[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-es-leer-y-ser-leido-mirar-lo-mismo-con-los-ojos-del-otro":3,"translation-es-leer-y-ser-leido-mirar-lo-mismo-con-los-ojos-del-otro":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},563,"05. 11. 2015","2015-11-05T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","2025-07-05T12:41:11","2025-07-05T10:41:11","cist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho\u002F",{"rendered":17},"Číst a být čten: pohled na stejné optikou druhého",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzany, kolegyně ze StuNoMe\u003C\u002Fa>, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje jako čiště faktografická, nalezneme rozdíly?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Analýza mé kolegyně na první pohled se zdá být stručná. Při bližším čtení je ale jasné, že obsahuje vše, co bylo v zadání úkolu; dikce textu je přesná a k věci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zajímavější je její komentář k titulku článku:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Titulek dle mého není věrohodnou reprezentací těla zprávy. Zprávu shrnul pouze na násilnou část, avšak s absencí kontextu může působit manipulativně a ve čtenářích zkreslený dojem i informace o situaci.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zcela souhlasím s vypozorováním, že titulek neobsahuje důležitý kontext, ve kterém se poslední násilné akty odehrály. Až v polovině původní ČTK zprávy se totiž dozvídáme, že útoky noži na izraelské ozbrojené jednotky a následnou smrt Palestinců právě musíme brát v kontextu sporů o jeruzalémskou Chrámovou horu. Na druhou stranu, co vše může a má titulek zahrnovat? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jedním z požadavků na vhodný titulek je jistě stručnost a také vystižení \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hlavního jádra zprávy\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. V tomto případě si dovolím tvrdit, že titulek skutečně poukazuje na nejnovější, nejrelevantnější informace. Je škoda, že se kolegyně nepokouší vedle nalezení problému přijít s možným řešením. Zajímalo by mě, jak by se autorsky s titulkem vyrovnala. Jestliže bychom chtěli zmínku o kontextu posunout v článku co nejvýše, mnou navrhované řešení by bylo neupravovat titulek, ale zmínít spory o jeruzalémskou Chrámovou horu v perexu. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ve své analýze ale problémy s titulkem či perexem neuvádím. Dokážu si přestavit, že (anonymní) autor ČTK zprávy ponechal zmínku o širším kontextu až po uvedení hlavního jádra zprávy, tedy \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Kontext je navíc dostatečně rozebrán v prostřední části ČTK zprávy.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přesto spor o Chrámovou horu tvoří ústřední bod mé kritiku na adresu ČTK. Připomínám, že jsem při své analýze odkryl emocionálně zabarvené slovo „pověsti“, které u faktografické zprávy, objektivně informující o \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">obou stranách konfliktu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, dle mého názoru nemá co dělat. Citování obou stran konfliktu je samo o sobě nevyvážené a nejasné (když ČTK cituje Izrael, že něco řekl, myslí tím koho přesně? proč ČTK neuvádí vyjádření oficiálních palestinských institucí?), ale s největší pravděpodobností je výběr slova „pověsti“ úkonem autora ČTK, čímž se samozřejmě dobrovolně vzdává objektivního zpravodajství. Pokud by přece jen „pověsti“ vyšlo z pera třetí strany, byl by komentář kolegyně Zuzany snad přesný: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Zpráva neobsahuje žádné komentáře ani hodnocení situace. Nenabízí ani možná řešení situace. Jedná se o sestavení “faktů” do článku bez jakéhokoli dalšího přesahu.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Z lingvistiky víme, že slova s citovým zabarvením nejsou neutrální; na vertikální (paradigmatické) ose možného výběru slov si autor vybral z \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n možností\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> zrovna „pověsti“. O pouhém sestavení faktů zde hovořit nelze. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ony ošemetné „pověsti“ jsou tak pochopitelně bodem, kde se s kolegyní v naší analýze rozcházíme. A přestože Zuzana zakončuje čtení mé analýzy slovy, že poteciální rozdíly přispívají k pluralitě názorů, věřím, že pravda je až přílíš lákavá na to, abychom se vzdali hledání. A tak místo „nobody knows“ preferuji zvolání: „someone knows, but alas the silence is dolorous!“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení Zuzany, kolegyně ze StuNoMe, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-563","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=563",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},798,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions\u002F798",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=563",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=563",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=563",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"To Read and to Be Read: Seeing the Same Thing through the Other’s Eyes","to-read-and-to-be-read-seeing-the-same-thing-through-the-other-s-eyes","Two students analyse the same ČTK news report on the Israeli–Palestinian conflict with Allan Bell’s method. Where do our readings differ, and what does one emotive word reveal?",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Leer y ser leído: mirar lo mismo con los ojos del otro","leer-y-ser-leido-mirar-lo-mismo-con-los-ojos-del-otro","Dos estudiantes analizan con el método de Allan Bell la misma noticia de ČTK sobre el conflicto palestino-israelí. ¿En qué difieren nuestras lecturas y qué revela una sola palabra?",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Lire et être lu : regarder la même chose avec les yeux de l’autre","lire-et-etre-lu-regarder-la-meme-chose-avec-les-yeux-de-l-autre","Deux étudiants analysent avec la méthode d’Allan Bell la même dépêche de la ČTK sur le conflit israélo-palestinien. Où nos lectures divergent-elles, et que révèle un seul mot ?","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Con esto acepto el reto e intentaré imitar el pensamiento muy liberal de \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzana, compañera de StuNoMe\u003C\u002Fa>, que, al igual que yo, examinó con el método de Allan Bell una noticia reciente de la agencia ČTK sobre los últimos ataques en el perpetuo conflicto entre Israel y Palestina. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El propósito es el siguiente: si dos personas examinan, siguiendo un método preciso, una noticia que se presenta como puramente factual, ¿encontraremos diferencias?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">A primera vista, el análisis de mi compañera parece escueto. Sin embargo, en una lectura más atenta queda claro que contiene todo lo que pedía el enunciado del trabajo; la dicción del texto es precisa y va al grano.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Más interesante es su comentario sobre el titular del artículo:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">«En mi opinión, el titular no es una representación fiel del cuerpo de la noticia. Reduce la noticia únicamente a su parte violenta, pero, en ausencia de contexto, puede resultar manipulador y dejar en los lectores una impresión y una información distorsionadas de la situación».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Estoy totalmente de acuerdo con la observación de que el titular carece del contexto importante en el que se produjeron los últimos actos violentos. Solo a mitad de la noticia original de ČTK nos enteramos de que los ataques con cuchillo contra las fuerzas armadas israelíes y la consiguiente muerte de palestinos deben entenderse precisamente en el contexto de las disputas por el Monte del Templo de Jerusalén. Por otro lado, ¿qué puede y debe incluir un titular? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Uno de los requisitos de un buen titular es sin duda la brevedad, y también recoger \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">el núcleo principal de la noticia\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. En este caso me atrevo a afirmar que el titular sí apunta a la información más reciente y relevante. Es una pena que mi compañera, además de detectar el problema, no intente proponer una posible solución. Me gustaría saber cómo resolvería ella, como autora, el titular. Si quisiéramos subir la mención del contexto lo más arriba posible en el artículo, la solución que yo propondría sería no modificar el titular, sino mencionar las disputas por el Monte del Templo de Jerusalén en la entradilla. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">En mi análisis, sin embargo, no señalo problemas con el titular ni con la entradilla. Me imagino que el autor (anónimo) de la noticia de ČTK dejó la mención del contexto más amplio para después de haber presentado el núcleo principal de la noticia, es decir, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Además, el contexto se analiza suficientemente en la parte central de la noticia de ČTK.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Aun así, la disputa por el Monte del Templo constituye el punto central de mi crítica a ČTK. Recuerdo que en mi análisis descubrí la palabra emocionalmente connotada «rumores», que, en mi opinión, no tiene cabida en una noticia factual que informa objetivamente sobre \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ambas partes del conflicto\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. La cita de ambas partes del conflicto es ya de por sí desequilibrada y poco clara (cuando ČTK cita a Israel diciendo algo, ¿a quién se refiere exactamente?, ¿por qué ČTK no recoge declaraciones de las instituciones palestinas oficiales?), pero con toda probabilidad la elección de la palabra «rumores» es obra del autor de ČTK, con lo que, por supuesto, renuncia voluntariamente a un periodismo objetivo. Si, a pesar de todo, «rumores» hubiera salido de la pluma de un tercero, el comentario de mi compañera Zuzana sería quizá acertado: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">«La noticia no contiene comentarios ni valoraciones de la situación. Tampoco ofrece posibles soluciones a la situación. Se trata de un ensamblaje de “hechos” en un artículo sin ningún alcance adicional».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sabemos por la lingüística que las palabras con carga emocional no son neutras; en el eje vertical (paradigmático) de la posible selección de palabras, el autor eligió entre \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n posibilidades\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> precisamente «rumores». Aquí no se puede hablar de un mero ensamblaje de hechos. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Esos espinosos «rumores» son así, comprensiblemente, el punto en el que mi compañera y yo divergimos en nuestro análisis. Y aunque Zuzana cierra su lectura de mi análisis diciendo que las posibles diferencias contribuyen a la pluralidad de opiniones, creo que la verdad es demasiado tentadora como para que renunciemos a buscarla. Así que, en lugar de «nobody knows», prefiero la exclamación: «someone knows, but alas the silence is dolorous!».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905694354]