[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-es-breve-historia-de-la-web-xanadu-del-visionario-infravalorado-ted-nelson-parte-3":3,"translation-es-breve-historia-de-la-web-xanadu-del-visionario-infravalorado-ted-nelson-parte-3":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},535,"06. 12. 2015","2015-12-06T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-xanadu-nedoceneneho-vizionare-teda-nelsona-3-cast","2026-08-14T12:42:04","2026-08-14T10:42:04","strucna-historie-webu-xanadu-nedoceneneho-vizionare-teda-nelsona-3-cast","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fstrucna-historie-webu-xanadu-nedoceneneho-vizionare-teda-nelsona-3-cast\u002F",{"rendered":17},"Stručná historie Webu: Xanadu nedoceněného vizionáře Teda Nelsona (3. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Ted Nelson je v historii a teorii hypertextu kontroverzní postavou. Pro mnoho čtenářů byly jeho myšlenky příliš abstraktními, což bychom snad mohli přičítat Nelsonovu filosofickému vzdělání. Jeho úsilí bylo směřováno k několika projektům. Snažil se zvrátit status quo, které panovalo v počítačové komunitě a kultuře v období šedesátých let, a věřil, že počítače nám poskytnou vhodné nástroje pro to, abychom změnili způsob práce s textem: Nelson chtěl osvobodit text z ohrady čtyř stěn papíru. Během této mise tak mimo jiné definoval slovo hypertext, věnoval se principům použitelnosti a human-computer interaction o dekádu dříve, než samotný akademický obor HCI vznikl, a pracoval od roku 1960 na projektu Xanadu, který se i přes několik teoretických výhod oproti konkurenčnímu projektu WWW Tima Berners-Leeho neprosadil. Teprve v roce 2007 byla vydána publikovatelná verze Xanadu — XanaduSpace 1.0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fcomputer-lib.webp\" alt=\"Obálka Nelsonovy dvojknihy Computer Lib \u002F Dream Machines se zdviženou pěstí a ručně psanou typografií. Zdroj: NELSON, Computer Lib \u002F Dream Machines\" width=\"1550\" height=\"969\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Nelsonova dvojkniha Computer Lib \u002F Dream Machines\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fd2zfqweka4o4h0.cloudfront.net\u002Fdesign\u002Ffiles\u002F2016\u002F01\u002FTed_Nelson_Computer_Lib_Dream_Machines_2.png\" rel=\"noopener nofollow\">NELSON, Theodor H. Computer Lib \u002F Dream Machines\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Nelsonovu dvojknihu — \u003Cem>Computer Lib \u002F Dream Machines\u003C\u002Fem> — považují někteří teoretici\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-0\" href=\"#post-535-footnote-0\">[1]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> za nejdůležitější dílo historie nových médií. Nabádal v ní uživatele z laické veřejnosti, aby se bránili diktátu profesionálů v počítačových oborech. Argumentoval, že „počítačové zážitky jsou médii, které by měly být designovány; a tento design by měl být kreativním procesem zohledňujícím publikum [uživatele]“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-1\" href=\"#post-535-footnote-1\">[2]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Dále prosazoval, že v budoucích médiích a systémech nalezneme design, který integruje i emocionální aspekt návrhu. Vyjádřil se též o „inženýrském“ přístupu k designování:\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>„Když počítačoví programátoři nebo jiní technicky založení lidé navrhují konkrétní systém bez všeobecnějšího myšlení, věci pravděpodobně nebudou jednoduché, ani kombinovatelné.“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-2\" href=\"#post-535-footnote-2\">[3]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>Hlavní Nelsonovou myšlenkou je docuverse, tedy prostor, ve kterém je možné překonat limitace zmíněných čtyř stěn (fyzického) papíru. V knize \u003Cem>Literary Machines\u003C\u002Fem> Nelson o tom prostoru píše:\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>„Budete moci vytvářet odkazy — komentáře, osobní poznámky a jiná propojení — mezi místy v dokumentech a nechat je tam pro ostatní pro pozdější následování. Budeme moci dokonce zveřejnit i tyto odkazy. […] Jakýkoli dokument může citovat jiný, protože citovaná část je přenesena — a zaplacena — z originálu ve chvíli provedení požadavku; s automatickým honorářem a informací o autorství.“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-3\" href=\"#post-535-footnote-3\">[4]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>Projekt, který měl naplnit vizi prostoru docuverse, byl právě Xanadu a mechanismus odkazů Nelson poprvé nazývá hypertextem, jakožto formátování textů, jež není možné zobrazit na standardních lineárně zobrazujících médiích. Jednotlivé dokumenty v Xanadu existují v tzv. 3D hyperprostoru, ve kterém okna levitují; jednotlivé části textů označené jako hyperlinky jsou propojeny viditelnými čarami. Vlastností Xanadu mělo být, že tato propojení jsou dynamická; pokud citujeme nějakou část textu a zdrojový text je změněn, automaticky se změní i námi vypůjčená citace. Dále mělo Xanadu obsahovat verzování a možnost zkopírováním vytvářet nové větve dokumentů, čímž se Xanadu přibližuje Engelbartovu NLS, jež toto „forkování“ také implementovalo.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanadu-1972.jpeg\" alt=\"Dobový mockup rozhraní Xanadu z roku 1972: obrazovka s paralelními sloupci textu propojenými čarami. Zdroj: Hypha Digital Garden\" width=\"1482\" height=\"938\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003Cbr \u002F>\n\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanadu-diagram.png\" alt=\"Schéma konceptu Xanadu: obdélníky zastupující dokumenty propojené čarami znázorňujícími obousměrné odkazy. Zdroj: Hypha Digital Garden\" width=\"794\" height=\"637\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003Cbr \u002F>\n\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanaduspace.png\" alt=\"Snímek obrazovky XanaduSpace: levitující okna dokumentů ve 3D prostoru propojená barevnými čarami mezi citovanými pasážemi. Zdroj: Project Xanadu\" width=\"1024\" height=\"768\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Project Xanadu: implementace Nelsonových myšlenek o tom, jak by měl hypertext doopravdy vypadat.\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fdigitalgarden.hypha.coop\u002Fassets\u002Fimages\u002Fxanadu2.jpeg\" rel=\"noopener nofollow\">Hypha Digital Garden\u003C\u002Fa>, \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fxanadu.com\u002FXanaduSpace\u002Fbtf_files\u002FfwDemoOrigins-panorama2.png\" rel=\"noopener nofollow\">Project Xanadu, xanadu.com\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Na rozdíl od Engelbarta ale Nelson vlastně nikdy svou vizi plně nezhmotnil. I současná verze pojmenovaná OpenXanadu z roku 2014 obsahuje jen zlomek představovaných funkcionalit. Nelson se nikdy nepovažoval za inženýra, spíše vášnivého fanouška počítačů, a tak se můžeme ptát, zda neuvěřitelné protahování projektu Xanadu není způsobeno tím, že se Nelson musel většinou spoléhat na druhé — programátory —, kteří byli povoláni, aby uvedli k životu jeho kreativní myšlenky.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>Stručná historie Webu\u003C\u002Fstrong> — pětidílná série:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-nikola-tesla-h-g-wells-a-vannevar-bush-1-cast\u002F\">1. část: Nikola Tesla, H.&nbsp;G. Wells a Vannevar Bush\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-douglas-engelbart-a-nls-2-cast\u002F\">2. část: Douglas Engelbart a NLS\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>3. část: Xanadu Teda Nelsona\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-pocatky-html-prekurzor-google-streetview-a-hypertext-od-apple-4-cast\u002F\">4. část: Počátky HTML, Aspen Movie Map a HyperCard\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-od-vzniku-webu-az-do-roku-2007-5-cast\u002F\">5. část: Od vzniku Webu až do roku 2007\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Col>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-0\">WARDRIP-FRUIN a MONTFORT, The NewMediaReader, s. 301 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-0\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-1\">Tamtéž, s. 301 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-1\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-2\">NELSON, Computer Lib \u002F Dream Machines, s. 322 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-2\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-3\">NELSON, Literary Machines, s. 10 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-3\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Ted Nelson je v historii a teorii hypertextu kontroverzní postavou. Pro mnoho čtenářů byly jeho myšlenky příliš abstraktními, což bychom snad mohli přičítat Nelsonovu filosofickému vzdělání. Jeho úsilí bylo směřováno k několika projektům. Snažil se zvrátit status quo, které panovalo v počítačové komunitě a kultuře v období šedesátých let, a věřil, že počítače nám poskytnou [&hellip;]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-535","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F535",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=535",[62],{"count":30,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F535\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},987,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F535\u002Frevisions\u002F987",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=535",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=535",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=535",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"A Brief History of the Web: Xanadu, by the Underrated Visionary Ted Nelson (Part 3)","a-brief-history-of-the-web-xanadu-by-the-underrated-visionary-ted-nelson-part-3","Ted Nelson coined the word hypertext, wrote Computer Lib \u002F Dream Machines and spent decades on Xanadu, a docuverse that never fully came to life. Part 3 of a brief history of the Web.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Breve historia de la Web: Xanadu, del visionario infravalorado Ted Nelson (parte 3)","breve-historia-de-la-web-xanadu-del-visionario-infravalorado-ted-nelson-parte-3","Ted Nelson acuñó la palabra hipertexto, escribió Computer Lib \u002F Dream Machines y dedicó décadas a Xanadu, un docuverso que nunca llegó a materializarse del todo. Tercera parte de la serie.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Brève histoire du Web : le Xanadu de Ted Nelson, visionnaire sous-estimé (3e partie)","breve-histoire-du-web-le-xanadu-de-ted-nelson-visionnaire-sous-estime-3e-partie","Ted Nelson a forgé le mot hypertexte, écrit Computer Lib \u002F Dream Machines et consacré des décennies à Xanadu, un docuverse jamais entièrement réalisé. Troisième partie de la série.","\u003Cp>Ted Nelson es una figura controvertida en la historia y la teoría del hipertexto. Para muchos lectores sus ideas resultaban demasiado abstractas, lo que quizá podríamos atribuir a la formación filosófica de Nelson. Sus esfuerzos se dirigieron a varios proyectos. Intentó subvertir el statu quo que reinaba en la comunidad y la cultura informáticas de los años sesenta, y creía que los ordenadores nos proporcionarían las herramientas adecuadas para cambiar nuestra forma de trabajar con el texto: Nelson quería liberar el texto del cercado de las cuatro paredes del papel. En el curso de esta misión, entre otras cosas, definió la palabra hipertexto, se ocupó de los principios de la usabilidad y de la interacción persona-ordenador una década antes de que surgiera la propia disciplina académica de la HCI, y trabajó desde 1960 en el proyecto Xanadu, que, pese a varias ventajas teóricas frente al proyecto competidor de la WWW de Tim Berners-Lee, no logró imponerse. No fue hasta 2007 cuando se lanzó una versión publicable de Xanadu: XanaduSpace 1.0.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fcomputer-lib.webp\" alt=\"La cubierta del libro doble de Nelson Computer Lib \u002F Dream Machines, con un puño en alto y tipografía dibujada a mano. Fuente: NELSON, Computer Lib \u002F Dream Machines\" width=\"1550\" height=\"969\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>El libro doble de Nelson Computer Lib \u002F Dream Machines\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Fuente: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fd2zfqweka4o4h0.cloudfront.net\u002Fdesign\u002Ffiles\u002F2016\u002F01\u002FTed_Nelson_Computer_Lib_Dream_Machines_2.png\" rel=\"noopener nofollow\">NELSON, Theodor H. Computer Lib \u002F Dream Machines\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>El libro doble de Nelson —\u003Cem>Computer Lib \u002F Dream Machines\u003C\u002Fem>— es considerado por algunos teóricos\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-0\" href=\"#post-535-footnote-0\">[1]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> la obra más importante de la historia de los nuevos medios. En él animaba a los usuarios legos a resistirse al dictado de los profesionales de las disciplinas informáticas. Argumentaba que «las experiencias informáticas son medios que deberían diseñarse; y ese diseño debería ser un proceso creativo que tenga en cuenta al público [a los usuarios]»\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-1\" href=\"#post-535-footnote-1\">[2]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Defendía además que en los medios y sistemas futuros encontraríamos un diseño que integre también el aspecto emocional de la creación. También se pronunció sobre el enfoque «ingenieril» del diseño:\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>«Cuando los programadores informáticos u otras personas de perfil técnico diseñan un sistema concreto sin un pensamiento más general, lo más probable es que las cosas no sean ni sencillas ni combinables».\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-2\" href=\"#post-535-footnote-2\">[3]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>La idea principal de Nelson es el docuverso (docuverse), es decir, un espacio en el que es posible superar las limitaciones de las mencionadas cuatro paredes del papel (físico). En el libro \u003Cem>Literary Machines\u003C\u002Fem>, Nelson escribe sobre ese espacio:\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>«Podréis crear enlaces —comentarios, notas personales y otras conexiones— entre lugares de los documentos y dejarlos allí para que otros los sigan más tarde. Incluso podremos publicar esos enlaces. […] Cualquier documento puede citar a otro, porque la parte citada se trae —y se paga— del original en el momento de la solicitud; con derechos de autor automáticos e información sobre la autoría».\u003Csup>\u003Ca id=\"post-535-footnote-ref-3\" href=\"#post-535-footnote-3\">[4]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>El proyecto que debía hacer realidad la visión del docuverso fue precisamente Xanadu, y Nelson fue el primero en llamar hipertexto al mecanismo de los enlaces, en tanto que formato de textos que no es posible mostrar en los medios estándar de presentación lineal. Los documentos de Xanadu existen en un llamado hiperespacio 3D en el que las ventanas levitan; las partes de los textos marcadas como hiperenlaces están conectadas por líneas visibles. Una propiedad de Xanadu debía ser que estas conexiones fueran dinámicas; si citamos una parte de un texto y el texto fuente cambia, la cita que hemos tomado prestada cambia también automáticamente. Además, Xanadu debía incluir el control de versiones y la posibilidad de crear nuevas ramas de documentos copiándolos, con lo que Xanadu se acerca al NLS de Engelbart, que también implementaba ese «forking».\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanadu-1972.jpeg\" alt=\"Una maqueta de época de la interfaz de Xanadu de 1972: una pantalla con columnas paralelas de texto conectadas por líneas. Fuente: Hypha Digital Garden\" width=\"1482\" height=\"938\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003Cbr \u002F>\n\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanadu-diagram.png\" alt=\"Esquema del concepto de Xanadu: rectángulos que representan documentos, conectados por líneas que figuran enlaces bidireccionales. Fuente: Hypha Digital Garden\" width=\"794\" height=\"637\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003Cbr \u002F>\n\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fxanaduspace.png\" alt=\"Captura de pantalla de XanaduSpace: ventanas de documentos que levitan en un espacio 3D, conectadas por líneas de colores entre los pasajes citados. Fuente: Project Xanadu\" width=\"1024\" height=\"768\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Project Xanadu: una implementación de las ideas de Nelson sobre cómo debería ser realmente el hipertexto.\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Fuente: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fdigitalgarden.hypha.coop\u002Fassets\u002Fimages\u002Fxanadu2.jpeg\" rel=\"noopener nofollow\">Hypha Digital Garden\u003C\u002Fa>, \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fxanadu.com\u002FXanaduSpace\u002Fbtf_files\u002FfwDemoOrigins-panorama2.png\" rel=\"noopener nofollow\">Project Xanadu, xanadu.com\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>A diferencia de Engelbart, sin embargo, Nelson nunca llegó a materializar del todo su visión. Incluso la versión actual, llamada OpenXanadu, de 2014, contiene solo una fracción de las funcionalidades imaginadas. Nelson nunca se consideró un ingeniero, sino más bien un apasionado de los ordenadores, así que podemos preguntarnos si el increíble alargamiento del proyecto Xanadu no se debe a que Nelson tuvo que depender casi siempre de otros —de programadores— a quienes se llamaba para dar vida a sus ideas creativas.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>Breve historia de la Web\u003C\u002Fstrong> — serie en cinco partes:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-nikola-tesla-h-g-wells-a-vannevar-bush-1-cast\u002F\">Parte 1: Nikola Tesla, H.&nbsp;G. Wells y Vannevar Bush\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-douglas-engelbart-a-nls-2-cast\u002F\">Parte 2: Douglas Engelbart y NLS\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Parte 3: El Xanadu de Ted Nelson\u003C\u002Fstrong> — la estás leyendo\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-pocatky-html-prekurzor-google-streetview-a-hypertext-od-apple-4-cast\u002F\">Parte 4: Los inicios de HTML, Aspen Movie Map e HyperCard\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-od-vzniku-webu-az-do-roku-2007-5-cast\u002F\">Parte 5: Del nacimiento de la Web a 2007\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Col>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-0\">WARDRIP-FRUIN y MONTFORT, The NewMediaReader, p. 301 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-0\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-1\">Ibíd., p. 301 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-1\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-2\">NELSON, Computer Lib \u002F Dream Machines, p. 322 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-2\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-535-footnote-3\">NELSON, Literary Machines, p. 10 \u003Ca href=\"#post-535-footnote-ref-3\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>",1790905693893]