[{"data":1,"prerenderedAt":59},["ShallowReactive",2],{"post-es-hci-poscognitivista-el-mundo-contemporaneo-de-la-informacion-como-problema-para-la-hci-parte-2":3,"translation-es-hci-poscognitivista-el-mundo-contemporaneo-de-la-informacion-como-problema-para-la-hci-parte-2":58},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"status":13,"type":14,"link":9,"title":15,"content":17,"excerpt":20,"author":22,"featured_media":22,"comment_status":23,"ping_status":23,"sticky":19,"template":21,"format":24,"meta":25,"categories":27,"tags":29,"tagsResolved":30,"translations":45},10849769,"02. 10. 2026","2026-10-02T04:01:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","2026-10-02T06:01:00","postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","cs","publish","post",{"rendered":16},"Postkognitivistické HCI: Současný informační svět jako problém pro HCI (2. část)",{"rendered":18,"protected":19},"\u003Cp>Informační technologie a nová média začaly přibližně od 70. let dvacátého století mít zásadní roli v moderní společnosti a přispěly k emergenci nového paradigmatu \u003Cem>informační společnosti\u003C\u002Fem>, které lze charakterizovat tím, že ve všech sférách společnosti hrají významnou roli \u003Cem>informace\u003C\u002Fem> a technologie, které informace zpracovávají, transformují, přenáší a zobrazují. Paralelně lze sledovat vzrůstající vliv digitálních a komunikačních sítí, přednostně globální sítě internet, které organizují společenské procesy. Pro pojmenování a teoretické uchopení současné společnosti existuje hned několik možností: současná společnost je podle teoretiků \u003Cem>informační\u003C\u002Fem>, \u003Cem>síťová\u003C\u002Fem>, \u003Cem>postindustriální\u003C\u002Fem>, \u003Cem>znalostní\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexibilní\u003C\u002Fem> či \u003Cem>kognitivní\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Jak píše Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, informační a síťová společnost jsou nejpopulárnější koncepty užívané pro popis současných společností, které se značí vysokou úrovní použití informačních a komunikačních technologií, kde intenzita informační výměny vede k tomu, že se taková společnost organizuje na základě vědy, racionality a reflexivity, a to jak na pracovním trhu, tak i v kulturním sektoru, ve kterých dominují formální znalosti, vyšší vzdělání a tvorba, manipulace a konzumace znaků, symbolů a významů. Zatímco pro Dijka informace poukazuje na obsah společnosti, metafora sítě popisuje formu nebo organizaci současné společnosti.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na koncept síťové společnosti navazuje Manuel Castells, který se zároveň ohrazuje vůči informační společnosti a odmítá adjektivum „informační“. Nesouhlasí, že by důležitost informací v současné společnosti byla něco nového, protože podle něho informace byly historicky důležité ve všech nám známých společnostech\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Lupač upozorňuje na to, že Castells alternativně používá adjektivum „informacionální“, které „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“ a dále podle Lupače proto, že informační a komunikační technologie umožňují přenos a zpracování informací, čímž vytvářejí \u003Cem>sociotechnické\u003C\u002Fem> uspořádání, kde jsou velmi těsné vztahy mezi výrobou, zkušeností a mocí\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sociotechnické vztahy mezi společenskými elementy a technologiemi vytvářejí pomyslné i reálné decentralizované sítě vztahů, které poskytují nejen velkým a vlivným korporacím, ale de facto všem, jež disponují potřebnými znalostmi, možnost je využít ve svůj prospěch. Tyto sítě překračují rozdělení na globální a lokální, lze je tak označit neologismem „glokální“, čímž také překračují časoprostorové dimenze, neboť potenciálně mohou propojovat prostřednictvím technologie a internetu v reálném čase velké konglomeráty či asambláže uživatelů, technologických artefaktů a systémů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Castells i Dijk ve svých novějších textech píší o informacionální společnosti jako o \u003Cem>společnosti sítí\u003C\u002Fem>, a přestože ne všechny státy v 21. století na ní participují stejnou měrou, jsou ovlivněné její logikou a mocí, ve které jsou zahrnuty globální sítě kapitálu, zboží, služeb, práce, komunikace, informace, vědy a technologie\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Připomeňme, že v tomto případě to nejsou informace jako takové, které definují jádro konceptu síťové společnosti, ale především digitální komunikační sítě, které tvoří páteř a infrastrukturu nové morfologické formy sociální struktury, tedy síťové společnosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V informační a síťové společnosti naplněné technologickými artefakty se mění povaha interakce s technologií, ale i se světem. Čím více používá společnost technologie pro běžnou komunikaci, tím více je odsouzena ke zprostředkovanému vztahu ke světu, ve kterém dominují v mnoha odlišných kontextech interakce lidí a technologie, která podstoupila metamorfózu: z ryze utilitárních strojů pro vykonání úkonů ve statickém a kontrolovaném prostředí pracovního stolu se stala důvěrným partnerem majícím enormní vliv doslova ve všech procesech našich životů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Po adopci osobních počítačů, připojení ke globální síti internetu a vyspělosti platformy webu můžeme za milník považovat produkty firmy Apple, když v roce 2007 uvedla iPhone a v roce 2010 první generaci tabletu iPadu, které se okamžitě staly nejpopulárnějšími chytrými zařízeními a pomohly nastartovat explozi užití mobilních zařízení a mobilních aplikací. Jejich popularitu doprovázel drastický růst uživatelů populárních sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram či YouTube a webové i mobilní platformy typu Airbnb či Uber, které se snaží uživatelům poskytnout moderní alternativu k některým zavedeným komerčním i veřejným službám. Společnost Cisco odhaduje, že v roce 2014 bylo k internetu připojeno přibližně dvanáct miliard zařízení a do roku 2020 to má být dokonce miliard padesát\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V každodenních životech se mísí fyzické objekty s digitálním, což nám umožňuje být kdykoli a kdekoli v reálném čase, stále online. Služby a informace jsou vždy k dispozici v tekutém a nikdy nedokončeném stádiu „beta“ verze. Naše imerze v technologiích přinesla nové konceptualizace technických a sociálních aspektů technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Například koncept Internet of Things (IoT) využívá potenciál toho, že jsme obklopeni technologickými artefakty, které shromažďují a generují enormní množství dat o našich životech i prostředí, ve kterém žijeme. Jak píše Greengard, IoT „není pouze o lokaci objektů a rozpoznávání prostředí nebo automatizaci. Je to způsob, jak monitorovat, měřit a porozumět neustálému pohybu světa a věcí, které děláme. Schopnost nakouknout do prostoru mezi objekty, lidmi a dalšími věcmi [...] Data generovaná IoT poskytnou hluboký vhled do fyzických vztahů a lidského chování [...]“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V mnohém podobný koncept \u003Cem>všudypřítomné výpočetní techniky\u003C\u002Fem> (Ubiquitous computing)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, zavedený Markem Weiserem, hlavním technologem známého výzkumného centra Xerox PARC, a koncept \u003Cem>ambientní výpočetní techniky\u003C\u002Fem> vyobrazují svět, ve kterém jsme na každém kroku obklopeni vnořenými a neviditelnými komputačními zařízeními se senzory, připojením k internetu a inteligentními algoritmy, které využívají \u003Cem>kontext\u003C\u002Fem> prostředí pro automatické rozpoznání a autonomní zpracování úkonů s minimální lidskou účastí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Neviditelnost a co největší integrace těchto zařízení do každodenního prostředí znamená pro obor Human-computer interaction (HCI) a design technologií, že tato zařízení místo standardního desktopového grafického uživatelského rozhraní musí umožňovat nové, inovativní formy interakce, které vidíme například v přístupu tzv. „přirozených“ interakcí (natural user interface, NUI) upřednostňujícím interakci hlasem nebo fyzický kontakt těla\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald doplňuje, že tento nový typ interakce musí zahrnovat automatické zachycení kontextuálních parametrů a nutnost identifikovat emocionální stavy uživatelů a jejich zamýšlené akce, což bez detailní znalosti kontextu není možné. Harrison souhlasí, že všudypřítomná výpočetní technika oznamuje důležitost kontextu pro HCI a zároveň zdůrazňuje, že se jedná o zásadní problém, se kterým se tzv. \u003Cem>kognitivistický přístup\u003C\u002Fem> v HCI, který zmíním dále v práci, nemůže vyrovnat, protože kognitivistické paradigma modeluje kontext jako další zdroj informací pro informační zpracování, ale z filosofie kognitivní vědy, výzkumu umělé inteligence, etnografie, designu, umění či z kritiky, kterou předkládají postkognitivistické teorie, je kontext nejen fundamentálně nespecifikovatelný a odolává formalizaci\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, ale též nezbytný pro \u003Cem>interpretaci\u003C\u002Fem> emocionálních, sociálních a významových faktorů interakce člověka s technologií i se světem.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vedle problematiky kontextu je třeba zmínit další otázku, se kterou si kognitivistické HCI neví rady a na kterou HCI musí poskytnout odpověď: vývoj všudypřítomné a ambientní technologie směřuje k minimalizaci nutnosti s technologickými artefakty vědomě interagovat a kompletní redukce interakce a automatizace inteligentními algoritmy je považována za jeden z cílů hnutí ambientní inteligence a „klidné technologie“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, čímž se technologie a její činnost přesune na periferii naší pozornosti a zviditelní se pouze, pokud to bude třeba. Mark Weiser píše, že „nejopravdovější technologie jsou ty, které se vytrácejí. Samy se vplétají do tkaniva všedního života, dokud od něj nejsou k nerozeznání“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Je v takovém případě stále možné hovořit o „používání“ technologie a o „uživatelích“, pokud technologie nejsou vidět a ani o nich vědomě nevíme? Jak se změní svět kolem nás a jeho vnímání lidmi, pokud technologie symbioticky srostou s naším fenomenologickým prožíváním každodennosti? Jaké přístupy a etické problémy nastanou v HCI a designu, pokud začneme explicitně chápat technologii nejen jako nedílnou součást společnosti, ale rovněž nepostradatelnou komponentu našeho myšlení a vztahu ke světu?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z těchto otázek se vynořují problémy promítající se napříč mnoha obory a odpovědi na ně požadují transdisciplinární pojetí. Proto jsem si v této práci zvolil „rozhraní“ oborů postkognitivistického HCI, současné filosofie techniky a novomediální teorie jako v českém kontextu vhodných nástrojů pro vržení nového světla na soubor teoreticko-filosofických úvah o vztahu člověka a technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce — vyjde 8. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce — vyjde 11. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny — vyjde 14. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, s. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, s. 45, mé zvýraznění.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, s. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, s. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":21,"protected":19},"",0,"closed","standard",{"description":26},"Informační a síťová společnost, internet věcí a všudypřítomná výpočetní technika mění povahu interakce s technologií. Kognitivistické HCI si neví rady s kontextem ani s technologií, která mizí z dohledu.",[28],4,[],[31,36,39,42],{"id":32,"name":33,"slug":34,"taxonomy":35},10274575,"HCI","hci","post_tag",{"id":37,"name":38,"slug":38,"taxonomy":35},10948720,"interface",{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":35},10369402,"philosophy",{"id":43,"name":44,"slug":44,"taxonomy":35},10100143,"technology",{"en":46,"es":50,"fr":54},{"title":47,"slug":48,"description":49},"Post-cognitivist HCI: Today’s Information World as a Problem for HCI (Part 2)","post-cognitivist-hci-todays-information-world-as-a-problem-for-hci-part-2","The information and network society, the Internet of Things and ubiquitous computing change what it means to interact with technology. Cognitivist HCI is at a loss with context, and with technology that disappears from view.",{"title":51,"slug":52,"description":53},"HCI poscognitivista: el mundo contemporáneo de la información como problema para la HCI (parte 2)","hci-poscognitivista-el-mundo-contemporaneo-de-la-informacion-como-problema-para-la-hci-parte-2","La sociedad de la información y la sociedad red, el internet de las cosas y la computación ubicua cambian lo que significa interactuar con la tecnología. La HCI cognitivista no sabe qué hacer con el contexto ni con una tecnología que desaparece de la vista.",{"title":55,"slug":56,"description":57},"HCI postcognitiviste : le monde contemporain de l’information comme problème pour la HCI (2e partie)","hci-postcognitiviste-le-monde-contemporain-de-l-information-comme-probleme-pour-la-hci-2e-partie","La société de l’information et la société en réseaux, l’internet des objets et l’informatique ubiquitaire changent ce qu’interagir avec la technologie veut dire. La HCI cognitiviste ne sait que faire du contexte, ni d’une technologie qui disparaît de la vue.","\u003Cp>Las tecnologías de la información y los nuevos medios comenzaron, aproximadamente a partir de los años setenta del siglo XX, a desempeñar un papel fundamental en la sociedad moderna y contribuyeron a la emergencia de un nuevo paradigma, el de la \u003Cem>sociedad de la información\u003C\u002Fem>, que puede caracterizarse por el hecho de que en todas las esferas de la sociedad desempeñan un papel significativo la \u003Cem>información\u003C\u002Fem> y las tecnologías que la procesan, transforman, transmiten y visualizan. En paralelo puede observarse la creciente influencia de las redes digitales y de comunicación, sobre todo de la red global de internet, que organizan los procesos sociales. Para nombrar y aprehender teóricamente la sociedad actual existen varias posibilidades: según los teóricos, la sociedad actual es una sociedad \u003Cem>de la información\u003C\u002Fem>, \u003Cem>red\u003C\u002Fem>, \u003Cem>postindustrial\u003C\u002Fem>, \u003Cem>del conocimiento\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexible\u003C\u002Fem> o \u003Cem>cognitiva\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Como escribe van Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, la sociedad de la información y la sociedad red son los conceptos más populares para describir las sociedades actuales, que se distinguen por un alto nivel de uso de las tecnologías de la información y la comunicación, donde la intensidad del intercambio de información lleva a que tal sociedad se organice sobre la base de la ciencia, la racionalidad y la reflexividad, tanto en el mercado laboral como en el sector cultural, en los que dominan el conocimiento formal, la educación superior y la creación, manipulación y consumo de signos, símbolos y significados. Mientras que para van Dijk la información remite al contenido de la sociedad, la metáfora de la red describe la forma u organización de la sociedad actual.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En el concepto de sociedad red se apoya Manuel Castells, quien al mismo tiempo toma distancia respecto de la sociedad de la información y rechaza el calificativo «de la información». No está de acuerdo en que la importancia de la información en la sociedad actual sea algo nuevo, porque, según él, la información ha sido históricamente importante en todas las sociedades que conocemos\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. El sociólogo checo Petr Lupač señala que Castells utiliza en su lugar el adjetivo «informacional», que „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“, y, según Lupač, también porque las tecnologías de la información y la comunicación posibilitan la transmisión y el procesamiento de la información, creando así un orden \u003Cem>sociotécnico\u003C\u002Fem> en el que las relaciones entre producción, experiencia y poder son muy estrechas\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Las relaciones sociotécnicas entre los elementos sociales y las tecnologías crean redes de relaciones descentralizadas, tanto metafóricas como reales, que ofrecen no solo a las grandes e influyentes corporaciones, sino de facto a todos los que disponen de los conocimientos necesarios, la posibilidad de aprovecharlas en su propio beneficio. Estas redes trascienden la división entre lo global y lo local, de modo que pueden designarse con el neologismo «glocal», y con ello trascienden también las dimensiones espaciotemporales, pues potencialmente pueden conectar, por medio de la tecnología y de internet y en tiempo real, grandes conglomerados o ensamblajes de usuarios, artefactos tecnológicos y sistemas.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tanto Castells como van Dijk escriben en sus textos más recientes sobre la sociedad informacional como una \u003Cem>sociedad de redes\u003C\u002Fem>, y aunque no todos los Estados del siglo XXI participan en ella en la misma medida, se ven afectados por su lógica y su poder, que abarcan las redes globales de capital, bienes, servicios, trabajo, comunicación, información, ciencia y tecnología\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Recordemos que en este caso no es la información como tal la que define el núcleo del concepto de sociedad red, sino sobre todo las redes digitales de comunicación, que constituyen la columna vertebral y la infraestructura de una nueva forma morfológica de la estructura social, es decir, de la sociedad red\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En la sociedad de la información y en la sociedad red, llenas de artefactos tecnológicos, cambia la naturaleza de la interacción con la tecnología, pero también con el mundo. Cuanto más utiliza una sociedad las tecnologías para la comunicación cotidiana, más condenada está a una relación mediada con el mundo, en la que dominan, en muchos contextos distintos, las interacciones entre las personas y una tecnología que ha sufrido una metamorfosis: de máquinas puramente utilitarias para realizar tareas en el entorno estático y controlado del escritorio se ha convertido en una compañera íntima con una enorme influencia literalmente en todos los procesos de nuestras vidas.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tras la adopción de los ordenadores personales, la conexión a la red global de internet y la madurez de la web como plataforma, podemos considerar un hito los productos de la empresa Apple, que en 2007 presentó el iPhone y en 2010 la primera generación de la tableta iPad, productos que se convirtieron de inmediato en los dispositivos inteligentes más populares y ayudaron a desencadenar una explosión del uso de dispositivos y aplicaciones móviles. Su popularidad estuvo acompañada por un crecimiento drástico del número de usuarios de las populares redes sociales Facebook, Twitter, Instagram o YouTube, y por plataformas web y móviles como Airbnb o Uber, que intentan ofrecer a los usuarios una alternativa moderna a algunos servicios comerciales y públicos establecidos. La empresa Cisco estima que en 2014 había aproximadamente doce mil millones de dispositivos conectados a internet y que para 2020 deberían ser nada menos que cincuenta mil millones\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. En la vida cotidiana se mezclan los objetos físicos con lo digital, lo que nos permite estar en cualquier momento y en cualquier lugar en tiempo real, siempre en línea. Los servicios y la información están siempre disponibles en la fase líquida y nunca terminada de una versión «beta». Nuestra inmersión en las tecnologías ha traído nuevas conceptualizaciones de los aspectos técnicos y sociales de la tecnología.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Por ejemplo, el concepto del internet de las cosas (\u003Cem>Internet of Things\u003C\u002Fem>, IoT) aprovecha el potencial del hecho de que estamos rodeados de artefactos tecnológicos que recogen y generan enormes cantidades de datos sobre nuestras vidas y sobre el entorno en el que vivimos. Como escribe Greengard, el IoT «no consiste solo en localizar objetos y utilizarlos para percibir el entorno circundante —o realizar tareas automatizadas—. Es una manera de monitorizar, medir y comprender el movimiento perpetuo del mundo y de las cosas que hacemos. […] Los datos generados por el IoT proporcionarán un conocimiento profundo de las relaciones físicas, del comportamiento humano […]»\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. El concepto, en muchos aspectos similar, de \u003Cem>computación ubicua\u003C\u002Fem> (\u003Cem>ubiquitous computing\u003C\u002Fem>)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, introducido por Mark Weiser, tecnólogo jefe del conocido centro de investigación Xerox PARC, y el concepto de \u003Cem>computación ambiental\u003C\u002Fem> representan un mundo en el que a cada paso estamos rodeados de dispositivos computacionales integrados e invisibles, con sensores, conexión a internet y algoritmos inteligentes, que utilizan el \u003Cem>contexto\u003C\u002Fem> del entorno para el reconocimiento automático y la ejecución autónoma de tareas con una mínima participación humana.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Para el campo de la interacción persona-ordenador (\u003Cem>Human-Computer Interaction\u003C\u002Fem>, HCI) y para el diseño de tecnologías, la invisibilidad de estos dispositivos y su máxima integración posible en el entorno cotidiano significan que, en lugar de la interfaz gráfica de usuario estándar de escritorio, estos dispositivos tienen que posibilitar formas de interacción nuevas e innovadoras, que vemos, por ejemplo, en el enfoque de la llamada interacción «natural» (\u003Cem>natural user interface\u003C\u002Fem>, NUI), que privilegia la interacción por voz o el contacto físico del cuerpo\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald añade que este nuevo tipo de interacción debe incluir la captación automática de parámetros contextuales y la necesidad de identificar los estados emocionales de los usuarios y sus acciones previstas, lo cual no es posible sin un conocimiento detallado del contexto. Harrison coincide en que la computación ubicua anuncia la importancia del contexto para la HCI y subraya al mismo tiempo que se trata de un problema fundamental al que el llamado \u003Cem>enfoque cognitivista\u003C\u002Fem> en la HCI, que mencionaré más adelante en el trabajo, no puede hacer frente, porque el paradigma cognitivista modela el contexto como una fuente más de información para el procesamiento de la información, mientras que, desde la filosofía de la ciencia cognitiva, la investigación en inteligencia artificial, la etnografía, el diseño, el arte o la crítica que plantean las teorías poscognitivistas, el contexto no solo es fundamentalmente inespecificable y se resiste a la formalización\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, sino que también es imprescindible para la \u003Cem>interpretación\u003C\u002Fem> de los factores emocionales, sociales y de significado de la interacción del ser humano con la tecnología y con el mundo.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Además del problema del contexto, hay que mencionar otra cuestión con la que la HCI cognitivista no sabe qué hacer y a la que la HCI tiene que dar respuesta: el desarrollo de la tecnología ubicua y ambiental tiende a minimizar la necesidad de interactuar conscientemente con los artefactos tecnológicos, y la reducción completa de la interacción y su automatización mediante algoritmos inteligentes se consideran uno de los objetivos del movimiento de la inteligencia ambiental y de la «tecnología calmada»\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, con lo cual la tecnología y su actividad se desplazarán a la periferia de nuestra atención y solo se harán visibles cuando sea necesario. Mark Weiser escribe: «Las tecnologías más profundas son las que desaparecen. Se entretejen en la trama de la vida cotidiana hasta volverse indistinguibles de ella»\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En tal caso, ¿sigue siendo posible hablar del «uso» de la tecnología y de «usuarios», si las tecnologías no se ven y ni siquiera somos conscientes de ellas? ¿Cómo cambiarán el mundo que nos rodea y la manera en que las personas lo perciben si las tecnologías se funden simbióticamente con nuestra vivencia fenomenológica de la cotidianidad? ¿Qué enfoques y qué problemas éticos surgirán en la HCI y en el diseño si empezamos a entender explícitamente la tecnología no solo como parte integral de la sociedad, sino también como componente indispensable de nuestro pensamiento y de nuestra relación con el mundo?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>De estas preguntas surgen problemas que atraviesan muchas disciplinas, y darles respuesta exige un planteamiento transdisciplinar. Por eso he elegido en este trabajo la «interfaz» de los campos de la HCI poscognitivista, la filosofía contemporánea de la técnica y la teoría de los nuevos medios como herramientas adecuadas, en el contexto checo, para arrojar nueva luz sobre un conjunto de reflexiones teórico-filosóficas acerca de la relación entre el ser humano y la tecnología.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>HCI poscognitivista: ver la interfaz como relación sociotécnica\u003C\u002Fstrong> — mi trabajo de fin de máster (Universidad Carolina, 2018) en 20 partes:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">Parte 1: Prefacio e introducción\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>Parte 2: El mundo contemporáneo de la información como problema para la HCI\u003C\u002Fstrong> — la estás leyendo\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">Parte 3: Los primeros pioneros de la HCI: Bush, Licklider, SAGE y Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 4: Breve historia y teoría de la interacción: interacciones eléctricas, simbólicas y textuales — sale el 8 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 5: Interacción gráfica, interfaz cultural e interacción encarnada — sale el 11 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 6: Breve historia convencional de la HCI y olas paradigmáticas — sale el 14 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 7: Cognitivismo y cognición en la HCI — sale el 17 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 8: La crítica del cognitivismo: Norman, Dreyfus, Winograd y Flores, Suchman — sale el 20 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 9: Teorías poscognitivistas de la HCI y Edmund Husserl — sale el 23 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 10: Martin Heidegger y el análisis de la herramienta — sale el 26 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 11: Signo, hermenéutica y metafísica de la presencia — sale el 29 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 12: La posfenomenología y el análisis de las relaciones humano-tecnología según Ihde — sale el 1 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 13: Las relaciones de cíborg y de inmersión de Verbeek, conceptos clave de la posfenomenología — sale el 4 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 14: Cognición extendida — sale el 7 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 15: Cognición distribuida — sale el 10 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 16: La tecnología en la teoría de los nuevos medios y la convergencia mediática — sale el 13 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 17: El Mundo de los Medios — sale el 16 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 18: Computación a escala planetaria, The Stack y la interfaz — sale el 19 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 19: La interfaz como relación sociotécnica — sale el 22 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 20: Conclusión — sale el 25 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notas\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 notas\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel y Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, pp. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [en línea]. [consulta: 2018-05-26]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, p. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel y Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, p. 45, el énfasis es mío. En español: «remite a una determinada forma de organización técnica en la que la operación con la información se convierte en la principal fuente de productividad».\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel y Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel y Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, pp. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, p. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael y Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en línea]. 28(2), 55-65 [consulta: 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael y Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en línea]. 28(2), 55-65 [consulta: 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR y Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en línea]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulta: 2018-02-02]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark y John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [en línea]. Xerox PARC, December 21, 1995 [consulta: 2018-02-05]. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, p. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Bibliografía\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 fuentes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel y Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael y Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [en línea]. 28(2), 55-65 [consulta: 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR y Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en línea]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulta: 2018-02-02]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [en línea]. [consulta: 2018-05-26]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark y John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [en línea]. Xerox PARC, December 21, 1995 [consulta: 2018-02-05]. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1791200663059]