[{"data":1,"prerenderedAt":75},["ShallowReactive",2],{"post-fr-hci-postcognitiviste-breve-histoire-conventionnelle-de-la-hci-et-vagues-paradigmatiques-6e-partie":3,"translation-fr-hci-postcognitiviste-breve-histoire-conventionnelle-de-la-hci-et-vagues-paradigmatiques-6e-partie":74},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":28,"tags":30,"tagsResolved":31,"translations":58},10400505,"14. 10. 2026","2026-10-14T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","2026-10-14T06:00:00","postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","cs",1493,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny (6. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Ch2>Stručná konvenční historie HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Z vojenských a válečných potřeb již během 2. světové války vznikly obory inženýrské psychologie, ergonomie a lidských faktorů. Měly omezit chyby v designu ovládacích prvků kokpitů letadel způsobující ztráty na životě či zvyšovat efektivitu lidských operátorů při ovládání těžkých strojů v továrnách a prvních počítačů. Později byly zřízeny profesionální instituce \u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> ve Velké Británii v roce 1949 a v roce 1957 následovala americká \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, který navazoval na vojenský výzkum systému SAGE, představil ve své doktorské dizertaci interaktivní grafický program \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglas Engelbart poté na Stanford Research Institute (SRI) vyvinul systém NLS s počítačovou myší a okny a v laboratořích americké společnosti Xerox PARC vzniklo první grafické uživatelské rozhraní, o jehož komerční úspěch se postarala firma Apple. V 80. letech se osamostatnil nový obor Human-computer interaction, který vycházel z předchozího výzkumu lidských faktorů, ale přidal poznatky z kognitivní vědy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na konferenci \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) v roce 1983 prezentoval výzkumník Don Norman článek stále ovlivněný zaměřením na ergonomii a lidské faktory. Psal, že pro zvýšení uživatelské spokojenosti je nutná optimalizace rychlosti použití, jednoduchost učení, úroveň požadovaných znalostí a zamezení chybovosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V roce 1986 ale Norman editoval se svým kolegou Draperem akademicky orientovanou knihu \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která oznamovala, že zaměření na člověka-uživatele a jeho potřeby je důležitou částí vývoje a designu technologií.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V roce 1988 Don Norman vydal zásadní knihu \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, později přejmenovanou na \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, ve které poprvé pro širší publikum popularizuje odklon HCI od ryze utilitárních a technických problémů směrem k zaměření na uživatele a teoretizování HCI. V knize poprvé představil HCI publiku z kognitivní vědy převzaté pojmy \u003Cem>mentální modely a mapování\u003C\u002Fem>. Norman v knize zdůrazňuje, že „mentální model“ toho, jak technologie funguje, netvoří pouze intence designéra, ale i uživatel si vytváří vlastní model na základě zkušeností, praxe, instrukcí a především tím, že při interakci interpretuje vnímatelné a viditelné struktury technologie, čímž si vytváří její \u003Cem>systémový obraz\u003C\u002Fem>. Pokud je tento obraz jasný, přispívá ke snadnému použití daného zařízení či systému\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podobnou relativizaci vztahu uživatele, designéra a technologie můžeme nalézt v Normanově převzetí a redefinici konceptu \u003Cem>afordance\u003C\u002Fem> od svého mentora, významného psychologa J. J. Gibsona. V původním vydání z roku 1988 se o afordanci příliš nedozvíme, ale v revidované edici z 2013 Norman vysvětluje, že afordance jakožto vnímatelné vlastnosti objektů, které umožňují uživateli nějakou akci, nejsou fixní, a priori vlastnosti těchto objektů, nýbrž se jedná o \u003Cem>vztah mezi fyzickým objektem a interagujícím aktérem,\u003C\u002Fem> například člověkem, ale i dalším strojem, mezi vlastnostmi objektu a schopností aktéra interpretovat, jak může být objekt použit\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Normanem prosazovaný relační aspekt interakce znamená, že schopnost uživatele interpretovat vlastnosti objektů do velké míry závisí nejen na jeho kognitivních schopnostech, ale i na znalostech kulturních a společenských kódů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Při interpretaci funkcí objektů uživatelem zároveň hrají roli emoce a subjektivní významová hodnota těchto funkcí, které utvářejí uživatelské zážitky z používání technologie. Norman roli emocí probírá ve své další knize \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem> a zabývá se jí i jeden ze současných přístupů v oboru HCI, označovaný jako User Experience design. Přestože afordance jako vztah člověka, prostředí a objektu a zaměření na lidské potřeby jednoznačně u Normana se zdají ohlašovat důležitost sociokulturního kontextu, Bødkerová\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> si všímá, že emoce v jeho práci jsou nadstavbou nad kognicí a stále zakotvené v \u003Cem>kognitivistickém\u003C\u002Fem> paradigmatu informačně-zpracovávajícího modelu kognice.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pro Bødkerovou a Boehnerovou et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a další jsou emoce, zážitky a přisuzování významu věcem důležitými aspekty formujícími povahu interakce s technologiemi, odmítají ale kognitivistickou tezi, že je možné pochopit a studovat jejich příčiny nahlížením do hlavy jedinců. Opozice kognitivismu nejen v HCI tvrdí, že naše psychologické stavy jsou výsledkem komplexního propojení člověka, kultury, společnosti a také místa a času, ve kterém se jedinec nachází. Emoce, zážitky, významotvornost a interakce lze chápat jakožto dynamický, kulturně mediovaný a sociálně konstruovaný a prožívaný proces\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tato postulace konfrontuje v oborech kognitivní vědy, umělé inteligence, filosofie mysli a dalších příbuzných oborů trvající kognitivistické dogma komputačního modelu lidské kognice. V posledních třech dekádách na jeho nedostatky upozornilo několik přístupů, které utváří různorodou, ale přeci v mnohém sjednocenou alternativu. Představují nové paradigma, ve formálním smyslu definovaném filosofem vědy Thomasem Kuhnem, jež nutně ale neinvaliduje předcházející přístupy, neboť mohou existovat společně. Nové paradigma skoro vždy ale reformuluje otázky, které má smysl zkoumat, mění i metody použité pro jejich zodpovězení. Zároveň jej můžeme chápat jako vyústění dlouhodobějšího tlaku na dominantní paradigma, které je méně a méně schopno vysvětlovat problémy oboru a kontinuální změny, na které reaguje. V literatuře se píše o několika paradigmatech, kterými si doposud HCI obor prošel.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Paradigmatické vlny v HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paradigmata v HCI se v literatuře popisují jako chronologicky na sebe navazující „vlny“ myšlenek a teorií. Existují však různé analýzy toho, jaké přístupy patří do jaké vlny, a někteří akademici spojují dvě vlny do jedné.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tak například Harrison a jeho kolegové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifikují tři hlavní vlny v HCI: první vlnou označují období, kdy HCI jako obor ještě neexistovalo a vztah člověka a technologie byl studován a designován na inženýrském podkladě dříve zmiňovaných oborů ergonomie a lidských faktorů. Podle Harrisona byla tato vlna a-teoretická, a především pragmaticky orientovaná na generování funkčních řešení bez hlubší teoretické reflexe. Druhou vlnu identifikují jako obrat ke kognitivní vědě přinášející do HCI vliv kognitivismu. Třetí vlnu nachází v průsečíku oborů, které kritizují teoretické základy kognitivismu a jeho neadekvátní prostředky pro uchopení významu interakce jako situovaného a sociálně spolukonstruovaného fenoménu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Třetí vlna HCI také reaguje na koncept všudypřítomné výpočetní techniky a internetu věcí: s rozšířením technologie se v našich životech častěji potkáváme s případy, kdy technologie pracuje na pozadí a nevyžaduje od uživatele vědomé vykonávání jakýchkoli úkonů, čímž se ve druhé vlně oblíbené analýzy úkonů (task analysis) stávají méně užitečné, ba dokonce irelevantní. Harrison řadí do třetí vlny snahy skandinávského participačního designu o demokratizaci designu v pracovním prostředí pomocí zapojení pracovníků do procesu designu, etnometodologii, User Experience design nebo vtělenou interakci a koncept „vtělenosti“ (embodiment) čerpající z filosofického proudu fenomenologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podíváme-li se na další texty popisující vlny v HCI, teoretička Susanne Bødkerová ve svém vlivném článku \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem> prosazuje odlišnou chronologii historického vývoje. Do první vlny řadí dohromady jak období ergonomiky, lidských faktorů, tak i kognitivní vědy v HCI, čímž spojuje první dvě vlny popsané Harrisonem. Bødkerová do druhé vlny řadí pro téma této práce zásadní přístupy jako \u003Cem>situovanou akci, distribuovanou kognici a teorii aktivit\u003C\u002Fem>, které považuje za „důležité zdroje teoretické reflexe [kdy] koncepty jako kontext přišly do popředí zájmu analýzy a designu interakce člověk-stroj“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>S tímto dělením Bødkerové na základě následující analýzy historie vlivu kognitivních věd a kognitivismu v HCI nemohu souhlasit, neboť asociuje do jedné vlny příliš různorodé teorie, metody a přístupy. Tak například ateoreticky orientovaná ergonomie a lidské faktory jsou explicitně v protikladu s těžce teoreticky orientovaným obdobím, kdy HCI převzalo poznatky z kognitivních věd a výzkumný postoj kognitivismu. A jak dále v práci budu analyzovat, kognitivismus naopak je v rozporu se zmíněnými přístupy situované kognice a částečně i distribuované kognice, které překračují limitace kognitivismu i dichotomie tělo-mysl či subjekt-objekt. Zařadit všechny tyto přístupy do jedné vlny pouze proto, že je od sebe nedělí chronologicky příliš dlouhá doba, podle mého není pádný argument pro takovouto kategorizaci, která zbytečně zatemňuje tak zásadní a zlomové okamžiky celého oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podle Bødkerové bylo hlavním důvodem přijetí přístupů situované kognice a distribuované kognice primárně zaměření na kontext firemního a pracovního prostředí, ve kterých byla studována spolupráce ve skupinách. To ale rozhodně nebyl hlavní důvod\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Do své třetí vlny pak s odvoláním na článek \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> od Dona Normana řadí obecně ty přístupy, které se zaměřují na estetické, prožitkové a emocionální aspekty designu technologických artefaktů v pracovním, veřejném, domácím i obecněji kulturním kontextu. Třetí vlna HCI odpovídá tedy cílům teoretiků a praktikujících designérů, kteří se shromažďují pod hlavičkou několika přístupů, jmenovitě Human-centered design (HCD), interakčního designu a User Experience designu, které se buď osamostatnily jako nové obory, nebo se v případě HCD staly laicky řečeno „filosofickým“ směrem oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I když souhlasím s jemnějším rozdělením druhé a třetí vlny, kdy důraz na emoce a prožitky reprezentuje reálný vklad i rozporuplný úspěch přístupu User Experience designu, nenajdeme u Bødkerové jasnou definici toho, jaké nové metody třetí vlna přináší, a v mnoha ohledech ve výzkumu témat ze třetí vlny zmiňuje použití v této práci neanalyzované teorie aktivit. Ostatně sama píše, že přístupy z druhé vlny není nutné nahrazovat, místo toho by bylo lepší je přeorientovat i na mimopracovní kontext prostředí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jakým způsobem můžeme zmíněnou kategorizaci HCI vln sjednotit? Podle mého názoru tím, že se na ně podíváme optikou toho, jak se vyrovnávají s kognitivismem a kontextuálními aspekty interakce. Proto po vzoru Kaptelinina a Nardiové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> v této práci přebírám dělení HCI vln na kognitivistické a \u003Cem>postkognitivistické\u003C\u002Fem> teorie HCI, mezi které se řadí fenomenologie, rozšířená a distribuovaná kognice či teorie aktérů-sítí. Předtím, než se zaměřím na postkognitivistické teorie HCI, je třeba zmínit, proti čemu se vymezují. Představím tedy hlavní teze i problémy kognitivismu a naznačím současné pohledy na kognici, včetně jejich relevance na obor HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, s. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, s. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, s. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>V sekcích Kognitivismus v HCI a Kritika kognitivismu ukazuji, že postkognitivistické přístupy v HCI se neprosazovaly proto, že by se předchozí přístupy nezaměřovaly dostatečně na pracovní kontext. Dominance kognitivismu v HCI se bortila, protože napříč obory se začalo ukazovat, že model lidského myšlení jako digitálního procesoru zpracovávajícího informace byl neudržitelný.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, s. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{"description":27},"Od inženýrské psychologie a lidských faktorů přes Normanovo zaměření na uživatele k paradigmatickým vlnám HCI, které v této práci dělím na kognitivistické a postkognitivistické teorie.",[29],4,[],[32,39,44,52],{"id":33,"name":34,"slug":35,"taxonomy":36,"names":37,"slugs":38},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":34,"cs":34,"es":34,"fr":34},{"cs":35,"en":35,"es":35,"fr":35},{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":36,"names":42,"slugs":43},10948720,"interface",{"en":41,"cs":41,"es":41,"fr":41},{"cs":41,"en":41,"es":41,"fr":41},{"id":45,"name":46,"slug":46,"taxonomy":36,"names":47,"slugs":50},10100143,"technology",{"en":46,"cs":48,"es":49,"fr":48},"technologie","tecnología",{"cs":48,"en":46,"es":51,"fr":48},"tecnologia",{"id":53,"name":54,"slug":55,"taxonomy":36,"names":56,"slugs":57},10688184,"UX","ux",{"en":54,"cs":54,"es":54,"fr":54},{"cs":55,"en":55,"es":55,"fr":55},{"en":59,"es":64,"fr":69},{"title":60,"slug":61,"wordCount":62,"description":63},"Post-cognitivist HCI: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves (Part 6)","post-cognitivist-hci-a-brief-conventional-history-of-hci-and-its-paradigm-waves-part-6",1943,"From engineering psychology and human factors through Norman’s focus on the user to the paradigm waves of HCI, which in this thesis I divide into cognitivist and post-cognitivist theories.",{"title":65,"slug":66,"wordCount":67,"description":68},"HCI poscognitivista: breve historia convencional de la HCI y olas paradigmáticas (parte 6)","hci-poscognitivista-breve-historia-convencional-de-la-hci-y-olas-paradigmaticas-parte-6",2110,"De la psicología de la ingeniería y los factores humanos, pasando por el enfoque de Norman en el usuario, a las olas paradigmáticas de la HCI, que en este trabajo divido en teorías cognitivistas y poscognitivistas.",{"title":70,"slug":71,"wordCount":72,"description":73},"HCI postcognitiviste : brève histoire conventionnelle de la HCI et vagues paradigmatiques (6e partie)","hci-postcognitiviste-breve-histoire-conventionnelle-de-la-hci-et-vagues-paradigmatiques-6e-partie",2096,"De la psychologie de l’ingénieur et des facteurs humains, en passant par l’attention de Norman à l’utilisateur, aux vagues paradigmatiques de la HCI, que je divise dans ce mémoire en théories cognitivistes et postcognitivistes.","\u003Ch2>Brève histoire conventionnelle de la HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Des besoins militaires et de guerre sont nés, dès la Seconde Guerre mondiale, les domaines de la psychologie de l’ingénieur, de l’ergonomie et des facteurs humains. Ils devaient réduire les erreurs dans le design des commandes des cockpits d’avion, qui coûtaient des vies humaines, ou accroître l’efficacité des opérateurs humains dans la conduite des machines lourdes des usines et des premiers ordinateurs. Plus tard ont été fondées des institutions professionnelles, l’\u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> en Grande-Bretagne en 1949, puis, en 1957, l’américaine \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, qui s’inscrivait dans le prolongement de la recherche militaire sur le système SAGE, a présenté dans sa thèse de doctorat le programme graphique interactif \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglas Engelbart a ensuite développé au Stanford Research Institute (SRI) le système NLS, doté d’une souris d’ordinateur et de fenêtres, et dans les laboratoires de la société américaine Xerox PARC est née la première interface graphique utilisateur, dont la société Apple a assuré le succès commercial. Dans les années 1980, le nouveau domaine de l’interaction homme-machine (\u003Cem>Human-Computer Interaction\u003C\u002Fem>) est devenu une discipline à part entière, qui partait des recherches antérieures sur les facteurs humains, mais y ajoutait les connaissances de la science cognitive.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Lors de l’\u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) de 1983, le chercheur Don Norman a présenté un article encore marqué par l’attention portée à l’ergonomie et aux facteurs humains. Il écrivait que l’accroissement de la satisfaction des utilisateurs exigeait l’optimisation de la vitesse d’utilisation, de la facilité d’apprentissage, du niveau de connaissances requis et de la prévention des erreurs\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. En 1986, cependant, Norman a dirigé avec son collègue Draper l’ouvrage d’orientation académique \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, qui annonçait que l’attention portée à l’utilisateur humain et à ses besoins est une part importante du développement et du design des technologies.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En 1988, Don Norman a publié l’ouvrage majeur \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, rebaptisé plus tard \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, dans lequel il popularise pour la première fois, auprès d’un public plus large, l’éloignement de la HCI des problèmes purement utilitaires et techniques en direction de l’attention à l’utilisateur et de la théorisation de la HCI. Dans ce livre, il a présenté pour la première fois au public de la HCI les notions, empruntées à la science cognitive, de \u003Cem>modèles mentaux\u003C\u002Fem> et de \u003Cem>mise en correspondance\u003C\u002Fem> (\u003Cem>mapping\u003C\u002Fem>). Norman y souligne que le « modèle mental » de la manière dont une technologie fonctionne n’est pas formé uniquement par les intentions du designer, mais que l’utilisateur se crée lui aussi son propre modèle à partir de l’expérience, de la pratique, des instructions et surtout en interprétant, au cours de l’interaction, les structures perceptibles et visibles de la technologie, ce par quoi il s’en forme l’\u003Cem>image du système\u003C\u002Fem>. Si cette image est claire, elle contribue à la facilité d’utilisation de l’appareil ou du système en question\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Nous pouvons trouver une relativisation semblable de la relation entre l’utilisateur, le designer et la technologie dans la manière dont Norman a repris et redéfini le concept d’\u003Cem>affordance\u003C\u002Fem> de son mentor, l’éminent psychologue J. J. Gibson. Dans l’édition originale de 1988, nous n’apprenons pas grand-chose de l’affordance, mais dans l’édition révisée de 2013, Norman explique que les affordances, en tant que propriétés perceptibles des objets qui permettent à l’utilisateur une action, ne sont pas des propriétés fixes, a priori, de ces objets, mais bien \u003Cem>une relation entre un objet physique et un agent en interaction\u003C\u002Fem>, par exemple un être humain, mais aussi une autre machine, entre les propriétés de l’objet et les capacités de l’agent à interpréter comment l’objet peut être utilisé\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. L’aspect relationnel de l’interaction que défend Norman signifie que la capacité de l’utilisateur à interpréter les propriétés des objets dépend dans une large mesure non seulement de ses capacités cognitives, mais aussi de sa connaissance des codes culturels et sociaux.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dans l’interprétation des fonctions des objets par l’utilisateur interviennent en même temps les émotions et la valeur subjective de sens de ces fonctions, qui façonnent les expériences utilisateur liées à l’usage de la technologie. Norman traite du rôle des émotions dans un autre de ses livres, \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem>, et l’une des approches actuelles du domaine de la HCI, désignée sous le nom de User Experience design, s’en occupe également. Bien que l’affordance comme relation entre l’être humain, l’environnement et l’objet, et l’attention portée aux besoins humains, semblent chez Norman annoncer sans équivoque l’importance du contexte socioculturel, Bødker\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> remarque que les émotions sont, dans son œuvre, une surcouche de la cognition et restent ancrées dans le paradigme \u003Cem>cognitiviste\u003C\u002Fem> du modèle de traitement de l’information de la cognition.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pour Bødker et Boehner et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, ainsi que pour d’autres, les émotions, les expériences et l’attribution de sens aux choses sont des aspects importants qui façonnent la nature de l’interaction avec les technologies, mais ils rejettent la thèse cognitiviste selon laquelle il est possible de comprendre et d’étudier leurs causes en regardant dans la tête des individus. L’opposition au cognitivisme, et pas seulement dans la HCI, affirme que nos états psychologiques sont le résultat d’une interconnexion complexe de l’être humain, de la culture, de la société, ainsi que du lieu et du temps dans lesquels l’individu se trouve. Les émotions, les expériences, la production de sens et l’interaction peuvent être comprises comme un processus dynamique, culturellement médié, et socialement construit et vécu\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ce postulat affronte le dogme cognitiviste du modèle computationnel de la cognition humaine, qui perdure dans les domaines de la science cognitive, de l’intelligence artificielle, de la philosophie de l’esprit et d’autres domaines apparentés. Au cours des trois dernières décennies, ses insuffisances ont été signalées par plusieurs approches, qui forment une alternative hétérogène, mais pourtant à bien des égards unifiée. Elles représentent un nouveau paradigme, au sens formel défini par le philosophe des sciences Thomas Kuhn, qui n’invalide cependant pas nécessairement les approches précédentes, car elles peuvent coexister. Mais un nouveau paradigme reformule presque toujours les questions qu’il vaut la peine d’étudier et change aussi les méthodes employées pour y répondre. Nous pouvons en même temps le comprendre comme l’aboutissement d’une pression de plus longue durée sur le paradigme dominant, qui est de moins en moins capable d’expliquer les problèmes du domaine et les changements continuels auxquels il réagit. La littérature parle de plusieurs paradigmes par lesquels le domaine de la HCI est passé jusqu’à présent.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Vagues paradigmatiques dans la HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Dans la littérature, les paradigmes de la HCI sont décrits comme des « vagues » d’idées et de théories qui se succèdent chronologiquement. Il existe cependant différentes analyses de la question de savoir quelles approches appartiennent à quelle vague, et certains universitaires fusionnent deux vagues en une seule.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ainsi, par exemple, Harrison et ses collègues\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifient trois vagues principales dans la HCI : ils désignent comme première vague la période où la HCI n’existait pas encore en tant que domaine et où la relation entre l’être humain et la technologie était étudiée et conçue sur les fondements d’ingénierie des domaines déjà mentionnés de l’ergonomie et des facteurs humains. Selon Harrison, cette vague était a-théorique et avant tout orientée de manière pragmatique vers la production de solutions fonctionnelles, sans réflexion théorique plus profonde. Ils identifient la deuxième vague comme le tournant vers la science cognitive, qui a apporté à la HCI l’influence du cognitivisme. La troisième vague, ils la situent à l’intersection des domaines qui critiquent les fondements théoriques du cognitivisme et ses moyens inadéquats pour saisir la signification de l’interaction en tant que phénomène situé et socialement co-construit.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>La troisième vague de la HCI répond aussi au concept de l’informatique ubiquitaire et de l’internet des objets : avec la diffusion de la technologie, nous rencontrons plus souvent dans nos vies des cas où la technologie travaille à l’arrière-plan et n’exige de l’utilisateur l’accomplissement conscient d’aucune tâche, si bien que les analyses des tâches (\u003Cem>task analysis\u003C\u002Fem>), prisées dans la deuxième vague, deviennent moins utiles, voire dénuées de pertinence. Harrison range dans la troisième vague les efforts du design participatif scandinave pour démocratiser le design dans le milieu de travail en associant les travailleurs au processus de design, l’ethnométhodologie, le User Experience design ou encore l’interaction incarnée et le concept d’« incarnation » (\u003Cem>embodiment\u003C\u002Fem>), qui puisent dans le courant philosophique de la phénoménologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Si nous nous penchons sur d’autres textes décrivant les vagues de la HCI, la théoricienne Susanne Bødker défend, dans son article influent \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem>, une chronologie différente de l’évolution historique. Dans la première vague, elle range ensemble aussi bien la période de l’ergonomie et des facteurs humains que celle de la science cognitive dans la HCI, fusionnant ainsi les deux premières vagues décrites par Harrison. Dans la deuxième vague, Bødker range des approches essentielles pour le sujet de ce mémoire, comme \u003Cem>l’action située, la cognition distribuée et la théorie de l’activité\u003C\u002Fem>, qu’elle considère comme « d’importantes sources de réflexion théorique, et des concepts comme le contexte sont passés au premier plan de l’analyse et du design de l’interaction homme-machine »\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sur la base de l’analyse qui suit de l’histoire de l’influence des sciences cognitives et du cognitivisme dans la HCI, je ne peux pas être d’accord avec cette division de Bødker, car elle associe dans une même vague des théories, des méthodes et des approches trop hétérogènes. Ainsi, par exemple, l’ergonomie et les facteurs humains, d’orientation a-théorique, sont explicitement en opposition avec la période, fortement orientée vers la théorie, au cours de laquelle la HCI a repris les connaissances des sciences cognitives et la posture de recherche du cognitivisme. Et, comme je l’analyserai plus loin dans ce mémoire, le cognitivisme est au contraire en contradiction avec les approches mentionnées de la cognition située et, en partie, aussi de la cognition distribuée, qui dépassent les limites du cognitivisme ainsi que les dichotomies corps-esprit ou sujet-objet. Ranger toutes ces approches dans une même vague uniquement parce qu’une période chronologiquement trop longue ne les sépare pas n’est pas, à mon avis, un argument décisif en faveur d’une telle catégorisation, qui obscurcit inutilement des moments aussi fondamentaux et charnières de l’ensemble du domaine de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Selon Bødker, la principale raison de l’adoption des approches de la cognition située et de la cognition distribuée a été avant tout l’attention portée au contexte des environnements d’entreprise et de travail, dans lesquels était étudiée la collaboration au sein de groupes. Mais ce n’était assurément pas la raison principale\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Dans sa troisième vague, elle range ensuite, en se référant à l’article \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> de Don Norman, de manière générale les approches qui s’intéressent aux aspects esthétiques, expérientiels et émotionnels du design des artefacts technologiques dans les contextes de travail, public, domestique et, plus généralement, culturel. La troisième vague de la HCI correspond donc aux objectifs des théoriciens et des designers praticiens qui se rassemblent sous la bannière de plusieurs approches, à savoir le Human-centered design (HCD), le design d’interaction et le User Experience design, qui se sont soit émancipées en tant que nouveaux domaines, soit, dans le cas du HCD, sont devenues, pour le dire simplement, la branche « philosophique » du domaine de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Même si je suis d’accord avec la division plus fine entre la deuxième et la troisième vague, où l’accent mis sur les émotions et les expériences vécues représente l’apport réel ainsi que le succès mitigé de l’approche du User Experience design, nous ne trouvons pas chez Bødker de définition claire des nouvelles méthodes qu’apporte la troisième vague, et, à bien des égards, dans la recherche sur les thèmes de la troisième vague, elle mentionne l’usage de la théorie de l’activité, qui n’est pas analysée dans ce mémoire. D’ailleurs, elle écrit elle-même qu’il n’est pas nécessaire de remplacer les approches de la deuxième vague et qu’il vaudrait mieux, au lieu de cela, les réorienter aussi vers le contexte des environnements hors travail.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>De quelle manière pouvons-nous unifier la catégorisation des vagues de la HCI évoquée plus haut ? À mon avis, en les regardant sous l’angle de la manière dont elles se mesurent au cognitivisme et aux aspects contextuels de l’interaction. C’est pourquoi, à l’exemple de Kaptelinin et Nardi\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, je reprends dans ce mémoire la division des vagues de la HCI en théories cognitivistes et \u003Cem>postcognitivistes\u003C\u002Fem> de la HCI, parmi lesquelles se rangent la phénoménologie, la cognition étendue et distribuée ou la théorie de l’acteur-réseau. Avant de me tourner vers les théories postcognitivistes de la HCI, il faut mentionner ce contre quoi elles se définissent. Je présenterai donc les thèses principales ainsi que les problèmes du cognitivisme et j’esquisserai les conceptions actuelles de la cognition, y compris leur pertinence pour le domaine de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>HCI postcognitiviste : voir l’interface comme relation sociotechnique\u003C\u002Fstrong> — mon mémoire de master (Université Charles, 2018) en 20 parties :\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1re partie : préface et introduction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2e partie : le monde contemporain de l’information comme problème pour la HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3e partie : les premiers pionniers de la HCI : Bush, Licklider, SAGE et Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4e partie : brève histoire et théorie de l’interaction : interactions électriques, symboliques et textuelles\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5e partie : interaction graphique, interface culturelle et interaction incarnée\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>6e partie : brève histoire conventionnelle de la HCI et vagues paradigmatiques\u003C\u002Fstrong> — vous la lisez\u003C\u002Fli>\u003Cli>7e partie : cognitivisme et cognition dans la HCI — paraît le 17 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8e partie : la critique du cognitivisme : Norman, Dreyfus, Winograd et Flores, Suchman — paraît le 20 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9e partie : les théories postcognitivistes de la HCI et Edmund Husserl — paraît le 23 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10e partie : Martin Heidegger et l’analyse de l’outil — paraît le 26 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11e partie : signe, herméneutique et métaphysique de la présence — paraît le 29 octobre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12e partie : la postphénoménologie et l’analyse des relations humain-technologie chez Ihde — paraît le 1 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13e partie : les relations de cyborg et d’immersion chez Verbeek, concepts clés de la postphénoménologie — paraît le 4 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14e partie : cognition étendue — paraît le 7 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15e partie : cognition distribuée — paraît le 10 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16e partie : la technologie dans la théorie des nouveaux médias et la convergence des médias — paraît le 13 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17e partie : le Monde des médias — paraît le 16 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18e partie : computation à l’échelle planétaire, The Stack et l’interface — paraît le 19 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19e partie : l’interface comme relation sociotechnique — paraît le 22 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20e partie : conclusion — paraît le 25 novembre 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notes\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 notes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, p. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, p. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, p. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. et Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, p. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, p. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, p. 1-8 [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH et Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH et Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR et Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en ligne]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulté le 2018-02-02]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, p. 1-8 [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Dans les sections Cognitivisme dans la HCI et La critique du cognitivisme, je montre que ce n’est pas parce que les approches précédentes ne se seraient pas suffisamment intéressées au contexte de travail que les approches postcognitivistes se sont imposées dans la HCI. La domination du cognitivisme dans la HCI s’effritait parce qu’il commençait à apparaître, d’une discipline à l’autre, que le modèle de la pensée humaine comme processeur numérique qui traite l’information était intenable.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Retour au texte\" title=\"Retour au texte\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor et Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, p. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Bibliographie\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 sources\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, p. 1-8 [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH et Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en ligne]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulté le 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible sur : \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, p. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR et Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en ligne]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulté le 2018-02-02]. Disponible sur : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor et Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. et Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1792006428878]