[{"data":1,"prerenderedAt":159},["ShallowReactive",2],{"post-es-breve-historia-de-la-web-nikola-tesla-h-g-wells-y-vannevar-bush-parte-1":3,"translation-es-breve-historia-de-la-web-nikola-tesla-h-g-wells-y-vannevar-bush-parte-1":158},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":83,"tagsResolved":144,"translations":145},566,"04. 12. 2015","2015-12-04T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-nikola-tesla-h-g-wells-a-vannevar-bush-1-cast","2026-08-14T12:42:04","2026-08-14T10:42:04","strucna-historie-webu-nikola-tesla-h-g-wells-a-vannevar-bush-1-cast","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fstrucna-historie-webu-nikola-tesla-h-g-wells-a-vannevar-bush-1-cast\u002F",{"rendered":17},"Stručná historie Webu: Nikola Tesla, H. G. Wells a Vannevar Bush (1. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Počítačový vědec Leonard Kleinrock, který výrazně přispěl svou matematickou teorií přepínání packetů na vývoji ARPANETu, prekurzoru sítě Internet, svůj článek o historii Internetu začíná netradičními jmény, která jsou velmi sporadicky, pokud vůbec, s touto globální sítí spojována. Zmiňuje se o vědci a vynálezci Nikolovi Teslovi, který již v roce 1908 přemítal nad technologií, která „umožní obchodníkům v New Yorku diktovat instrukce, které se okamžitě objeví v tištěné podobě v jeho kanceláři v Londýně“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-0\" href=\"#post-566-footnote-0\">[1]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, případně umožní „globální přístup k jakémukoli obrázku, znaku, kresbě či tiskovině“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-1\" href=\"#post-566-footnote-1\">[2]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Zmíníme-li „globální permanentní encyklopedii“, ve které celá lidská paměť bude okamžitě přístupna každému člověku; na které pracuje mnoho lidí najednou; která je kompaktní ve své materiální podobě, přesto ohromná svým záběrem; jež obsahuje mnoho přehledných shrnutí důležitých historických, technických, vědeckých, uměleckých a dalších faktů; která je cestou ke světovému míru, nemáme na mysli projekt Wikipedie, nýbrž vizi, kterou zapsal v roce 1937 literát H. G. Wells ve svém eseji World Brain — The Idea of a Permanent World Encyclopaedia.\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-2\" href=\"#post-566-footnote-2\">[3]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> Tato encyklopedie pro Wellse znamenala možné progresivní doplnění tradičních konzervativních institucí univerzit a škol. Měla být „světovým orgánem“ spojujícím všechny lidské mysli. Je neuvěřitelné, jak se tato vize z roku 1937, snad až na onen světový mír, naplnila a zhmotnila nejdříve v síti Internet, poté v platformě Webu a nakonec v již zmiňované Wikipedii. Kde z dnešního pohledu Wellsovo proroctví tápe, je způsob, jakým si představil vyhledávání v tomto světovém mozku. Ve své eseji pouze zmiňuje, že informace by byly řazeny pomocí indexů. Nechává tak na čtenáři, aby si domyslel, jak by procházení a propojování informací fungovalo. Víme, že lidský mozek funguje na asociativním principu, tedy že není nutné se vracet do horních pater stromového indexu, abychom přešli na další informaci, ale tato informace je nám na základě asociace v naší paměti dostupná přímo.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"vannevar-bush\" name=\"vannevar-bush\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Vannevar Bush\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Sjednocení mentálních operací lidského mozku a technologie pro zaznamenávání, vyhledávání a sdílení informací se zhmotňuje v podobě zařízení Memex, jež v teoretické rovině navrhuje po válce v roce 1945 americký inženýr Vannevar Bush v dnes již legendárním článku As We May Think. Čtyřicet čtyři let před tím, než se tou samou otázkou bude opět zabývat Tim Berners-Lee, se Bush ptá, jak by bylo možné zlepšit práci vědců, především jejich přístup k informacím ostatních badatelů. Pokud by vědci měli přístup k aktuálnímu výzkumu, syntéza informací by probíhala na nejnovějších poznatcích, čímž by se obratem zkvalitnila a přispěla k budování informací nových.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Předtím, než uvede svůj hlavní projekt — Memex —, se Bush zamýšlí, zda by samotné zaznamenávání informací nešlo zmodernizovat s ohledem na tehdejší vývoj fotografie. Bush si představuje kameru, kterou člověk nosí „připevněnou na čele a není o nic větší než vlašský ořech“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-3\" href=\"#post-566-footnote-3\">[4]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Ta zaznamenává vše, na co ji vědec zaměří. Nabízí se komentář a porovnání se současnou technologií v podobě Google Glass. Bushova přenosná kamera na čele nepředstavuje nic jiného než prototyp první „wearable“ technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Memex bylo hypotetické elektromechanické zařízení, které propojovalo dokumenty na mikrofilmu. Bush jej nazval suplementem pro lidskou paměť naplněným všemi záznamy, knihami a komunikací, které lidé vyprodukovali. Kromě tradiční indexace podle jmen Bush navrhuje asociativní indexování jako mechanismus, který umožňuje se z každé položky přesunout na jakoukoli jinou. Memex vypadal jako kus nábytku či stůl a bylo zamýšleno, že u něj bude pracovník sedět. Před sebou měl mít dvě obrazovky, kde mohl nejen prohlížet záznamy, ale přímo je i editovat pomocí „stylusu“ a interakce s obrazovkou. Vidíme zde zárodeční představu prvního grafického uživatelského interface: Bush naznačil, že interakcí s obrazovkou zařízení můžeme měnit stav paměti počítače. Samozřejmě dodejme, že v případě Memexu se nejednalo o moderní typ počítačové paměti, ale tehdy využívaný mikrofilm.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fmemex.jpeg\" alt=\"Dobová kresba Memexu: psací stůl se dvěma šikmými obrazovkami, klávesnicí a pákami pro procházení mikrofilmu. Zdroj: Life, BUSH, As We May Think, s. 44\" width=\"570\" height=\"393\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Zobrazení Memexu tak, jak jej Bush naznačil ve svém článku z roku 1945\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fmiro.medium.com\u002Fv2\u002Fresize:fit:1140\u002F1*XHARa45UpoA7C1WZ_1AKyQ.jpeg\" rel=\"noopener nofollow\">BUSH, Vannevar. As We May Think, s. 44\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Celý koncept by ale postrádal smysl, pokud by dokumenty nebylo možné rozumně a jednoduše propojit. Konsolidace znalostí a vytváření vlastních „cest“, po kterých se uživatel brodí v záplavě informací, je umožněna přiřazováním číselných kódů jednotlivým dokumentům (mikrofilmům). Tyto kódy nejsou zvoleny arbitrárně, ale v závislosti na předchozích cestách. Jinak řečeno, uživateli je umožněno, aby vytvářel nové cesty (jež samy o sobě představují vytváření lineárních ucelených narativů ve změti neuspořádanosti) či si zkopíroval stávající cesty, ke kterým přidá své nové poznámky a fotografie. Připomínáme, že i když výsledné cesty jsou lineárního charakteru, jejich jednotlivé části nemusí být na sobě jakkoli závislé. Odtud ona simulace asociativního mechanismu paměti lidského mozku.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Zmíněné cesty jsou teoretickým základem \u003Cem>hyperlinků\u003C\u002Fem>; Memex prvotním konceptem \u003Cem>hypertextového systému\u003C\u002Fem>. Nacházíme zde ale více. Zkopírování existujících cest do vlastního Memexu a modifikace jejich částí připomíná proces velmi dobře známý v oboru softwarového vývoje, tzv. forkování. Pokud při vývoji softwaru používáme verzovací systém, není obtížné implementovat novou myšlenku, jež potenciálně může celou dosavadní práci znehodnotit. Stačí vytvořit z původního \u003Cem>repozitáře\u003C\u002Fem> novou verzi — fork. Historie opensource softwarového vývoje obsahuje mnoho zajímavých případů, kdy se fork původně vyvinul ve zcela nový a samostatný projekt. V rámci tématu této práce bude nejzajímavější fork společnosti Apple, který se z původního projektu KHTML vyvinul v samostatné jádro WebKit. Prohlížeč Firefox byl původně fork projektu Mozilla Application Suite. Nejnovější fork v oblasti webových prohlížečů přinesl Google, který po dlouhém využívání jádra WebKit pro prohlížeče Chrome a Chromium vytvořil fork jménem Blink.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Bush píše, že „se objeví zcela nové formy encyklopedií okamžitě vzniklé spojením asociativních cest“\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-4\" href=\"#post-566-footnote-4\">[5]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Věřil také, že vznikne povolání zaobírající se právě sestavováním nových asociativních cest. I když se dnes nejedná o povolání jako takové, Bush předpověděl činnost mnoha tisíců dobrovolníků, kteří každý den editují a přidávají nové poznatky do největší encyklopedie dneška — Wikipedie. Nakonec zmiňme myšlenku, která se zatím nevyplnila, avšak při pohledu na současný vývoj ve virtuální realitě a oblasti zabývající se propojením a komunikací mezi mozkem a počítačem — brain-computer interface — není vyloučeno, že historikové technologie budou za pár let opět zmiňovat Bushovo jméno v souvislosti s uvedením prvních systémů poskytujících přímé spojení k uloženým informacím. Vždyť Bushova linie myšlení je zcela logická: pokud jsou veškeré smyslové vjemy převáděny na elektrický signál a činnost mozku se též skládá z elektro(chemických) aktivit, proč musíme naše tužby a myšlenky nejdříve převádět z elektrické podoby do mechanické (pohyb rukou na klávesnici), abychom je zpětně převedli do podoby elektrické?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vannevar Bush jednoznačně patří do panteonu imaginativních a originálních inženýrů. Bush si byl dobře vědom, že je jen otázkou času, kdy technologické možnosti doby doženou jeho kreativní vizi. Velké myslitele je ale možné soudit i dle toho, koho a kolik následovníků jejich myšlenky ovlivnily. U Bushe jsou tato jména vskutku velká, neboť neovlivnil nikoho jiného než Douglase Engelbarta a Teda Nelsona.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>Stručná historie Webu\u003C\u002Fstrong> — pětidílná série:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>1. část: Nikola Tesla, H. G. Wells a Vannevar Bush\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-douglas-engelbart-a-nls-2-cast\u002F\">2. část: Douglas Engelbart a NLS\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-xanadu-nedoceneneho-vizionare-teda-nelsona-3-cast\u002F\">3. část: Xanadu Teda Nelsona\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-pocatky-html-prekurzor-google-streetview-a-hypertext-od-apple-4-cast\u002F\">4. část: Počátky HTML, Aspen Movie Map a HyperCard\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-od-vzniku-webu-az-do-roku-2007-5-cast\u002F\">5. část: Od vzniku Webu až do roku 2007\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Col>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-0\">KLEINROCK, An Early History of the Internet, s. 26 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-0\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-1\">Tamtéž, s. 26 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-1\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-2\">WELLS, World Brain: The Idea of a Permanent World Encyclopaedia \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-2\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-3\">BUSH, As We May Think, s. 38 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-3\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-4\">BUSH, Vannevar. As We May Think, s. 46 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-4\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Počítačový vědec Leonard Kleinrock, který výrazně přispěl svou matematickou teorií přepínání packetů na vývoji ARPANETu, prekurzoru sítě Internet, svůj článek o historii Internetu začíná netradičními jmény, která jsou velmi sporadicky, pokud vůbec, s touto globální sítí spojována. Zmiňuje se o vědci a vynálezci Nikolovi Teslovi, který již v roce 1908 přemítal nad technologií, která „umožní […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-566","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":65,"wp:attachment":69,"wp:term":72,"curies":79},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F566",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=566",[62],{"count":63,"href":64},2,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F566\u002Frevisions",[66],{"id":67,"href":68},982,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F566\u002Frevisions\u002F982",[70],{"href":71},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=566",[73,76],{"taxonomy":74,"embeddable":56,"href":75},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=566",{"taxonomy":77,"embeddable":56,"href":78},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=566",[80],{"name":81,"href":82,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":84,"wp:term":101},[85],{"id":23,"name":86,"url":87,"description":26,"link":88,"slug":86,"avatar_urls":89,"_links":93},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":90,"48":91,"96":92},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":94,"collection":98},[95],{"href":57,"targetHints":96},{"allow":97},[47],[99],{"href":100},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[102,123],[103],{"id":30,"link":104,"name":105,"slug":105,"taxonomy":74,"_links":106},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":107,"collection":112,"about":115,"wp:post_type":118,"curies":121},[108],{"href":109,"targetHints":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":111},[47],[113],{"href":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[116],{"href":117},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[119],{"href":120},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[122],{"name":81,"href":82,"templated":56},[124],{"id":32,"link":125,"name":126,"slug":126,"taxonomy":77,"_links":127},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":128,"collection":133,"about":136,"wp:post_type":139,"curies":142},[129],{"href":130,"targetHints":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":132},[47],[134],{"href":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[137],{"href":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[140],{"href":141},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[143],{"name":81,"href":82,"templated":56},[],{"en":146,"es":150,"fr":154},{"title":147,"slug":148,"description":149},"A Brief History of the Web: Nikola Tesla, H. G. Wells and Vannevar Bush (Part 1)","a-brief-history-of-the-web-nikola-tesla-h-g-wells-and-vannevar-bush-part-1","The prehistory of the Web: Tesla’s vision of global communication, H. G. Wells’s World Brain and Vannevar Bush’s Memex, the first concept of a hypertext system.",{"title":151,"slug":152,"description":153},"Breve historia de la Web: Nikola Tesla, H. G. Wells y Vannevar Bush (parte 1)","breve-historia-de-la-web-nikola-tesla-h-g-wells-y-vannevar-bush-parte-1","La prehistoria de la Web: la visión de Tesla, el World Brain de H. G. Wells y el Memex de Vannevar Bush, el primer concepto de un sistema de hipertexto.",{"title":155,"slug":156,"description":157},"Brève histoire du Web : Nikola Tesla, H. G. Wells et Vannevar Bush (1re partie)","breve-histoire-du-web-nikola-tesla-h-g-wells-et-vannevar-bush-1re-partie","La préhistoire du Web : la vision de Tesla, le World Brain de H. G. Wells et le Memex de Vannevar Bush, premier concept d’un système hypertexte.","\u003Cp>El informático Leonard Kleinrock, que con su teoría matemática de la conmutación de paquetes contribuyó notablemente al desarrollo de ARPANET, precursora de Internet, comienza su artículo sobre la historia de Internet con nombres poco convencionales, que solo muy esporádicamente, si es que alguna vez, se asocian con esta red global. Menciona al científico e inventor Nikola Tesla, que ya en 1908 reflexionaba sobre una tecnología que «permitirá a un hombre de negocios de Nueva York dictar instrucciones que aparecerán al instante impresas en su oficina de Londres»\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-0\" href=\"#post-566-footnote-0\">[1]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, o que permitiría «el acceso global a cualquier imagen, carácter, dibujo o impreso»\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-1\" href=\"#post-566-footnote-1\">[2]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Si mencionamos una «enciclopedia mundial permanente» en la que toda la memoria humana estará al instante al alcance de cada persona; en la que trabajan muchas personas a la vez; que es compacta en su forma material y, sin embargo, enorme en su alcance; que contiene muchos resúmenes claros de importantes hechos históricos, técnicos, científicos, artísticos y de otro tipo; y que es un camino hacia la paz mundial, no nos referimos al proyecto Wikipedia, sino a una visión que dejó escrita en 1937 el literato H. G. Wells en su ensayo World Brain — The Idea of a Permanent World Encyclopaedia.\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-2\" href=\"#post-566-footnote-2\">[3]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> Para Wells, esta enciclopedia suponía un posible complemento progresista de las instituciones tradicionales y conservadoras de las universidades y las escuelas. Debía ser un «órgano mundial» que conectara todas las mentes humanas. Es increíble cómo esta visión de 1937, salvo quizá por aquella paz mundial, se cumplió y se materializó primero en la red de Internet, después en la plataforma de la Web y finalmente en la ya mencionada Wikipedia. Donde, desde la perspectiva actual, la profecía de Wells titubea es en la manera en que imaginó la búsqueda en este cerebro mundial. En su ensayo se limita a mencionar que la información se ordenaría mediante índices. Deja así al lector que imagine cómo funcionaría la navegación por la información y su interconexión. Sabemos que el cerebro humano funciona según un principio asociativo, es decir, que no es necesario volver a los niveles superiores de un índice en árbol para pasar a otra información, sino que esa información nos resulta accesible directamente sobre la base de una asociación en nuestra memoria.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"vannevar-bush\" name=\"vannevar-bush\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Vannevar Bush\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>La unificación de las operaciones mentales del cerebro humano y de la tecnología para registrar, buscar y compartir información se materializa en el dispositivo Memex, que propone en el plano teórico, después de la guerra, en 1945, el ingeniero estadounidense Vannevar Bush en el hoy ya legendario artículo As We May Think. Cuarenta y cuatro años antes de que Tim Berners-Lee volviera a ocuparse de esa misma cuestión, Bush se pregunta cómo podría mejorarse el trabajo de los científicos, sobre todo su acceso a la información de otros investigadores. Si los científicos tuvieran acceso a la investigación actual, la síntesis de la información se basaría en los conocimientos más recientes, con lo que mejoraría a su vez su calidad y contribuiría a construir información nueva.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Antes de presentar su proyecto principal —el Memex—, Bush se plantea si el propio registro de la información no podría modernizarse teniendo en cuenta el desarrollo de la fotografía de la época. Bush imagina una cámara que una persona lleva «sujeta a la frente y no más grande que una nuez»\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-3\" href=\"#post-566-footnote-3\">[4]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Esta registra todo aquello a lo que el científico la apunta. Se impone un comentario y una comparación con la tecnología actual en forma de Google Glass. La cámara portátil de Bush en la frente no es otra cosa que un prototipo de la primera tecnología «wearable».\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>El Memex era un dispositivo electromecánico hipotético que interconectaba documentos en microfilm. Bush lo llamó un suplemento de la memoria humana, lleno de todos los registros, libros y comunicaciones que la humanidad ha producido. Además de la indexación tradicional por nombres, Bush propone la indexación asociativa como un mecanismo que permite pasar de cualquier elemento a cualquier otro. El Memex parecía un mueble o un escritorio, y la idea era que el trabajador se sentara ante él. Delante tendría dos pantallas en las que no solo podría consultar los registros, sino también editarlos directamente mediante un «estilete» y la interacción con la pantalla. Vemos aquí una idea embrionaria de la primera interfaz gráfica de usuario: Bush sugirió que, mediante la interacción con la pantalla del dispositivo, podemos cambiar el estado de la memoria del ordenador. Añadamos, por supuesto, que en el caso del Memex no se trataba de un tipo moderno de memoria informática, sino del microfilm que se utilizaba entonces.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F2015\u002F12\u002Fmemex.jpeg\" alt=\"Dibujo de época del Memex: un escritorio con dos pantallas inclinadas, un teclado y palancas para recorrer el microfilm. Fuente: Life, BUSH, As We May Think, p. 44\" width=\"570\" height=\"393\" loading=\"lazy\" \u002F>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Representación del Memex tal como Bush lo esbozó en su artículo de 1945\u003Cbr \u002F>\n\u003Cspan class=\"image-source\">Fuente: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fmiro.medium.com\u002Fv2\u002Fresize:fit:1140\u002F1*XHARa45UpoA7C1WZ_1AKyQ.jpeg\" rel=\"noopener nofollow\">BUSH, Vannevar. As We May Think, p. 44\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Todo el concepto carecería de sentido, sin embargo, si los documentos no pudieran interconectarse de manera razonable y sencilla. La consolidación del conocimiento y la creación de «senderos» propios, por los que el usuario vadea la avalancha de información, se hacen posibles asignando códigos numéricos a los distintos documentos (microfilms). Estos códigos no se eligen de forma arbitraria, sino en función de los senderos anteriores. Dicho de otro modo, el usuario puede crear senderos nuevos (que en sí mismos suponen crear narrativas lineales y coherentes en una maraña de desorden) o copiar senderos existentes, a los que añade sus propias notas y fotografías nuevas. Recordemos que, aunque los senderos resultantes tienen un carácter lineal, sus distintas partes no tienen por qué depender en modo alguno unas de otras. De ahí esa simulación del mecanismo asociativo de la memoria del cerebro humano.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Los senderos mencionados son la base teórica de los \u003Cem>hipervínculos\u003C\u002Fem>; el Memex, el primer concepto de un \u003Cem>sistema de hipertexto\u003C\u002Fem>. Pero aquí encontramos algo más. Copiar senderos existentes en el propio Memex y modificar partes de ellos recuerda un proceso muy conocido en el campo del desarrollo de software, el llamado forking. Si al desarrollar software usamos un sistema de control de versiones, no es difícil implementar una idea nueva que potencialmente podría echar a perder todo el trabajo realizado hasta entonces. Basta con crear a partir del \u003Cem>repositorio\u003C\u002Fem> original una versión nueva: un fork. La historia del desarrollo de software de código abierto contiene muchos casos interesantes en los que un fork acabó convirtiéndose en un proyecto completamente nuevo e independiente. En el marco del tema de este trabajo, el más interesante será el fork de la empresa Apple, que a partir del proyecto original KHTML se convirtió en el motor independiente WebKit. El navegador Firefox fue originalmente un fork del proyecto Mozilla Application Suite. El fork más reciente en el ámbito de los navegadores web lo trajo Google, que, tras utilizar durante mucho tiempo el motor WebKit para los navegadores Chrome y Chromium, creó un fork llamado Blink.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Bush escribe que «aparecerán formas completamente nuevas de enciclopedias, creadas al instante mediante la unión de senderos asociativos»\u003Csup>\u003Ca id=\"post-566-footnote-ref-4\" href=\"#post-566-footnote-4\">[5]\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Creía también que surgiría una profesión dedicada precisamente a componer nuevos senderos asociativos. Aunque hoy no se trate de una profesión como tal, Bush predijo la actividad de muchos miles de voluntarios que cada día editan y añaden nuevos conocimientos a la mayor enciclopedia de hoy: Wikipedia. Por último, mencionemos una idea que todavía no se ha cumplido; sin embargo, a la vista del desarrollo actual de la realidad virtual y del campo que se ocupa de la conexión y la comunicación entre el cerebro y el ordenador —brain-computer interface—, no se puede descartar que dentro de unos años los historiadores de la tecnología vuelvan a mencionar el nombre de Bush en relación con la introducción de los primeros sistemas que ofrezcan una conexión directa con la información almacenada. Al fin y al cabo, la línea de pensamiento de Bush es del todo lógica: si todas las percepciones sensoriales se convierten en una señal eléctrica y la actividad del cerebro también se compone de actividad electro(química), ¿por qué tenemos que convertir primero nuestros deseos y pensamientos de la forma eléctrica a la mecánica (el movimiento de las manos sobre el teclado) para volver a convertirlos después en forma eléctrica?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vannevar Bush pertenece sin duda al panteón de los ingenieros imaginativos y originales. Bush era muy consciente de que solo era cuestión de tiempo que las posibilidades tecnológicas de la época alcanzaran su visión creativa. A los grandes pensadores, sin embargo, también se les puede juzgar por a quién y a cuántos seguidores influyeron sus ideas. En el caso de Bush, estos nombres son realmente grandes, pues influyó nada menos que en Douglas Engelbart y Ted Nelson.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\n\u003Cp>\u003Cstrong>Breve historia de la Web\u003C\u002Fstrong> — serie en cinco partes:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Parte 1: Nikola Tesla, H. G. Wells y Vannevar Bush\u003C\u002Fstrong> — la que estás leyendo\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-douglas-engelbart-a-nls-2-cast\u002F\">Parte 2: Douglas Engelbart y NLS\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-xanadu-nedoceneneho-vizionare-teda-nelsona-3-cast\u002F\">Parte 3: El Xanadu de Ted Nelson\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-pocatky-html-prekurzor-google-streetview-a-hypertext-od-apple-4-cast\u002F\">Parte 4: Los inicios de HTML, Aspen Movie Map e HyperCard\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fstrucna-historie-webu-od-vzniku-webu-az-do-roku-2007-5-cast\u002F\">Parte 5: Del nacimiento de la Web a 2007\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Col>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-0\">KLEINROCK, An Early History of the Internet, p. 26 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-0\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-1\">Ibíd., p. 26 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-1\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-2\">WELLS, World Brain: The Idea of a Permanent World Encyclopaedia \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-2\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-3\">BUSH, As We May Think, p. 38 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-3\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"post-566-footnote-4\">BUSH, Vannevar. As We May Think, p. 46 \u003Ca href=\"#post-566-footnote-ref-4\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>",1790905688501]