[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-en-to-read-and-to-be-read-seeing-the-same-thing-through-the-other-s-eyes":3,"translation-en-to-read-and-to-be-read-seeing-the-same-thing-through-the-other-s-eyes":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},563,"05. 11. 2015","2015-11-05T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","2025-07-05T12:41:11","2025-07-05T10:41:11","cist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcist-a-byt-cten-pohled-na-stejne-optikou-druheho\u002F",{"rendered":17},"Číst a být čten: pohled na stejné optikou druhého",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzany, kolegyně ze StuNoMe\u003C\u002Fa>, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje jako čiště faktografická, nalezneme rozdíly?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Analýza mé kolegyně na první pohled se zdá být stručná. Při bližším čtení je ale jasné, že obsahuje vše, co bylo v zadání úkolu; dikce textu je přesná a k věci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zajímavější je její komentář k titulku článku:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Titulek dle mého není věrohodnou reprezentací těla zprávy. Zprávu shrnul pouze na násilnou část, avšak s absencí kontextu může působit manipulativně a ve čtenářích zkreslený dojem i informace o situaci.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zcela souhlasím s vypozorováním, že titulek neobsahuje důležitý kontext, ve kterém se poslední násilné akty odehrály. Až v polovině původní ČTK zprávy se totiž dozvídáme, že útoky noži na izraelské ozbrojené jednotky a následnou smrt Palestinců právě musíme brát v kontextu sporů o jeruzalémskou Chrámovou horu. Na druhou stranu, co vše může a má titulek zahrnovat? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jedním z požadavků na vhodný titulek je jistě stručnost a také vystižení \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hlavního jádra zprávy\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. V tomto případě si dovolím tvrdit, že titulek skutečně poukazuje na nejnovější, nejrelevantnější informace. Je škoda, že se kolegyně nepokouší vedle nalezení problému přijít s možným řešením. Zajímalo by mě, jak by se autorsky s titulkem vyrovnala. Jestliže bychom chtěli zmínku o kontextu posunout v článku co nejvýše, mnou navrhované řešení by bylo neupravovat titulek, ale zmínít spory o jeruzalémskou Chrámovou horu v perexu. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ve své analýze ale problémy s titulkem či perexem neuvádím. Dokážu si přestavit, že (anonymní) autor ČTK zprávy ponechal zmínku o širším kontextu až po uvedení hlavního jádra zprávy, tedy \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Kontext je navíc dostatečně rozebrán v prostřední části ČTK zprávy.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přesto spor o Chrámovou horu tvoří ústřední bod mé kritiku na adresu ČTK. Připomínám, že jsem při své analýze odkryl emocionálně zabarvené slovo „pověsti“, které u faktografické zprávy, objektivně informující o \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">obou stranách konfliktu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, dle mého názoru nemá co dělat. Citování obou stran konfliktu je samo o sobě nevyvážené a nejasné (když ČTK cituje Izrael, že něco řekl, myslí tím koho přesně? proč ČTK neuvádí vyjádření oficiálních palestinských institucí?), ale s největší pravděpodobností je výběr slova „pověsti“ úkonem autora ČTK, čímž se samozřejmě dobrovolně vzdává objektivního zpravodajství. Pokud by přece jen „pověsti“ vyšlo z pera třetí strany, byl by komentář kolegyně Zuzany snad přesný: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Zpráva neobsahuje žádné komentáře ani hodnocení situace. Nenabízí ani možná řešení situace. Jedná se o sestavení “faktů” do článku bez jakéhokoli dalšího přesahu.“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Z lingvistiky víme, že slova s citovým zabarvením nejsou neutrální; na vertikální (paradigmatické) ose možného výběru slov si autor vybral z \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n možností\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> zrovna „pověsti“. O pouhém sestavení faktů zde hovořit nelze. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ony ošemetné „pověsti“ jsou tak pochopitelně bodem, kde se s kolegyní v naší analýze rozcházíme. A přestože Zuzana zakončuje čtení mé analýzy slovy, že poteciální rozdíly přispívají k pluralitě názorů, věřím, že pravda je až přílíš lákavá na to, abychom se vzdali hledání. A tak místo „nobody knows“ preferuji zvolání: „someone knows, but alas the silence is dolorous!“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Tímto výzvu přijímám a pokusím se napodobit velmi liberální smýšlení Zuzany, kolegyně ze StuNoMe, která se pomocí metody Allana Bella, tak jako já, dívala na nedávnou zprávu agentury ČTK, informující o nejnovějších útocích v perpetuálním konfliktu mezi Izraelí a Palestinou. Účel je následující: pokud se dva lidé podívají dle přesné metody na zprávu, která se prezentuje […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-563","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=563",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},798,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F563\u002Frevisions\u002F798",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=563",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=563",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=563",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"To Read and to Be Read: Seeing the Same Thing through the Other’s Eyes","to-read-and-to-be-read-seeing-the-same-thing-through-the-other-s-eyes","Two students analyse the same ČTK news report on the Israeli–Palestinian conflict with Allan Bell’s method. Where do our readings differ, and what does one emotive word reveal?",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Leer y ser leído: mirar lo mismo con los ojos del otro","leer-y-ser-leido-mirar-lo-mismo-con-los-ojos-del-otro","Dos estudiantes analizan con el método de Allan Bell la misma noticia de ČTK sobre el conflicto palestino-israelí. ¿En qué difieren nuestras lecturas y qué revela una sola palabra?",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Lire et être lu : regarder la même chose avec les yeux de l’autre","lire-et-etre-lu-regarder-la-meme-chose-avec-les-yeux-de-l-autre","Deux étudiants analysent avec la méthode d’Allan Bell la même dépêche de la ČTK sur le conflit israélo-palestinien. Où nos lectures divergent-elles, et que révèle un seul mot ?","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">I hereby accept the challenge and will try to imitate the very liberal thinking of \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fbeerandcookie.tumblr.com\u002Fpost\u002F131904521242\u002Faplikace-kritick%C3%A9-anal%C3%BDzy-diskurzu\">Zuzana, a colleague from StuNoMe\u003C\u002Fa>, who, like me, used Allan Bell’s method to look at a recent report by the ČTK news agency about the latest attacks in the perpetual conflict between Israel and Palestine. \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The purpose is as follows: if two people look, following a precise method, at a report that presents itself as purely factual, will we find differences?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">At first glance my colleague’s analysis seems brief. On closer reading, however, it is clear that it contains everything the assignment asked for; the diction of the text is precise and to the point.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">More interesting is her comment on the headline of the article:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“In my opinion, the headline is not a faithful representation of the body of the report. It reduces the report to its violent part only, but without the context it can come across as manipulative and leave readers with a distorted impression of, and distorted information about, the situation.”\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">I entirely agree with the observation that the headline lacks the important context in which the latest acts of violence took place. Only halfway through the original ČTK report do we learn that the knife attacks on Israeli armed forces and the subsequent deaths of Palestinians must be seen precisely in the context of the disputes over Jerusalem’s Temple Mount. On the other hand, how much can and should a headline include? \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">One of the requirements of a good headline is certainly brevity, and also capturing \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the main core of the report\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. In this case I venture to claim that the headline does point to the newest, most relevant information. It is a pity that my colleague, besides identifying the problem, does not try to come up with a possible solution. I would be curious how she would deal with the headline as an author. If we wanted to move the mention of the context as high up in the article as possible, the solution I would propose would be not to alter the headline, but to mention the disputes over Jerusalem’s Temple Mount in the standfirst. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In my own analysis, however, I do not raise any problems with the headline or the standfirst. I can imagine that the (anonymous) author of the ČTK report left the mention of the wider context until after the main core of the report had been given, that is, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">the important and latest first\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Moreover, the context is discussed sufficiently in the middle part of the ČTK report.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Even so, the dispute over the Temple Mount forms the central point of my criticism of ČTK. Let me recall that in my analysis I uncovered the emotionally coloured word “rumours”, which, in my opinion, has no place in a factual report that objectively informs about \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">both sides of the conflict\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. The quoting of the two sides of the conflict is in itself unbalanced and unclear (when ČTK quotes Israel as having said something, whom exactly does it mean? why does ČTK not give statements by official Palestinian institutions?), but in all likelihood the choice of the word “rumours” is the act of the ČTK author, who thereby, of course, voluntarily gives up objective reporting. If “rumours” did after all come from the pen of a third party, my colleague Zuzana’s comment would perhaps be accurate: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“The report contains no comments or assessments of the situation. Nor does it offer possible solutions to the situation. It is an assembly of ‘facts’ into an article without any further reach.”\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">We know from linguistics that emotionally coloured words are not neutral; on the vertical (paradigmatic) axis of possible word choices, the author chose from \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">n possibilities\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> precisely “rumours”. One cannot speak here of a mere assembly of facts. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Those tricky “rumours” are thus, understandably, the point where my colleague and I part ways in our analyses. And although Zuzana closes her reading of my analysis by saying that potential differences contribute to a plurality of opinions, I believe that the truth is far too tempting for us to give up the search. And so, instead of “nobody knows”, I prefer the exclamation: “someone knows, but alas the silence is dolorous!”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905673371]