[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-es-analisis-de-la-meditacion-y-la-creacion-de-mundos-de-nelson-goodman":3,"translation-es-analisis-de-la-meditacion-y-la-creacion-de-mundos-de-nelson-goodman":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},537,"12. 03. 2016","2016-03-12T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fanalyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana","2025-07-05T13:40:20","2025-07-05T11:40:20","analyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fanalyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana\u002F",{"rendered":17},"Analýza meditace a tvorba světa Nelsona Goodmana",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pokud si určitý počet lidí přečte a představí jednu pasáž z Bible, je možné jejich představy ohodnotit? Budem schopni říci, že jeden popis je lepší než druhý? Na základě čeho jednotlivým popisům přisoudíme Hodnotu?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jednou z možností, jak podstoupit tuto aktivitu, je deklarovat, že nejlepší představa pasáže z Bible je taková, která je nejvíce věrná své předloze. Ihned ale narazíme na problém, jestliže popis vyžaduje představit si něco, pro co sám neposkytuje informace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">V pasáži Marek 14,17—25 se dočteme o tom, že Ježíš seděl a stoloval s dvanácti dalšími lidmi, ze kterých ho jeden zradí („Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí, ten který se mnou jí.“). Dále z textu jednoduše usoudíme, že společné stravování, o kterém nemůžeme říci, zda se jedná o obědu či večeři, protože ze samotného textu se to nedočteme, se skládalo z pojídání chleba i pití vína, což byly pro přítomné osoby nejspíše symbolické akty. Nakonec se dočteme o tom, že postava jménem Ježíš se považuje za Syna člověka, který bude v blíže neurčené budoucnosti opět pít z plodu révy v Božím králoství. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Záměrně vyjmenovávám text pasáže takto kostrbatě a doslova, jelikož chci zdůraznit, že obsahuje velice málo kotevních bodů, ze kterých by si šlo představit ucelenou scénu v hlavě. Nic nám sice nebrání, aby naše mentální představa byla neúplná, útržkovitá, ale je nepravděpodobné, že bychom si představili Ježíše bez toho, aniž by byl zcela bez jakýchkoli vlastností. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zcela věrná vizuální představa na základě textu je tak možná pouze tehdy, když popis obsahuje bezezbytkově veškeré informace. V extrémním případě by to znamenalo, že bychom po textu museli vyžadovat, aby scénu popsal na úrovni fyzikálních zákonů. Taková úroveň přesnosti by ale byla nepraktická (nikdo by toho nejspíše nebyl schopen přenést přesnost popisu na mentální obraz) a zároveň by tak či onak byla neúplná, protože současné fyzikální zákony nedokáží popsat celou fyzikální realitu (viz nekompatibilita kvantové fyziky a teorie relativity) a mnoho dalších jevů sice existujících v naší fyzikální realitě, ale těžko redukovatelných na nějaké fyzikální zákony. Skepsi vůči tomuto \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">fyzikalismu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> vyjádřil i např. Nelson Goodman, který o redukování všeho na fyziku řekl, že takový požadavek je \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„[…] mlhavý, neboť samotná fyzika je fragmentární, nestabilní a druh i konsekvence předpokládané redukce jsou vágní. (Jak byste redukovali Constablův světonázor či pohled na svět Jamese Joyce na fyziku?)“ (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Hodláme-li si vůbec představovat danou scénu, musíme se zdát nároku na kompletní věrnost naší mentální vize, jelikož, jak jsme již zmínili, naše kognitivní vybavení neobsahuje prostředky, kterými bychom si člověka, chléb či jakýkoli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">rozprostraněný \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">objekt vyobrazili v mysli bez výšky, šířky, barvy a jiných atributů. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Dobrali jsme se tedy poznání, že vyobrazená scéna z Bible každého z participujících na tomto úkolu bude nutně obsahovat něco, co z textu není patrné. Námi doplněné chybějící částečky puzzle ale nejsou zvolené zcela náhodně, potřebná vizuální vodítka si nevyhnutelně mozek doplní z vlastních zdrojů počínaje znalostmi, zážitky a konče strukturou biologického make-upu. Byli jsme požádáni, abychom vytvořili \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">svět\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jeho obsah bude vycházet z našeho subjektivního, biologicko-kulturního referenčního rámce. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Říká se, že snad pouze Bůh dokáže tvořit \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ex-nihilo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Vnímání i vytváření obrazů nás smrtelných lidí ale nikdy neprobíhá na zcela čistém pozadí, vždy jsme svázáni a ovlivněni tím, že patříme k určitému biologickému druhu, který žije v socio-kulturním kontextu a poznává tento kontextu na základě pravidel odvozených z fungování relevantních orgánů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Po goodmanovsku bychom řekli, že \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Světatvorby, tvoření světů, tak jak je známe, vždy vycházejí ze světů, které jsou již po ruce; tvoření je vlastně přetvářením či znovuvytvářením“ (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Otázka položená na začátku se tak jeví jako nevhodná: protože neexistuje žádný absolutní a neutrální rámec, podle kterého bychom vize objektivně porovnali, naskytá se možnost vize pojmout jako autonomní estetické vizuální objekty. U těch sice není možné vyžadovat objektivní pravdivostní hodnotu, ale zbývá nám neméně zajímavá práce prozkoumat, jakou vlastní inherentní logiku tyto vize-malby mají a z jakých referenčních rámců tuto logiku čerpají. Potom soudci našich obrazů nebudou vědeckými badateli, ale spíše uměleckými kritiky A ti dle Artura Danta pomocí vhodné interpretace mohou některé vize povznést na umělecká díla.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">***\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Má vize biblické pasáže Poslední večeře se odehrává v kamenném domě s dřevěnou střechou. Scénu večeře jsem viděl zcela odlišně od konvenčních zobrazeních, které si v tuto chvíli vybavím. Pro asymetrický stůl, ani vnitřek domu nenacházím žádnou jasnou referenci. U stolu ani v místnosti dokonce nenacházíme všech dvanáct apoštolů. Je možné, že jsem vstoupil do scény zrovna ve chvíli, kdy jen ti Ježíši nejbližší byli přítomni? Kde se ale projevuje jednoznačně konvence je Ježíšovo umístění do význačné pozice u stolu. Nejen, že jsem zde mohl být ovlivněn kulturními zobrazeními, ale také obecně pravidlem, že významná postava usedá na nejvýznamnější místo u stolu.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zajímavostí je, že v prvních okamžicích jsem tušil, že nejsem jen nějakým pozorovatel poletujícím nad danou scénou, ale přímo jedním z apoštolů; cítil jsem se být mimo hlavní dění, což bylo naznačeno tím, že jsem seděl na kraji stolu, nejdále od Ježíše. Jako jediný jsem si také všiml, že do místnosti vstoupila stará žena. Nad symbolikou této postavy je dobré se pozastavit. Mohla znamenat něco z mého života? Jistě, nejdříve mě napadlo, že by žena mohla být symbolem mých rodinných poměrů. Dále mohla symbolizovat celý izraelský lid, předávající své dlouhodobé břímě nadcházejícímu spasiteli. Proč si té ženy ale nikdo z přítomných nevšímal?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Postava, kterou jsem ztělesňoval, několikrát vyjádřila pocit studu; nejdříve při pomyšlení na výdělek obchodníka, poté při násilnému chování vůči přítomnému neurčitému zvířeti, a nakonec ve chvíli, kdy se všechny tváře v místnosti otočily jejím směrem.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Žena, ani stud dle mého neodkazují na žádné kulturní motivy, nýbrž jsou zhmotněním mého emočního rozpoložení v době meditace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ačkoli v zadání bylo řečeno, že zrak mám zapojit až jako poslední ze smyslů, nepodařilo se mi toho docílit, jelikož ihned po začátku meditace jsem ve svém vědomí držel hrubý nárys celého domu. Potlačit vizuální obrazy bylo jednoznačně nejtěžší částí zadání.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Literatura:\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GOODMAN, Nelson. 1996. \u003Cem>Způsoby světatvorby\u003C\u002Fem>. Bratislava: Archa. Filosofie do kapsy. ISBN 8071151203.\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Pokud si určitý počet lidí přečte a představí jednu pasáž z Bible, je možné jejich představy ohodnotit? Budem schopni říci, že jeden popis je lepší než druhý? Na základě čeho jednotlivým popisům přisoudíme Hodnotu? Jednou z možností, jak podstoupit tuto aktivitu, je deklarovat, že nejlepší představa pasáže z Bible je taková, která je nejvíce věrná […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-537","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=537",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},859,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537\u002Frevisions\u002F859",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=537",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=537",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=537",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"An Analysis of Meditation and Nelson Goodman’s Worldmaking","an-analysis-of-meditation-and-nelson-goodman-s-worldmaking","Can we judge which mental image of a Bible passage is better? A reflection on a meditation on the Last Supper through Nelson Goodman’s idea of worldmaking.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Análisis de la meditación y la creación de mundos de Nelson Goodman","analisis-de-la-meditacion-y-la-creacion-de-mundos-de-nelson-goodman","¿Podemos juzgar qué imagen mental de un pasaje de la Biblia es mejor? Una reflexión sobre una meditación acerca de la Última Cena a través de la idea de creación de mundos de Nelson Goodman.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Analyse de la méditation et la fabrication des mondes de Nelson Goodman","analyse-de-la-meditation-et-la-fabrication-des-mondes-de-nelson-goodman","Peut-on juger quelle image mentale d’un passage de la Bible est la meilleure ? Une méditation sur la Cène lue à travers l’idée de fabrication des mondes de Nelson Goodman.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Si un cierto número de personas lee e imagina un pasaje de la Biblia, ¿es posible evaluar sus representaciones? ¿Seremos capaces de decir que una descripción es mejor que otra? ¿En qué basaremos el Valor que atribuimos a cada descripción?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Una de las maneras de emprender esta actividad es declarar que la mejor representación de un pasaje de la Biblia es la que es más fiel a su modelo. Pero enseguida tropezamos con un problema si la descripción exige imaginar algo para lo que ella misma no proporciona información.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">En el pasaje de Marcos 14,17-25 leemos que Jesús estaba sentado a la mesa con otras doce personas, una de las cuales lo traicionará («En verdad os digo: uno de vosotros me traicionará, el que come conmigo»). Del texto deducimos además fácilmente que la comida en común, de la que no podemos decir si se trataba de un almuerzo o de una cena, porque el texto mismo no lo dice, consistía en comer pan y beber vino, lo que para los presentes eran muy probablemente actos simbólicos. Por último leemos que el personaje llamado Jesús se considera el Hijo del Hombre, que en un futuro no precisado volverá a beber del fruto de la vid en el reino de Dios. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Enumero adrede el texto del pasaje de un modo tan torpe y literal porque quiero subrayar que contiene muy pocos puntos de anclaje a partir de los cuales pudiéramos imaginar una escena coherente en la cabeza. Nada impide, es cierto, que nuestra imagen mental sea incompleta, fragmentaria, pero es improbable que imaginemos a Jesús completamente desprovisto de cualquier propiedad. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Una imagen visual completamente fiel a partir de un texto solo es posible, pues, cuando la descripción contiene sin resto toda la información. En el caso extremo, eso significaría que tendríamos que exigir al texto que describiera la escena al nivel de las leyes físicas. Tal nivel de precisión, sin embargo, sería poco práctico (muy probablemente nadie sería capaz de trasladar la precisión de la descripción a una imagen mental) y al mismo tiempo sería de un modo u otro incompleto, porque las leyes físicas actuales no son capaces de describir toda la realidad física (véase la incompatibilidad entre la física cuántica y la teoría de la relatividad), ni muchos otros fenómenos que existen en nuestra realidad física pero que difícilmente pueden reducirse a leyes físicas. El escepticismo frente a este \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">fisicalismo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> lo expresó también, por ejemplo, Nelson Goodman, quien dijo de la reducción de todo a la física que tal exigencia es \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">«[…] oscura, pues la física misma es fragmentaria e inestable, y el tipo y las consecuencias de la reducción prevista son vagos. (¿Cómo reduciríais a la física la cosmovisión de Constable o la visión del mundo de James Joyce?)» (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Si pretendemos siquiera imaginar la escena dada, tenemos que renunciar a la exigencia de una fidelidad completa de nuestra visión mental, ya que, como hemos mencionado, nuestro equipamiento cognitivo no contiene medios con los que pudiéramos representarnos en la mente una persona, el pan o cualquier objeto \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">extenso \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">sin altura, anchura, color y otros atributos. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Hemos llegado, pues, a la constatación de que la escena de la Biblia representada por cada uno de los participantes en esta tarea contendrá necesariamente algo que no se desprende del texto. Las piezas que faltan del rompecabezas y que nosotros completamos no se eligen, sin embargo, del todo al azar; el cerebro completa inevitablemente las pistas visuales necesarias con sus propios recursos, empezando por los conocimientos y las vivencias y terminando por la estructura de su constitución biológica. Se nos ha pedido que creemos un \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mundo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, y su contenido partirá de nuestro marco de referencia subjetivo, biológico y cultural. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Se dice que quizá solo Dios es capaz de crear \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ex nihilo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Pero la percepción y la creación de imágenes de nosotros, los mortales, nunca tienen lugar sobre un fondo completamente limpio; siempre estamos atados e influidos por el hecho de pertenecer a una determinada especie biológica que vive en un contexto sociocultural y que conoce este contexto según reglas derivadas del funcionamiento de los órganos pertinentes.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> A la manera de Goodman diríamos que \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">«Las creaciones de mundos, la creación de mundos tal como la conocemos, parten siempre de mundos que ya están a mano; el hacer es en realidad un rehacer o un volver a crear» (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">La pregunta planteada al principio resulta así inadecuada: como no existe ningún marco absoluto y neutral según el cual pudiéramos comparar objetivamente las visiones, se ofrece la posibilidad de concebirlas como objetos visuales estéticos autónomos. A estos no se les puede exigir un valor de verdad objetivo, pero nos queda el trabajo, no menos interesante, de explorar qué lógica inherente propia tienen estas visiones-pinturas y de qué marcos de referencia extraen esa lógica. Entonces los jueces de nuestras imágenes no serán investigadores científicos, sino más bien críticos de arte. Y estos, según Arthur Danto, pueden elevar algunas visiones a obras de arte mediante una interpretación adecuada.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">***\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mi visión del pasaje bíblico de la Última Cena transcurre en una casa de piedra con techo de madera. Vi la escena de la cena de un modo completamente distinto de las representaciones convencionales que puedo recordar en este momento. Ni para la mesa asimétrica ni para el interior de la casa encuentro ninguna referencia clara. Ni a la mesa ni en la habitación encontramos siquiera a los doce apóstoles al completo. ¿Es posible que entrara en la escena justo en el momento en que solo estaban presentes los más cercanos a Jesús? Donde sí se manifiesta claramente la convención es en la colocación de Jesús en una posición destacada en la mesa. Aquí pude estar influido no solo por las representaciones culturales, sino también, en general, por la regla de que una figura importante ocupa el lugar más importante de la mesa.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Lo curioso es que en los primeros instantes intuí que no era un simple observador que revoloteaba sobre la escena, sino uno de los apóstoles; me sentía al margen de la acción principal, lo cual quedaba indicado por el hecho de que estaba sentado en el extremo de la mesa, lo más lejos posible de Jesús. Fui también el único en darme cuenta de que en la habitación había entrado una anciana. Vale la pena detenerse en el simbolismo de esta figura. ¿Podía significar algo de mi vida? Desde luego, lo primero que se me ocurrió fue que la mujer podía ser un símbolo de mi situación familiar. Además, podía simbolizar a todo el pueblo de Israel, que entrega su carga secular al salvador que llega. Pero ¿por qué ninguno de los presentes se fijaba en aquella mujer?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">El personaje que yo encarnaba expresó varias veces un sentimiento de vergüenza; primero al pensar en las ganancias de un comerciante, después ante un comportamiento violento hacia un animal indeterminado que estaba presente y, por último, en el momento en que todas las caras de la habitación se volvieron hacia él.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ni la mujer ni la vergüenza remiten, a mi juicio, a ningún motivo cultural, sino que son la materialización de mi estado emocional en el momento de la meditación.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Aunque en el enunciado se decía que la vista debía activarla como el último de los sentidos, no logré conseguirlo, ya que justo después de empezar la meditación tenía en la conciencia un esbozo aproximado de toda la casa. Reprimir las imágenes visuales fue sin duda la parte más difícil del ejercicio.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Bibliografía:\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GOODMAN, Nelson. 1996. \u003Cem>Způsoby světatvorby\u003C\u002Fem>. Bratislava: Archa. Filosofie do kapsy. ISBN 8071151203.\u003C\u002Fp>",1790905693280]