[{"data":1,"prerenderedAt":243},["ShallowReactive",2],{"post-es-como-facebook-y-su-instagram-ganan-dinero-con-la-mala-salud-mental-de-las-adolescentes":3,"translation-es-como-facebook-y-su-instagram-ganan-dinero-con-la-mala-salud-mental-de-las-adolescentes":242},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":36,"_links":48,"_embedded":90,"tagsResolved":224,"translations":229},543,"10. 10. 2021","2021-10-10T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","2026-05-16T20:50:06","2026-05-16T18:50:06","jak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek\u002F",{"rendered":17},"Jak Facebook a jeho Instagram vydělává na psychickém (ne)zdraví dospívajících dívek",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„The Facebook Files“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  se mimo jiné dočteme, že Facebook si vede speciální seznam VIP uživatelů, pro které neplatí standardní pravidla a omezení pro publikování příspěvků. Nejvíce mě však zaujal článek z 13. září 2021 věnovaný právě vlivům aplikace Instagram na psychiku nejen dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mám totiž jedenáctiletou neteř. A i když má zatím od svých rodičů zakázáno používat chytrá zařízení a sociální média, je jen otázkou času, kdy se připojí do digitálního Matrixu lajků, selfies, fake news a dokonalých životů celebrit a dalších kvazi důležitých lidí. Coby člověk zabývající se zkoumáním vlivů technologií na lidské životy mám sice povědomí o tom, jak sociální média s námi manipulují, ale protože sociální média s námi manipulují podprahově na úrovni emocí a nikoli rozumu (útočí na naše touhy někam patřit), nejednou jim propadnou i ti otrlejší a odborně vzdělaní. Proto bychom neměli odmítnout vzácnou možnost se podívat na to, co Facebook sám ve svém interním auditu zjistil o vlivech své aplikace Instagram na životy lidí. A pohled to není pěkný.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Díky novinářům z WSJ jsme se dozvěděli, že Facebook se během posledních třech letech sám aktivně zajímal o vlivy svých aplikací na psychiku miliónů teenagerů. Výzkumníci této americké technologické společnosti zjistili, že i když sociální média mohou mít několik pozitivních dopadů na životy uživatelů, pro velké procento z nich, především dospívající dívky, jsou jejich produkty doslova toxické. Interní audit se zaměřuje specificky na Instagram, který se svým důrazem na fotografie mezi ostatními aplikacemi přeci jen v něčem důležitém liší. Zatímco sociální síť Facebook zdůrazňuje komentáře a sdílení informačního obsahu, mladší přírůstky do rodiny sociálních médií – Snapchat a TikTok – přitahují uživatele atraktivním, lehce chaotickým designem, ale především pro „ADHD generaci“ důrazem na krátká videa a smyčky, v nichž jde o předhánění se v tom, kdo nahraje sofistikovanější scénku či kreativněji aplikuje vtipné digitální obličejové filtry. Instagram se však zaměřuje na fotografie vypracovaných těl a fotogenické životy slavných, krásných a bohatých, které jsou dominantních lákadlem pro uživatele. To potvrzují i zaměstnanci Facebooku na jednom uniknutém příspěvku v interním diskuzním fóru, v němž stojí, že perfektní životy celebrit jsou klíčem k úspěchu Instagramu: \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„Není IG právě o tom?“ nahlédnout na „(velmi fotogenický) život horních 0,1 % lidi? Není to důvod, proč teenageři jsou na naší platformě?“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg a jeho skvadra jsou si vědomi současné i budoucí důležitosti teenagerů pro byznys sociálních médií. Připomeňme si, že v roce 2012 utratil Facebook jednu miliardu dolarů za odkoupení Instagramu, který tehdy byl malým startupem čítajícím pouhých 13 zaměstnanců. Odkoupení Instagramu neproběhlo ve zmíněném roce náhodou. Jak tvrdí analýza WSJ, podle některých interních dokumentů to bylo právě v roce 2012, kdy Facebook poprvé zaznamenal pokles počtu uživatelů z kategorie dospívajících. Odkoupením Instagramu si tak Facebook pojistil, že zůstane relevantním hráčem u této mladé skupiny uživatelů, kteří více a více preferují rychlé a lehké sdílení vizuálního obsahu namísto dnes „zastaralé“ textové komunikace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Byznys model založený na fotkách\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Důraz na vizuální prezentaci informací hraje také důležitou roli v tom, jaké problémy při používání Instagramu pociťují samotné dospívající dívky. Novináři z WSJ konkrétně reportují výzkum Facebooku, o kterém se zmínili výzkumníci Facebooku v jedné z prezentací z března 2020: vyplývá z něho, že „třicet dva procent dospívajících dívek řeklo, že když nemají dobrý pocit ze vzhledu svých těl, Instagram tento pocit zhoršuje“. Jiný interní slajd prezentace z roku 2019 tvrdí, že Instagram „zhoršil problémy související s vnímáním vlastního těla u jedné ze tří dospívajících dívek“. Aniž by se výzkumníci Facebooku ptali dotázaných na vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících, v další prezentaci čteme, že „teenageři viní Instagram ze zhoršení úzkostí a deprese“ a „takto reagovali sami od sebe a napříč spektrem všech skupin”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Teorie sociálního srovnávání\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Wall Street Journal píše, že Facebook zkoumal, proč specificky Instagram je tak toxickou aplikací pro dospívající dívky. V celkově pěti prezentacích se v posledních 18 měsících Facebook zabýval také tím, jakou roli hraje fenomén „sociálního srovnávání“ a proč se týká především Instagramu, nikoli sociálních médií jako takových. Zmíněnou „teorii sociálního srovnávání“ představil dávno před nástupem internetu v roce 1954 americký sociální psycholog Leon Festinger. Teorie zhruba vysvětluje, že lidé si vytváří obrázek svého vlastní hodnoty (sebehodnocení), svých názorů, atraktivity svého vzhledu, svých hodnotových systémů na základě srovnání s ostatními lidmi. Festinger upozorňuje, že se srovnáváme především s lidmi, kteří jsou nám na pomyslném společenském žebříčku blízcí. Jinak řečeno, budeme se spíše srovnávat s našimi spolužáky ve škole, s kolegy v pracovním prostředí, nebo v blízkosti místa, kde bydlíme, spíše než s nějakou celebritou, jejíž život je pro nás příliš vzdálený, abychom na základě jejího života upravovali drasticky naše chování. Za normálních okolností se srovnáváme „směrem nahoru“ pouze s o málo lepšími lidmi, pokud se chceme inspirovat k nějakému osobnímu zlepšení (vzdělání, pevnější tělo, cestování apod.). Naopak „směrem dolů“ se srovnáváme s lidmi, kteří jsou na tom jen o trochu hůře, než my sami. Důvodem je to, že příliš skvělý vzor bude pro nás nedosažitelný, a tak nebude plnit roli inspirace, nýbrž povede k negativním pocitům. Naopak srovnávat se s někým, kdo vede znatelně horší život než my sami, nám nepřinese kýžený hřejivý pocit zadostiučinění, že náš život je lepší. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Stará a nová média: Od celebrit ke spolužákům\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Asi většina z nás si dokáže vzpomenout na situaci, kdy měli naše neteře, dcery, synové (nebo dokonce my sami) špatnou náladu z toho, že nějaká celebrita v televizi nebo online vypadá o dost lépe, anebo že ten či onen sportovec je o tolik lepší. Srovnávání se s ostatními není nic nového a patří k našemu chování od nepaměti. Televize, rádia a tiskoviny, tedy tzv. stará média, toho také maximálně využívají. Celá kategorie bulvárních novin de facto zneužívá lidské tendence zjišťovat svou hodnotu (v nepřítomnosti jiných ukazatelů) ve vztahu k tomu, jak si stojíme v porovnání s nejúspěšnějšími lidmi. Čtenáře možná překvapí, že i po zhruba sedmdesáti letech ženského emancipačního hnutí a systematického boření mýtů a stereotypů ze strany humanitních a sociálních věd, nám empirická výzkumná šetření říkají, že ženy z generace mileniálů (ročníky 1975 až 2000) stále více než muži vyhledávají zprávy a bulvární tisk věnující se celebritám (47 % žen versus 23 % mužů), stylu a módě (44 % versus 10 %) neb zdraví a fitness (49 % versus 32 %).\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Ve starých médiích málokdo vidí v pravidelných intervalech, zdali vůbec, skvělé životy svých kamarádů, spolužáků nebo kolegů práce, neboť z ekonomických důvodů si stará média nemohou dovolit platit čas na lidech, které nikdo nezná a nemají pro dané médium komerční hodnotu. Stará média nám tak stručně řečeno nabízejí srovnání pouze s celebritami a sportovci, kteří jsou mediálně nejzajímavější. Z psychologického hlediska jsou nám jejich životy ale vzdálené, nikdy jsme je neviděli a nikdy nebudou součástí našich každodenních životů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Nová média, včetně sociálních sítích, se v tomto liší. Již to nejsou ředitelé nebo produkční velkých mediálních domů, kteří určují, kdo se na našich obrazovkách v pokojíku objeví. Nová média demokratizovaly mediální prostor, takže pokud máme zájem (a ukazuje se, že máme), mohou se na našich počítačových a mobilních obrazovkách objevit naši přátelé, kolegové a kolegyně. V historii médií a vlastně lidské existence se jedná o zásadní zlom a bezprecedentní situaci. Nyní máme možnost se 24 hodin denně a 7 dní v týdnu porovnávat s našimi vrstevníky. A přestože na rozumové úrovni víme, že bychom neměli trávit tolik času na Facebooku nebo Instagramu, naše milióny let staré emocionální části mozku převládají a my si nemůžeme pomoci. A ukazuje se, že na této sociálně-mediální digitální droze jsou nejvíce závislé právě dospívající dívky. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V další studii zaměřené na americké a britské teenageři, jak reportuje WSJ, zjistil Facebook, že více než 40 % uživatelů instagramu tvrdí, že se cítí „neatraktivní“ a tento pocit začal po používání aplikace. Důležitou informací z odkrytých dokumentů je, že další výzkum tvrdí, že dospívající uživatelé Instagramu vědí, že je aplikace pro ně škodlivá a chtějí na ni trávit méně času, ale nemají dostatečnou vůli se tak chovat. Dospívající uživatelé podle interního výzkumu Facebooku tvrdí, že se cítí „závislí“, ale že si nemohou pomoct, protože cítí povinnost být online, aby jim něco důležitého neuniklo.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Studená data a reálné životy\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, článek Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vedle syrových dat a analýzy dokumentů se investigativní článek WSJ snaží poměrně slušně dát tomuto tématu i konkrétní lidskou tvář. Zmiňuje se o svém rozhovoru se studentkami Destinee Ramosovou (17 let) a Isabelou Yoblonski (18 let). Ty WSJ řekly, že během koronavirové pandemie cítili o to větší nutnost být online na Instagramu: „pokud jste chtěli ukázat přátelům, co právě děláte, museli jste jít na Instagram“. Studentky se také zapojily do národní studentské vědecké soutěže, pro kterou připravili dotazníkové šetření o psychickém zdraví svých vrstevníků ve vztahu k používání sociálních médií. Podařilo se jim zjistit, že z 98 respondentů přibližně 90 % potvrdilo, že sociální média zhoršují jejich psychické zdraví. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Pro další studentku Molly Pittsovou (17 let) byl Instagram způsobem, jak zjistit po přestěhování do nové střední školy, kteří studenti a studentky jsou v novém kolektivu nejoblíbenější. Stačilo jí k tomu si najít instagramové profily svých nových spolužáků a podle počtu „followerů“ zjistila, se kterými spolužáky je dobré se bavit. Studentka Molly řekla novinářům z WSJ, že ji přijde, jako kdyby všichni její spolužáci měli číslo o počtu sledujících na sociálních sítích vytetované na čele. Mně osobně při čtení těchto vět z WSJ článku zamrazilo a vzpomněl jsem si na sociální kredit v Číně anebo epizodu „Nosedive“ z dystopického (a skvělého) seriálu Černé zrcadlo, která vyobrazuje svět, kde absolutně vše, co děláme, je hodnoceno ostatními lidmi přes mobilní aplikaci, v níž každý člověk má své číslo představující společenskou oblíbenost a de facto i lidskou hodnotu. Toto číslo je veřejně dostupné a v podstatě kdokoli vám může během dne číslo zlepšit nebo zhoršit podle toho, jak jste k nim laskaví (tzv. jak jim „lezete do zadku“). V takovém světě není potřeba diktátor hrozící vojenskou okupací, lidé se sami autocenzurují a skoro nikdo se neodváže říct něco, co by vybočovalo z dominatního proudu myšlení dané společnosti. Vede to k šedému průměru, klišé na každém rohu a enormní povrchnosti na všech úrovních společnosti. Ale dost o našem světě a zpět k Instagramu.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algoritmy, lajky a závislosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Celou situaci se závislostí na Instagramu zhoršuje funkce „Explore“ (Prozkoumej). Ta v aplikaci pomocí algoritmů specificky navrhuje obsah pro daného uživatele podle to, co dříve uživatel hledal nebo „lajkoval“. Jakmile jednou uživatel vyhledá nebo olajkujete například video tematicky zaměřené na hubnutí a posilování hýžďových svalů, instagramový algoritmus v záložce Explore bude zobrazovat další populární videa věnovaná posilování, která se snaží motivovat k hubnutí, ale zároveň vyobrazují těžce dosažitelné ideály, čímž spouští u mnoho uživatelů úzkostlivé a depresivní vztahy vyvolané myšlenkami, že člověk není dostatečně dobrý.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Podle interních dokumentů se Facebook aktivně snažil snížit negativní vlivy Instagramu tím, že dlouhodobě experimentoval s možností skrýt počet „lajků“, které zásadně přispívaly k úzkostlivým stavům mnohých uživatelů. Skrývání lajků bylo testováno v rámci projektu nazvaného Projekt Daisy. Opět díky interním dokumentům Facebooku z roku 2020 ale víme, že tato možnost nezlepšila psychické zdraví uživatelů. Přesto v květnu tohoto roku Facebook a Instagram spustily pro všechny uživatele možnost „lajky“ skrývat. Podle WSJ reportáže to bylo především na popud vysoce postavených manažerů Facebooku, kteří se domnívali, že veřejné představení této nové funkce pomůže Facebooku vypadat, že se skutečně stará o psychické zdraví svých uživatelů: „Spuštění Daisy bude přijato novináři a rodiči jako silný indikátor toho, že se Instagram stará o své uživatele, především vedle dalších pozitivně naladěných funkcí, které budeme spouštět“. Facebook svůj záměr zlepšit svou image opravdu masově propagoval. Ředitel Instagramu, Adam Mosseri, dostal speciální úkol udělat z aplikace pro uživatele bezpečné a speciální místo. Na začátku roku poskytl pro New York Times rozhovor, kde Mosseri tvrdí, že určitá hysterie a kritické ohlasy jsou běžné pro všechny typy nových médií. Tvrdí, že již v antickém Řecku lidé kritizovali filozofa Platóna, protože začal své myšlenky zapisovat, kdežto tehdejším dominantním názorem bylo, že psaní zničí schopnosti si věci pamatovat. Mosseri má pravdu. Otázku vlivu psaní (obecněji gramotnosti) na schopnosti si věci pamatovat najdeme ve známém platónském dialogu Faidros. Již ale zapomíná na to, že vlivy jakékoli technologie nikdy nelze předem odhadnout a z historie médií a techniky víme, že reálné vlivy technických inovací začínáme pociťovat až s velkým zpožděním, desítky, ba někdy stovky let potom, co byla daná technologie poprvé rozšíření mezi lidmi ve společnosti. Ať už si myslíme o této filozofické debatě nad vlivem médií a technologií cokoliv, faktem je, jak připomíná WSJ, že Mosseri byl nucen veřejně přiznat, že Projekt Daisy situaci vlastně příliš nezlepšil. Mosseri ale zůstává optimistický, že se podaří Instagramu najít správný lék na to, jak včasně identifikovat uživatelé, pro které používání Instagramu se skutečně může stát problematické.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Co tvrdí odborníci?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Přes všechny indicie a existující psychologické a sociologické teorie, že sociální síť Instagram může být nebezpečnou aplikací pro teenagery, a především již zmíněné dospívající dívky, prohlásil ředitel Facebook Mark Zuckerberg při slyšení v americkém kongresu z března 2021, že „Výzkum, který jsme viděli, tvrdí, že používání sociálních aplikací pro spojení s dalšími lidmi může mít pozitivní dopad na psychické zdraví“. Jinak řečeno, kouření je pro vás zdravé, není třeba se ničeho obávat. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Známý sloupkař Jonathan Freedland se v britském Guardianu správně ptá\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, zda náhodou nejsme všichni digitální kuřáci 21. století a Facebook není hlavou tabákového průmyslu, který se snaží všem „nabulíkovat“, že konzumovat Facebook je zdravé a čím více, tím lépe. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Co na situaci s Instagramem říkají odborníci? Tak například WSJ cituje Angelu Guarda, ředitelku programu pro poruchu příjmu potravy při významné americké nemocnici Johnse Hopkinse, který působí i coby docentka psychiatrie na fakultě medicíny při Univerzitě Johnse Hopkinse. Ta tvrdí, že má zkušenosti s mnoha rodiči, kteří si stěžují, že se jejich děti se naučili ze sociálních sítí různé tipy o tom, jak omezit příjem potravy nebo vyvolat zvracení. Docentka Guarda odhaduje, že u přibližně poloviny pacientů může za tyto problémy Instagram a další sociální média.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj fotografie: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> on \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V současné době zřejmě nejznámějším americkým akademikem, který se věnuje vlivům sociálních médií na děti a dospělé, je sociální psycholog Jonathan Haidt. Doporučuji jeho knihu napsanou společně s Gregem Lukianoffem – Rozmazlování americké mysli (v originále The Coddling of the American Mind), v níž autoři se pokouší identifikovat současné dění v americké společnosti, především na amerických univerzitách, kde čím dál tím větší množství studentů a studentek vykazují psychické problémy, úzkostlivé stavy, vyžadují přísné trestání tzv. „mikroagresí“, vyžadují, aby vyučující předem upozorňovali na nepříjemný obsah v probírané knize nebo látce (tzv. trigger warnings) a v neposlední řadě si Haidt a Lukianoff všímají vzrůstající autocenzury učitelů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt efekty sociálních médií začal studovat kolem roku 2015 a je zastáncem teorie sociálního porovnávání coby jedné z hlavních přičin krize spojené s psychickými problémy dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt v podcastu pro australský konzervativně laděný magazín Quillette tvrdí\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, že Instagram drasticky zhoršuje běžné úzkostlivé problémy dospívajících dívek, které se týkají vzhledu, statusu uvnitř vrstevnické skupiny, stejně tak jako nepřímé šikanování, jež mezi dívkami neprobíhá fyzickou, ale slovní agresí pomocí šíření drbů a společenské ostrakizace. Haidt tvrdí, že ne všechny digitální média mají stejné negativní vlivy. Například si všímá, že dospívající chlapci tráví mnohem více času než dívky u počítačových her. Počítačové hry podle Haidta mají skutečně pozitivní dopady na vývoj kluků díky tomu, že upřednostňují komunikaci v reálném čase, nutnost naučit se disciplínu, schopnost spolupráce apod. Zatímco Instagram je o nepřímou komunikaci, kde dívky jsou nabádány k tomu, aby fotily své tělo a svůj život a pak čekají na „lajky“, které validují jejich vzhled a pozici v rámci vrstevnické sociální skupiny kamarádů, především ostatních dívek. Haidt zároveň potvrzuje dříve zmíněné studentky, kde prestiž a sociální postavení na Instagramu se skutečně čím dál tím více přelévá do prestiže v reálném životě.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> I když je podle Haidta nemožné plošně zakázat svým dětem přístup na sociální sítě, měli by se rodiče začít více informovat o vlivů sociálních médií na vývoj dětí, a také začít požadovat po svých politicích možnost ustanovit v zákoně navýšení minimálního věku pro používání aplikací typu Instagram. Haidt by ideálně stanovil limit na 16 a více let, ale věří, že realističtější volba je povolit dětem sociální média od 14 let.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg si Haidta dvakrát pozval do Facebooku, aby spolu probrali potenciální negativní vlivy sociálních aplikací. Zuckerberg se nechal podle WSJ slyšet, že současný výzkum týkající se vztahu psychického zdraví u dospívajících a užívání sociálních médií je stále neučitý a dostatečně jasně neukazuje na to, že sociální média jsou přímým viníkem ve vzrůstající krizi psychického zdraví dospívajících.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na jednu stranu měl Zuckerberg pravdu. Výzkum kolem roku 2019 nebyl jasný. Potížem však je, že věda pro jakékoli jasné závěry potřebuje velké množství dat, které však nebyly dostupné. A to z toho důvodu, že veškerá data o používání Facebooku nebo Instagramu vlastní právě Facebook a jako komerční subjekt není – zatím – povinen sdílet svá interní a proprietární data s výzkumníky a univerzitami.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>To se ale může lehce změnit. I díky investigativní práci novinářů z Wall Street Journal jsme se konečně poprvé dozvěděli, že Zuckerberg nejspíše lhala a Facebook měl již delší dobu množství dat a výzkumu, které odkryly reálné škodlivé efekty Instagramu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dalším krokem by mohla být určitá forma regulace a požadavek na transparenci dat i algoritmů aplikací typu Facebook a Instagramu. Pokud lidé a rodiče především se začnou dožadovat, aby novodobý tabákový průmysl, kterým se sociální média začínají svými škodlivými vlivy stávat, byl pod větším dohledem a byl ochotný sdílet interní data, budeme mít větší přehled o tom, co s námi možná nejdůležitější sociální technologie 21. století dělají. Nyní jsme odsouzeni věřit prodejci tabáku, že cigarety jsou pro nás nikoli nezdravé, ale dokonce blahodárné. Rodiče jsou běžně zhrození, když poprvé uvidí svou 14 letou dceru kouřit na rohu školy. Možná je čas na to, aby podobně kriticky reagovali na to, když si jejich dcera založí profil na Instagramu. Já se pokusím udělat maximum, aby má neteř neměla potřebu definovat hodnotu svého lidství prostřednictvím spoře oděných selfies a lajků na sociálních sítích. Pokud mě to dělá politickou konzervou, přijímám tuhle nálepku rád a dobrovolně.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Zdroje\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané „The Facebook Files“  se mimo jiné dočteme, […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],2,[32,33,34,35],14,12,13,10,[37,14,38,39,40,41,42,43,44,45,46,47],"post-543","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","category-news","tag-gender","tag-psychology","tag-society","tag-technology",{"self":49,"collection":55,"about":58,"author":61,"replies":65,"version-history":68,"predecessor-version":72,"wp:attachment":76,"wp:term":79,"curies":86},[50],{"href":51,"targetHints":52},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543",{"allow":53},[54],"GET",[56],{"href":57},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[59],{"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[62],{"embeddable":63,"href":64},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[66],{"embeddable":63,"href":67},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=543",[69],{"count":70,"href":71},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions",[73],{"id":74,"href":75},776,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions\u002F776",[77],{"href":78},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=543",[80,83],{"taxonomy":81,"embeddable":63,"href":82},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=543",{"taxonomy":84,"embeddable":63,"href":85},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=543",[87],{"name":88,"href":89,"templated":63},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":91,"wp:term":108},[92],{"id":23,"name":93,"url":94,"description":26,"link":95,"slug":93,"avatar_urls":96,"_links":100},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":97,"48":98,"96":99},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":101,"collection":105},[102],{"href":64,"targetHints":103},{"allow":104},[54],[106],{"href":107},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[109,149],[110,131],{"id":111,"link":112,"name":113,"slug":113,"taxonomy":81,"_links":114},4,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":115,"collection":120,"about":123,"wp:post_type":126,"curies":129},[116],{"href":117,"targetHints":118},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":119},[54],[121],{"href":122},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[124],{"href":125},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[127],{"href":128},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[130],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":30,"link":132,"name":133,"slug":133,"taxonomy":81,"_links":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Fnews\u002F","news",{"self":135,"collection":140,"about":142,"wp:post_type":144,"curies":147},[136],{"href":137,"targetHints":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F2",{"allow":139},[54],[141],{"href":122},[143],{"href":125},[145],{"href":146},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=2",[148],{"name":88,"href":89,"templated":63},[150,170,188,206],{"id":32,"link":151,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"_links":153},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fgender\u002F","gender",{"self":154,"collection":159,"about":162,"wp:post_type":165,"curies":168},[155],{"href":156,"targetHints":157},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F14",{"allow":158},[54],[160],{"href":161},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[163],{"href":164},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[166],{"href":167},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=14",[169],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":33,"link":171,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"_links":173},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fpsychology\u002F","psychology",{"self":174,"collection":179,"about":181,"wp:post_type":183,"curies":186},[175],{"href":176,"targetHints":177},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F12",{"allow":178},[54],[180],{"href":161},[182],{"href":164},[184],{"href":185},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=12",[187],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":34,"link":189,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"_links":191},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fsociety\u002F","society",{"self":192,"collection":197,"about":199,"wp:post_type":201,"curies":204},[193],{"href":194,"targetHints":195},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F13",{"allow":196},[54],[198],{"href":161},[200],{"href":164},[202],{"href":203},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=13",[205],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":35,"link":207,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"_links":209},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ftechnology\u002F","technology",{"self":210,"collection":215,"about":217,"wp:post_type":219,"curies":222},[211],{"href":212,"targetHints":213},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F10",{"allow":214},[54],[216],{"href":161},[218],{"href":164},[220],{"href":221},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=10",[223],{"name":88,"href":89,"templated":63},[225,226,227,228],{"id":32,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"link":151},{"id":33,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"link":171},{"id":34,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"link":189},{"id":35,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"link":207},{"en":230,"es":234,"fr":238},{"title":231,"slug":232,"description":233},"How Facebook and Its Instagram Profit from the Mental (Ill) Health of Teenage Girls","how-facebook-and-its-instagram-profit-from-the-mental-ill-health-of-teenage-girls","Facebook’s internal research, revealed by the Wall Street Journal, shows that Instagram harms the mental health of teenage girls, and that the company knew it.",{"title":235,"slug":236,"description":237},"Cómo Facebook y su Instagram ganan dinero con la (mala) salud mental de las adolescentes","como-facebook-y-su-instagram-ganan-dinero-con-la-mala-salud-mental-de-las-adolescentes","Las investigaciones internas de Facebook, reveladas por el Wall Street Journal, muestran que Instagram daña la salud mental de las adolescentes y que la empresa lo sabía.",{"title":239,"slug":240,"description":241},"Comment Facebook et son Instagram gagnent de l’argent sur la (mauvaise) santé mentale des adolescentes","comment-facebook-et-son-instagram-gagnent-de-l-argent-sur-la-mauvaise-sante-mentale-des-adolescentes","Les recherches internes de Facebook, révélées par le Wall Street Journal, montrent qu’Instagram nuit à la santé mentale des adolescentes et que l’entreprise le savait.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">¿Quién habría esperado que fuera precisamente el Wall Street Journal (WSJ), un diario centrado en los negocios, el que en su especial de investigación de septiembre de este año sacara a la luz información de documentos internos de Facebook sobre cómo el gigante estadounidense prefiere los jugosos beneficios a costa de la salud mental de sus usuarios, sobre todo de las adolescentes? En una excelente serie de artículos titulada \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">«The Facebook Files»\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  leemos, entre otras cosas, que Facebook mantiene una lista especial de usuarios VIP a los que no se aplican las reglas y restricciones habituales para publicar. Lo que más me interesó, sin embargo, fue el artículo del 13 de septiembre de 2021 dedicado precisamente a los efectos de la aplicación Instagram en la psique de las adolescentes, aunque no solo de ellas. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Y es que tengo una sobrina de once años. Y aunque de momento sus padres le tienen prohibido usar dispositivos inteligentes y redes sociales, es solo cuestión de tiempo que se conecte a la Matrix digital de los likes, los selfis, las fake news y las vidas perfectas de los famosos y de otras personas cuasi importantes. Como alguien que se dedica a estudiar los efectos de las tecnologías en la vida humana, sé más o menos cómo nos manipulan las redes sociales, pero como las redes sociales nos manipulan de forma subliminal, en el plano de las emociones y no de la razón (atacan nuestro deseo de pertenecer a algún sitio), más de una vez caen en sus redes incluso los más curtidos y los que tienen formación especializada. Por eso no deberíamos desaprovechar la rara oportunidad de ver lo que la propia Facebook descubrió en su auditoría interna sobre los efectos de su aplicación Instagram en la vida de las personas. Y no es una imagen bonita.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Gracias a los periodistas del WSJ hemos sabido que durante los últimos tres años la propia Facebook se interesó activamente por los efectos de sus aplicaciones en la psique de millones de adolescentes. Los investigadores de esta empresa tecnológica estadounidense descubrieron que, aunque las redes sociales pueden tener varios efectos positivos en la vida de los usuarios, para un gran porcentaje de ellos, sobre todo para las adolescentes, sus productos son literalmente tóxicos. La auditoría interna se centra específicamente en Instagram, que, con su énfasis en las fotografías, se diferencia de las demás aplicaciones en algo importante. Mientras que la red social Facebook pone el acento en los comentarios y en compartir contenido informativo, los miembros más jóvenes de la familia de las redes sociales –Snapchat y TikTok– atraen a los usuarios con un diseño atractivo y algo caótico, pero sobre todo, para la «generación TDAH», con el énfasis en vídeos cortos y bucles en los que se trata de competir por quién sube el sketch más sofisticado o aplica con más creatividad divertidos filtros faciales digitales. Instagram, en cambio, se centra en fotos de cuerpos trabajados y en las vidas fotogénicas de los famosos, los guapos y los ricos, que son el principal reclamo para los usuarios. Así lo confirman los propios empleados de Facebook en una publicación filtrada de un foro de debate interno, en la que se afirma que las vidas perfectas de los famosos son la clave del éxito de Instagram: \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">«¿No va IG precisamente de eso?», de asomarse a «la vida (muy fotogénica) del 0,1 % de la cima? ¿No es esa la razón por la que los adolescentes están en nuestra plataforma?».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg y su cuadrilla son conscientes de la importancia presente y futura de los adolescentes para el negocio de las redes sociales. Recordemos que en 2012 Facebook gastó mil millones de dólares en comprar Instagram, que entonces era una pequeña startup con solo 13 empleados. La compra de Instagram no se produjo ese año por casualidad. Según el análisis del WSJ, de acuerdo con algunos documentos internos fue precisamente en 2012 cuando Facebook registró por primera vez un descenso del número de usuarios de la categoría de adolescentes. Al comprar Instagram, Facebook se aseguró de seguir siendo un actor relevante para este grupo joven de usuarios, que prefieren cada vez más compartir contenido visual de forma rápida y sencilla en lugar de la comunicación por texto, hoy «anticuada».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Un modelo de negocio basado en fotos\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">El énfasis en la presentación visual de la información desempeña también un papel importante en los problemas que las propias adolescentes experimentan al usar Instagram. En concreto, los periodistas del WSJ informan de una investigación de Facebook que los investigadores de la empresa mencionaron en una de sus presentaciones de marzo de 2020: de ella se desprende que «el treinta y dos por ciento de las adolescentes dijo que, cuando se sienten mal con su cuerpo, Instagram las hace sentirse peor». Otra diapositiva interna, de 2019, afirma que Instagram «agravó los problemas relacionados con la imagen corporal en una de cada tres adolescentes». Sin que los investigadores de Facebook preguntaran a los encuestados por la influencia de Instagram en la salud mental de los adolescentes, en otra presentación leemos que «los adolescentes culpan a Instagram del aumento de la ansiedad y la depresión» y que «esta reacción fue espontánea y se repitió en todos los grupos».\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>La teoría de la comparación social\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">El Wall Street Journal escribe que Facebook investigó por qué es precisamente Instagram una aplicación tan tóxica para las adolescentes. En un total de cinco presentaciones a lo largo de los últimos 18 meses, Facebook se ocupó también del papel que desempeña el fenómeno de la «comparación social» y de por qué afecta sobre todo a Instagram y no a las redes sociales como tales. Esta «teoría de la comparación social» la formuló, mucho antes de la llegada de internet, en 1954, el psicólogo social estadounidense Leon Festinger. A grandes rasgos, la teoría explica que las personas se forman una imagen de su propio valor (autoevaluación), de sus opiniones, del atractivo de su aspecto y de sus sistemas de valores a partir de la comparación con otras personas. Festinger señala que nos comparamos sobre todo con personas que están cerca de nosotros en la imaginaria escala social. Dicho de otro modo, tenderemos a compararnos con nuestros compañeros de clase, con los colegas del trabajo o con quienes viven cerca de nosotros, más que con algún famoso cuya vida nos queda demasiado lejos como para que modifiquemos drásticamente nuestro comportamiento en función de ella. En circunstancias normales nos comparamos «hacia arriba» solo con personas un poco mejores, cuando queremos inspirarnos para mejorar en algo personal (la formación, un cuerpo más firme, los viajes, etc.). En cambio, nos comparamos «hacia abajo» con personas a las que les va solo un poco peor que a nosotros. La razón es que un modelo demasiado brillante nos resultará inalcanzable, de modo que no cumplirá la función de inspiración, sino que nos provocará sentimientos negativos. Por otro lado, compararnos con alguien que lleva una vida notablemente peor que la nuestra no nos traerá la ansiada y reconfortante sensación de satisfacción de que nuestra vida es mejor. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Medios viejos y nuevos: de los famosos a los compañeros de clase\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Probablemente la mayoría de nosotros recuerda alguna situación en la que nuestras sobrinas, hijas, hijos (o incluso nosotros mismos) estaban de mal humor porque algún famoso de la tele o de internet tenía mucho mejor aspecto, o porque tal o cual deportista era muchísimo mejor. Compararse con los demás no es nada nuevo y forma parte de nuestro comportamiento desde tiempos inmemoriales. La televisión, la radio y la prensa escrita, es decir, los llamados medios viejos, también lo aprovechan al máximo. Toda la categoría de la prensa sensacionalista explota de facto la tendencia humana a medir nuestro valor (a falta de otros indicadores) según cómo quedamos en comparación con las personas de más éxito. Quizá sorprenda al lector que, incluso después de unos setenta años de movimiento de emancipación femenina y de demolición sistemática de mitos y estereotipos por parte de las humanidades y las ciencias sociales, las encuestas empíricas nos digan que las mujeres de la generación milenial (nacidas entre 1975 y 2000) siguen buscando más que los hombres noticias y prensa del corazón dedicadas a los famosos (el 47 % de las mujeres frente al 23 % de los hombres), al estilo y la moda (44 % frente a 10 %) o a la salud y el fitness (49 % frente a 32 %).\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> En los medios viejos casi nadie ve a intervalos regulares, si es que alguna vez lo hace, las fantásticas vidas de sus amigos, compañeros de clase o colegas del trabajo, pues por razones económicas los medios viejos no pueden permitirse pagar tiempo de emisión para gente a la que nadie conoce y que no tiene valor comercial para el medio en cuestión. En resumen, los medios viejos solo nos ofrecen la comparación con los famosos y los deportistas que resultan más interesantes para los medios. Desde el punto de vista psicológico, sin embargo, sus vidas nos quedan lejos: nunca los hemos visto en persona y nunca formarán parte de nuestra vida cotidiana.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Los nuevos medios, incluidas las redes sociales, son distintos en este aspecto. Ya no son los directores o los productores de los grandes grupos mediáticos quienes deciden quién aparece en las pantallas de nuestra habitación. Los nuevos medios han democratizado el espacio mediático, de modo que, si nos interesa (y resulta que sí), en las pantallas de nuestros ordenadores y móviles pueden aparecer nuestros amigos y nuestros colegas. En la historia de los medios, y en realidad de la existencia humana, se trata de un punto de inflexión fundamental y de una situación sin precedentes. Ahora tenemos la posibilidad de compararnos con nuestros iguales las 24 horas del día, los 7 días de la semana. Y aunque racionalmente sabemos que no deberíamos pasar tanto tiempo en Facebook o en Instagram, las partes emocionales de nuestro cerebro, con millones de años de antigüedad, se imponen y no podemos evitarlo. Y resulta que las más enganchadas a esta droga digital socio-mediática son precisamente las adolescentes. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">En otro estudio, centrado en adolescentes estadounidenses y británicos, Facebook descubrió, según informa el WSJ, que más del 40 % de los usuarios de Instagram afirman sentirse «poco atractivos» y que esa sensación empezó tras usar la aplicación. Un dato importante de los documentos revelados es que otra investigación afirma que los usuarios adolescentes de Instagram saben que la aplicación les hace daño y quieren pasar menos tiempo en ella, pero no tienen fuerza de voluntad suficiente para hacerlo. Según la investigación interna de Facebook, los usuarios adolescentes dicen sentirse «enganchados», pero que no pueden evitarlo, porque sienten la obligación de estar conectados para no perderse nada importante.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Datos fríos y vidas reales\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Fuente: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, artículo Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Además de los datos en bruto y del análisis de los documentos, el artículo de investigación del WSJ intenta, con bastante acierto, dar al tema también un rostro humano concreto. Menciona su entrevista con las estudiantes Destinee Ramos (17 años) e Isabel Yoblonski (18 años). Ellas contaron al WSJ que durante la pandemia de coronavirus sentían todavía más la necesidad de estar conectadas a Instagram: «si querías enseñar a tus amigos lo que estabas haciendo, tenías que ir a Instagram». Las estudiantes participaron también en un concurso científico estudiantil de ámbito nacional, para el que prepararon una encuesta sobre la salud mental de sus compañeros en relación con el uso de las redes sociales. Descubrieron que, de 98 encuestados, aproximadamente el 90 % confirmó que las redes sociales empeoran su salud mental. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Para otra estudiante, Molly Pitts (17 años), Instagram fue una forma de averiguar, tras cambiarse a un nuevo instituto, qué chicos y chicas eran los más populares de su nueva clase. Le bastó con buscar los perfiles de Instagram de sus nuevos compañeros y, por el número de «followers», dedujo con qué compañeros convenía juntarse. Molly contó a los periodistas del WSJ que le parece como si todos sus compañeros llevaran tatuado en la frente el número de seguidores que tienen en las redes sociales. A mí, personalmente, al leer estas frases del artículo del WSJ se me heló la sangre y me acordé del crédito social en China o del episodio «Nosedive» de la distópica (y excelente) serie Black Mirror, que retrata un mundo en el que absolutamente todo lo que hacemos lo valoran otras personas a través de una aplicación móvil en la que cada persona tiene su número, que representa su popularidad social y, de facto, también su valor humano. Ese número es público y, básicamente, cualquiera puede subírtelo o bajártelo a lo largo del día según lo amable que seas con él (o sea, según lo mucho que le «hagas la pelota»). En un mundo así no hace falta un dictador que amenace con una ocupación militar: la gente se autocensura y casi nadie se atreve a decir nada que se salga de la corriente de pensamiento dominante de esa sociedad. Eso conduce a una gris mediocridad, a clichés en cada esquina y a una enorme superficialidad en todos los niveles de la sociedad. Pero basta ya de nuestro mundo y volvamos a Instagram.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(Serie Black Mirror, episodio Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Serie Black Mirror, episodio Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algoritmos, likes y adicciones\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Toda la situación de la adicción a Instagram la agrava la función «Explore» (Explorar). Mediante algoritmos, esta propone en la aplicación contenido específico para cada usuario según lo que este haya buscado o al que haya dado «like» anteriormente. En cuanto un usuario busca o da like, por ejemplo, a un vídeo sobre adelgazar y fortalecer los glúteos, el algoritmo de Instagram en la pestaña Explore le mostrará más vídeos populares sobre entrenamiento que intentan motivar a adelgazar, pero que al mismo tiempo muestran ideales difíciles de alcanzar, con lo que desencadenan en muchos usuarios estados de ansiedad y depresión provocados por la idea de no ser lo bastante bueno.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Según los documentos internos, Facebook intentó activamente reducir los efectos negativos de Instagram experimentando durante mucho tiempo con la posibilidad de ocultar el número de «likes», que contribuía de manera decisiva a los estados de ansiedad de muchos usuarios. La ocultación de los likes se probó en el marco de un proyecto llamado Proyecto Daisy. Pero, de nuevo gracias a documentos internos de Facebook de 2020, sabemos que esta opción no mejoró la salud mental de los usuarios. Aun así, en mayo de este año Facebook e Instagram lanzaron para todos los usuarios la opción de ocultar los «likes». Según el reportaje del WSJ, fue sobre todo a instancias de altos directivos de Facebook, que creían que presentar públicamente esta nueva función ayudaría a Facebook a dar la impresión de que de verdad se preocupaba por la salud mental de sus usuarios: «El lanzamiento de Daisy será recibido por la prensa y los padres como una clara señal de que Instagram se preocupa por sus usuarios, sobre todo junto a otros lanzamientos de tono positivo que pondremos en marcha». Facebook promocionó de verdad a gran escala su intención de mejorar su imagen. Al director de Instagram, Adam Mosseri, se le encomendó la tarea especial de hacer de la aplicación un lugar seguro y especial para los usuarios. A principios de año concedió al New York Times una entrevista en la que Mosseri afirma que cierta histeria y las reacciones críticas son habituales con todo tipo de nuevos medios. Sostiene que ya en la antigua Grecia la gente criticaba al filósofo Platón porque empezó a poner sus ideas por escrito, mientras que la opinión dominante de la época era que la escritura destruiría la capacidad de recordar las cosas. Mosseri tiene razón. La cuestión de la influencia de la escritura (más en general, de la alfabetización) en la capacidad de recordar la encontramos en el conocido diálogo platónico Fedro. Pero olvida que los efectos de cualquier tecnología nunca pueden calcularse de antemano, y por la historia de los medios y de la técnica sabemos que los efectos reales de las innovaciones técnicas empezamos a notarlos solo con mucho retraso, decenas e incluso a veces cientos de años después de que la tecnología en cuestión se extendiera por primera vez entre las personas de una sociedad. Pensemos lo que pensemos de este debate filosófico sobre la influencia de los medios y las tecnologías, lo cierto es, como recuerda el WSJ, que Mosseri se vio obligado a admitir públicamente que el Proyecto Daisy en realidad no mejoró mucho la situación. Mosseri, sin embargo, sigue siendo optimista en cuanto a que Instagram logrará encontrar el remedio adecuado para identificar a tiempo a los usuarios para quienes el uso de Instagram puede llegar a ser realmente problemático.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>¿Qué dicen los expertos?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">A pesar de todos los indicios y de las teorías psicológicas y sociológicas existentes según las cuales la red social Instagram puede ser una aplicación peligrosa para los adolescentes, y sobre todo para las ya mencionadas adolescentes, el director de Facebook, Mark Zuckerberg, declaró en una comparecencia ante el Congreso de Estados Unidos en marzo de 2021 que «las investigaciones que hemos visto indican que usar aplicaciones sociales para conectar con otras personas puede tener un impacto positivo en la salud mental». Dicho de otro modo: fumar es bueno para la salud, no hay nada de qué preocuparse. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">El conocido columnista Jonathan Freedland se pregunta con razón en el británico The Guardian\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> si no seremos todos, por casualidad, los fumadores digitales del siglo XXI, y Facebook la cabeza de la industria tabacalera, que intenta hacernos creer a todos que consumir Facebook es sano y que cuanto más, mejor. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">¿Qué dicen los expertos sobre la situación de Instagram? El WSJ cita, por ejemplo, a Angela Guarda, directora del programa de trastornos de la conducta alimentaria del importante hospital estadounidense Johns Hopkins, que es también profesora asociada de Psiquiatría en la Facultad de Medicina de la Universidad Johns Hopkins. Afirma que ha tratado con muchos padres que se quejan de que sus hijos han aprendido en las redes sociales distintos trucos para restringir la ingesta de comida o provocarse el vómito. Guarda calcula que en aproximadamente la mitad de sus pacientes la culpa de estos problemas la tienen Instagram y otras redes sociales.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Fuente de la fotografía: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> en \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Probablemente el académico estadounidense más conocido en la actualidad que se dedica a los efectos de las redes sociales en niños y adultos es el psicólogo social Jonathan Haidt. Recomiendo su libro escrito junto con Greg Lukianoff –La transformación de la mente moderna (en el original, The Coddling of the American Mind)–, en el que los autores intentan comprender lo que está pasando en la sociedad estadounidense, sobre todo en las universidades estadounidenses, donde un número cada vez mayor de estudiantes presenta problemas psíquicos y estados de ansiedad, exige castigos severos para las llamadas «microagresiones» y pide que los profesores avisen de antemano del contenido desagradable del libro o de la materia que se estudia (las llamadas trigger warnings), y por último, aunque no menos importante, Haidt y Lukianoff advierten la creciente autocensura del profesorado.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt empezó a estudiar los efectos de las redes sociales hacia 2015 y defiende la teoría de la comparación social como una de las principales causas de la crisis de salud mental de las adolescentes. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">En un pódcast para la revista australiana de tendencia conservadora Quillette, Haidt sostiene\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> que Instagram agrava drásticamente las ansiedades habituales de las adolescentes relacionadas con el aspecto físico y el estatus dentro del grupo de iguales, así como el acoso indirecto, que entre las chicas no se produce mediante la agresión física, sino verbal, a través de la difusión de chismes y el ostracismo social. Haidt afirma que no todos los medios digitales tienen los mismos efectos negativos. Observa, por ejemplo, que los chicos adolescentes pasan mucho más tiempo que las chicas con los videojuegos. Según Haidt, los videojuegos tienen de verdad efectos positivos en el desarrollo de los chicos, porque dan prioridad a la comunicación en tiempo real, a la necesidad de aprender disciplina, a la capacidad de cooperar, etc. Instagram, en cambio, va de comunicación indirecta, en la que se anima a las chicas a fotografiar su cuerpo y su vida y a esperar luego los «likes» que validen su aspecto y su posición dentro del grupo social de amigos de su edad, sobre todo de otras chicas. Haidt confirma además lo que decían las estudiantes mencionadas antes: el prestigio y la posición social en Instagram se trasladan de verdad cada vez más al prestigio en la vida real.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Aunque, según Haidt, es imposible prohibir de forma generalizada a los hijos el acceso a las redes sociales, los padres deberían empezar a informarse más sobre los efectos de las redes sociales en el desarrollo de los niños y empezar también a exigir a sus políticos que se pueda elevar por ley la edad mínima para usar aplicaciones como Instagram. Idealmente, Haidt fijaría el límite en los 16 años o más, pero cree que una opción más realista es permitir a los niños las redes sociales a partir de los 14 años.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg invitó dos veces a Haidt a Facebook para hablar de los posibles efectos negativos de las aplicaciones sociales. Según el WSJ, Zuckerberg dejó caer que la investigación actual sobre la relación entre la salud mental de los adolescentes y el uso de las redes sociales sigue sin ser concluyente y no muestra con suficiente claridad que las redes sociales sean las culpables directas de la creciente crisis de salud mental de los adolescentes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Por un lado, Zuckerberg tenía razón. La investigación en torno a 2019 no era clara. El problema, sin embargo, es que la ciencia necesita para cualquier conclusión clara una gran cantidad de datos, que no estaban disponibles. Y eso porque todos los datos sobre el uso de Facebook o Instagram son propiedad precisamente de Facebook, que, como entidad comercial, no está obligada –todavía– a compartir sus datos internos y propietarios con investigadores y universidades.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pero eso puede cambiar fácilmente. En parte gracias al trabajo de investigación de los periodistas del Wall Street Journal, hemos sabido por fin, por primera vez, que Zuckerberg muy probablemente mintió y que Facebook disponía desde hacía tiempo de gran cantidad de datos e investigaciones que revelaban los efectos nocivos reales de Instagram.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>El siguiente paso podría ser alguna forma de regulación y la exigencia de transparencia de los datos y de los algoritmos de aplicaciones como Facebook e Instagram. Si la gente, y sobre todo los padres, empiezan a exigir que la moderna industria tabacalera en la que las redes sociales se están convirtiendo por sus efectos nocivos esté bajo una mayor supervisión y dispuesta a compartir sus datos internos, tendremos una visión más clara de lo que nos están haciendo las que quizá sean las tecnologías sociales más importantes del siglo XXI. Por ahora estamos condenados a creer al vendedor de tabaco cuando dice que los cigarrillos no solo no son malos para nosotros, sino que incluso son beneficiosos. Los padres suelen quedarse horrorizados la primera vez que ven a su hija de 14 años fumando en la esquina del colegio. Quizá sea hora de que reaccionen con la misma actitud crítica cuando su hija se abra un perfil en Instagram. Yo intentaré hacer todo lo posible para que mi sobrina no sienta la necesidad de definir el valor de su humanidad a través de selfis con poca ropa y likes en las redes sociales. Si eso me convierte en un carca político, acepto esa etiqueta con gusto y de buena gana.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Fuentes\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>",1790905688167]