[{"data":1,"prerenderedAt":243},["ShallowReactive",2],{"post-fr-comment-facebook-et-son-instagram-gagnent-de-l-argent-sur-la-mauvaise-sante-mentale-des-adolescentes":3,"translation-fr-comment-facebook-et-son-instagram-gagnent-de-l-argent-sur-la-mauvaise-sante-mentale-des-adolescentes":242},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":36,"_links":48,"_embedded":90,"tagsResolved":224,"translations":229},543,"10. 10. 2021","2021-10-10T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","2026-05-16T20:50:06","2026-05-16T18:50:06","jak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek\u002F",{"rendered":17},"Jak Facebook a jeho Instagram vydělává na psychickém (ne)zdraví dospívajících dívek",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„The Facebook Files“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  se mimo jiné dočteme, že Facebook si vede speciální seznam VIP uživatelů, pro které neplatí standardní pravidla a omezení pro publikování příspěvků. Nejvíce mě však zaujal článek z 13. září 2021 věnovaný právě vlivům aplikace Instagram na psychiku nejen dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mám totiž jedenáctiletou neteř. A i když má zatím od svých rodičů zakázáno používat chytrá zařízení a sociální média, je jen otázkou času, kdy se připojí do digitálního Matrixu lajků, selfies, fake news a dokonalých životů celebrit a dalších kvazi důležitých lidí. Coby člověk zabývající se zkoumáním vlivů technologií na lidské životy mám sice povědomí o tom, jak sociální média s námi manipulují, ale protože sociální média s námi manipulují podprahově na úrovni emocí a nikoli rozumu (útočí na naše touhy někam patřit), nejednou jim propadnou i ti otrlejší a odborně vzdělaní. Proto bychom neměli odmítnout vzácnou možnost se podívat na to, co Facebook sám ve svém interním auditu zjistil o vlivech své aplikace Instagram na životy lidí. A pohled to není pěkný.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Díky novinářům z WSJ jsme se dozvěděli, že Facebook se během posledních třech letech sám aktivně zajímal o vlivy svých aplikací na psychiku miliónů teenagerů. Výzkumníci této americké technologické společnosti zjistili, že i když sociální média mohou mít několik pozitivních dopadů na životy uživatelů, pro velké procento z nich, především dospívající dívky, jsou jejich produkty doslova toxické. Interní audit se zaměřuje specificky na Instagram, který se svým důrazem na fotografie mezi ostatními aplikacemi přeci jen v něčem důležitém liší. Zatímco sociální síť Facebook zdůrazňuje komentáře a sdílení informačního obsahu, mladší přírůstky do rodiny sociálních médií – Snapchat a TikTok – přitahují uživatele atraktivním, lehce chaotickým designem, ale především pro „ADHD generaci“ důrazem na krátká videa a smyčky, v nichž jde o předhánění se v tom, kdo nahraje sofistikovanější scénku či kreativněji aplikuje vtipné digitální obličejové filtry. Instagram se však zaměřuje na fotografie vypracovaných těl a fotogenické životy slavných, krásných a bohatých, které jsou dominantních lákadlem pro uživatele. To potvrzují i zaměstnanci Facebooku na jednom uniknutém příspěvku v interním diskuzním fóru, v němž stojí, že perfektní životy celebrit jsou klíčem k úspěchu Instagramu: \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„Není IG právě o tom?“ nahlédnout na „(velmi fotogenický) život horních 0,1 % lidi? Není to důvod, proč teenageři jsou na naší platformě?“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg a jeho skvadra jsou si vědomi současné i budoucí důležitosti teenagerů pro byznys sociálních médií. Připomeňme si, že v roce 2012 utratil Facebook jednu miliardu dolarů za odkoupení Instagramu, který tehdy byl malým startupem čítajícím pouhých 13 zaměstnanců. Odkoupení Instagramu neproběhlo ve zmíněném roce náhodou. Jak tvrdí analýza WSJ, podle některých interních dokumentů to bylo právě v roce 2012, kdy Facebook poprvé zaznamenal pokles počtu uživatelů z kategorie dospívajících. Odkoupením Instagramu si tak Facebook pojistil, že zůstane relevantním hráčem u této mladé skupiny uživatelů, kteří více a více preferují rychlé a lehké sdílení vizuálního obsahu namísto dnes „zastaralé“ textové komunikace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Byznys model založený na fotkách\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Důraz na vizuální prezentaci informací hraje také důležitou roli v tom, jaké problémy při používání Instagramu pociťují samotné dospívající dívky. Novináři z WSJ konkrétně reportují výzkum Facebooku, o kterém se zmínili výzkumníci Facebooku v jedné z prezentací z března 2020: vyplývá z něho, že „třicet dva procent dospívajících dívek řeklo, že když nemají dobrý pocit ze vzhledu svých těl, Instagram tento pocit zhoršuje“. Jiný interní slajd prezentace z roku 2019 tvrdí, že Instagram „zhoršil problémy související s vnímáním vlastního těla u jedné ze tří dospívajících dívek“. Aniž by se výzkumníci Facebooku ptali dotázaných na vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících, v další prezentaci čteme, že „teenageři viní Instagram ze zhoršení úzkostí a deprese“ a „takto reagovali sami od sebe a napříč spektrem všech skupin”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Teorie sociálního srovnávání\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Wall Street Journal píše, že Facebook zkoumal, proč specificky Instagram je tak toxickou aplikací pro dospívající dívky. V celkově pěti prezentacích se v posledních 18 měsících Facebook zabýval také tím, jakou roli hraje fenomén „sociálního srovnávání“ a proč se týká především Instagramu, nikoli sociálních médií jako takových. Zmíněnou „teorii sociálního srovnávání“ představil dávno před nástupem internetu v roce 1954 americký sociální psycholog Leon Festinger. Teorie zhruba vysvětluje, že lidé si vytváří obrázek svého vlastní hodnoty (sebehodnocení), svých názorů, atraktivity svého vzhledu, svých hodnotových systémů na základě srovnání s ostatními lidmi. Festinger upozorňuje, že se srovnáváme především s lidmi, kteří jsou nám na pomyslném společenském žebříčku blízcí. Jinak řečeno, budeme se spíše srovnávat s našimi spolužáky ve škole, s kolegy v pracovním prostředí, nebo v blízkosti místa, kde bydlíme, spíše než s nějakou celebritou, jejíž život je pro nás příliš vzdálený, abychom na základě jejího života upravovali drasticky naše chování. Za normálních okolností se srovnáváme „směrem nahoru“ pouze s o málo lepšími lidmi, pokud se chceme inspirovat k nějakému osobnímu zlepšení (vzdělání, pevnější tělo, cestování apod.). Naopak „směrem dolů“ se srovnáváme s lidmi, kteří jsou na tom jen o trochu hůře, než my sami. Důvodem je to, že příliš skvělý vzor bude pro nás nedosažitelný, a tak nebude plnit roli inspirace, nýbrž povede k negativním pocitům. Naopak srovnávat se s někým, kdo vede znatelně horší život než my sami, nám nepřinese kýžený hřejivý pocit zadostiučinění, že náš život je lepší. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Stará a nová média: Od celebrit ke spolužákům\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Asi většina z nás si dokáže vzpomenout na situaci, kdy měli naše neteře, dcery, synové (nebo dokonce my sami) špatnou náladu z toho, že nějaká celebrita v televizi nebo online vypadá o dost lépe, anebo že ten či onen sportovec je o tolik lepší. Srovnávání se s ostatními není nic nového a patří k našemu chování od nepaměti. Televize, rádia a tiskoviny, tedy tzv. stará média, toho také maximálně využívají. Celá kategorie bulvárních novin de facto zneužívá lidské tendence zjišťovat svou hodnotu (v nepřítomnosti jiných ukazatelů) ve vztahu k tomu, jak si stojíme v porovnání s nejúspěšnějšími lidmi. Čtenáře možná překvapí, že i po zhruba sedmdesáti letech ženského emancipačního hnutí a systematického boření mýtů a stereotypů ze strany humanitních a sociálních věd, nám empirická výzkumná šetření říkají, že ženy z generace mileniálů (ročníky 1975 až 2000) stále více než muži vyhledávají zprávy a bulvární tisk věnující se celebritám (47 % žen versus 23 % mužů), stylu a módě (44 % versus 10 %) neb zdraví a fitness (49 % versus 32 %).\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Ve starých médiích málokdo vidí v pravidelných intervalech, zdali vůbec, skvělé životy svých kamarádů, spolužáků nebo kolegů práce, neboť z ekonomických důvodů si stará média nemohou dovolit platit čas na lidech, které nikdo nezná a nemají pro dané médium komerční hodnotu. Stará média nám tak stručně řečeno nabízejí srovnání pouze s celebritami a sportovci, kteří jsou mediálně nejzajímavější. Z psychologického hlediska jsou nám jejich životy ale vzdálené, nikdy jsme je neviděli a nikdy nebudou součástí našich každodenních životů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Nová média, včetně sociálních sítích, se v tomto liší. Již to nejsou ředitelé nebo produkční velkých mediálních domů, kteří určují, kdo se na našich obrazovkách v pokojíku objeví. Nová média demokratizovaly mediální prostor, takže pokud máme zájem (a ukazuje se, že máme), mohou se na našich počítačových a mobilních obrazovkách objevit naši přátelé, kolegové a kolegyně. V historii médií a vlastně lidské existence se jedná o zásadní zlom a bezprecedentní situaci. Nyní máme možnost se 24 hodin denně a 7 dní v týdnu porovnávat s našimi vrstevníky. A přestože na rozumové úrovni víme, že bychom neměli trávit tolik času na Facebooku nebo Instagramu, naše milióny let staré emocionální části mozku převládají a my si nemůžeme pomoci. A ukazuje se, že na této sociálně-mediální digitální droze jsou nejvíce závislé právě dospívající dívky. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V další studii zaměřené na americké a britské teenageři, jak reportuje WSJ, zjistil Facebook, že více než 40 % uživatelů instagramu tvrdí, že se cítí „neatraktivní“ a tento pocit začal po používání aplikace. Důležitou informací z odkrytých dokumentů je, že další výzkum tvrdí, že dospívající uživatelé Instagramu vědí, že je aplikace pro ně škodlivá a chtějí na ni trávit méně času, ale nemají dostatečnou vůli se tak chovat. Dospívající uživatelé podle interního výzkumu Facebooku tvrdí, že se cítí „závislí“, ale že si nemohou pomoct, protože cítí povinnost být online, aby jim něco důležitého neuniklo.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Studená data a reálné životy\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, článek Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vedle syrových dat a analýzy dokumentů se investigativní článek WSJ snaží poměrně slušně dát tomuto tématu i konkrétní lidskou tvář. Zmiňuje se o svém rozhovoru se studentkami Destinee Ramosovou (17 let) a Isabelou Yoblonski (18 let). Ty WSJ řekly, že během koronavirové pandemie cítili o to větší nutnost být online na Instagramu: „pokud jste chtěli ukázat přátelům, co právě děláte, museli jste jít na Instagram“. Studentky se také zapojily do národní studentské vědecké soutěže, pro kterou připravili dotazníkové šetření o psychickém zdraví svých vrstevníků ve vztahu k používání sociálních médií. Podařilo se jim zjistit, že z 98 respondentů přibližně 90 % potvrdilo, že sociální média zhoršují jejich psychické zdraví. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Pro další studentku Molly Pittsovou (17 let) byl Instagram způsobem, jak zjistit po přestěhování do nové střední školy, kteří studenti a studentky jsou v novém kolektivu nejoblíbenější. Stačilo jí k tomu si najít instagramové profily svých nových spolužáků a podle počtu „followerů“ zjistila, se kterými spolužáky je dobré se bavit. Studentka Molly řekla novinářům z WSJ, že ji přijde, jako kdyby všichni její spolužáci měli číslo o počtu sledujících na sociálních sítích vytetované na čele. Mně osobně při čtení těchto vět z WSJ článku zamrazilo a vzpomněl jsem si na sociální kredit v Číně anebo epizodu „Nosedive“ z dystopického (a skvělého) seriálu Černé zrcadlo, která vyobrazuje svět, kde absolutně vše, co děláme, je hodnoceno ostatními lidmi přes mobilní aplikaci, v níž každý člověk má své číslo představující společenskou oblíbenost a de facto i lidskou hodnotu. Toto číslo je veřejně dostupné a v podstatě kdokoli vám může během dne číslo zlepšit nebo zhoršit podle toho, jak jste k nim laskaví (tzv. jak jim „lezete do zadku“). V takovém světě není potřeba diktátor hrozící vojenskou okupací, lidé se sami autocenzurují a skoro nikdo se neodváže říct něco, co by vybočovalo z dominatního proudu myšlení dané společnosti. Vede to k šedému průměru, klišé na každém rohu a enormní povrchnosti na všech úrovních společnosti. Ale dost o našem světě a zpět k Instagramu.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algoritmy, lajky a závislosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Celou situaci se závislostí na Instagramu zhoršuje funkce „Explore“ (Prozkoumej). Ta v aplikaci pomocí algoritmů specificky navrhuje obsah pro daného uživatele podle to, co dříve uživatel hledal nebo „lajkoval“. Jakmile jednou uživatel vyhledá nebo olajkujete například video tematicky zaměřené na hubnutí a posilování hýžďových svalů, instagramový algoritmus v záložce Explore bude zobrazovat další populární videa věnovaná posilování, která se snaží motivovat k hubnutí, ale zároveň vyobrazují těžce dosažitelné ideály, čímž spouští u mnoho uživatelů úzkostlivé a depresivní vztahy vyvolané myšlenkami, že člověk není dostatečně dobrý.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Podle interních dokumentů se Facebook aktivně snažil snížit negativní vlivy Instagramu tím, že dlouhodobě experimentoval s možností skrýt počet „lajků“, které zásadně přispívaly k úzkostlivým stavům mnohých uživatelů. Skrývání lajků bylo testováno v rámci projektu nazvaného Projekt Daisy. Opět díky interním dokumentům Facebooku z roku 2020 ale víme, že tato možnost nezlepšila psychické zdraví uživatelů. Přesto v květnu tohoto roku Facebook a Instagram spustily pro všechny uživatele možnost „lajky“ skrývat. Podle WSJ reportáže to bylo především na popud vysoce postavených manažerů Facebooku, kteří se domnívali, že veřejné představení této nové funkce pomůže Facebooku vypadat, že se skutečně stará o psychické zdraví svých uživatelů: „Spuštění Daisy bude přijato novináři a rodiči jako silný indikátor toho, že se Instagram stará o své uživatele, především vedle dalších pozitivně naladěných funkcí, které budeme spouštět“. Facebook svůj záměr zlepšit svou image opravdu masově propagoval. Ředitel Instagramu, Adam Mosseri, dostal speciální úkol udělat z aplikace pro uživatele bezpečné a speciální místo. Na začátku roku poskytl pro New York Times rozhovor, kde Mosseri tvrdí, že určitá hysterie a kritické ohlasy jsou běžné pro všechny typy nových médií. Tvrdí, že již v antickém Řecku lidé kritizovali filozofa Platóna, protože začal své myšlenky zapisovat, kdežto tehdejším dominantním názorem bylo, že psaní zničí schopnosti si věci pamatovat. Mosseri má pravdu. Otázku vlivu psaní (obecněji gramotnosti) na schopnosti si věci pamatovat najdeme ve známém platónském dialogu Faidros. Již ale zapomíná na to, že vlivy jakékoli technologie nikdy nelze předem odhadnout a z historie médií a techniky víme, že reálné vlivy technických inovací začínáme pociťovat až s velkým zpožděním, desítky, ba někdy stovky let potom, co byla daná technologie poprvé rozšíření mezi lidmi ve společnosti. Ať už si myslíme o této filozofické debatě nad vlivem médií a technologií cokoliv, faktem je, jak připomíná WSJ, že Mosseri byl nucen veřejně přiznat, že Projekt Daisy situaci vlastně příliš nezlepšil. Mosseri ale zůstává optimistický, že se podaří Instagramu najít správný lék na to, jak včasně identifikovat uživatelé, pro které používání Instagramu se skutečně může stát problematické.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Co tvrdí odborníci?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Přes všechny indicie a existující psychologické a sociologické teorie, že sociální síť Instagram může být nebezpečnou aplikací pro teenagery, a především již zmíněné dospívající dívky, prohlásil ředitel Facebook Mark Zuckerberg při slyšení v americkém kongresu z března 2021, že „Výzkum, který jsme viděli, tvrdí, že používání sociálních aplikací pro spojení s dalšími lidmi může mít pozitivní dopad na psychické zdraví“. Jinak řečeno, kouření je pro vás zdravé, není třeba se ničeho obávat. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Známý sloupkař Jonathan Freedland se v britském Guardianu správně ptá\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, zda náhodou nejsme všichni digitální kuřáci 21. století a Facebook není hlavou tabákového průmyslu, který se snaží všem „nabulíkovat“, že konzumovat Facebook je zdravé a čím více, tím lépe. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Co na situaci s Instagramem říkají odborníci? Tak například WSJ cituje Angelu Guarda, ředitelku programu pro poruchu příjmu potravy při významné americké nemocnici Johnse Hopkinse, který působí i coby docentka psychiatrie na fakultě medicíny při Univerzitě Johnse Hopkinse. Ta tvrdí, že má zkušenosti s mnoha rodiči, kteří si stěžují, že se jejich děti se naučili ze sociálních sítí různé tipy o tom, jak omezit příjem potravy nebo vyvolat zvracení. Docentka Guarda odhaduje, že u přibližně poloviny pacientů může za tyto problémy Instagram a další sociální média.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj fotografie: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> on \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V současné době zřejmě nejznámějším americkým akademikem, který se věnuje vlivům sociálních médií na děti a dospělé, je sociální psycholog Jonathan Haidt. Doporučuji jeho knihu napsanou společně s Gregem Lukianoffem – Rozmazlování americké mysli (v originále The Coddling of the American Mind), v níž autoři se pokouší identifikovat současné dění v americké společnosti, především na amerických univerzitách, kde čím dál tím větší množství studentů a studentek vykazují psychické problémy, úzkostlivé stavy, vyžadují přísné trestání tzv. „mikroagresí“, vyžadují, aby vyučující předem upozorňovali na nepříjemný obsah v probírané knize nebo látce (tzv. trigger warnings) a v neposlední řadě si Haidt a Lukianoff všímají vzrůstající autocenzury učitelů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt efekty sociálních médií začal studovat kolem roku 2015 a je zastáncem teorie sociálního porovnávání coby jedné z hlavních přičin krize spojené s psychickými problémy dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt v podcastu pro australský konzervativně laděný magazín Quillette tvrdí\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, že Instagram drasticky zhoršuje běžné úzkostlivé problémy dospívajících dívek, které se týkají vzhledu, statusu uvnitř vrstevnické skupiny, stejně tak jako nepřímé šikanování, jež mezi dívkami neprobíhá fyzickou, ale slovní agresí pomocí šíření drbů a společenské ostrakizace. Haidt tvrdí, že ne všechny digitální média mají stejné negativní vlivy. Například si všímá, že dospívající chlapci tráví mnohem více času než dívky u počítačových her. Počítačové hry podle Haidta mají skutečně pozitivní dopady na vývoj kluků díky tomu, že upřednostňují komunikaci v reálném čase, nutnost naučit se disciplínu, schopnost spolupráce apod. Zatímco Instagram je o nepřímou komunikaci, kde dívky jsou nabádány k tomu, aby fotily své tělo a svůj život a pak čekají na „lajky“, které validují jejich vzhled a pozici v rámci vrstevnické sociální skupiny kamarádů, především ostatních dívek. Haidt zároveň potvrzuje dříve zmíněné studentky, kde prestiž a sociální postavení na Instagramu se skutečně čím dál tím více přelévá do prestiže v reálném životě.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> I když je podle Haidta nemožné plošně zakázat svým dětem přístup na sociální sítě, měli by se rodiče začít více informovat o vlivů sociálních médií na vývoj dětí, a také začít požadovat po svých politicích možnost ustanovit v zákoně navýšení minimálního věku pro používání aplikací typu Instagram. Haidt by ideálně stanovil limit na 16 a více let, ale věří, že realističtější volba je povolit dětem sociální média od 14 let.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg si Haidta dvakrát pozval do Facebooku, aby spolu probrali potenciální negativní vlivy sociálních aplikací. Zuckerberg se nechal podle WSJ slyšet, že současný výzkum týkající se vztahu psychického zdraví u dospívajících a užívání sociálních médií je stále neučitý a dostatečně jasně neukazuje na to, že sociální média jsou přímým viníkem ve vzrůstající krizi psychického zdraví dospívajících.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na jednu stranu měl Zuckerberg pravdu. Výzkum kolem roku 2019 nebyl jasný. Potížem však je, že věda pro jakékoli jasné závěry potřebuje velké množství dat, které však nebyly dostupné. A to z toho důvodu, že veškerá data o používání Facebooku nebo Instagramu vlastní právě Facebook a jako komerční subjekt není – zatím – povinen sdílet svá interní a proprietární data s výzkumníky a univerzitami.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>To se ale může lehce změnit. I díky investigativní práci novinářů z Wall Street Journal jsme se konečně poprvé dozvěděli, že Zuckerberg nejspíše lhala a Facebook měl již delší dobu množství dat a výzkumu, které odkryly reálné škodlivé efekty Instagramu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dalším krokem by mohla být určitá forma regulace a požadavek na transparenci dat i algoritmů aplikací typu Facebook a Instagramu. Pokud lidé a rodiče především se začnou dožadovat, aby novodobý tabákový průmysl, kterým se sociální média začínají svými škodlivými vlivy stávat, byl pod větším dohledem a byl ochotný sdílet interní data, budeme mít větší přehled o tom, co s námi možná nejdůležitější sociální technologie 21. století dělají. Nyní jsme odsouzeni věřit prodejci tabáku, že cigarety jsou pro nás nikoli nezdravé, ale dokonce blahodárné. Rodiče jsou běžně zhrození, když poprvé uvidí svou 14 letou dceru kouřit na rohu školy. Možná je čas na to, aby podobně kriticky reagovali na to, když si jejich dcera založí profil na Instagramu. Já se pokusím udělat maximum, aby má neteř neměla potřebu definovat hodnotu svého lidství prostřednictvím spoře oděných selfies a lajků na sociálních sítích. Pokud mě to dělá politickou konzervou, přijímám tuhle nálepku rád a dobrovolně.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Zdroje\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané „The Facebook Files“  se mimo jiné dočteme, […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],2,[32,33,34,35],14,12,13,10,[37,14,38,39,40,41,42,43,44,45,46,47],"post-543","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","category-news","tag-gender","tag-psychology","tag-society","tag-technology",{"self":49,"collection":55,"about":58,"author":61,"replies":65,"version-history":68,"predecessor-version":72,"wp:attachment":76,"wp:term":79,"curies":86},[50],{"href":51,"targetHints":52},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543",{"allow":53},[54],"GET",[56],{"href":57},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[59],{"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[62],{"embeddable":63,"href":64},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[66],{"embeddable":63,"href":67},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=543",[69],{"count":70,"href":71},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions",[73],{"id":74,"href":75},776,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions\u002F776",[77],{"href":78},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=543",[80,83],{"taxonomy":81,"embeddable":63,"href":82},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=543",{"taxonomy":84,"embeddable":63,"href":85},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=543",[87],{"name":88,"href":89,"templated":63},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":91,"wp:term":108},[92],{"id":23,"name":93,"url":94,"description":26,"link":95,"slug":93,"avatar_urls":96,"_links":100},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":97,"48":98,"96":99},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":101,"collection":105},[102],{"href":64,"targetHints":103},{"allow":104},[54],[106],{"href":107},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[109,149],[110,131],{"id":111,"link":112,"name":113,"slug":113,"taxonomy":81,"_links":114},4,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":115,"collection":120,"about":123,"wp:post_type":126,"curies":129},[116],{"href":117,"targetHints":118},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":119},[54],[121],{"href":122},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[124],{"href":125},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[127],{"href":128},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[130],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":30,"link":132,"name":133,"slug":133,"taxonomy":81,"_links":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Fnews\u002F","news",{"self":135,"collection":140,"about":142,"wp:post_type":144,"curies":147},[136],{"href":137,"targetHints":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F2",{"allow":139},[54],[141],{"href":122},[143],{"href":125},[145],{"href":146},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=2",[148],{"name":88,"href":89,"templated":63},[150,170,188,206],{"id":32,"link":151,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"_links":153},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fgender\u002F","gender",{"self":154,"collection":159,"about":162,"wp:post_type":165,"curies":168},[155],{"href":156,"targetHints":157},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F14",{"allow":158},[54],[160],{"href":161},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[163],{"href":164},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[166],{"href":167},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=14",[169],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":33,"link":171,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"_links":173},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fpsychology\u002F","psychology",{"self":174,"collection":179,"about":181,"wp:post_type":183,"curies":186},[175],{"href":176,"targetHints":177},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F12",{"allow":178},[54],[180],{"href":161},[182],{"href":164},[184],{"href":185},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=12",[187],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":34,"link":189,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"_links":191},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fsociety\u002F","society",{"self":192,"collection":197,"about":199,"wp:post_type":201,"curies":204},[193],{"href":194,"targetHints":195},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F13",{"allow":196},[54],[198],{"href":161},[200],{"href":164},[202],{"href":203},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=13",[205],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":35,"link":207,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"_links":209},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ftechnology\u002F","technology",{"self":210,"collection":215,"about":217,"wp:post_type":219,"curies":222},[211],{"href":212,"targetHints":213},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F10",{"allow":214},[54],[216],{"href":161},[218],{"href":164},[220],{"href":221},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=10",[223],{"name":88,"href":89,"templated":63},[225,226,227,228],{"id":32,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"link":151},{"id":33,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"link":171},{"id":34,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"link":189},{"id":35,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"link":207},{"en":230,"es":234,"fr":238},{"title":231,"slug":232,"description":233},"How Facebook and Its Instagram Profit from the Mental (Ill) Health of Teenage Girls","how-facebook-and-its-instagram-profit-from-the-mental-ill-health-of-teenage-girls","Facebook’s internal research, revealed by the Wall Street Journal, shows that Instagram harms the mental health of teenage girls, and that the company knew it.",{"title":235,"slug":236,"description":237},"Cómo Facebook y su Instagram ganan dinero con la (mala) salud mental de las adolescentes","como-facebook-y-su-instagram-ganan-dinero-con-la-mala-salud-mental-de-las-adolescentes","Las investigaciones internas de Facebook, reveladas por el Wall Street Journal, muestran que Instagram daña la salud mental de las adolescentes y que la empresa lo sabía.",{"title":239,"slug":240,"description":241},"Comment Facebook et son Instagram gagnent de l’argent sur la (mauvaise) santé mentale des adolescentes","comment-facebook-et-son-instagram-gagnent-de-l-argent-sur-la-mauvaise-sante-mentale-des-adolescentes","Les recherches internes de Facebook, révélées par le Wall Street Journal, montrent qu’Instagram nuit à la santé mentale des adolescentes et que l’entreprise le savait.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Qui aurait cru que ce serait justement le Wall Street Journal (WSJ), tourné vers les affaires, qui dévoilerait, dans son dossier d’investigation de septembre dernier, des informations tirées de documents internes de Facebook sur la manière dont le géant américain privilégie de gros profits au détriment de la santé mentale de ses utilisateurs, avant tout des adolescentes. Dans une excellente série d’articles intitulée \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">« The Facebook Files »\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  nous apprenons entre autres que Facebook tient une liste spéciale d’utilisateurs VIP auxquels ne s’appliquent pas les règles et restrictions habituelles de publication. Mais c’est l’article du 13 septembre 2021 qui m’a le plus intéressé, consacré justement aux effets de l’application Instagram sur le psychisme, et pas seulement celui des adolescentes. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">J’ai en effet une nièce de onze ans. Et même si ses parents lui interdisent pour l’instant d’utiliser des appareils intelligents et les réseaux sociaux, ce n’est qu’une question de temps avant qu’elle ne se branche sur la Matrice numérique des likes, des selfies, des fake news et des vies parfaites des célébrités et d’autres personnes quasi importantes. En tant que personne qui étudie les effets des technologies sur la vie humaine, je sais certes comment les réseaux sociaux nous manipulent, mais comme ils nous manipulent de manière subliminale, au niveau des émotions et non de la raison (ils s’attaquent à notre désir d’appartenance), il arrive plus d’une fois que même les plus endurcis et les plus instruits y succombent. C’est pourquoi nous ne devrions pas refuser la rare occasion de regarder ce que Facebook lui-même a découvert, dans son audit interne, sur les effets de son application Instagram sur la vie des gens. Et le spectacle n’est pas beau.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Grâce aux journalistes du WSJ, nous avons appris qu’au cours des trois dernières années, Facebook s’est lui-même activement intéressé aux effets de ses applications sur le psychisme de millions d’adolescents. Les chercheurs de cette entreprise technologique américaine ont découvert que, même si les réseaux sociaux peuvent avoir quelques effets positifs sur la vie des utilisateurs, ses produits sont littéralement toxiques pour un grand pourcentage d’entre eux, avant tout les adolescentes. L’audit interne porte spécifiquement sur Instagram qui, avec l’accent qu’il met sur les photographies, se distingue tout de même des autres applications par quelque chose d’important. Alors que le réseau social Facebook met en avant les commentaires et le partage de contenus informatifs, les plus jeunes membres de la famille des réseaux sociaux – Snapchat et TikTok – attirent les utilisateurs par un design séduisant, légèrement chaotique, mais surtout, pour la « génération TDAH », par l’accent mis sur les vidéos courtes et les boucles, où il s’agit de rivaliser à qui publiera la saynète la plus sophistiquée ou appliquera le plus créativement d’amusants filtres numériques sur son visage. Instagram, en revanche, mise sur les photos de corps sculptés et les vies photogéniques des célèbres, des beaux et des riches, qui sont le principal appât pour les utilisateurs. C’est ce que confirment aussi des employés de Facebook dans un message divulgué d’un forum de discussion interne, où il est écrit que les vies parfaites des célébrités sont la clé du succès d’Instagram : \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">« N’est-ce pas justement le propre d’IG ? » : jeter un œil sur la « vie (très photogénique) des 0,1 % de gens tout en haut ? N’est-ce pas la raison pour laquelle les adolescents sont sur notre plateforme ? ».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg et sa bande sont conscients de l’importance actuelle et future des adolescents pour le business des réseaux sociaux. Rappelons qu’en 2012, Facebook a dépensé un milliard de dollars pour racheter Instagram, qui n’était alors qu’une petite start-up de seulement 13 employés. Ce n’est pas par hasard que le rachat d’Instagram a eu lieu cette année-là. Comme l’affirme l’analyse du WSJ, d’après certains documents internes, c’est précisément en 2012 que Facebook a enregistré pour la première fois une baisse du nombre de ses utilisateurs adolescents. En rachetant Instagram, Facebook s’est ainsi assuré de rester un acteur pertinent auprès de ce jeune groupe d’utilisateurs, qui préfèrent de plus en plus le partage rapide et facile de contenus visuels à une communication textuelle aujourd’hui « dépassée ».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Un modèle économique fondé sur les photos\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">L’accent mis sur la présentation visuelle des informations joue aussi un rôle important dans les problèmes que les adolescentes elles-mêmes ressentent en utilisant Instagram. Les journalistes du WSJ rapportent concrètement une recherche de Facebook que ses chercheurs ont mentionnée dans une présentation de mars 2020 : il en ressort que « trente-deux pour cent des adolescentes ont dit que, lorsqu’elles se sentent mal dans leur corps, Instagram aggrave ce sentiment ». Une autre diapositive interne d’une présentation de 2019 affirme qu’Instagram « a aggravé les problèmes d’image corporelle chez une adolescente sur trois ». Sans que les chercheurs de Facebook aient interrogé les personnes sondées sur l’influence d’Instagram sur la santé mentale des adolescents, on lit dans une autre présentation que « les adolescents rendent Instagram responsable de l’aggravation de l’anxiété et de la dépression » et qu’« ils ont réagi ainsi spontanément et dans l’ensemble de tous les groupes ».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>La théorie de la comparaison sociale\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Le Wall Street Journal écrit que Facebook a cherché à savoir pourquoi c’est précisément Instagram qui est une application si toxique pour les adolescentes. Dans cinq présentations au total, au cours des 18 derniers mois, Facebook s’est aussi intéressé au rôle que joue le phénomène de « comparaison sociale » et à la raison pour laquelle il concerne avant tout Instagram, et non les réseaux sociaux en tant que tels. Cette « théorie de la comparaison sociale » a été présentée bien avant l’arrivée d’Internet, en 1954, par le psychologue social américain Leon Festinger. La théorie explique, en gros, que les gens se forgent une image de leur propre valeur (l’estime de soi), de leurs opinions, de l’attrait de leur apparence et de leurs systèmes de valeurs en se comparant aux autres. Festinger souligne que nous nous comparons surtout aux personnes qui sont proches de nous sur l’échelle sociale imaginaire. Autrement dit, nous nous comparerons plutôt à nos camarades de classe, à nos collègues de travail ou aux gens qui habitent près de chez nous, qu’à quelque célébrité dont la vie est trop éloignée de la nôtre pour que nous modifiions radicalement notre comportement en fonction d’elle. Dans des circonstances normales, nous nous comparons « vers le haut » seulement à des personnes un peu meilleures, lorsque nous voulons nous inspirer pour une amélioration personnelle (études, corps plus ferme, voyages, etc.). À l’inverse, nous nous comparons « vers le bas » à des personnes qui s’en sortent juste un peu moins bien que nous. La raison en est qu’un modèle trop brillant serait pour nous inaccessible ; il ne jouerait donc pas le rôle d’inspiration, mais mènerait à des sentiments négatifs. À l’inverse, nous comparer à quelqu’un qui mène une vie nettement pire que la nôtre ne nous apporte pas le sentiment chaleureux et tant désiré de satisfaction que notre vie est meilleure. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Anciens et nouveaux médias : des célébrités aux camarades de classe\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">La plupart d’entre nous se souviennent sans doute d’une situation où nos nièces, nos filles, nos fils (voire nous-mêmes) étaient de mauvaise humeur parce qu’une célébrité à la télévision ou en ligne avait bien meilleure allure, ou que tel ou tel sportif était tellement meilleur. Se comparer aux autres n’a rien de nouveau et fait partie de notre comportement depuis la nuit des temps. La télévision, la radio et la presse écrite, autrement dit les anciens médias, en tirent aussi le meilleur parti. Toute la catégorie de la presse à scandale exploite de facto la tendance humaine à mesurer sa valeur (en l’absence d’autres indicateurs) d’après notre position par rapport aux personnes qui réussissent le mieux. Le lecteur sera peut-être surpris d’apprendre que, même après quelque soixante-dix ans de mouvement d’émancipation des femmes et de démolition systématique des mythes et des stéréotypes par les sciences humaines et sociales, les enquêtes empiriques nous disent que les femmes de la génération des milléniaux (nées entre 1975 et 2000) recherchent toujours davantage que les hommes les informations et la presse à scandale consacrées aux célébrités (47 % des femmes contre 23 % des hommes), au style et à la mode (44 % contre 10 %) ou à la santé et au fitness (49 % contre 32 %).\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Dans les anciens médias, rares sont ceux qui voient à intervalles réguliers, si tant est qu’ils les voient, les vies merveilleuses de leurs amis, camarades de classe ou collègues de travail, car pour des raisons économiques les anciens médias ne peuvent se permettre de consacrer du temps d’antenne à des gens que personne ne connaît et qui n’ont aucune valeur commerciale pour le média en question. En bref, les anciens médias ne nous offrent donc de comparaison qu’avec les célébrités et les sportifs, médiatiquement les plus intéressants. D’un point de vue psychologique, leurs vies nous sont pourtant lointaines : nous ne les avons jamais vus et ils ne feront jamais partie de notre quotidien.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Les nouveaux médias, y compris les réseaux sociaux, diffèrent sur ce point. Ce ne sont plus les directeurs ni les producteurs des grands groupes médiatiques qui décident qui apparaît sur les écrans de notre chambre. Les nouveaux médias ont démocratisé l’espace médiatique, si bien que, si cela nous intéresse (et il s’avère que oui), nos amis, nos collègues hommes et femmes peuvent apparaître sur nos écrans d’ordinateur et de téléphone. Dans l’histoire des médias, et au fond de l’existence humaine, c’est une rupture fondamentale et une situation sans précédent. Nous avons désormais la possibilité de nous comparer à nos pairs 24 heures sur 24 et 7 jours sur 7. Et même si, au niveau de la raison, nous savons que nous ne devrions pas passer autant de temps sur Facebook ou Instagram, les parties émotionnelles de notre cerveau, vieilles de millions d’années, l’emportent et nous ne pouvons pas nous en empêcher. Et il s’avère que ce sont précisément les adolescentes qui sont les plus dépendantes de cette drogue numérique socio-médiatique. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Dans une autre étude consacrée aux adolescents américains et britanniques, comme le rapporte le WSJ, Facebook a découvert que plus de 40 % des utilisateurs d’Instagram affirment se sentir « peu attirants », et que ce sentiment est apparu après l’utilisation de l’application. Une information importante des documents révélés est qu’une autre recherche affirme que les utilisateurs adolescents d’Instagram savent que l’application leur est nuisible et veulent y passer moins de temps, mais qu’ils n’ont pas assez de volonté pour le faire. D’après la recherche interne de Facebook, les utilisateurs adolescents affirment se sentir « accros », mais ne pas pouvoir s’en empêcher, car ils se sentent obligés d’être en ligne pour ne rien manquer d’important.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Des données froides et des vies réelles\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Source : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, article Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Outre les données brutes et l’analyse des documents, l’article d’investigation du WSJ s’efforce assez honnêtement de donner aussi à ce sujet un visage humain concret. Il évoque son entretien avec les lycéennes Destinee Ramos (17 ans) et Isabela Yoblonski (18 ans). Elles ont dit au WSJ que pendant la pandémie de coronavirus, elles ressentaient d’autant plus le besoin d’être en ligne sur Instagram : « si vous vouliez montrer à vos amis ce que vous étiez en train de faire, il fallait aller sur Instagram ». Les lycéennes ont aussi participé à un concours scientifique national pour élèves, pour lequel elles ont préparé une enquête par questionnaire sur la santé mentale de leurs pairs en relation avec l’usage des réseaux sociaux. Elles ont réussi à établir que, sur 98 personnes interrogées, environ 90 % ont confirmé que les réseaux sociaux dégradent leur santé mentale. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Pour une autre lycéenne, Molly Pitts (17 ans), Instagram a été un moyen de découvrir, après son arrivée dans un nouveau lycée, quels élèves, garçons et filles, étaient les plus populaires dans sa nouvelle classe. Il lui a suffi pour cela de trouver les profils Instagram de ses nouveaux camarades et, d’après le nombre de « followers », elle a su avec quels camarades il était bon de traîner. Molly a dit aux journalistes du WSJ qu’elle avait l’impression que tous ses camarades avaient le nombre de leurs abonnés sur les réseaux sociaux tatoué sur le front. Pour ma part, en lisant ces phrases de l’article du WSJ, j’ai eu froid dans le dos et je me suis souvenu du crédit social en Chine ou de l’épisode « Nosedive » de la série dystopique (et excellente) Black Mirror, qui dépeint un monde où absolument tout ce que nous faisons est noté par les autres au moyen d’une application mobile, dans laquelle chacun a son chiffre représentant sa popularité sociale et, de facto, sa valeur humaine. Ce chiffre est public et, en gros, n’importe qui peut au cours de la journée l’améliorer ou le dégrader selon que vous êtes aimable avec lui (en clair, selon que vous lui « léchez les bottes »). Dans un tel monde, nul besoin d’un dictateur qui menace d’occupation militaire : les gens s’autocensurent d’eux-mêmes et presque personne n’ose dire quoi que ce soit qui s’écarterait du courant de pensée dominant de la société. Cela mène à une grise médiocrité, à des clichés à chaque coin de rue et à une énorme superficialité à tous les niveaux de la société. Mais assez parlé de notre monde, revenons à Instagram.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(Série Black Mirror, épisode Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Série Black Mirror, épisode Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algorithmes, likes et dépendances\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Toute cette situation de dépendance à Instagram est aggravée par la fonction « Explore » (Explorer). Grâce à des algorithmes, celle-ci propose dans l’application des contenus spécifiquement destinés à l’utilisateur, d’après ce qu’il a auparavant recherché ou « liké ». Dès qu’un utilisateur recherche ou like, par exemple, une vidéo consacrée à la perte de poids et au renforcement des muscles fessiers, l’algorithme d’Instagram affichera dans l’onglet Explore d’autres vidéos populaires consacrées à la musculation, qui cherchent à motiver à perdre du poids mais qui, en même temps, présentent des idéaux difficilement accessibles, déclenchant ainsi chez de nombreux utilisateurs des états anxieux et dépressifs provoqués par la pensée de n’être pas assez bien.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">D’après les documents internes, Facebook s’est activement efforcé de réduire les effets négatifs d’Instagram en expérimentant longuement la possibilité de masquer le nombre de « likes », qui contribuaient fortement aux états anxieux de nombreux utilisateurs. Le masquage des likes a été testé dans le cadre d’un projet baptisé Projet Daisy. Là encore, grâce aux documents internes de Facebook de 2020, nous savons cependant que cette option n’a pas amélioré la santé mentale des utilisateurs. En mai de cette année, Facebook et Instagram ont malgré tout lancé pour tous les utilisateurs la possibilité de masquer les « likes ». D’après le reportage du WSJ, ce fut surtout à l’initiative de cadres haut placés de Facebook, qui estimaient que la présentation publique de cette nouvelle fonction aiderait Facebook à donner l’impression de se soucier réellement de la santé mentale de ses utilisateurs : « Le lancement de Daisy sera perçu par les journalistes et les parents comme un indicateur fort qu’Instagram se soucie de ses utilisateurs, surtout aux côtés d’autres fonctions positives que nous allons lancer ». Facebook a effectivement fait une promotion massive de son intention d’améliorer son image. Le directeur d’Instagram, Adam Mosseri, a reçu la mission spéciale de faire de l’application un lieu sûr et spécial pour les utilisateurs. Au début de l’année, il a accordé au New York Times un entretien dans lequel il affirme qu’une certaine hystérie et des réactions critiques sont habituelles pour tous les types de nouveaux médias. Il affirme que, déjà dans la Grèce antique, on critiquait le philosophe Platon parce qu’il avait commencé à mettre ses pensées par écrit, alors que l’opinion dominante de l’époque était que l’écriture détruirait la capacité de se souvenir des choses. Mosseri a raison. La question de l’influence de l’écriture (plus généralement de l’alphabétisation) sur la capacité de se souvenir des choses se trouve dans le célèbre dialogue platonicien Phèdre. Mais il oublie que les effets d’une technologie, quelle qu’elle soit, ne peuvent jamais être prévus à l’avance, et nous savons par l’histoire des médias et de la technique que nous ne commençons à ressentir les effets réels des innovations techniques qu’avec un grand retard, des décennies, voire parfois des siècles, après que la technologie en question s’est répandue pour la première fois dans la société. Quoi que nous pensions de ce débat philosophique sur l’influence des médias et des technologies, le fait est, comme le rappelle le WSJ, que Mosseri a été contraint de reconnaître publiquement que le Projet Daisy n’avait en réalité guère amélioré la situation. Mosseri reste cependant optimiste : Instagram parviendra à trouver le bon remède pour identifier à temps les utilisateurs pour qui l’usage d’Instagram peut réellement devenir problématique.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Que disent les experts ?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Malgré tous les indices et les théories psychologiques et sociologiques existantes selon lesquels le réseau social Instagram peut être une application dangereuse pour les adolescents, et avant tout pour les adolescentes déjà mentionnées, le directeur de Facebook Mark Zuckerberg a déclaré lors d’une audition devant le Congrès américain en mars 2021 que « les recherches que nous avons vues indiquent que l’utilisation d’applications sociales pour se connecter à d’autres personnes peut avoir un effet positif sur la santé mentale ». Autrement dit, fumer est bon pour vous, il n’y a pas lieu de s’inquiéter. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Le célèbre chroniqueur Jonathan Freedland, dans le Guardian britannique, se demande à juste titre\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> si nous ne sommes pas tous, par hasard, les fumeurs numériques du XXIe siècle, et si Facebook n’est pas à la tête d’une industrie du tabac qui essaie de faire « avaler » à tout le monde que consommer Facebook est bon pour la santé, et que plus on en consomme, mieux c’est. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Que disent les experts de la situation d’Instagram ? Le WSJ cite par exemple Angela Guarda, directrice du programme des troubles du comportement alimentaire d’un important hôpital américain, l’hôpital Johns Hopkins, qui exerce aussi en tant que professeure associée de psychiatrie à la faculté de médecine de l’université Johns Hopkins. Elle affirme connaître de nombreux parents qui se plaignent que leurs enfants ont appris sur les réseaux sociaux diverses astuces pour limiter leur alimentation ou provoquer des vomissements. Le Dr Guarda estime que chez environ la moitié des patients, Instagram et d’autres réseaux sociaux sont responsables de ces problèmes.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Source de la photographie : \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> sur \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Aujourd’hui, l’universitaire américain sans doute le plus connu parmi ceux qui étudient les effets des réseaux sociaux sur les enfants et les adultes est le psychologue social Jonathan Haidt. Je recommande son livre écrit avec Greg Lukianoff – The Coddling of the American Mind (littéralement « Le dorlotement de l’esprit américain »), dans lequel les auteurs tentent de cerner ce qui se passe aujourd’hui dans la société américaine, avant tout dans les universités américaines, où un nombre toujours croissant d’étudiants et d’étudiantes présentent des problèmes psychiques et des états anxieux, exigent que l’on punisse sévèrement les « micro-agressions », exigent que les enseignants avertissent à l’avance d’un contenu désagréable dans le livre ou la matière étudiés (les trigger warnings) et, enfin, Haidt et Lukianoff relèvent l’autocensure croissante des enseignants.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt a commencé à étudier les effets des réseaux sociaux vers 2015 et défend la théorie de la comparaison sociale en tant que l’une des principales causes de la crise liée aux problèmes psychiques des adolescentes. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Dans un podcast pour le magazine australien de tendance conservatrice Quillette, Haidt affirme\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> qu’Instagram aggrave drastiquement les angoisses ordinaires des adolescentes, qui concernent l’apparence, le statut au sein du groupe de pairs, ainsi que le harcèlement indirect, qui ne passe pas entre filles par l’agression physique, mais par l’agression verbale, la propagation de ragots et l’ostracisme social. Haidt affirme que tous les médias numériques n’ont pas les mêmes effets négatifs. Il remarque par exemple que les adolescents garçons passent beaucoup plus de temps que les filles sur les jeux vidéo. Selon Haidt, les jeux vidéo ont réellement des effets positifs sur le développement des garçons, parce qu’ils privilégient la communication en temps réel, la nécessité d’apprendre la discipline, la capacité de coopérer, etc. Instagram, au contraire, relève d’une communication indirecte, où les filles sont incitées à photographier leur corps et leur vie, puis attendent les « likes » qui valident leur apparence et leur position au sein du groupe social de leurs amis du même âge, avant tout des autres filles. Haidt confirme en même temps ce que disaient les lycéennes mentionnées plus haut : le prestige et la position sociale sur Instagram se déversent effectivement de plus en plus dans le prestige de la vie réelle.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Même s’il est, selon Haidt, impossible d’interdire purement et simplement à ses enfants l’accès aux réseaux sociaux, les parents devraient commencer à mieux s’informer sur les effets des réseaux sociaux sur le développement des enfants, et aussi commencer à exiger de leurs responsables politiques qu’il soit possible d’inscrire dans la loi un relèvement de l’âge minimum pour utiliser des applications comme Instagram. Idéalement, Haidt fixerait la limite à 16 ans ou plus, mais il pense qu’autoriser les réseaux sociaux aux enfants dès 14 ans serait un choix plus réaliste.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg a invité Haidt à deux reprises chez Facebook pour discuter ensemble des effets négatifs potentiels des applications sociales. D’après le WSJ, Zuckerberg a fait savoir que la recherche actuelle sur la relation entre la santé mentale des adolescents et l’usage des réseaux sociaux reste incertaine et ne montre pas assez clairement que les réseaux sociaux sont les coupables directs de la crise croissante de la santé mentale des adolescents.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>D’un côté, Zuckerberg avait raison. La recherche, vers 2019, n’était pas claire. Le problème, cependant, est que la science a besoin, pour tirer des conclusions claires, d’une grande quantité de données, qui n’étaient pas disponibles. Et cela pour la raison que toutes les données sur l’usage de Facebook ou d’Instagram appartiennent justement à Facebook, qui, en tant qu’entité commerciale, n’est pas – pour l’instant – tenu de partager ses données internes et propriétaires avec les chercheurs et les universités.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Cela pourrait cependant changer facilement. Grâce notamment au travail d’investigation des journalistes du Wall Street Journal, nous avons enfin appris pour la première fois que Zuckerberg a très probablement menti et que Facebook disposait depuis longtemps de quantités de données et de recherches qui révélaient les effets nocifs réels d’Instagram.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>L’étape suivante pourrait être une certaine forme de régulation et l’exigence de transparence des données et des algorithmes des applications comme Facebook et Instagram. Si les gens, et avant tout les parents, commencent à exiger que l’industrie du tabac moderne, que les réseaux sociaux commencent à devenir par leurs effets nocifs, soit davantage surveillée et disposée à partager ses données internes, nous aurons une meilleure vue d’ensemble de ce que nous font les technologies sociales peut-être les plus importantes du XXIe siècle. Pour l’instant, nous sommes condamnés à croire le marchand de tabac quand il nous dit que les cigarettes ne sont pas mauvaises pour nous, mais même bienfaisantes. Les parents sont d’ordinaire horrifiés lorsqu’ils voient pour la première fois leur fille de 14 ans fumer au coin de l’école. Il est peut-être temps qu’ils réagissent avec le même esprit critique lorsque leur fille se crée un profil sur Instagram. Pour ma part, je ferai de mon mieux pour que ma nièce n’éprouve pas le besoin de définir la valeur de son humanité à travers des selfies légèrement vêtue et des likes sur les réseaux sociaux. Si cela fait de moi un vieux réac, j’accepte volontiers et de mon plein gré cette étiquette.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Sources\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>",1790905681081]