[{"data":1,"prerenderedAt":159},["ShallowReactive",2],{"post-es-una-mirada-personal-al-concepto-de-sociedad-de-la-informacion":3,"translation-es-una-mirada-personal-al-concepto-de-sociedad-de-la-informacion":158},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":83,"tagsResolved":144,"translations":145},561,"15. 03. 2017","2017-03-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fosobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti","2025-07-05T13:04:26","2025-07-05T11:04:26","osobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fosobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti\u002F",{"rendered":17},"Osobní pohled na koncept informační společnosti",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>Stephen Wolfram možná přemýšlí o tom, jestli celý vesmír není komputační proces.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Subjektivní názor a pochopení termínu informační společnosti jsou nezbytně formovány již nabytými akademickými znalostmi a diskuzemi, kterými si člověk projde, přesto využiji toho, že každá látka, téma a idea utkví v mysli pouze tehdy, pokud je nějak interpretována, zasazena do širšího a již existujícího znalostního aparátu. Aniž bych tvrdil, že má interpretace je originální, začnu tím, že výčet podtémat konceptu informační společnosti, které mi nejen pomohly objasnit, o čem koncept IF je, ale i jaké problémy obsahuje. Dále pak naznačím specifická témata konceptu IF, které ovlivňují mé myšlení i v dalších spřízněných akademických oblastech.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mezi hlavní témata diskuze o informační společnosti řadím základní problematizaci toho, zdali informační společnost, jakožto společnost založená na tvorbě, mediaci a zpracování informací, je něco nového, nebo naopak informace byly vždy součástí lidské společnosti. Odpovědi na tuto otázku se liší a většinou se dělí na dva tábory, kde jedna strana, do které patří na příklad Daniel Bell, tvrdí, že ano, a druhá, zastoupena sociologem Manuelem Castellsem, argumentuje, že užití informací není tak kritické, jako spíše, co kvantitativní nárust informací umožnil. Pro Castellse nárůst informačního užití ve společnost dal vzniknout nové společnosti, která se formuje kolem do topologie sítí. Tyto dva tábory ještě spojuje diskuze nad tím, jak a kdy přesně kvantitativní nárůst informací (či ve filosofické rovině kvantitativní nárůst čehokoli) se transformuje do nárůst nebo změn kvalitativních. Zde si dovolím souhlasit s těmi, kteří zdůrazňují nutnost pojmout změny kvalitativně, nebo samotná kvantita nám neposkytuje důležitý indikátor: význam těchto změn. Lze si zde vzpomenout na Marshalla McLuhana, který rozpoznal, že konkrétních využitích média je mnoho, co ale skutečně změnilo společnost, je právě uvedení daného média a jeho fukčních kapacit do společnosti. Obsah je více či méně zajímavý a důležitý, co ale zcela přináší revoluční změny do společnosti, je právě nové médium, což je stručně vyjadřuje jeho známé diktum: The medium is the message.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Informační společnost jako koncept je tedy založena netriviálním způsobem na informacích. Jejich tvorba a šíření je ale zprostředkována právě nějakým médiem, což je konkrétně nějaká technologie. Jestliže tedy informace mění společnost, neméně důležitou roli v této změně hraje technologie, který ty změny technicky umožňuje. Podle Franka Webstera je takové pojetí termínu IF jednou z jejích definic. Pro mě osobně je to definice zajímavá, protože z ní vyplývá, že technika (technologie) hraje aktivní roli při formování struktur a chodu společnosti. Z pohledu filosofie techniky je pak dále důležité zodpovědět, jak moc je tato aktivní role techniky závislá opětovně na společnosti. Pokud by nebyla, mluvili bychom o konceptu \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">technologického determinismu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, který je, pokud se nemýlím, teoretiky odmítán, neboť staví techniku mimo společnost, jako samostatně žijící organismus.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Přikláním se k tomu, že technika a společnost existují v symbiotickém vztahu, kde jako v symbolu ying yang se ovlivňují mechanismem zpětné smyčky (feedback loop) navzájem.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Další mé chápání termínu IF směřuje k tomu, jak důraz na informace mění společnost z ekonomicko-pracovního pohledu a jaký typ práce je upřednostňován, což opět mění podobu společnosti, protože lidé, kteří dříve nebyli na základě svého kognitivního profilu schopni dosáhnout vlivného postavení, jsou dnes v popředí společensko-technických změn. Mluvím zde o lidech s podprůměrnými verbálními schopnosti, ale vynikajícími talentem pro kvantitativní uvažování, mezi které zhruba považujme matematicko-logické myšlení. Tato problematika mě vede k jedné pro mě z nejdůležitějších a nejzajímavějších otázek: povede vzdělanost a technická vyspělost paradoxně k radikálnímu poklesu tradiční gramotnosti, vzdělání a společenských dovedností, neboť příliš velký důraz na kvantitativní talent z těchto historicky důležitých dovednosti udělá dovednost irelevantní? Ačkoli je odvážné říct, že tyto dovednosti jsou na sobě nezávislé (i když na úrovni kognice a struktury mozku tomu tak nejspíše je), společnost, ale i pracovní trh má v tomto jednoznačně jasno: člověk s doktorátem z teoretické fyziky se může těšit na lukrativní kariéru ve financích, datové analýze či vědě, kdežto doktorát z anglické literatury takovou jistotu, z pohledu statistického průměru, nepřináší. Přináší důraz na kvantitativní dovednosti nový druh nerovnosti ve společnosti?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Stephen Wolfram možná přemýšlí o tom, jestli celý vesmír není komputační proces. Subjektivní názor a pochopení termínu informační společnosti jsou nezbytně formovány již nabytými akademickými znalostmi a diskuzemi, kterými si člověk projde, přesto využiji toho, že každá látka, téma a idea utkví v mysli pouze tehdy, pokud je nějak interpretována, zasazena do širšího a již […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-561","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":65,"wp:attachment":69,"wp:term":72,"curies":79},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=561",[62],{"count":63,"href":64},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561\u002Frevisions",[66],{"id":67,"href":68},817,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561\u002Frevisions\u002F817",[70],{"href":71},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=561",[73,76],{"taxonomy":74,"embeddable":56,"href":75},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=561",{"taxonomy":77,"embeddable":56,"href":78},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=561",[80],{"name":81,"href":82,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":84,"wp:term":101},[85],{"id":23,"name":86,"url":87,"description":26,"link":88,"slug":86,"avatar_urls":89,"_links":93},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":90,"48":91,"96":92},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":94,"collection":98},[95],{"href":57,"targetHints":96},{"allow":97},[47],[99],{"href":100},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[102,123],[103],{"id":30,"link":104,"name":105,"slug":105,"taxonomy":74,"_links":106},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":107,"collection":112,"about":115,"wp:post_type":118,"curies":121},[108],{"href":109,"targetHints":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":111},[47],[113],{"href":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[116],{"href":117},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[119],{"href":120},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[122],{"name":81,"href":82,"templated":56},[124],{"id":32,"link":125,"name":126,"slug":126,"taxonomy":77,"_links":127},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":128,"collection":133,"about":136,"wp:post_type":139,"curies":142},[129],{"href":130,"targetHints":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":132},[47],[134],{"href":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[137],{"href":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[140],{"href":141},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[143],{"name":81,"href":82,"templated":56},[],{"en":146,"es":150,"fr":154},{"title":147,"slug":148,"description":149},"A Personal View of the Concept of the Information Society","a-personal-view-of-the-concept-of-the-information-society","Bell, Castells, Webster and McLuhan on the information society, technology and society in a feedback loop, and whether stressing quantitative skills breeds a new inequality.",{"title":151,"slug":152,"description":153},"Una mirada personal al concepto de sociedad de la información","una-mirada-personal-al-concepto-de-sociedad-de-la-informacion","Bell, Castells, Webster y McLuhan sobre la sociedad de la información, la técnica y la sociedad en un bucle de retroalimentación, y si el énfasis en lo cuantitativo crea una nueva desigualdad.",{"title":155,"slug":156,"description":157},"Un regard personnel sur le concept de société de l’information","un-regard-personnel-sur-le-concept-de-societe-de-l-information","Bell, Castells, Webster et McLuhan sur la société de l’information, la technique et la société en boucle de rétroaction, et la question d’une nouvelle inégalité.","\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>Stephen Wolfram quizá se pregunta si el universo entero no es un proceso computacional.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">La opinión subjetiva y la comprensión del término sociedad de la información están necesariamente formadas por los conocimientos académicos ya adquiridos y por las discusiones por las que uno pasa; aun así, aprovecharé el hecho de que cada materia, tema e idea se queda en la mente solo cuando de algún modo se interpreta, se inserta en un aparato de conocimiento más amplio y ya existente. Sin afirmar que mi interpretación sea original, empezaré con una enumeración de los subtemas del concepto de sociedad de la información que me ayudaron a aclarar no solo de qué trata el concepto de SI, sino también qué problemas contiene. Después esbozaré los temas específicos del concepto de SI que influyen en mi pensamiento también en otros ámbitos académicos afines.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Entre los temas principales de la discusión sobre la sociedad de la información cuento la problematización básica de si la sociedad de la información, en tanto que sociedad basada en la creación, la mediación y el procesamiento de la información, es algo nuevo o si, por el contrario, la información siempre ha formado parte de la sociedad humana. Las respuestas a esta pregunta difieren y en su mayoría se dividen en dos bandos, donde un lado, al que pertenece por ejemplo Daniel Bell, afirma que sí, y el otro, representado por el sociólogo Manuel Castells, sostiene que el uso de la información no es tan crítico como lo que hizo posible el crecimiento cuantitativo de la información. Para Castells, el aumento del uso de la información en la sociedad dio lugar a una nueva sociedad, que se forma en torno a la topología de las redes. A estos dos bandos los une además la discusión sobre cómo y cuándo exactamente un crecimiento cuantitativo de la información (o, en el plano filosófico, un crecimiento cuantitativo de cualquier cosa) se transforma en un crecimiento o en cambios cualitativos. Aquí me permito estar de acuerdo con quienes subrayan la necesidad de entender los cambios cualitativamente, pues la cantidad por sí sola no nos proporciona un indicador importante: el significado de estos cambios. Cabe recordar aquí a Marshall McLuhan, que reconoció que los usos concretos de un medio son muchos, pero que lo que de verdad cambió la sociedad fue precisamente la introducción de ese medio y de sus capacidades funcionales en la sociedad. El contenido es más o menos interesante e importante, pero lo que trae cambios verdaderamente revolucionarios a la sociedad es precisamente el nuevo medio, lo que expresa de forma breve su conocido dictum: The medium is the message.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">La sociedad de la información como concepto se basa, pues, de manera no trivial en la información. Su creación y difusión, sin embargo, están mediadas precisamente por algún medio, que en concreto es alguna tecnología. Así pues, si la información cambia la sociedad, un papel no menos importante en este cambio lo desempeña la tecnología que hace técnicamente posibles esos cambios. Según Frank Webster, esta concepción del término SI es una de sus definiciones. Para mí personalmente es una definición interesante, porque de ella se desprende que la técnica (la tecnología) desempeña un papel activo en la formación de las estructuras y del funcionamiento de la sociedad. Desde el punto de vista de la filosofía de la técnica, es importante además responder hasta qué punto este papel activo de la técnica depende a su vez de la sociedad. Si no dependiera, hablaríamos del concepto de \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">determinismo tecnológico\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, que, si no me equivoco, los teóricos rechazan, pues sitúa la técnica fuera de la sociedad, como un organismo que vive por sí mismo.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Me inclino por la idea de que la técnica y la sociedad existen en una relación simbiótica en la que, como en el símbolo del yin y el yang, se influyen mutuamente mediante el mecanismo de un bucle de retroalimentación (feedback loop).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mi comprensión del término SI apunta además a cómo el énfasis en la información cambia la sociedad desde el punto de vista económico y laboral, y qué tipo de trabajo se privilegia, lo que a su vez cambia la forma de la sociedad, porque personas que antes, por su perfil cognitivo, no eran capaces de alcanzar una posición influyente están hoy a la vanguardia de los cambios sociotécnicos. Hablo aquí de personas con capacidades verbales por debajo de la media, pero con un talento excelente para el razonamiento cuantitativo, entre el que contemos, a grandes rasgos, el pensamiento lógico-matemático. Esta problemática me lleva a una de las preguntas que para mí son más importantes e interesantes: ¿llevarán la formación y el avance técnico, paradójicamente, a un descenso radical de la alfabetización tradicional, de la educación y de las habilidades sociales, pues un énfasis demasiado grande en el talento cuantitativo convertirá estas habilidades, históricamente importantes, en irrelevantes? Aunque es atrevido decir que estas habilidades son independientes entre sí (aunque en el plano de la cognición y de la estructura del cerebro probablemente lo sean), la sociedad, y también el mercado laboral, lo tienen del todo claro: una persona con un doctorado en física teórica puede esperar una carrera lucrativa en finanzas, análisis de datos o ciencia, mientras que un doctorado en literatura inglesa no ofrece tal seguridad, desde el punto de vista de la media estadística. ¿Trae el énfasis en las habilidades cuantitativas un nuevo tipo de desigualdad a la sociedad?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905691815]