[{"data":1,"prerenderedAt":153},["ShallowReactive",2],{"post-es-net-art-netomat":3,"translation-es-net-art-netomat":152},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},585,"18. 09. 2016","2016-09-18T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fnet-art-netomat","2026-08-14T13:24:32","2026-08-14T11:24:32","net-art-netomat","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fnet-art-netomat\u002F",{"rendered":17},"net.art: Netomat",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>V roce 1999, kdy Google měl přibližně 8 zaměstnanců, vydal komputační lingvista a umělec Maciej Wisniewski svůj projekt Netomat, webový prohlížeč a vyhledávač v jednom. Nejednalo se ale o skutečnou alternativu k webovým prohlížečům té doby (Netscape či Interner Explorer). Naopak, autor projektem chtěl kriticky přezkoumat do dnešního dne dominantní paradigma procházení internetu prostřednictvím kolekce relativně statických webových stránek. Netomat umožňoval uživateli zadat příkazy v přirozeném jazyce (vzdělání v komputační lingvistice se Wisniewskimu jistě hodilo), které netomat interpretoval. Netomat reagoval tím, že na obrazovku uživatele zobrazil volně se pohybující text, fotografie, videa v mnoha existujích formátech. Jádro myšlenky spočívalo v tom, že procházet web nutně nemusí znamenat obsah, který je zobrazen v rámci jedné statické webové stránky. Wisniewski tak vědomě šel proti veškerým zásadám návrhu uživatelského rozhraní, které má být přístupné, přívětivé a pomáhat k co nejrychlejšímu nalezení relevantních informací. Slovy Wisniewskiho se tak jednalo o anti-browser (Wisniewski). Netomat byl navíc modulárním a rozšiřitelným prohlížečem, který neprivilegoval jeden konkrétní vzhled zobrazení dat. Bylo tedy na uživatelích, aby pomocí netomatovského značkovacího jazyka vytvořili interface, ve kterém budou chtít data zobrazit.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z dnešního pohledu netomat připomíná spíše než browser crawl bota, který používají internetové vyhledávače pro indexování stránky. I dnes lze ale považovat netomat za důležitý projekt, jelikož i po tolika letech se web příliš nezměnil: ano, používáme asynchronní nahrávání obsahu, HTML5, CSS3 a moderní JavaScript, web design také vypadá zcela jinak, každopádně paradigma webového prohlížeče a webové stránky jsme zatím plně nepřekonali.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vysvobození od obdélníkových oken by mohla nabízet rozšířená a virtuální realita, kde interface je sám svět, ať už reálný, nebo virtuální.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2016\u002F09\u002Fnetomat-data-dynamics.jpg\" alt=\"Zatemněná galerie s velkoplošnou projekcí netomatu: na stěně se v proudu vznášejí útržky textu a rozostřené obrazy, před ní stojí tři podsvícené pulty s ovládáním. Zdroj: Whitney Museum, artport\" width=\"300\" height=\"315\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>netomat na výstavě Data Dynamics ve Whitney Museum (2001)\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Zdroj: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fartport.whitney.org\u002Fexhibitions\u002Fdatadynamics\u002F\" rel=\"noopener nofollow\">Whitney Museum of American Art, artport\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Propojení světa a volného proudu dat aplikoval sám autor na netartové výstavě Data Dynamics v americkém Whitney muzeu, kde se data promítala na zdech místnosti, čímž Wasniewski přispěl k prvním počinům umělecké vizualizace dat a data artu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WISNIEWSKI, Maciej.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Netomat\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>[online]. [cit. 2016-09-18]. Dostupné z: https:\u002F\u002Fweb.archive.org\u002Fweb\u002F20000614113725\u002Fhttp:\u002F\u002Fwww.netomat.net\u002F\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>V roce 1999, kdy Google měl přibližně 8 zaměstnanců, vydal komputační lingvista a umělec Maciej Wisniewski svůj projekt Netomat, webový prohlížeč a vyhledávač v jednom. Nejednalo se ale o skutečnou alternativu k webovým prohlížečům té doby (Netscape či Interner Explorer). Naopak, autor projektem chtěl kriticky přezkoumat do dnešního dne dominantní paradigma procházení internetu prostřednictvím kolekce [&hellip;]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-585","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=585",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},876,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F585\u002Frevisions\u002F876",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=585",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=585",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=585",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":147,"fr":149},{"title":17,"slug":12,"description":146},"Maciej Wisniewski’s Netomat (1999), an “anti-browser” that questioned the paradigm of the static web page and was among the early works of data art.",{"title":17,"slug":12,"description":148},"Netomat (1999), de Maciej Wisniewski: un «anti-browser» que cuestionó el paradigma de la página web estática y figura entre las primeras obras de data art.",{"title":150,"slug":12,"description":151},"net.art : Netomat","Netomat (1999) de Maciej Wisniewski : un « anti-browser » qui a remis en cause le paradigme de la page web statique et compte parmi les premières œuvres de data art.","\u003Cp>En 1999, cuando Google tenía aproximadamente 8 empleados, el lingüista computacional y artista Maciej Wisniewski publicó su proyecto Netomat, un navegador web y un buscador en uno. Sin embargo, no se trataba de una verdadera alternativa a los navegadores web de la época (Netscape o Internet Explorer). Al contrario, con el proyecto el autor quería reexaminar críticamente el paradigma, dominante hasta el día de hoy, de recorrer internet a través de una colección de páginas web relativamente estáticas. Netomat permitía al usuario introducir órdenes en lenguaje natural (su formación en lingüística computacional sin duda le vino bien a Wisniewski), que netomat interpretaba. Netomat respondía mostrando en la pantalla del usuario texto, fotografías y vídeos en movimiento libre, en muchos de los formatos existentes. El núcleo de la idea consistía en que navegar por la web no tiene por qué significar un contenido mostrado dentro de una única página web estática. Wisniewski fue así conscientemente en contra de todos los principios del diseño de interfaces de usuario, que debe ser accesible, amigable y ayudar a encontrar la información relevante lo más rápido posible. En palabras del propio Wisniewski, se trataba de un anti-browser (Wisniewski). Además, Netomat era un navegador modular y extensible que no privilegiaba ninguna apariencia concreta de visualización de los datos. Así pues, eran los usuarios quienes debían crear, mediante el lenguaje de marcado de netomat, la interfaz en la que quisieran mostrar los datos.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Desde la perspectiva actual, netomat recuerda más a un crawl bot, de los que utilizan los buscadores de internet para indexar páginas, que a un navegador. Aun así, también hoy puede considerarse netomat un proyecto importante, ya que incluso después de tantos años la web no ha cambiado demasiado: sí, usamos la carga asíncrona de contenido, HTML5, CSS3 y JavaScript moderno, y el diseño web también tiene un aspecto completamente distinto; en cualquier caso, todavía no hemos superado del todo el paradigma del navegador web y de la página web.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>La liberación de las ventanas rectangulares podría venir de la realidad aumentada y la virtual, donde la interfaz es el propio mundo, ya sea real o virtual.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2016\u002F09\u002Fnetomat-data-dynamics.jpg\" alt=\"Una galería a oscuras con una gran proyección de netomat: en la pared flotan en un flujo fragmentos de texto e imágenes desenfocadas; delante hay tres atriles retroiluminados con controles. Fuente: Whitney Museum, artport\" width=\"300\" height=\"315\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>netomat en la exposición Data Dynamics del Whitney Museum (2001)\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Fuente: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fartport.whitney.org\u002Fexhibitions\u002Fdatadynamics\u002F\" rel=\"noopener nofollow\">Whitney Museum of American Art, artport\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>El propio autor aplicó esta unión del mundo y el flujo libre de datos en la exposición de net art Data Dynamics del Whitney Museum, en Estados Unidos, donde los datos se proyectaban en las paredes de la sala, con lo que Wisniewski contribuyó a las primeras incursiones en la visualización artística de datos y en el data art.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>WISNIEWSKI, Maciej.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Netomat\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>&nbsp;\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>[en línea]. [consulta: 2016-09-18]. Disponible en: https:\u002F\u002Fweb.archive.org\u002Fweb\u002F20000614113725\u002Fhttp:\u002F\u002Fwww.netomat.net\u002F\u003C\u002Fp>",1790905692341]