[{"data":1,"prerenderedAt":75},["ShallowReactive",2],{"post-es-hci-poscognitivista-breve-historia-convencional-de-la-hci-y-olas-paradigmaticas-parte-6":3,"translation-es-hci-poscognitivista-breve-historia-convencional-de-la-hci-y-olas-paradigmaticas-parte-6":74},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":28,"tags":30,"tagsResolved":31,"translations":58},10400505,"14. 10. 2026","2026-10-14T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","2026-10-14T06:00:00","postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","cs",1493,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny (6. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Ch2>Stručná konvenční historie HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Z vojenských a válečných potřeb již během 2. světové války vznikly obory inženýrské psychologie, ergonomie a lidských faktorů. Měly omezit chyby v designu ovládacích prvků kokpitů letadel způsobující ztráty na životě či zvyšovat efektivitu lidských operátorů při ovládání těžkých strojů v továrnách a prvních počítačů. Později byly zřízeny profesionální instituce \u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> ve Velké Británii v roce 1949 a v roce 1957 následovala americká \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, který navazoval na vojenský výzkum systému SAGE, představil ve své doktorské dizertaci interaktivní grafický program \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglas Engelbart poté na Stanford Research Institute (SRI) vyvinul systém NLS s počítačovou myší a okny a v laboratořích americké společnosti Xerox PARC vzniklo první grafické uživatelské rozhraní, o jehož komerční úspěch se postarala firma Apple. V 80. letech se osamostatnil nový obor Human-computer interaction, který vycházel z předchozího výzkumu lidských faktorů, ale přidal poznatky z kognitivní vědy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na konferenci \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) v roce 1983 prezentoval výzkumník Don Norman článek stále ovlivněný zaměřením na ergonomii a lidské faktory. Psal, že pro zvýšení uživatelské spokojenosti je nutná optimalizace rychlosti použití, jednoduchost učení, úroveň požadovaných znalostí a zamezení chybovosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V roce 1986 ale Norman editoval se svým kolegou Draperem akademicky orientovanou knihu \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která oznamovala, že zaměření na člověka-uživatele a jeho potřeby je důležitou částí vývoje a designu technologií.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V roce 1988 Don Norman vydal zásadní knihu \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, později přejmenovanou na \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, ve které poprvé pro širší publikum popularizuje odklon HCI od ryze utilitárních a technických problémů směrem k zaměření na uživatele a teoretizování HCI. V knize poprvé představil HCI publiku z kognitivní vědy převzaté pojmy \u003Cem>mentální modely a mapování\u003C\u002Fem>. Norman v knize zdůrazňuje, že „mentální model“ toho, jak technologie funguje, netvoří pouze intence designéra, ale i uživatel si vytváří vlastní model na základě zkušeností, praxe, instrukcí a především tím, že při interakci interpretuje vnímatelné a viditelné struktury technologie, čímž si vytváří její \u003Cem>systémový obraz\u003C\u002Fem>. Pokud je tento obraz jasný, přispívá ke snadnému použití daného zařízení či systému\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podobnou relativizaci vztahu uživatele, designéra a technologie můžeme nalézt v Normanově převzetí a redefinici konceptu \u003Cem>afordance\u003C\u002Fem> od svého mentora, významného psychologa J. J. Gibsona. V původním vydání z roku 1988 se o afordanci příliš nedozvíme, ale v revidované edici z 2013 Norman vysvětluje, že afordance jakožto vnímatelné vlastnosti objektů, které umožňují uživateli nějakou akci, nejsou fixní, a priori vlastnosti těchto objektů, nýbrž se jedná o \u003Cem>vztah mezi fyzickým objektem a interagujícím aktérem,\u003C\u002Fem> například člověkem, ale i dalším strojem, mezi vlastnostmi objektu a schopností aktéra interpretovat, jak může být objekt použit\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Normanem prosazovaný relační aspekt interakce znamená, že schopnost uživatele interpretovat vlastnosti objektů do velké míry závisí nejen na jeho kognitivních schopnostech, ale i na znalostech kulturních a společenských kódů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Při interpretaci funkcí objektů uživatelem zároveň hrají roli emoce a subjektivní významová hodnota těchto funkcí, které utvářejí uživatelské zážitky z používání technologie. Norman roli emocí probírá ve své další knize \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem> a zabývá se jí i jeden ze současných přístupů v oboru HCI, označovaný jako User Experience design. Přestože afordance jako vztah člověka, prostředí a objektu a zaměření na lidské potřeby jednoznačně u Normana se zdají ohlašovat důležitost sociokulturního kontextu, Bødkerová\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> si všímá, že emoce v jeho práci jsou nadstavbou nad kognicí a stále zakotvené v \u003Cem>kognitivistickém\u003C\u002Fem> paradigmatu informačně-zpracovávajícího modelu kognice.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pro Bødkerovou a Boehnerovou et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a další jsou emoce, zážitky a přisuzování významu věcem důležitými aspekty formujícími povahu interakce s technologiemi, odmítají ale kognitivistickou tezi, že je možné pochopit a studovat jejich příčiny nahlížením do hlavy jedinců. Opozice kognitivismu nejen v HCI tvrdí, že naše psychologické stavy jsou výsledkem komplexního propojení člověka, kultury, společnosti a také místa a času, ve kterém se jedinec nachází. Emoce, zážitky, významotvornost a interakce lze chápat jakožto dynamický, kulturně mediovaný a sociálně konstruovaný a prožívaný proces\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tato postulace konfrontuje v oborech kognitivní vědy, umělé inteligence, filosofie mysli a dalších příbuzných oborů trvající kognitivistické dogma komputačního modelu lidské kognice. V posledních třech dekádách na jeho nedostatky upozornilo několik přístupů, které utváří různorodou, ale přeci v mnohém sjednocenou alternativu. Představují nové paradigma, ve formálním smyslu definovaném filosofem vědy Thomasem Kuhnem, jež nutně ale neinvaliduje předcházející přístupy, neboť mohou existovat společně. Nové paradigma skoro vždy ale reformuluje otázky, které má smysl zkoumat, mění i metody použité pro jejich zodpovězení. Zároveň jej můžeme chápat jako vyústění dlouhodobějšího tlaku na dominantní paradigma, které je méně a méně schopno vysvětlovat problémy oboru a kontinuální změny, na které reaguje. V literatuře se píše o několika paradigmatech, kterými si doposud HCI obor prošel.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Paradigmatické vlny v HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paradigmata v HCI se v literatuře popisují jako chronologicky na sebe navazující „vlny“ myšlenek a teorií. Existují však různé analýzy toho, jaké přístupy patří do jaké vlny, a někteří akademici spojují dvě vlny do jedné.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tak například Harrison a jeho kolegové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifikují tři hlavní vlny v HCI: první vlnou označují období, kdy HCI jako obor ještě neexistovalo a vztah člověka a technologie byl studován a designován na inženýrském podkladě dříve zmiňovaných oborů ergonomie a lidských faktorů. Podle Harrisona byla tato vlna a-teoretická, a především pragmaticky orientovaná na generování funkčních řešení bez hlubší teoretické reflexe. Druhou vlnu identifikují jako obrat ke kognitivní vědě přinášející do HCI vliv kognitivismu. Třetí vlnu nachází v průsečíku oborů, které kritizují teoretické základy kognitivismu a jeho neadekvátní prostředky pro uchopení významu interakce jako situovaného a sociálně spolukonstruovaného fenoménu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Třetí vlna HCI také reaguje na koncept všudypřítomné výpočetní techniky a internetu věcí: s rozšířením technologie se v našich životech častěji potkáváme s případy, kdy technologie pracuje na pozadí a nevyžaduje od uživatele vědomé vykonávání jakýchkoli úkonů, čímž se ve druhé vlně oblíbené analýzy úkonů (task analysis) stávají méně užitečné, ba dokonce irelevantní. Harrison řadí do třetí vlny snahy skandinávského participačního designu o demokratizaci designu v pracovním prostředí pomocí zapojení pracovníků do procesu designu, etnometodologii, User Experience design nebo vtělenou interakci a koncept „vtělenosti“ (embodiment) čerpající z filosofického proudu fenomenologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podíváme-li se na další texty popisující vlny v HCI, teoretička Susanne Bødkerová ve svém vlivném článku \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem> prosazuje odlišnou chronologii historického vývoje. Do první vlny řadí dohromady jak období ergonomiky, lidských faktorů, tak i kognitivní vědy v HCI, čímž spojuje první dvě vlny popsané Harrisonem. Bødkerová do druhé vlny řadí pro téma této práce zásadní přístupy jako \u003Cem>situovanou akci, distribuovanou kognici a teorii aktivit\u003C\u002Fem>, které považuje za „důležité zdroje teoretické reflexe [kdy] koncepty jako kontext přišly do popředí zájmu analýzy a designu interakce člověk-stroj“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>S tímto dělením Bødkerové na základě následující analýzy historie vlivu kognitivních věd a kognitivismu v HCI nemohu souhlasit, neboť asociuje do jedné vlny příliš různorodé teorie, metody a přístupy. Tak například ateoreticky orientovaná ergonomie a lidské faktory jsou explicitně v protikladu s těžce teoreticky orientovaným obdobím, kdy HCI převzalo poznatky z kognitivních věd a výzkumný postoj kognitivismu. A jak dále v práci budu analyzovat, kognitivismus naopak je v rozporu se zmíněnými přístupy situované kognice a částečně i distribuované kognice, které překračují limitace kognitivismu i dichotomie tělo-mysl či subjekt-objekt. Zařadit všechny tyto přístupy do jedné vlny pouze proto, že je od sebe nedělí chronologicky příliš dlouhá doba, podle mého není pádný argument pro takovouto kategorizaci, která zbytečně zatemňuje tak zásadní a zlomové okamžiky celého oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podle Bødkerové bylo hlavním důvodem přijetí přístupů situované kognice a distribuované kognice primárně zaměření na kontext firemního a pracovního prostředí, ve kterých byla studována spolupráce ve skupinách. To ale rozhodně nebyl hlavní důvod\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Do své třetí vlny pak s odvoláním na článek \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> od Dona Normana řadí obecně ty přístupy, které se zaměřují na estetické, prožitkové a emocionální aspekty designu technologických artefaktů v pracovním, veřejném, domácím i obecněji kulturním kontextu. Třetí vlna HCI odpovídá tedy cílům teoretiků a praktikujících designérů, kteří se shromažďují pod hlavičkou několika přístupů, jmenovitě Human-centered design (HCD), interakčního designu a User Experience designu, které se buď osamostatnily jako nové obory, nebo se v případě HCD staly laicky řečeno „filosofickým“ směrem oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I když souhlasím s jemnějším rozdělením druhé a třetí vlny, kdy důraz na emoce a prožitky reprezentuje reálný vklad i rozporuplný úspěch přístupu User Experience designu, nenajdeme u Bødkerové jasnou definici toho, jaké nové metody třetí vlna přináší, a v mnoha ohledech ve výzkumu témat ze třetí vlny zmiňuje použití v této práci neanalyzované teorie aktivit. Ostatně sama píše, že přístupy z druhé vlny není nutné nahrazovat, místo toho by bylo lepší je přeorientovat i na mimopracovní kontext prostředí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jakým způsobem můžeme zmíněnou kategorizaci HCI vln sjednotit? Podle mého názoru tím, že se na ně podíváme optikou toho, jak se vyrovnávají s kognitivismem a kontextuálními aspekty interakce. Proto po vzoru Kaptelinina a Nardiové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> v této práci přebírám dělení HCI vln na kognitivistické a \u003Cem>postkognitivistické\u003C\u002Fem> teorie HCI, mezi které se řadí fenomenologie, rozšířená a distribuovaná kognice či teorie aktérů-sítí. Předtím, než se zaměřím na postkognitivistické teorie HCI, je třeba zmínit, proti čemu se vymezují. Představím tedy hlavní teze i problémy kognitivismu a naznačím současné pohledy na kognici, včetně jejich relevance na obor HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, s. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, s. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, s. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>V sekcích Kognitivismus v HCI a Kritika kognitivismu ukazuji, že postkognitivistické přístupy v HCI se neprosazovaly proto, že by se předchozí přístupy nezaměřovaly dostatečně na pracovní kontext. Dominance kognitivismu v HCI se bortila, protože napříč obory se začalo ukazovat, že model lidského myšlení jako digitálního procesoru zpracovávajícího informace byl neudržitelný.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, s. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{"description":27},"Od inženýrské psychologie a lidských faktorů přes Normanovo zaměření na uživatele k paradigmatickým vlnám HCI, které v této práci dělím na kognitivistické a postkognitivistické teorie.",[29],4,[],[32,39,44,52],{"id":33,"name":34,"slug":35,"taxonomy":36,"names":37,"slugs":38},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":34,"cs":34,"es":34,"fr":34},{"cs":35,"en":35,"es":35,"fr":35},{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":36,"names":42,"slugs":43},10948720,"interface",{"en":41,"cs":41,"es":41,"fr":41},{"cs":41,"en":41,"es":41,"fr":41},{"id":45,"name":46,"slug":46,"taxonomy":36,"names":47,"slugs":50},10100143,"technology",{"en":46,"cs":48,"es":49,"fr":48},"technologie","tecnología",{"cs":48,"en":46,"es":51,"fr":48},"tecnologia",{"id":53,"name":54,"slug":55,"taxonomy":36,"names":56,"slugs":57},10688184,"UX","ux",{"en":54,"cs":54,"es":54,"fr":54},{"cs":55,"en":55,"es":55,"fr":55},{"en":59,"es":64,"fr":69},{"title":60,"slug":61,"wordCount":62,"description":63},"Post-cognitivist HCI: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves (Part 6)","post-cognitivist-hci-a-brief-conventional-history-of-hci-and-its-paradigm-waves-part-6",1943,"From engineering psychology and human factors through Norman’s focus on the user to the paradigm waves of HCI, which in this thesis I divide into cognitivist and post-cognitivist theories.",{"title":65,"slug":66,"wordCount":67,"description":68},"HCI poscognitivista: breve historia convencional de la HCI y olas paradigmáticas (parte 6)","hci-poscognitivista-breve-historia-convencional-de-la-hci-y-olas-paradigmaticas-parte-6",2110,"De la psicología de la ingeniería y los factores humanos, pasando por el enfoque de Norman en el usuario, a las olas paradigmáticas de la HCI, que en este trabajo divido en teorías cognitivistas y poscognitivistas.",{"title":70,"slug":71,"wordCount":72,"description":73},"HCI postcognitiviste : brève histoire conventionnelle de la HCI et vagues paradigmatiques (6e partie)","hci-postcognitiviste-breve-histoire-conventionnelle-de-la-hci-et-vagues-paradigmatiques-6e-partie",2096,"De la psychologie de l’ingénieur et des facteurs humains, en passant par l’attention de Norman à l’utilisateur, aux vagues paradigmatiques de la HCI, que je divise dans ce mémoire en théories cognitivistes et postcognitivistes.","\u003Ch2>Breve historia convencional de la HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>A partir de las necesidades militares y bélicas surgieron, ya durante la Segunda Guerra Mundial, los campos de la psicología de la ingeniería, la ergonomía y los factores humanos. Debían reducir los errores en el diseño de los mandos de las cabinas de los aviones que causaban pérdidas de vidas, o aumentar la eficiencia de los operadores humanos en el manejo de la maquinaria pesada en las fábricas y de los primeros ordenadores. Más tarde se fundaron instituciones profesionales, la \u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> en Gran Bretaña en 1949, y en 1957 la siguió la estadounidense \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, que daba continuidad a la investigación militar del sistema SAGE, presentó en su tesis doctoral el programa gráfico interactivo \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglas Engelbart desarrolló después en el Stanford Research Institute (SRI) el sistema NLS, con ratón y ventanas, y en los laboratorios de la empresa estadounidense Xerox PARC nació la primera interfaz gráfica de usuario, de cuyo éxito comercial se encargó la empresa Apple. En los años ochenta se independizó un nuevo campo, la interacción persona-ordenador (\u003Cem>Human-Computer Interaction\u003C\u002Fem>), que partía de la investigación anterior sobre los factores humanos, pero añadía conocimientos de la ciencia cognitiva.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En la \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) de 1983, el investigador Don Norman presentó un artículo todavía influido por el enfoque en la ergonomía y los factores humanos. Escribía que, para aumentar la satisfacción del usuario, es necesaria la optimización de la velocidad de uso, la facilidad de aprendizaje, el nivel de conocimientos requeridos y la prevención de errores\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Sin embargo, en 1986 Norman editó con su colega Draper el libro de orientación académica \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, que anunciaba que el enfoque en el usuario humano y en sus necesidades es una parte importante del desarrollo y del diseño de las tecnologías.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En 1988 Don Norman publicó el libro fundamental \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, rebautizado más tarde como \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, en el que por primera vez populariza, para un público más amplio, el alejamiento de la HCI de los problemas puramente utilitarios y técnicos en dirección a un enfoque en el usuario y a la teorización de la HCI. En el libro presentó por primera vez al público de la HCI los conceptos, tomados de la ciencia cognitiva, de \u003Cem>modelos mentales\u003C\u002Fem> y de \u003Cem>correspondencia\u003C\u002Fem> (\u003Cem>mapping\u003C\u002Fem>). Norman subraya en el libro que el «modelo mental» de cómo funciona una tecnología no lo forman únicamente las intenciones del diseñador, sino que también el usuario se crea su propio modelo sobre la base de la experiencia, la práctica, las instrucciones y, sobre todo, interpretando durante la interacción las estructuras perceptibles y visibles de la tecnología, con lo que se forma su \u003Cem>imagen del sistema\u003C\u002Fem>. Si esta imagen es clara, contribuye a la facilidad de uso del dispositivo o del sistema en cuestión\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Una relativización parecida de la relación entre el usuario, el diseñador y la tecnología podemos encontrarla en la manera en que Norman retomó y redefinió el concepto de \u003Cem>affordance\u003C\u002Fem> de su mentor, el destacado psicólogo J. J. Gibson. En la edición original de 1988 no nos enteramos de mucho sobre la \u003Cem>affordance\u003C\u002Fem>, pero en la edición revisada de 2013 Norman explica que las \u003Cem>affordances\u003C\u002Fem>, en tanto que propiedades perceptibles de los objetos que permiten al usuario alguna acción, no son propiedades fijas, a priori, de esos objetos, sino que se trata de \u003Cem>una relación entre un objeto físico y un agente que interactúa\u003C\u002Fem>, por ejemplo un ser humano, pero también otra máquina, entre las propiedades del objeto y las capacidades del agente para interpretar cómo puede utilizarse el objeto\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. El aspecto relacional de la interacción que defiende Norman significa que la capacidad del usuario para interpretar las propiedades de los objetos depende en gran medida no solo de sus capacidades cognitivas, sino también de su conocimiento de los códigos culturales y sociales.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>En la interpretación de las funciones de los objetos por parte del usuario intervienen, al mismo tiempo, las emociones y la significación subjetiva de esas funciones, que configuran las experiencias de usuario en el uso de la tecnología. Norman trata el papel de las emociones en otro de sus libros, \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem>, y de ese papel se ocupa también uno de los enfoques actuales en el campo de la HCI, denominado User Experience design. Aunque la \u003Cem>affordance\u003C\u002Fem> como relación entre el ser humano, el entorno y el objeto, y el enfoque en las necesidades humanas, parecen en Norman anunciar inequívocamente la importancia del contexto sociocultural, Bødker\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> observa que las emociones en su obra son un añadido a la cognición y siguen ancladas en el paradigma \u003Cem>cognitivista\u003C\u002Fem> del modelo de procesamiento de la información de la cognición.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Para Bødker y Boehner et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> y otros, las emociones, las experiencias y la atribución de significado a las cosas son aspectos importantes que configuran la naturaleza de la interacción con las tecnologías, pero rechazan la tesis cognitivista de que es posible comprender y estudiar sus causas mirando dentro de la cabeza de los individuos. La oposición al cognitivismo, y no solo en la HCI, sostiene que nuestros estados psicológicos son el resultado de una compleja interconexión entre el ser humano, la cultura, la sociedad y también el lugar y el tiempo en que se encuentra el individuo. Las emociones, las experiencias, la creación de significado y la interacción pueden entenderse como un proceso dinámico, mediado culturalmente y construido y vivido socialmente\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Este postulado confronta el dogma cognitivista del modelo computacional de la cognición humana, que persiste en los campos de la ciencia cognitiva, la inteligencia artificial, la filosofía de la mente y otros campos afines. En las últimas tres décadas han llamado la atención sobre sus deficiencias varios enfoques que forman una alternativa diversa, pero, aun así, en muchos aspectos unificada. Representan un nuevo paradigma, en el sentido formal definido por el filósofo de la ciencia Thomas Kuhn, que, sin embargo, no invalida necesariamente los enfoques precedentes, pues pueden coexistir. Pero un nuevo paradigma casi siempre reformula las preguntas que tiene sentido investigar y cambia también los métodos empleados para responderlas. Al mismo tiempo, podemos entenderlo como el desenlace de una presión más prolongada sobre el paradigma dominante, que es cada vez menos capaz de explicar los problemas del campo y los cambios continuos a los que responde. En la bibliografía se habla de varios paradigmas por los que ha pasado hasta ahora el campo de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Olas paradigmáticas en la HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Los paradigmas de la HCI se describen en la bibliografía como «olas» de ideas y teorías que se suceden cronológicamente. Existen, sin embargo, distintos análisis sobre qué enfoques pertenecen a qué ola, y algunos académicos unen dos olas en una.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Así, por ejemplo, Harrison y sus colegas\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifican tres olas principales en la HCI: con la primera ola designan el período en que la HCI como campo todavía no existía y la relación entre el ser humano y la tecnología se estudiaba y se diseñaba sobre la base ingenieril de los campos, mencionados antes, de la ergonomía y los factores humanos. Según Harrison, esta ola fue a-teórica y, sobre todo, estuvo orientada pragmáticamente a generar soluciones funcionales sin una reflexión teórica más profunda. Identifican la segunda ola como el giro hacia la ciencia cognitiva, que trajo a la HCI la influencia del cognitivismo. La tercera ola la sitúan en la intersección de los campos que critican los fundamentos teóricos del cognitivismo y sus medios inadecuados para captar el significado de la interacción como un fenómeno situado y coconstruido socialmente.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>La tercera ola de la HCI responde también al concepto de la computación ubicua y del internet de las cosas: con la expansión de la tecnología nos encontramos en nuestras vidas cada vez más a menudo con casos en los que la tecnología trabaja en segundo plano y no exige al usuario la realización consciente de ninguna tarea, con lo que el análisis de tareas (\u003Cem>task analysis\u003C\u002Fem>), popular en la segunda ola, se vuelve menos útil, e incluso irrelevante. Harrison incluye en la tercera ola los esfuerzos del diseño participativo escandinavo por democratizar el diseño en el entorno laboral mediante la participación de los trabajadores en el proceso de diseño, la etnometodología, el User Experience design o la interacción encarnada y el concepto de «encarnación» (\u003Cem>embodiment\u003C\u002Fem>), que se nutren de la corriente filosófica de la fenomenología.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Si nos fijamos en otros textos que describen las olas de la HCI, la teórica Susanne Bødker, en su influyente artículo \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem>, defiende una cronología distinta del desarrollo histórico. En la primera ola sitúa conjuntamente tanto el período de la ergonomía y los factores humanos como el de la ciencia cognitiva en la HCI, con lo que une las dos primeras olas descritas por Harrison. En la segunda ola, Bødker sitúa enfoques fundamentales para el tema de este trabajo, como \u003Cem>la acción situada, la cognición distribuida y la teoría de la actividad\u003C\u002Fem>, que considera «importantes fuentes de reflexión teórica, y conceptos como el contexto pasaron a ser el foco del análisis y del diseño de la interacción persona-ordenador»\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sobre la base del análisis que sigue de la historia de la influencia de las ciencias cognitivas y del cognitivismo en la HCI, no puedo estar de acuerdo con esta división de Bødker, pues asocia en una sola ola teorías, métodos y enfoques demasiado diversos. Así, por ejemplo, la ergonomía y los factores humanos, de orientación a-teórica, están explícitamente en contraposición con el período, de orientación marcadamente teórica, en el que la HCI adoptó los conocimientos de las ciencias cognitivas y la postura investigadora del cognitivismo. Y, como analizaré más adelante en el trabajo, el cognitivismo, por el contrario, está en contradicción con los mencionados enfoques de la cognición situada y, en parte, también de la cognición distribuida, que superan las limitaciones del cognitivismo, así como las dicotomías cuerpo-mente o sujeto-objeto. Incluir todos estos enfoques en una sola ola solo porque no los separa cronológicamente un período demasiado largo no es, en mi opinión, un argumento de peso para semejante categorización, que oscurece innecesariamente momentos tan fundamentales y decisivos de todo el campo de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Según Bødker, la razón principal de la adopción de los enfoques de la cognición situada y de la cognición distribuida fue primordialmente la atención al contexto de los entornos empresariales y laborales, en los que se estudiaba la colaboración en grupos. Pero esa no fue en absoluto la razón principal\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. En su tercera ola sitúa después, remitiéndose al artículo \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> de Don Norman, en general aquellos enfoques que se centran en los aspectos estéticos, vivenciales y emocionales del diseño de los artefactos tecnológicos en contextos laborales, públicos, domésticos y, de forma más general, culturales. La tercera ola de la HCI corresponde, pues, a los objetivos de teóricos y diseñadores en ejercicio que se reúnen bajo el paraguas de varios enfoques, a saber, el Human-centered design (HCD), el diseño de interacción y el User Experience design, que o bien se independizaron como nuevos campos, o bien, en el caso del HCD, se convirtieron, dicho llanamente, en la corriente «filosófica» del campo de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Aunque estoy de acuerdo con una división más fina entre la segunda y la tercera ola, en la que el énfasis en las emociones y las vivencias representa la aportación real, así como el éxito ambivalente, del enfoque del User Experience design, no encontramos en Bødker una definición clara de qué nuevos métodos aporta la tercera ola, y en muchos aspectos, al investigar los temas de la tercera ola, menciona el uso de la teoría de la actividad, que no se analiza en este trabajo. Por lo demás, ella misma escribe que no es necesario sustituir los enfoques de la segunda ola; en su lugar, sería mejor reorientarlos también hacia el contexto de los entornos no laborales.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>¿De qué manera podemos unificar la mencionada categorización de las olas de la HCI? En mi opinión, mirándolas a través del prisma de cómo se enfrentan al cognitivismo y a los aspectos contextuales de la interacción. Por eso, siguiendo a Kaptelinin y Nardi\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, adopto en este trabajo la división de las olas de la HCI en teorías cognitivistas y \u003Cem>poscognitivistas\u003C\u002Fem> de la HCI, entre las que se cuentan la fenomenología, la cognición extendida y distribuida o la teoría del actor-red. Antes de centrarme en las teorías poscognitivistas de la HCI, es necesario mencionar frente a qué se definen. Presentaré, por tanto, las tesis principales y también los problemas del cognitivismo, y esbozaré las visiones actuales de la cognición, incluida su relevancia para el campo de la HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>HCI poscognitivista: ver la interfaz como relación sociotécnica\u003C\u002Fstrong> — mi trabajo de fin de máster (Universidad Carolina, 2018) en 20 partes:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">Parte 1: Prefacio e introducción\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">Parte 2: El mundo contemporáneo de la información como problema para la HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">Parte 3: Los primeros pioneros de la HCI: Bush, Licklider, SAGE y Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">Parte 4: Breve historia y teoría de la interacción: interacciones eléctricas, simbólicas y textuales\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">Parte 5: Interacción gráfica, interfaz cultural e interacción encarnada\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>Parte 6: Breve historia convencional de la HCI y olas paradigmáticas\u003C\u002Fstrong> — la estás leyendo\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 7: Cognitivismo y cognición en la HCI — sale el 17 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 8: La crítica del cognitivismo: Norman, Dreyfus, Winograd y Flores, Suchman — sale el 20 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 9: Teorías poscognitivistas de la HCI y Edmund Husserl — sale el 23 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 10: Martin Heidegger y el análisis de la herramienta — sale el 26 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 11: Signo, hermenéutica y metafísica de la presencia — sale el 29 de octubre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 12: La posfenomenología y el análisis de las relaciones humano-tecnología según Ihde — sale el 1 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 13: Las relaciones de cíborg y de inmersión de Verbeek, conceptos clave de la posfenomenología — sale el 4 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 14: Cognición extendida — sale el 7 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 15: Cognición distribuida — sale el 10 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 16: La tecnología en la teoría de los nuevos medios y la convergencia mediática — sale el 13 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 17: El Mundo de los Medios — sale el 16 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 18: Computación a escala planetaria, The Stack y la interfaz — sale el 19 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 19: La interfaz como relación sociotécnica — sale el 22 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Parte 20: Conclusión — sale el 25 de noviembre de 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notas\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 notas\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, p. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. y Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, p. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, p. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH y Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH y Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR y Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en línea]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulta: 2018-02-02]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>En las secciones Cognitivismo en la HCI y La crítica del cognitivismo muestro que los enfoques poscognitivistas no se abrieron paso en la HCI porque los enfoques anteriores no se hubieran centrado lo suficiente en el contexto laboral. El dominio del cognitivismo en la HCI se derrumbaba porque en todas las disciplinas empezaba a hacerse evidente que el modelo del pensamiento humano como un procesador digital que procesa información era insostenible.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Volver al texto\" title=\"Volver al texto\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor y Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, pp. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Bibliografía\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 fuentes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH y Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [en línea]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [consulta: 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Disponible en: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR y Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [en línea]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [consulta: 2018-02-02]. Disponible en: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor y Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. y Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1792006433702]