pour décrire les sociétés contemporaines, qui se distinguent par un haut niveau d’utilisation des technologies de l’information et de la communication, où l’intensité des échanges d’information conduit une telle société à s’organiser sur la base de la science, de la rationalité et de la réflexivité, tant sur le marché du travail que dans le secteur culturel, dominés l’un et l’autre par les connaissances formelles, l’enseignement supérieur et la création, la manipulation et la consommation de signes, de symboles et de significations. Alors que pour van Dijk l’information renvoie au contenu de la société, la métaphore du réseau décrit la forme ou l’organisation de la société contemporaine.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Le concept de société en réseaux est repris par Manuel Castells, qui, dans le même temps, s’oppose à la notion de société de l’information et rejette le qualificatif « de l’information ». Il conteste que l’importance de l’information dans la société contemporaine soit quelque chose de nouveau, car selon lui l’information a été historiquement importante dans toutes les sociétés que nous connaissons\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Le sociologue tchèque Petr Lupač souligne que Castells emploie à la place l’adjectif « informationnel », qui „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“, et aussi, toujours selon Lupač, parce que les technologies de l’information et de la communication permettent la transmission et le traitement de l’information, créant ainsi une configuration \u003Cem>sociotechnique\u003C\u002Fem> où les relations entre production, expérience et pouvoir sont très étroites\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Les relations sociotechniques entre les éléments sociaux et les technologies créent des réseaux de relations décentralisés, figurés autant que réels, qui offrent non seulement aux grandes entreprises influentes, mais de facto à tous ceux qui disposent des connaissances nécessaires, la possibilité de les mettre à profit. Ces réseaux dépassent la division entre global et local, si bien qu’ils peuvent être désignés par le néologisme « glocal », et dépassent ainsi également les dimensions spatio-temporelles, car ils peuvent potentiellement relier, par l’intermédiaire de la technologie et de l’internet et en temps réel, de vastes conglomérats ou assemblages d’utilisateurs, d’artefacts technologiques et de systèmes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dans leurs textes plus récents, Castells comme van Dijk écrivent sur la société informationnelle en tant que \u003Cem>société de réseaux\u003C\u002Fem>, et bien que tous les États du XXIe siècle n’y participent pas dans la même mesure, ils sont affectés par sa logique et son pouvoir, qui englobent les réseaux mondiaux du capital, des biens, des services, du travail, de la communication, de l’information, de la science et de la technologie\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Rappelons que, dans ce cas, ce n’est pas l’information en tant que telle qui définit le cœur du concept de société en réseaux, mais avant tout les réseaux numériques de communication, qui forment la colonne vertébrale et l’infrastructure d’une nouvelle forme morphologique de la structure sociale, c’est-à-dire la société en réseaux\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dans la société de l’information et en réseaux, remplie d’artefacts technologiques, la nature de l’interaction avec la technologie change, mais aussi celle de l’interaction avec le monde. Plus une société utilise les technologies pour la communication courante, plus elle est condamnée à un rapport médié au monde, dans lequel dominent, dans de nombreux contextes différents, les interactions entre les êtres humains et une technologie qui a subi une métamorphose : de machines purement utilitaires servant à exécuter des tâches dans l’environnement statique et contrôlé du poste de travail, elle est devenue un partenaire intime qui exerce une influence énorme sur littéralement tous les processus de nos vies.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Après l’adoption des ordinateurs personnels, la connexion au réseau mondial de l’internet et la maturité du web en tant que plateforme, nous pouvons considérer comme un jalon les produits d’Apple, qui a lancé en 2007 l’iPhone et en 2010 la première génération de la tablette iPad, qui sont aussitôt devenus les appareils intelligents les plus populaires et ont contribué à déclencher l’explosion de l’usage des appareils mobiles et des applications mobiles. Leur popularité s’est accompagnée d’une croissance spectaculaire du nombre d’utilisateurs des réseaux sociaux populaires Facebook, Twitter, Instagram ou YouTube, ainsi que de plateformes web et mobiles du type Airbnb ou Uber, qui s’efforcent d’offrir aux utilisateurs une alternative moderne à certains services commerciaux et publics établis. L’entreprise Cisco estime qu’en 2014, environ douze milliards d’appareils étaient connectés à l’internet et que d’ici 2020, ils devraient être pas moins de cinquante milliards\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Dans nos vies quotidiennes, les objets physiques se mêlent au numérique, ce qui nous permet d’être, à tout moment et en tout lieu, en temps réel, toujours en ligne. Les services et les informations sont toujours disponibles au stade fluide et jamais achevé d’une version « bêta ». Notre immersion dans les technologies a apporté de nouvelles conceptualisations des aspects techniques et sociaux de la technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Le concept d’internet des objets (\u003Cem>Internet of Things\u003C\u002Fem>, IoT), par exemple, exploite le potentiel du fait que nous sommes entourés d’artefacts technologiques qui collectent et génèrent d’énormes quantités de données sur nos vies et sur l’environnement dans lequel nous vivons. Comme l’écrit Greengard, l’IoT « ne consiste pas seulement à localiser des objets et à les utiliser pour percevoir l’environnement qui les entoure — ou pour accomplir des tâches automatisées. C’est un moyen de surveiller, de mesurer et de comprendre le mouvement perpétuel du monde et des choses que nous faisons. […] Les données générées par l’IoT fourniront une compréhension approfondie des relations physiques, du comportement humain […] »\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Le concept, à bien des égards semblable, d’\u003Cem>informatique ubiquitaire\u003C\u002Fem> (\u003Cem>ubiquitous computing\u003C\u002Fem>)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, introduit par Mark Weiser, technologue en chef du célèbre centre de recherche Xerox PARC, et le concept d’\u003Cem>informatique ambiante\u003C\u002Fem> dépeignent un monde dans lequel nous sommes, à chaque pas, entourés de dispositifs informatiques intégrés et invisibles, dotés de capteurs, d’une connexion à l’internet et d’algorithmes intelligents, qui utilisent le \u003Cem>contexte\u003C\u002Fem> de l’environnement pour la reconnaissance automatique et le traitement autonome des tâches avec une participation humaine minimale.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pour le domaine de l’interaction homme-machine (\u003Cem>Human-Computer Interaction\u003C\u002Fem>, HCI) et le design des technologies, l’invisibilité de ces dispositifs et leur intégration la plus poussée possible dans l’environnement quotidien signifient qu’au lieu de l’interface graphique utilisateur standard des ordinateurs de bureau, ces dispositifs doivent permettre de nouvelles formes d’interaction innovantes, que nous voyons par exemple dans l’approche dite de l’interaction « naturelle » (\u003Cem>natural user interface\u003C\u002Fem>, NUI), qui privilégie l’interaction par la voix ou le contact physique du corps\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald ajoute que ce nouveau type d’interaction doit inclure la saisie automatique des paramètres contextuels ainsi que la nécessité d’identifier les états émotionnels des utilisateurs et leurs actions envisagées, ce qui n’est pas possible sans une connaissance détaillée du contexte. Harrison convient que l’informatique ubiquitaire annonce l’importance du contexte pour la HCI et souligne en même temps qu’il s’agit d’un problème fondamental auquel ce que l’on appelle l’\u003Cem>approche cognitiviste\u003C\u002Fem> dans la HCI, que j’évoquerai plus loin dans ce mémoire, ne peut faire face, car le paradigme cognitiviste modélise le contexte comme une source d’information supplémentaire pour le traitement de l’information, alors que, du point de vue de la philosophie de la science cognitive, de la recherche en intelligence artificielle, de l’ethnographie, du design, de l’art ou de la critique que formulent les théories postcognitivistes, le contexte est non seulement fondamentalement non spécifiable et rétif à la formalisation\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, mais aussi indispensable à l’\u003Cem>interprétation\u003C\u002Fem> des facteurs émotionnels, sociaux et sémantiques de l’interaction de l’être humain avec la technologie et avec le monde.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Outre la problématique du contexte, il faut mentionner une autre question, dont la HCI cognitiviste ne sait que faire et à laquelle la HCI doit apporter une réponse : le développement de la technologie ubiquitaire et ambiante tend à minimiser la nécessité d’interagir consciemment avec les artefacts technologiques, et la réduction complète de l’interaction et son automatisation par des algorithmes intelligents sont considérées comme l’un des objectifs du mouvement de l’intelligence ambiante et de la « technologie calme »\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, si bien que la technologie et son activité passeront à la périphérie de notre attention et ne deviendront visibles qu’en cas de besoin. Mark Weiser écrit : « Les technologies les plus profondes sont celles qui disparaissent. Elles se tissent dans la trame de la vie quotidienne jusqu’à en devenir indiscernables »\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dans un tel cas, est-il encore possible de parler d’« utilisation » de la technologie et d’« utilisateurs », si les technologies ne sont pas visibles et que nous n’en avons même pas conscience ? Comment le monde qui nous entoure et la perception qu’en ont les gens changeront-ils si les technologies fusionnent symbiotiquement avec notre expérience phénoménologique du quotidien ? Quelles approches et quels problèmes éthiques surgiront dans la HCI et le design si nous commençons à comprendre explicitement la technologie non seulement comme une partie intégrante de la société, mais aussi comme une composante indispensable de notre pensée et de notre rapport au monde ?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>De ces questions émergent des problèmes qui traversent de nombreuses disciplines, et y répondre exige une approche transdisciplinaire. C’est pourquoi j’ai choisi dans ce mémoire l’« interface » des domaines que sont la HCI postcognitiviste, la philosophie contemporaine de la technique et la théorie des nouveaux médias, outils appropriés dans le contexte tchèque, afin de jeter un éclairage nouveau sur un ensemble de réflexions théoriques et philosophiques sur la relation entre l’être humain et la technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>HCI postcognitiviste : voir l’interface comme relation sociotechnique\u003C\u002Fstrong> — mon mémoire de master (Université Charles, 2018) en 20 parties :\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1re partie : préface et introduction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>2e partie : le monde contemporain de l’information comme problème pour la HCI\u003C\u002Fstrong> — vous la lisez\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3e partie : les premiers pionniers de la HCI : Bush, Licklider, SAGE et Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>4e partie : brève histoire et théorie de l’interaction : interactions électriques, symboliques et textuelles — paraît le 8 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>5e partie : interaction graphique, interface culturelle et interaction incarnée — paraît le 11 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>6e partie : brève histoire conventionnelle de la HCI et vagues paradigmatiques — paraît le 14 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>7e partie : cognitivisme et cognition dans la HCI — paraît le 17 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8e partie : la critique du cognitivisme : Norman, Dreyfus, Winograd et Flores, Suchman — paraît le 20 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9e partie : les théories postcognitivistes de la HCI et Edmund Husserl — paraît le 23 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10e partie : Martin Heidegger et l’analyse de l’outil — paraît le 26 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11e partie : signe, herméneutique et métaphysique de la présence — paraît le 29 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12e partie : la postphénoménologie et l’analyse des relations humain-technologie chez Ihde — paraît le 1 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13e partie : les relations de cyborg et d’immersion chez Verbeek, concepts clés de la postphénoménologie — paraît le 4 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14e partie : cognition étendue — paraît le 7 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15e partie : cognition distribuée — paraît le 10 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16e partie : la technologie dans la théorie des nouveaux médias et la convergence des médias — paraît le 13 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17e partie : le Monde des médias — paraît le 16 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18e partie : computation à l’échelle planétaire, The Stack et l’interface — paraît le 19 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19e partie : l’interface comme relation sociotechnique — paraît le 22 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20e partie : conclusion — paraît le 25 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notes\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 notes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel et Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [en ligne]. [consulté le 2018-05-26]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, p. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel et Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, p. 45, c’est moi qui souligne. En français : « renvoie à une certaine forme d’organisation technique dans laquelle l’opération sur l’information devient la principale source de productivité ».\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel et Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel et Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, p. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael et Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en ligne]. 28(2), 55-65 [consulté le 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael et Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en ligne]. 28(2), 55-65 [consulté le 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR et Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en ligne]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulté le 2018-02-02]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark et John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [en ligne]. Xerox PARC, December 21, 1995 [consulté le 2018-02-05]. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, p. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Bibliographie\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 sources\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel et Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael et Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en ligne]. 28(2), 55-65 [consulté le 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR et Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en ligne]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulté le 2018-02-02]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [en ligne]. [consulté le 2018-05-26]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark et John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [en ligne]. Xerox PARC, December 21, 1995 [consulté le 2018-02-05]. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1791200663943]