[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-es-sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza":3,"translation-es-sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},600,"15. 10. 2015","2015-10-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","2025-07-05T12:40:40","2025-07-05T10:40:40","kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera\u002F",{"rendered":17},"Kognitivní biasy: nadměrná sebedůvěra",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy racionální myšlení vyžaduje soustavné a náročné studium. Víme, že lidskou mysl netrápí pouze iracionálnost; častokrát totiž může být problémem, že je \u003Cem>lepší než racionální mysl[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda a John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Obě situace nastávají, když si náš mozek neví rady. Pak je nucen se uchýlit k mentálním zkratkám, strategiím, jež nazýváme kognitivní biasy\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>V článku používám počeštěné anglické slovo, překládat můžeme např. jako „iluzi“ či „zkreslení“\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Mnozí se považují za racionálního člověka. Chyby v mentálním softwaru mozku se ale vyskytují u každého z nás. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kognitivními biasy míníme známé druhy mentálních zkratek, které využíváme, když jsme nuceni se rozhodnout na základě nedostatečných či nevalidních dat\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Uchylujeme se pak k \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristickým\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> metodám nezaručující nejlepší možný výsledek, ale jednoduchost a vhodnost pro daný problém. Tyto osvědčené vzorce chování jsou užitečné jen v daném kontextu; v ostatních případech mohou vést k systematickým chybám — kognitivním biasům\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), s. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Tyto definice, převzané od Tverskyho &amp; Kahnemana, značí, že „lidská argumentace je iracionální, zatížena osobními, společenskými či kulturními vlivy“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH a Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Že jsme k takovému jednání náchylní, by poukazovalo na zjevné chyby ve vývoji naší kognice. Z pohledu evoluční psychologie lze ale na toto chování pohlížet nikoli jako na „chyby v designu“, ale jeho charakteristické a užitečné vlastnosti. Někteří akademici tohoto podoboru psychologie totiž argumentují, že kognitivní biasy jsou výsledkem třech evolučních vlivů\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">užitečné mentální zkratky, které fungují ve většině situací (heuristika)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">zkreslení vznikající, když máme reagovat na událost, pro kterou mysl nebyla navržena (artefakt)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">vzorce chování, které se vyvinuly jako evoluční adaptace na problém, kde \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">chybné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jednání má \u003Cem>menší\u003C\u002Fem> následky na zdatnost jedince než jednání logicky správné (Error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Error management teorie předpokládá, že mnoho zjevně chybných rozhodnutí v lidské úsudku reflektuje operace mechanismů, jež zapřičiňují, že děláme mnohem více a častěji poměrně „nevinné“ chyby spíše než jednu chybu fatální\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Na základě EM teorie rozlišujeme biasy pomocí třech kategorií: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasy týkající se úsudku při ohrožení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodnocení mezilidských vztahů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> a\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> hodnocení sebe sama\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem biasu dle poslední EM kategorie je nadměrná sebedůvěra&nbsp;neboli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overconfidence bias je obecně chyba v úsudku, kdy jedinec není schopen řádně zhodnotit limity svých znalostí\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Tato definice ale není vyčerpávající; v literatuře nacházíme podrobnější, které dále rozlišují overconfidence na tři odlišné druhy chování\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přeceňování se (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadhodnocování se (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná jistota v úsudku (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>Přeceňování \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">je popsáno jako nadměrná důvěra ve vlastní schopnosti, výkon, úroveň kontroly nebo šanci dosáhnout úspěchu. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadhodnocování\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jako druhý podtyp overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasu, se vyskytuje, když se lidé považují za lepší než ostatní. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadměrná jistota úsudku \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se pak chápe jako příliš velká jistota ve správnost svého přesvědčení\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Literatura uvádí, že studenti často přeceňují svůj výkon u zkoušek, lékaři přeceňují přesnost svých diagnóz, lidé přeceňují, jak moc mají věci pod kontrolou a také rychlost, kterou vykonávají svou práci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jako příklad nadhodnocování se hojně cituje výzkum, ve kterém 93 % amerických řidičů a 69 % řidičů ze Švédska z vybraného vzorku odpovědělo, že se cítí kompetentnějšími řidiči než průměrný řidič dané země\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Pokud jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.&nbsp;\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Praktické následky tohoto kognitivního biasu jsou enormní. Přestože se nepovažují za riskující osoby, podnikatelé často začínají nový byznys, neboť nemají dostatečný přehled o tom, jaký risk je s jejich druhem podnikání spojený; nepřiznají si, že určité úkony nutné k úspěchu jsou mimo jejich kontrolu. Bias v tomto případě může být ale i prospěšný a nutný pro úspěch v tak konkurenčním prostředí,&nbsp;\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">kterému podnikatelé čelí\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. To potvrzují Haselton, Nettle a spol., když píší, že mylné chování a rozhodnutí mohou někdy vést ke zvýšeným ambicím a vytrvalosti, jejichž pozitiva nakonec převáží nad prvotními negativní aspekty\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná důvěra&nbsp;je dále použita jako možná příčina válečných konfliktů, riskování na akciovém trhu, katastrofy v Černobylu a exploze vesmírné rakety Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, profesor sociální psychologie, píše, že: „Žádný problém v úsudku […] nemá potenciálně katastrofičtější následky než nadměrná důvěra“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">U všech známých kognitivních biasů můžeme pozorovat korelace s osobnostními charakteristikami. V případě overconfidence biasu výzkum např. říká, že muži jsou náchylnější přeceňovat své schopnosti, empatie a věk také pozitivně korelují s přeceňováním\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nakonec zmiňme, že Moore a Healy zachází dále a ve své práci formalizují obecnou teorii sebedůvěry, tedy způsobu, jakým lidé hodnotí výkony své, ale i ostatních. Píší, že po libovolném úkonu mají lidé nedokonalé informace o vlastním výkonu a ještě o něco horší o výkonu ostatních. Při svém vysokém výkonu mají lidé tendenci se podceňovat; výkon ostatních hodnotí ještě o něco hůře, a tak věří, že jsou lepší než ti druzí. Pokud je výkon mizivý, chování a hodnocení lidí má tendenci být opačné: svůj výkon přeceňují, výkon druhých přeceňují ještě více, což vede k tomu, že se považují za horší než ostatní\u003Cem>[ref]Tamtéž, p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Myšlení je považováno za software našich mozků. I ten nejnadanější programátor zanechá ve svých programech, ať už z nepozornosti, nebo cíleně, chyby. Z evoluční psychologie se dozvídáme, že tyto softwarové bugy ve větší či menší míře ovlivňují myšlení každého z nás (za předpokladu, že Darwinovu teorii evoluce považujeme za pravdivou, ačkoli, dle amerického kandidáta na prezidenta USA Bena Carsona, inspirovanou samotným Satanem). V historie vědy nalézáme, že příliš velká jistota ve vlastní pravdu, neschopnost se vzdát momentálního paradigmatu postihly i ty nejinteligentnější členy lidské populace; vzpomeňme na kritiky Koperníka a Galilea nebo Alberta Einsteina, který odmítal připustit, že kvantová teorie a její „spooky action at a distance“ by mohla být pravdivá (God doesn’t play dice with Universe, vyslovil Einstein, ale kvantové provázání jej vyvedlo z omylu). Jak se takovým chybám vyvarovat?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pečlivé studium kognitivních biasů, případně vytisknutý seznam argumentačních klamů na nástěnce jsou docela dobrým začátkem. Počítejme ale s tím, že člověk málokdy, zdali vůbec, má k dispozici veškeré nutné data k tomu, aby vyslovil zcela informovaný soud. Proto i v životě toho nejracionálnějšího člověka bude hrát výsadní roli intuice, či chcete-li estetický soud dobrého tvaru. Bez něho bychom totiž jako lidstvo ještě shromažďovali informace o tom, jak funguje svět, a neodvážili se udělat první krok.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy [&hellip;]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-600","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=600",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},797,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions\u002F797",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=600",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=600",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=600",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Cognitive Biases: Overconfidence","cognitive-biases-overconfidence","Cognitive biases seen through evolutionary psychology, with a closer look at overconfidence and its three forms: overestimation, overplacement and overprecision.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Sesgos cognitivos: el exceso de confianza","sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza","Los sesgos cognitivos vistos desde la psicología evolucionista, con atención al exceso de confianza y a sus tres formas: sobrestimación, sobrevaloración y exceso de certeza.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Biais cognitifs : l’excès de confiance","biais-cognitifs-l-exces-de-confiance","Les biais cognitifs vus par la psychologie évolutionniste, avec une attention particulière à l’excès de confiance et à ses trois formes : surestimation, surclassement et excès de certitude.","\u003Cp>Muchos se enorgullecen de su capacidad para estimar bien la probabilidad de tal o cual situación, o se consideran personas lógicas y analíticamente precisas. Sin embargo, en las universidades importantes que todavía ofrecen enseñanza de filosofía vemos asignaturas como lógica, estadística e incluso el «curso de pensamiento crítico», bastante popular en el extranjero. Esto puede indicarnos que, mientras que el lenguaje lo dominamos a una edad temprana, el pensamiento lógico, es decir, racional, requiere un estudio sistemático y exigente. Sabemos que a la mente humana no la aqueja solo la irracionalidad; con frecuencia el problema puede ser que es \u003Cem>mejor que una mente racional[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda y John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Disponible también en: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Ambas situaciones se producen cuando nuestro cerebro no sabe qué hacer. Entonces se ve obligado a recurrir a atajos mentales, estrategias que llamamos sesgos cognitivos\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>En el artículo utilizo la palabra inglesa adaptada al checo; puede traducirse, p. ej., como «ilusión» o «distorsión»\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Muchos se consideran personas racionales. Pero los errores en el software mental del cerebro aparecen en cada uno de nosotros. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Por sesgos cognitivos entendemos los tipos conocidos de atajos mentales que utilizamos cuando nos vemos obligados a decidir sobre la base de datos insuficientes o no válidos\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos y Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Recurrimos entonces a métodos \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heurísticos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, que no garantizan el mejor resultado posible, sino sencillez y adecuación al problema en cuestión. Estos patrones de conducta probados son útiles solo en un contexto determinado; en los demás casos pueden conducir a errores sistemáticos — los sesgos cognitivos\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. En: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), pp. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Disponible también en: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Estas definiciones, tomadas de Tversky &amp; Kahneman, indican que «el razonamiento humano es irracional, cargado de influencias personales, sociales o culturales»\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH y Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en línea]. [consulta: 2015-10-18]. Disponible en: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Que seamos propensos a actuar así apuntaría a errores evidentes en el desarrollo de nuestra cognición. Desde la perspectiva de la psicología evolucionista, sin embargo, este comportamiento puede verse no como «errores de diseño», sino como rasgos característicos y útiles de ella. Algunos académicos de esta subdisciplina de la psicología sostienen, en efecto, que los sesgos cognitivos son el resultado de tres influencias evolutivas\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE y P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. En: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, pp. 724-746. Disponible también en: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">atajos mentales útiles que funcionan en la mayoría de las situaciones (heurística)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">distorsiones que surgen cuando tenemos que reaccionar ante un acontecimiento para el que la mente no fue diseñada (artefacto)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">patrones de conducta que evolucionaron como adaptación a un problema en el que actuar de forma \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">errónea\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> tiene consecuencias \u003Cem>menores\u003C\u002Fem> para la aptitud del individuo que actuar de forma lógicamente correcta (teoría de la gestión del error, error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La teoría de la gestión del error supone que muchas decisiones aparentemente erróneas del juicio humano reflejan el funcionamiento de mecanismos que hacen que cometamos muchos más errores, y con más frecuencia, relativamente «inocentes», en lugar de un único error fatal\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibíd.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sobre la base de la teoría EM distinguimos los sesgos según tres categorías: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">sesgos relativos al juicio ante una amenaza\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">valoración de las relaciones interpersonales\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> y\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> valoración de uno mismo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibíd.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Un ejemplo de sesgo de la última categoría EM es el exceso de confianza en uno mismo, el llamado \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El overconfidence bias es, en general, un error de juicio en el que el individuo no es capaz de evaluar debidamente los límites de sus conocimientos\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON y Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Disponible también en: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Esta definición, sin embargo, no es exhaustiva; en la literatura encontramos otras más detalladas que distinguen además tres tipos diferentes de conducta dentro del exceso de confianza\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. y Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en línea]. [consulta: 2015-10-18]. Disponible en: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sobrestimación de uno mismo (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sobrevaloración frente a los demás (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Exceso de certeza en el juicio (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>La sobrestimación \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se describe como una confianza excesiva en las propias capacidades, el propio rendimiento, el grado de control o las posibilidades de alcanzar el éxito. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>La sobrevaloración frente a los demás\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, segundo subtipo del overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias, se da cuando las personas se consideran mejores que los demás. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>El exceso de certeza en el juicio \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se entiende, por su parte, como una certeza demasiado grande en la corrección de las propias convicciones\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibíd.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La literatura señala que los estudiantes sobrestiman a menudo su rendimiento en los exámenes, los médicos sobrestiman la exactitud de sus diagnósticos y las personas sobrestiman hasta qué punto tienen las cosas bajo control, así como la rapidez con la que realizan su trabajo.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Como ejemplo de sobrevaloración frente a los demás se cita con frecuencia un estudio en el que el 93 % de los conductores estadounidenses y el 69 % de los conductores suecos de la muestra respondieron que se sentían conductores más competentes que el conductor medio de su país\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Disponible también en: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Cuando se pide a las personas que estimen con una certeza del 90 % las respuestas a determinadas preguntas numéricas (p. ej., ¿cuánto mide el río Nilo?), sus respuestas resultaron correctas solo en un 50 % de los casos o menos\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. y Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en línea]. [consulta: 2015-10-18]. Disponible en: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Las consecuencias prácticas de este sesgo cognitivo son enormes. Aunque no se consideran personas arriesgadas, los emprendedores a menudo ponen en marcha un nuevo negocio porque no tienen una visión suficiente del riesgo que conlleva su tipo de actividad; no admiten que ciertos pasos necesarios para el éxito escapan a su control. En este caso, sin embargo, el sesgo también puede ser beneficioso e incluso necesario para tener éxito en un entorno tan competitivo como el \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">que afrontan los emprendedores\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON y Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Disponible también en: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Así lo confirman Haselton, Nettle y colaboradores cuando escriben que las conductas y decisiones equivocadas pueden llevar a veces a una mayor ambición y perseverancia, cuyas ventajas acaban por superar los aspectos negativos iniciales\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE y P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. En: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, pp. 724-746. Disponible también en: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El exceso de confianza se ha señalado además como posible causa de conflictos bélicos, de la asunción de riesgos en el mercado de valores, de la catástrofe de Chernóbil y de la explosión del transbordador espacial Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. y Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en línea]. [consulta: 2015-10-18]. Disponible en: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, profesor de psicología social, escribe: «Ningún problema del juicio […] tiene consecuencias potencialmente más catastróficas que el exceso de confianza»\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">En todos los sesgos cognitivos conocidos podemos observar correlaciones con rasgos de personalidad. En el caso del overconfidence bias, la investigación dice, por ejemplo, que los hombres son más propensos a sobrestimar sus capacidades, y que la empatía y la edad también se correlacionan positivamente con la sobrestimación\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. y Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [en línea]. [consulta: 2015-10-18]. Disponible en: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Por último, mencionemos que Moore y Healy van más allá y en su trabajo formalizan una teoría general de la confianza en uno mismo, es decir, del modo en que las personas valoran su propio rendimiento, pero también el de los demás. Escriben que, tras cualquier tarea, las personas disponen de información imperfecta sobre su propio rendimiento y de información algo peor aún sobre el rendimiento de los demás. Cuando su rendimiento es alto, las personas tienden a subestimarse; el rendimiento de los demás lo valoran todavía algo peor, y así creen que son mejores que los otros. Si el rendimiento es pobre, la conducta y la valoración de las personas tienden a ser las contrarias: sobrestiman su propio rendimiento, sobrestiman todavía más el de los demás, lo que las lleva a considerarse peores que los otros\u003Cem>[ref]Ibíd., p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El pensamiento se considera el software de nuestros cerebros. Incluso el programador más dotado deja errores en sus programas, ya sea por descuido o a propósito. La psicología evolucionista nos enseña que estos bugs de software influyen, en mayor o menor medida, en el pensamiento de cada uno de nosotros (siempre que consideremos verdadera la teoría de la evolución de Darwin, aunque, según el candidato a la presidencia de Estados Unidos Ben Carson, está inspirada por el mismísimo Satanás). En la historia de la ciencia encontramos que una certeza excesiva en tener la razón y la incapacidad de renunciar al paradigma del momento han afectado incluso a los miembros más inteligentes de la población humana; recordemos a los críticos de Copérnico y Galileo, o a Albert Einstein, que se negaba a admitir que la teoría cuántica y su «spooky action at a distance» pudieran ser ciertas (God doesn’t play dice with the Universe, dijo Einstein, pero el entrelazamiento cuántico le sacó de su error). ¿Cómo evitar errores así?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El estudio minucioso de los sesgos cognitivos o una lista impresa de falacias argumentativas en el tablón de anuncios son un comienzo bastante bueno. Pero contemos con que una persona rara vez, si es que alguna, dispone de todos los datos necesarios para emitir un juicio plenamente informado. Por eso, incluso en la vida de la persona más racional, la intuición, o si se quiere el juicio estético de la buena forma, desempeñará un papel privilegiado. Sin ella, como humanidad, todavía estaríamos reuniendo información sobre cómo funciona el mundo y no nos habríamos atrevido a dar el primer paso.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>",1790905694483]