[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-fr-biais-cognitifs-l-exces-de-confiance":3,"translation-fr-biais-cognitifs-l-exces-de-confiance":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},600,"15. 10. 2015","2015-10-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","2025-07-05T12:40:40","2025-07-05T10:40:40","kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera\u002F",{"rendered":17},"Kognitivní biasy: nadměrná sebedůvěra",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy racionální myšlení vyžaduje soustavné a náročné studium. Víme, že lidskou mysl netrápí pouze iracionálnost; častokrát totiž může být problémem, že je \u003Cem>lepší než racionální mysl[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda a John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Obě situace nastávají, když si náš mozek neví rady. Pak je nucen se uchýlit k mentálním zkratkám, strategiím, jež nazýváme kognitivní biasy\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>V článku používám počeštěné anglické slovo, překládat můžeme např. jako „iluzi“ či „zkreslení“\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Mnozí se považují za racionálního člověka. Chyby v mentálním softwaru mozku se ale vyskytují u každého z nás. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kognitivními biasy míníme známé druhy mentálních zkratek, které využíváme, když jsme nuceni se rozhodnout na základě nedostatečných či nevalidních dat\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Uchylujeme se pak k \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristickým\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> metodám nezaručující nejlepší možný výsledek, ale jednoduchost a vhodnost pro daný problém. Tyto osvědčené vzorce chování jsou užitečné jen v daném kontextu; v ostatních případech mohou vést k systematickým chybám — kognitivním biasům\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), s. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Tyto definice, převzané od Tverskyho & Kahnemana, značí, že „lidská argumentace je iracionální, zatížena osobními, společenskými či kulturními vlivy“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH a Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Že jsme k takovému jednání náchylní, by poukazovalo na zjevné chyby ve vývoji naší kognice. Z pohledu evoluční psychologie lze ale na toto chování pohlížet nikoli jako na „chyby v designu“, ale jeho charakteristické a užitečné vlastnosti. Někteří akademici tohoto podoboru psychologie totiž argumentují, že kognitivní biasy jsou výsledkem třech evolučních vlivů\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">užitečné mentální zkratky, které fungují ve většině situací (heuristika)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">zkreslení vznikající, když máme reagovat na událost, pro kterou mysl nebyla navržena (artefakt)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">vzorce chování, které se vyvinuly jako evoluční adaptace na problém, kde \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">chybné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jednání má \u003Cem>menší\u003C\u002Fem> následky na zdatnost jedince než jednání logicky správné (Error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Error management teorie předpokládá, že mnoho zjevně chybných rozhodnutí v lidské úsudku reflektuje operace mechanismů, jež zapřičiňují, že děláme mnohem více a častěji poměrně „nevinné“ chyby spíše než jednu chybu fatální\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Na základě EM teorie rozlišujeme biasy pomocí třech kategorií: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasy týkající se úsudku při ohrožení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodnocení mezilidských vztahů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> a\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> hodnocení sebe sama\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem biasu dle poslední EM kategorie je nadměrná sebedůvěra neboli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overconfidence bias je obecně chyba v úsudku, kdy jedinec není schopen řádně zhodnotit limity svých znalostí\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Tato definice ale není vyčerpávající; v literatuře nacházíme podrobnější, které dále rozlišují overconfidence na tři odlišné druhy chování\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přeceňování se (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadhodnocování se (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná jistota v úsudku (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>Přeceňování \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">je popsáno jako nadměrná důvěra ve vlastní schopnosti, výkon, úroveň kontroly nebo šanci dosáhnout úspěchu. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadhodnocování\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jako druhý podtyp overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasu, se vyskytuje, když se lidé považují za lepší než ostatní. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadměrná jistota úsudku \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se pak chápe jako příliš velká jistota ve správnost svého přesvědčení\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Literatura uvádí, že studenti často přeceňují svůj výkon u zkoušek, lékaři přeceňují přesnost svých diagnóz, lidé přeceňují, jak moc mají věci pod kontrolou a také rychlost, kterou vykonávají svou práci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jako příklad nadhodnocování se hojně cituje výzkum, ve kterém 93 % amerických řidičů a 69 % řidičů ze Švédska z vybraného vzorku odpovědělo, že se cítí kompetentnějšími řidiči než průměrný řidič dané země\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Pokud jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Praktické následky tohoto kognitivního biasu jsou enormní. Přestože se nepovažují za riskující osoby, podnikatelé často začínají nový byznys, neboť nemají dostatečný přehled o tom, jaký risk je s jejich druhem podnikání spojený; nepřiznají si, že určité úkony nutné k úspěchu jsou mimo jejich kontrolu. Bias v tomto případě může být ale i prospěšný a nutný pro úspěch v tak konkurenčním prostředí, \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">kterému podnikatelé čelí\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. To potvrzují Haselton, Nettle a spol., když píší, že mylné chování a rozhodnutí mohou někdy vést ke zvýšeným ambicím a vytrvalosti, jejichž pozitiva nakonec převáží nad prvotními negativní aspekty\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná důvěra je dále použita jako možná příčina válečných konfliktů, riskování na akciovém trhu, katastrofy v Černobylu a exploze vesmírné rakety Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, profesor sociální psychologie, píše, že: „Žádný problém v úsudku […] nemá potenciálně katastrofičtější následky než nadměrná důvěra“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">U všech známých kognitivních biasů můžeme pozorovat korelace s osobnostními charakteristikami. V případě overconfidence biasu výzkum např. říká, že muži jsou náchylnější přeceňovat své schopnosti, empatie a věk také pozitivně korelují s přeceňováním\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nakonec zmiňme, že Moore a Healy zachází dále a ve své práci formalizují obecnou teorii sebedůvěry, tedy způsobu, jakým lidé hodnotí výkony své, ale i ostatních. Píší, že po libovolném úkonu mají lidé nedokonalé informace o vlastním výkonu a ještě o něco horší o výkonu ostatních. Při svém vysokém výkonu mají lidé tendenci se podceňovat; výkon ostatních hodnotí ještě o něco hůře, a tak věří, že jsou lepší než ti druzí. Pokud je výkon mizivý, chování a hodnocení lidí má tendenci být opačné: svůj výkon přeceňují, výkon druhých přeceňují ještě více, což vede k tomu, že se považují za horší než ostatní\u003Cem>[ref]Tamtéž, p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Myšlení je považováno za software našich mozků. I ten nejnadanější programátor zanechá ve svých programech, ať už z nepozornosti, nebo cíleně, chyby. Z evoluční psychologie se dozvídáme, že tyto softwarové bugy ve větší či menší míře ovlivňují myšlení každého z nás (za předpokladu, že Darwinovu teorii evoluce považujeme za pravdivou, ačkoli, dle amerického kandidáta na prezidenta USA Bena Carsona, inspirovanou samotným Satanem). V historie vědy nalézáme, že příliš velká jistota ve vlastní pravdu, neschopnost se vzdát momentálního paradigmatu postihly i ty nejinteligentnější členy lidské populace; vzpomeňme na kritiky Koperníka a Galilea nebo Alberta Einsteina, který odmítal připustit, že kvantová teorie a její „spooky action at a distance“ by mohla být pravdivá (God doesn’t play dice with Universe, vyslovil Einstein, ale kvantové provázání jej vyvedlo z omylu). Jak se takovým chybám vyvarovat?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pečlivé studium kognitivních biasů, případně vytisknutý seznam argumentačních klamů na nástěnce jsou docela dobrým začátkem. Počítejme ale s tím, že člověk málokdy, zdali vůbec, má k dispozici veškeré nutné data k tomu, aby vyslovil zcela informovaný soud. Proto i v životě toho nejracionálnějšího člověka bude hrát výsadní roli intuice, či chcete-li estetický soud dobrého tvaru. Bez něho bychom totiž jako lidstvo ještě shromažďovali informace o tom, jak funguje svět, a neodvážili se udělat první krok.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-600","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=600",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},797,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions\u002F797",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=600",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=600",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=600",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Cognitive Biases: Overconfidence","cognitive-biases-overconfidence","Cognitive biases seen through evolutionary psychology, with a closer look at overconfidence and its three forms: overestimation, overplacement and overprecision.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Sesgos cognitivos: el exceso de confianza","sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza","Los sesgos cognitivos vistos desde la psicología evolucionista, con atención al exceso de confianza y a sus tres formas: sobrestimación, sobrevaloración y exceso de certeza.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Biais cognitifs : l’excès de confiance","biais-cognitifs-l-exces-de-confiance","Les biais cognitifs vus par la psychologie évolutionniste, avec une attention particulière à l’excès de confiance et à ses trois formes : surestimation, surclassement et excès de certitude.","\u003Cp>Beaucoup se targuent de savoir bien estimer la probabilité de telle ou telle situation, ou se considèrent comme des personnes logiques, d’une précision analytique. Pourtant, dans les grandes universités qui proposent encore un enseignement de la philosophie, nous voyons des matières comme la logique, la statistique, voire le « cours de pensée critique », assez populaire à l’étranger. Cela peut nous laisser entendre que, si nous maîtrisons la langue dès le plus jeune âge, la pensée logique, c’est-à-dire rationnelle, exige une étude systématique et exigeante. Nous savons que l’esprit humain ne souffre pas seulement d’irrationalité ; bien souvent, le problème peut être qu’il est \u003Cem>meilleur qu’un esprit rationnel[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda et John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Les deux situations se produisent lorsque notre cerveau ne sait plus que faire. Il est alors contraint de recourir à des raccourcis mentaux, à des stratégies que nous appelons biais cognitifs\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>Dans l’article, j’utilise le mot anglais adapté au tchèque ; on peut le traduire, par exemple, par « illusion » ou « distorsion »\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Beaucoup se considèrent comme des personnes rationnelles. Mais des erreurs dans le logiciel mental du cerveau se rencontrent chez chacun d’entre nous. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Par biais cognitifs, nous entendons les types connus de raccourcis mentaux que nous utilisons lorsque nous sommes contraints de décider sur la base de données insuffisantes ou non valides\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos et Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Nous recourons alors à des méthodes \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristiques\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, qui ne garantissent pas le meilleur résultat possible, mais la simplicité et l’adéquation au problème donné. Ces schémas de comportement éprouvés ne sont utiles que dans un contexte donné ; dans les autres cas, ils peuvent conduire à des erreurs systématiques — les biais cognitifs\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In : \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), p. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Ces définitions, reprises de Tversky & Kahneman, signifient que « l’argumentation humaine est irrationnelle, chargée d’influences personnelles, sociales ou culturelles »\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH et Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en ligne]. [consulté le 2015-10-18]. Disponible sur : http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Que nous soyons enclins à agir ainsi indiquerait des erreurs manifestes dans le développement de notre cognition. Du point de vue de la psychologie évolutionniste, on peut cependant considérer ce comportement non pas comme des « erreurs de conception », mais comme ses propriétés caractéristiques et utiles. Certains universitaires de cette sous-discipline de la psychologie soutiennent en effet que les biais cognitifs sont le résultat de trois influences évolutives\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE et P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In : BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, p. 724-746. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> :\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">des raccourcis mentaux utiles, qui fonctionnent dans la plupart des situations (heuristique)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">des distorsions qui apparaissent lorsque nous devons réagir à un événement pour lequel l’esprit n’a pas été conçu (artefact)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">des schémas de comportement qui se sont développés comme adaptation évolutive à un problème où une conduite \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">erronée\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> a des conséquences \u003Cem>moindres\u003C\u002Fem> sur la valeur adaptative de l’individu qu’une conduite logiquement correcte (Error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La théorie de l’error management suppose que bien des décisions manifestement erronées du jugement humain reflètent le fonctionnement de mécanismes qui nous font commettre des erreurs relativement « innocentes », bien plus nombreuses et plus fréquentes, plutôt qu’une seule erreur fatale\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sur la base de la théorie EM, nous distinguons les biais selon trois catégories : \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">les biais relatifs au jugement en situation de menace\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">l’évaluation des relations interpersonnelles\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> et\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> l’évaluation de soi-même\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Un exemple de biais relevant de la dernière catégorie EM est l’excès de confiance en soi, ou \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’overconfidence bias est, de manière générale, une erreur de jugement dans laquelle l’individu n’est pas capable d’évaluer correctement les limites de ses connaissances\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON et Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Cette définition n’est cependant pas exhaustive ; on trouve dans la littérature des définitions plus détaillées, qui distinguent en outre trois comportements différents d’overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. et Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en ligne]. [consulté le 2015-10-18]. Disponible sur : http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> :\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La surestimation de soi (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Le surclassement de soi (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’excès de certitude dans le jugement (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>La surestimation \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">est décrite comme une confiance excessive dans ses propres capacités, sa performance, son degré de contrôle ou ses chances de réussir. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Le surclassement\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, deuxième sous-type de l’overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias, se rencontre lorsque les gens se considèrent comme meilleurs que les autres. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>L’excès de certitude dans le jugement \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">s’entend enfin comme une certitude trop grande quant à la justesse de ses convictions\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La littérature indique que les étudiants surestiment souvent leur performance aux examens, que les médecins surestiment l’exactitude de leurs diagnostics, que les gens surestiment à quel point ils ont les choses sous contrôle, ainsi que la vitesse à laquelle ils accomplissent leur travail.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Comme exemple de surclassement, on cite abondamment une étude dans laquelle 93 % des conducteurs américains et 69 % des conducteurs suédois d’un échantillon choisi ont répondu qu’ils se sentaient plus compétents que le conducteur moyen de leur pays\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Lorsqu’on demande aux gens d’estimer, avec une certitude de 90 %, les réponses à des données numériques choisies (par exemple : quelle est la longueur du Nil ?), les réponses qu’ils choisissent ne sont justes que dans 50 % des cas, voire moins\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. et Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en ligne]. [consulté le 2015-10-18]. Disponible sur : \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Les conséquences pratiques de ce biais cognitif sont énormes. Bien qu’ils ne se considèrent pas comme des preneurs de risques, les entrepreneurs lancent souvent une nouvelle affaire parce qu’ils n’ont pas une vue suffisante du risque lié à leur type d’activité ; ils ne s’avouent pas que certaines opérations nécessaires au succès échappent à leur contrôle. Le biais peut cependant, dans ce cas, être aussi bénéfique et nécessaire pour réussir dans un environnement aussi concurrentiel que celui \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">auquel les entrepreneurs font face\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON et Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Disponible aussi sur : http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. C’est ce que confirment Haselton, Nettle et leurs collègues lorsqu’ils écrivent que des comportements et des décisions erronés peuvent parfois conduire à une ambition et une persévérance accrues, dont les avantages finissent par l’emporter sur les aspects négatifs initiaux\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE et P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In : BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, p. 724-746. Disponible aussi sur : \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">L’excès de confiance est en outre invoqué comme cause possible de conflits armés, de prises de risque sur les marchés boursiers, de la catastrophe de Tchernobyl et de l’explosion de la navette spatiale Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. et Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en ligne]. [consulté le 2015-10-18]. Disponible sur : http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, professeur de psychologie sociale, écrit : « Aucun problème de jugement […] n’a de conséquences potentiellement plus catastrophiques que l’excès de confiance »\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1re édition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pour tous les biais cognitifs connus, nous pouvons observer des corrélations avec des traits de personnalité. Dans le cas de l’overconfidence bias, la recherche indique par exemple que les hommes sont plus enclins à surestimer leurs capacités ; l’empathie et l’âge sont également corrélés positivement avec la surestimation\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. et Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en ligne]. [consulté le 2015-10-18]. Disponible sur : \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, annexe A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mentionnons enfin que Moore et Healy vont plus loin et formalisent dans leur travail une théorie générale de la confiance en soi, c’est-à-dire de la manière dont les gens évaluent leurs propres performances, mais aussi celles des autres. Ils écrivent qu’après n’importe quelle tâche, les gens disposent d’informations imparfaites sur leur propre performance, et d’informations encore un peu moins bonnes sur celle des autres. Lorsque leur performance est élevée, les gens ont tendance à se sous-estimer ; ils évaluent la performance des autres encore un peu plus bas, et croient ainsi qu’ils sont meilleurs que les autres. Lorsque la performance est médiocre, le comportement et l’évaluation des gens tendent à être inverses : ils surestiment leur performance, surestiment encore davantage celle des autres, ce qui les conduit à se considérer comme moins bons que les autres\u003Cem>[ref]Ibid., p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La pensée est considérée comme le logiciel de nos cerveaux. Même le programmeur le plus doué laisse dans ses programmes des erreurs, que ce soit par inattention ou à dessein. La psychologie évolutionniste nous apprend que ces bugs logiciels influencent plus ou moins la pensée de chacun d’entre nous (à supposer que nous tenions pour vraie la théorie de l’évolution de Darwin, bien qu’elle soit, selon le candidat américain à la présidence des États-Unis Ben Carson, inspirée par Satan en personne). Dans l’histoire des sciences, nous constatons qu’une trop grande certitude d’avoir raison, l’incapacité à renoncer au paradigme du moment ont frappé même les membres les plus intelligents de la population humaine ; souvenons-nous des critiques de Copernic et de Galilée, ou d’Albert Einstein, qui refusait d’admettre que la théorie quantique et sa « spooky action at a distance » puissent être vraies (God doesn’t play dice with Universe, déclara Einstein, mais l’intrication quantique l’a détrompé). Comment se garder de telles erreurs ?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Une étude attentive des biais cognitifs, ou une liste imprimée des sophismes affichée au mur, sont un assez bon début. Comptons cependant avec le fait que l’être humain dispose rarement, si tant est qu’il en dispose jamais, de toutes les données nécessaires pour prononcer un jugement pleinement éclairé. C’est pourquoi, même dans la vie de la personne la plus rationnelle, l’intuition, ou si vous voulez le jugement esthétique de la bonne forme, jouera un rôle privilégié. Sans elle, en effet, nous, l’humanité, serions encore en train de rassembler des informations sur le fonctionnement du monde, sans oser faire le premier pas.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>",1790905687668]