[{"data":1,"prerenderedAt":63},["ShallowReactive",2],{"post-en-postkognitivisticke-hci-kognitivismus-a-kognice-v-hci-7-cast":3,"translation-en-postkognitivisticke-hci-kognitivismus-a-kognice-v-hci-7-cast":62},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":28,"tags":30,"tagsResolved":31},10399847,"17. 10. 2026","2026-10-17T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-kognitivismus-a-kognice-v-hci-7-cast","2026-10-17T06:00:00","postkognitivisticke-hci-kognitivismus-a-kognice-v-hci-7-cast","cs",1747,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Kognitivismus a kognice v HCI (7. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Ch2>Úvod\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Touto kapitolou své práce otevírám téma zabývající se rolí kognice a vlivu kognitivní vědy v oboru HCI. Historický i současný vliv nejnovějších proudů kognitivní vědy není především v českém prostředí dostatečně probranou a zmapovanou látkou. Věřím proto, že bude pro čtenáře, který je spíše obeznámen s tradičnější analýzou HCI, užitečné, pokud hned na začátku této sekce jasně definuji důležité termíny „kognice“ a „kognitivismus“.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3>Definice kognice\u003C\u002Fh3>\n\u003Cp>Koncept kognice v lidové psychologii nejspíše bude zahrnovat nějaké mechanismy našeho mozku, které nám umožňují myslet, jednat, řešit problémy apod. Jak si ukážeme, takové pojetí není vzdálené kognitivismu. Slovo etymologicky pochází z latinského slovesa \u003Cem>cognoscere\u003C\u002Fem>, které znamená \u003Cem>znát\u003C\u002Fem>, \u003Cem>myslet\u003C\u002Fem>, \u003Cem>vědět\u003C\u002Fem>. René Descartes přispěl k definici kognice tím, že představil odtělesněný pohled na kognici, která pro svou funkčnost v zásadě nevyžaduje tělo. Ulric Neisser ve své knize \u003Cem>Cognitive Psychology\u003C\u002Fem> z 1967, která byla první detailní učebnicí kognitivní psychologie, definoval kognici následovně:\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>„[...] všechny procesy, kterými vstup ze smyslů je transformován, redukován, rozpracován [elaborated], uchován, znovu vybrán [recovered] a použit. Zaobírá se těmito procesy, i když probíhají bez relevantní stimulace, jako například v představách a halucinacích. Pojmy jako pocity, percepce, představy, retence, paměť, řešení problémů [problem-solving] a myšlení, mimo jiné, referují k hypotetickým stádiím nebo aspektům kognice“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Neisser si byl vědom toho, že jeho definice kognice je široká, přesto se nezdráhal prohlásit, že „všechny psychologické fenomény jsou také kognitivní fenomény“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Neisserovu definici analyzuje\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a poukazuje na to, že není jasné, zdali Neisser svými „procesy“ myslí pouze procesy odehrávající se v mozku, nebo obecně jakékoliv procesy, které přispívají k výše uvedeným aspektům kognice, například ne-biologické technologické artefakty jako například Google, počítač, zápisníkový blog apod. Právě rozdělení, zdali kognitivní procesy jsou pouze takové, které se dějí v našem mozku, nebo zdali kognice „prosakuje“ i mimo hranice naší lebky, tvoří jádro současného rozštěpení kognitivní vědy na dva tábory. První se drží kognitivistického a komputačního paradigmatu, druhý argumentuje, že mnohé teze kognitivismu jsou nesprávné a že považovat lebku za sídlo všech kognitivních procesů je pouze arbitrární volba, která podle podporovatelů vtělené i rozšířené\u002Fdistribuované kognice neobstojí při bližším filosofickém i empirickém zkoumání.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3>Definice kognitivismu\u003C\u002Fh3>\n\u003Cp>Kognitivismus ve zkratce předpokládá, že mentální stavy a inteligenci lze chápat metaforou digitálního počítače. Kognice z pohledu kognitivismu se rovná informačnímu zpracování a manipulaci s mentálními reprezentacemi v podobě fyzických symbolů a následování fixních formálních pravidel. Tyto procesy manipulace se symboly sdílí všechny kognitivní systémy\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Newell a Simon\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> zavedli hypotézu fyzických symbolů\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která tvrdí, že v mozku skutečně jsou abstraktní, kvazi-lingvistické symbolické struktury implementovány na nějaké materiální úrovni, které jsou nositeli mentálních obsahů. Dále argumentovali, že informační zpracování je nezbytnou a dostatečnou podmínkou pro jakékoli inteligentní chování. Podle kognitivismu navíc nezáleží na tom, na jakém „substrátu“ informační zpracování probíhá, protože teoretický mechanismus mentálních reprezentací a jejich manipulace podle striktních pravidel je důležitější než konkrétní implementace těchto „algoritmů“. Obecně tedy hypotéza fyzických symbolů tvrdí, že inteligence není závislá na biologickém substrátu mozku. Prakticky však kognice v případě lidí je realizována na substrátu biologického mozku a fyzické symboly jsou v něm nějakým způsobem implementovány. Důležitým faktem pro tuto práci je, že kognitivismus deklaruje, že pro kognitivní procesy figurují fyzické tělo, situační i sociální kontext \u003Cem>pouze\u003C\u002Fem> jako vstupní data a \u003Cem>veškerá dle kognitivismu skutečná kognitivní činnost se vždy provádí v mozku\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kognitivismus byl revolučním pohledem na fungování mysli a kognitivních schopností člověka. Po tzv. kognitivní revoluci, kterou započal Noam Chomsky svou kritikou behaviorismu, se kognitivismus stal dominantním paradigmatem ve výzkumu kognice a přes psychologii se rozšířil do oborů umělé inteligence a postupně v sedmdesátých letech i do oboru HCI. Pro výzkum v HCI přinesl kognitivismus robustní teoretický i empirický základ toho, jak funguje člověk-uživatel. Informační systémy začaly brát v potaz lidské kognitivní limity, čímž se systémy staly uživatelsky přívětivější. Avšak nekritická aplikace kognitivismu v HCI znamenala, že výzkumníci ignorovali vliv situačního kontextu, prostředí, či sociálních a kulturních faktorů, které tvořily kontext interakce s technologií. Zkoumání cílů, motivace, uživatelských potřeb, estetických a sémantických hodnot bylo odsunuto na druhou kolej. Místo toho výzkumníci vytvářeli metody, jak hodnotit a zlepšit výkonnostní charakteristiky interakcí, především počet a přesnost kliků na klávesnici apod.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Historie kognitivismu v HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Kognitivní věda datuje jeden ze svých počátků k Noamu Chomskému a jeho recenzi\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> knihy \u003Cem>Verbal Behavior\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> behavioristického vědce B. F. Skinnera. Chomsky v recenzi argumentuje, že behaviorismus nedokáže vysvětlit, jak se dítě v relativně krátkém čase dokáže naučit gramatiku jazyka a produkovat věty, které nikdy neslyšelo, čímž Chomsky kritizuje behavioristickou tezi, že učení probíhá podmíněně jako reakce na vnější stimuly, a navrhuje, že v našem mozku musí existovat vrozený, velmi obecný mechanismus a pravidla k manipulaci symbolů a produkci syntaktických struktur. Přestože Chomsky byl kritizován za to, že špatně Skinnerovu knihu interpretoval, jeho recenze je často považována za definitivní útok, který zapříčinil pád behaviorismu\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V roce 1960 vydali Miller, Galanter a Pribram knihu \u003Cem>Plans and the Structure of Behavior\u003C\u002Fem>, ve které podle Schonebergera navrhují, že „veškeré dovednosti jsou založené na plánu, který se skládá ze sady pravidel“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V sedmdesátých letech se poprvé objevilo spojení „kognitivní věda“, kterou Gardner i Pinker popisují jako multidisciplinární přístup k vysvětlení lidských znalostí vycházející z oborů filosofie, psychologie, umělé inteligence, lingvistiky, antropologie a neurověd. Základními předpoklady kognitivní vědy je teorie mentálních reprezentací skládajících se ze symbolů a pravidel pro jejich manipulaci, kde významy slov a vět jsou uložené v mozku\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Hubert Dreyfus upozorňuje, že bychom měli rozlišovat mezi kognitivní vědou a kognitivismem. Kognitivní věda je oborem studujícím lidskou mysl, kdežto kognitivismus je jedno z několika paradigmat kognitivní vědy, jehož tezí je, že všechny mentální fenomény zahrnují myšlení, dokonce i \u003Cem>emoce\u003C\u002Fem> a \u003Cem>percepce\u003C\u002Fem> jsou řešením problémů, manipulací s reprezentacemi dle určitých pravidel\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-15\" id=\"fnref-15\">15\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z filosofického hlediska čerpá, ať už vědomě nebo ne, kognitivismus z racionalistického dědictví několika filosofů. Oddělení těla a mysli je explicitně asociováno s francouzským filosofem Descartesem, který zavedl ve svém díle filosofickou tradici \u003Cem>karteziánského dualismu\u003C\u002Fem>, jež odděluje tělo a mysl jako dvě zcela odlišné substance\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-16\" id=\"fnref-16\">16\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>; Thomas Hobbes pak prohlásil, že myšlení považuje za komputaci\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-17\" id=\"fnref-17\">17\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, Leibniz s ním souhlasil\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-18\" id=\"fnref-18\">18\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Immanuel Kant zavedl pro svou transcendentální dedukci několik univerzálních a prior kategorií sdílených všemi lidmi.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pokud je kognitivismus hypotézou a teorií, potom obory umělé inteligence a HCI se staly doménou její aplikace. V literatuře se při diskuzi o vzniku oboru umělé inteligence referuje k roku 1956, neboť v tomto roce se konaly dvě důležité konference: na půdě americké univerzity MIT to bylo Sympozium o informační teorii a později toho roku setkání na Dartmouth College\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-19\" id=\"fnref-19\">19\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-20\" id=\"fnref-20\">20\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-21\" id=\"fnref-21\">21\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-22\" id=\"fnref-22\">22\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Sešli se zde Newell a Simon, Noam Chomsky, Marvin Minsky, Claude Shannon, George Miller a další. Významná dvojice Newell se Simonem prezentovali Logic Theory Machine, první počítačový program pro automatizované dokazování logických teorémů. Další z účastníků, Noam Chomsky, prezentoval článek „Three Models of Language“ a o rok později rozvedl své myšlenky v přelomové práci \u003Cem>Syntaktické struktury\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-23\" id=\"fnref-23\">23\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Nakonec George Miller prezentoval legendární článek \u003Cem>The magical number seven, plus or minus two\u003C\u002Fem> o limitech krátkodobé paměti.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kognitivismus a model lidské kognice jako jednotky zpracovávající informace slavil ve výzkumu umělé inteligence úspěch. Newell a Simon ukázali svým programem Logic Theorist, že lidské logické myšlení lze automatizovat a přináší i nové poznatky. Jejich ambiciózní počítačový program General Problem Solver (GPS) kromě dokazování logických teorémů dokázal řešit i různorodější problémy\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-24\" id=\"fnref-24\">24\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Další úspěch později ve výzkumu umělé inteligence zaznamenal Terry Winograd se svým programem SHRDLU, kterým ukázal, že v limitovaném virtuálním prostředí, tzv. „mikrosvětů“ lze simulovat expertní znalosti a zpracování přirozeného jazyka\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-25\" id=\"fnref-25\">25\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V předchozí části jsem zmínil, že první vlna HCI byla v poválečném období pod vlivem oborů lidských faktorů a ergonomiky. Interakce se stroji nebyla analyzována jako komunikace, ani optikou kognitivních aspektů, nýbrž se zaměřovala především na motorické a fyziognomické aspekty. Bannon\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-26\" id=\"fnref-26\">26\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> poznamenává, že odborníci často přicházeli do lidských faktorů a ergonomiky se vzděláním v behaviorální vědě nebo průmyslového inženýrství a zpětně se jejich snažení vytýkala nedostatečná orientace na generování teoretických znalostí, což oborům vyneslo pejorativní označení psychologie „tlačítek a číselníků“.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Začátkem osmdesátých let se ateoretické obory lidských faktorů a ergonomiky doplnily o poznatky z kognitivní psychologie a vědy, čímž se ustanovil obor HCI jako takový. Kognitivismus se pro HCI stal pevnou teoretickou základnou.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Oním ustanovujícím milníkem byla v roce 1983 publikace \u003Cem>The Psychology of Human-computer Interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-27\" id=\"fnref-27\">27\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která kritizovala dosavadní orientaci oboru na lidské faktory a argumentovala pro větší důraz na teorii na základě aplikování znalostí z kognitivní psychologie: „[...] Uživatel není operátor. Neobsluhuje počítač, ale komunikuje s ním“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-28\" id=\"fnref-28\">28\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Právě komunikace s počítačem začala být pod vlivem \u003Cem>kognitivistického paradigmatu\u003C\u002Fem> studována a modelována jako informační tok. Od osmdesátých let přinesla kognitivní věda do HCI prostředky, jak studovat kognitivní schopnosti i limitace uživatelů. Mnoho poznatků z kognitivní vědy se aplikovalo pro objasnění toho, jakou roli v interakci člověk-počítač hrají klíčové oblasti lidské kognice, především paměť, pozornost, percepce, učení, mentální modely a rozhodování.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kognitivní modelování toho, jaké interní kognitivní mechanismy vedou k naplnění uživatelských cílů při ovládání interface, bylo nejlépe postihnuto v již citované knize Carda a kolegů\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-29\" id=\"fnref-29\">29\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, kteří zavedli model uživatele v podobě „lidského procesoru“ (model human processor, MHP) znázorněný hojně používaným diagramem jednotlivých komponent lidské kognice viz Obrázek 2. Na teoretickém podkladu MHP ve své knize Card, Moran a Newell vypracovali tzv. GOMS model (Goals, Operators, Methods a Selection rules)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-30\" id=\"fnref-30\">30\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> pro analýzu rutinních interakcí člověka s počítačem, který je vhodný pro detailní analýzu toho, za jakých podmínek a jakými operacemi uživatel dosáhne svého cíle. Phil Turner vyjmenovává další používané metody vycházející z kognitivistického pohledu na HCI, mezi nimi například KLM (Keystroke-Level model), CCT (Cognitive Complexity Theory), TAG (Task Action Grammar) či analýzu úkonů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-container\">\u003Cdiv class=\"image\">\u003Cfigure style=\"padding-top: 92.9%\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"\u002Fimages\u002Fpostkognitivisticke-hci\u002Fobrazek-2-model-lidskeho-procesoru.jpg\" alt=\"Model lidského procesoru\" width=\"2988\" height=\"2776\">\u003C\u002Ffigure>\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cem>Obrázek 2 Model lidského procesoru (Card\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-31\" id=\"fnref-31\">31\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>)\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Během osmdesátých let zažíval obor HCI pod hlavičkou kognitivního paradigmatu rozkvět a nebývalou konzistenci. John Carroll, kognitivní vědec a HCI výzkumník, považuje období vlivu kognitivní vědy na HCI za „Zlatý věk“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-32\" id=\"fnref-32\">32\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Výzkum byl sjednocen v základních otázkách a cílem bylo rozvinout konkrétní problémy a témata bez neustálého zpochybňování axiomů kognitivistického paradigmatu. Neznamená to, že by HCI výzkum pod hlavičkou kognitivismu byl bez problémů. Po období bezkonfliktního přijetí a úspěchů začal čelit kritice hned z několika stran. V první řadě samotný HCI výzkum musel reagovat na reálné změny povahy používání počítače ve společnosti, kdy se z ryze pracovního nástroje postupně stal nedílnou součástí našich životů, jak reflektují přístupy všudypřítomné výpočetní techniky a internetu věcí. Později se ale HCI muselo potýkat i s kritikou axiomatického jádra kognitivismu, které začalo čelit kritice z řad filosofů, sociálních vědců i samotných teoretiků HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pokud by se ukázalo, že paradigma kognitivismu obsahuje zásadní nedostatky, celý obor HCI bude muset přehodnotit své premisy a metody. Nikdo ale takové přehodnocení nebude dobrovolně podstupovat, pokud neexistují pádné důvody, proč je kognitivismus neúplným pohledem na lidskou kognici a fungování člověka ve světě. V následující sekci shrnu hlavní argumenty proti kognitivismu, které se dotýkají také oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast\u002F\">6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">32 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NEISSER, Ulric, 2014. \u003Cem>Cognitive psychology: classic edition\u003C\u002Fem>. Classic edition. S.l.: Psychology Press. ISBN 9781848726932, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NEISSER, Ulric, 2014. \u003Cem>Cognitive psychology: classic edition\u003C\u002Fem>. Classic edition. S.l.: Psychology Press. ISBN 9781848726932, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TIBBETTS, Paul E., 2014. Where Does Cognition Occur: In One’s Head or In One’s Embodied\u002FExtended Environment?. \u003Cem>The Quarterly Review of Biology\u003C\u002Fem> [online]. 89(4), 359-368 [cit. 2018-06-10]. DOI: 10.1086\u002F678569. ISSN 0033-5770. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.journals.uchicago.edu\u002Fdoi\u002F10.1086\u002F678569\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.journals.uchicago.edu\u002Fdoi\u002F10.1086\u002F678569\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BREY, Philip, 2001. Hubert Dreyfus — Human versus Machine. ACHTERHUIS, Hans. \u003Cem>American philosophy of technology: the empirical turn\u003C\u002Fem>. Bloomington: Indiana University Press, s. 37–63. ISBN 0253214491, s. 41.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. \u003Cem>Understanding computers and cognition: a new foundation for design\u003C\u002Fem>. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3, s. 25.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NEWELL, Allen a Herbert A. SIMON, 1976. Computer science as empirical inquiry: symbols and search. \u003Cem>Communications of the ACM\u003C\u002Fem> [online]. 19(3), 113-126 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1145\u002F360018.360022. ISSN 00010782. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=360018.360022\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=360018.360022\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Physical symbol system hypothesis (PSSH)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CHOMSKY, Noam, 1959. Verbal behavior [recenze knihy B. F. Skinnera]. \u003Cem>Language\u003C\u002Fem> [online]. 35(1), 26–58 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.2307\u002F411334. ISSN 00978507. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F411334?origin=crossref\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F411334?origin=crossref\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>SKINNER, B. F., 1957. \u003Cem>Verbal behavior.\u003C\u002Fem> Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>SCHONEBERGER, Ted, 2000. A Departure from Cognitivism: Implications of Chomsky’s Second Revolution in Linguistics. \u003Cem>The Analysis of Verbal Behavior\u003C\u002Fem> [online]. 17(1), 57-73 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1007\u002FBF03392956. ISSN 0889-9401. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>SCHONEBERGER, Ted, 2000. A Departure from Cognitivism: Implications of Chomsky’s Second Revolution in Linguistics. \u003Cem>The Analysis of Verbal Behavior\u003C\u002Fem> [online]. 17(1), 57-73 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1007\u002FBF03392956. ISSN 0889-9401. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\u003C\u002Fa>, s. 69.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GARDNER, Howard E., 1987. \u003Cem>The Mind's New Science: a History of the Cognitive Revolution\u003C\u002Fem>. Basic Books. ISBN 978-0465046355.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>PINKER, Steven, 1994. \u003Cem>The language instinct\u003C\u002Fem>. New York: HarperPerennial. ISBN 9780060976514.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-15\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>15\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-15\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DREYFUS, Hubert L., 1996. Cognitivism abandoned. BAUMGARTNER, Peter a Sabine PAYR. \u003Cem>Speaking Minds: Interviews with Twenty Eminent Cognitive Scientists\u003C\u002Fem>. Chichester, West Sussex: Princeton University Press, s. 71-83. ISBN 978-0691603209, s. 73.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-16\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>16\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-16\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Francouzský filosof ze 17. století René Descartes ve své Meditaci o první filosofii analyzuje, co může na tomto světě prohlásit za skutečně jasné a reálné. Svou metodou extrémního skepticismu zavrhuje vše, co přichází do jeho vědomí skrze smysly, zavrhuje tělo, tvar, rozlehlost a místo jako chiméry (DESCARTES, 2003, s. 27). Zároveň tím také zpochybňuje, že externí svět by mohl být vhodným zdrojem pravdivých informací. Když Descartes dále pokračuje svou metodou, dochází k závěru, že jediná věc, kterou si může být skutečně při svém pochybování jistý, je, že zde existuje on sám, který zpochybňování provádí. Zde se rodí známý aforismus „Myslím, tedy jsem“ (Cogito, ergo sum). Pro Descartese mysl nepotřebuje ke svému fungování tělo. Mysl (res cogitans, věc myslící) a tělo (res extensa, věc rozprostraněná) jsou dvě odlišné substance. Přestože odlišné pojetí těla a mysli (duše) vidíme již v antické filosofii u Platóna a jeho říši ideálních Forem, na které se musíme rozpomenout, nebo v křesťanské metafyzické nauce o nesmrtelné duši, je to právě Descartovo rozdělení, které ve filosofii ustanovilo dualismus těla a mysli.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-17\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>17\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-17\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Hobbes v knize De Corpore (O tělese) píše: „Pod pojmem rozumová úvaha rozumím počítání. Počítat znamená najít součet více spolu sčítaných věcí nebo zjistit zbytek po odečtení jedné věci od druhé [...] Rozumově uvažovat je tedy totéž jako sčítat a odčítat.“ (Hobbes, 1988, s. 36)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-18\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>18\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-18\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DUNCAN, Stewart, 2017. Thomas Hobbes. ZALTA, Edward N. \u003Cem>The Stanford Encyclopedia of Philosophy\u003C\u002Fem> [online]. (Summer 2017 Edition). [cit. 2018-03-06]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fplato.stanford.edu\u002Farchives\u002Fsum2017\u002Fentries\u002Fhobbes\u002F\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fplato.stanford.edu\u002Farchives\u002Fsum2017\u002Fentries\u002Fhobbes\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-19\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>19\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-19\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NEWELL, Allen a Herbert A. SIMON, 1972. \u003Cem>Human Problem Solving\u003C\u002Fem>. Prentice-Hall. ISBN 978-0134454030.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-20\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>20\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-20\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GARDNER, Howard E., 1987. \u003Cem>The Mind's New Science: a History of the Cognitive Revolution\u003C\u002Fem>. Basic Books. ISBN 978-0465046355, s. 28.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-21\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>21\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-21\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>MILLER, George A, 2003. The cognitive revolution: a historical perspective. \u003Cem>Trends in Cognitive Sciences\u003C\u002Fem> [online]. 7(3), 141-144 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1016\u002FS1364-6613(03)00029-9. ISSN 13646613. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS1364661303000299\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS1364661303000299\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-22\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>22\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-22\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, s. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-23\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>23\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-23\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Chomsky v práci poprvé představil teorii transformativní gramatiky a známou větu „Colorless green ideas sleep furiously“, jež podpořila jeho argument, že dokážeme rozumět i zcela nesmyslné větě pouze na základě syntaxe, a tedy nezávisle na sémantice.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-24\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>24\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-24\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NEWELL, Allen a Herbert A. SIMON, 1972. \u003Cem>Human Problem Solving\u003C\u002Fem>. Prentice-Hall. ISBN 978-0134454030.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-25\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>25\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-25\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Program SHRDLU je zástupce tzv. „mikrosvětů“ a možnosti v omezeném virtuálním prostředí složeném z geometrických útvarů ukázat expertní znalosti o daném virtuálním prostředí, kdy se uživatel může příkazy přirozeného jazyka zeptat programu na velké množství informací (pozice, barvy, velikosti, poměřování apod.) o daném prostředí a program opět přirozeným jazykem odpovídá.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-26\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>26\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-26\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BANNON, Liam J., 1995. From Human Factors to Human Actors: The Role of Psychology and Human-Computer Interaction Studies in Systém Design. Readings in Human-Computer Interaction. Elsevier, 1995, 205-214. DOI: 10.1016\u002FB978-0-08-051574-8.50024-8. ISBN 9780080515748.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-27\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>27\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-27\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-28\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>28\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-28\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Citováno v: GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-29\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>29\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-29\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-30\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>30\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-30\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>MHP model dále na tři podmoduly: perceptuální, kognitivní a motorický, každý s vlastní pamětí a procesorem. GOMS model tohoto rozdělení využívá pro analytickou a kvantitativní predikci toho, jak náročné pro uživatele budou operace, kterými se dostane k naplnění určeného cíle. Uživatel si může zvolit několik způsobů (metod), jak se k cíli dostat. Výběr dané metody se odvíjí od selekčních pravidel v dané situaci. Právě selekční pravidla, metody dělené na operace a cíle jsou jádrem GOMS modelu. Více o GOMS modelu v původní práci (Card, 1983) a dále například (Rogers, 2012) nebo (Carroll, 2003).\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-31\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>31\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-31\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-32\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>32\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-32\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">22 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BANNON, Liam J., 1995. From Human Factors to Human Actors: The Role of Psychology and Human-Computer Interaction Studies in Systém Design. Readings in Human-Computer Interaction. Elsevier, 1995, 205-214. DOI: 10.1016\u002FB978-0-08-051574-8.50024-8. ISBN 9780080515748.\u003C\u002Fli>\u003Cli>BREY, Philip, 2001. Hubert Dreyfus — Human versus Machine. ACHTERHUIS, Hans. \u003Cem>American philosophy of technology: the empirical turn\u003C\u002Fem>. Bloomington: Indiana University Press, s. 37–63. ISBN 0253214491.\u003C\u002Fli>\u003Cli>CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. \u003Cem>The psychology of human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.\u003C\u002Fli>\u003Cli>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DESCARTES, René, 2003. \u003Cem>Meditace o první filosofii: námitky a autorovy odpovědi\u003C\u002Fem>. Přeložil Tomáš MARVAN, přeložil Petr GLOMBÍČEK, přeložil Pavel ZAVADIL. Praha: OIKOYMENH. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 80-7298-084-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DREYFUS, Hubert L., 1996. Cognitivism abandoned. BAUMGARTNER, Peter a Sabine PAYR. \u003Cem>Speaking Minds: Interviews with Twenty Eminent Cognitive Scientists\u003C\u002Fem>. Chichester, West Sussex: Princeton University Press, s. 71-83. ISBN 978-0691603209.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DUNCAN, Stewart, 2017. Thomas Hobbes. ZALTA, Edward N. \u003Cem>The Stanford Encyclopedia of Philosophy\u003C\u002Fem> [online]. (Summer 2017 Edition). [cit. 2018-03-06]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fplato.stanford.edu\u002Farchives\u002Fsum2017\u002Fentries\u002Fhobbes\u002F\">https:\u002F\u002Fplato.stanford.edu\u002Farchives\u002Fsum2017\u002Fentries\u002Fhobbes\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GARDNER, Howard E., 1987. \u003Cem>The Mind's New Science: a History of the Cognitive Revolution\u003C\u002Fem>. Basic Books. ISBN 978-0465046355.\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HOBBES, Thomas, 1988. \u003Cem>Výbor z díla\u003C\u002Fem>. Praha: Svoboda, 229 s.\u003C\u002Fli>\u003Cli>CHOMSKY, Noam, 1959. Verbal behavior [recenze knihy B. F. Skinnera]. \u003Cem>Language\u003C\u002Fem> [online]. 35(1), 26–58 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.2307\u002F411334. ISSN 00978507. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F411334?origin=crossref\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F411334?origin=crossref\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>MILLER, George A, 2003. The cognitive revolution: a historical perspective. \u003Cem>Trends in Cognitive Sciences\u003C\u002Fem> [online]. 7(3), 141-144 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1016\u002FS1364-6613(03)00029-9. ISSN 13646613. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS1364661303000299\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS1364661303000299\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>NEISSER, Ulric, 2014. \u003Cem>Cognitive psychology: classic edition\u003C\u002Fem>. Classic edition. S.l.: Psychology Press. ISBN 9781848726932.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NEWELL, Allen a Herbert A. SIMON, 1972. \u003Cem>Human Problem Solving\u003C\u002Fem>. Prentice-Hall. ISBN 978-0134454030.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NEWELL, Allen a Herbert A. SIMON, 1976. Computer science as empirical inquiry: symbols and search. \u003Cem>Communications of the ACM\u003C\u002Fem> [online]. 19(3), 113-126 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1145\u002F360018.360022. ISSN 00010782. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=360018.360022\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=360018.360022\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>PINKER, Steven, 1994. \u003Cem>The language instinct\u003C\u002Fem>. New York: HarperPerennial. ISBN 9780060976514.\u003C\u002Fli>\u003Cli>ROGERS, Yvonne, 2012. HCI Theory: Classical, Modern, and Contemporary. \u003Cem>Synthesis Lectures on Human-Centered Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 5(2), 1-129 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.2200\u002FS00418ED1V01Y201205HCI014. ISSN 1946-7680. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.morganclaypool.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.2200\u002FS00418ED1V01Y201205HCI014\">http:\u002F\u002Fwww.morganclaypool.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.2200\u002FS00418ED1V01Y201205HCI014\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>SCHONEBERGER, Ted, 2000. A Departure from Cognitivism: Implications of Chomsky’s Second Revolution in Linguistics. \u003Cem>The Analysis of Verbal Behavior\u003C\u002Fem> [online]. 17(1), 57-73 [cit. 2018-03-05]. DOI: 10.1007\u002FBF03392956. ISSN 0889-9401. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\">http:\u002F\u002Flink.springer.com\u002F10.1007\u002FBF03392956\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>SKINNER, B. F., 1957. \u003Cem>Verbal behavior.\u003C\u002Fem> Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TIBBETTS, Paul E., 2014. Where Does Cognition Occur: In One’s Head or In One’s Embodied\u002FExtended Environment?. \u003Cem>The Quarterly Review of Biology\u003C\u002Fem> [online]. 89(4), 359-368 [cit. 2018-06-10]. DOI: 10.1086\u002F678569. ISSN 0033-5770. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.journals.uchicago.edu\u002Fdoi\u002F10.1086\u002F678569\">https:\u002F\u002Fwww.journals.uchicago.edu\u002Fdoi\u002F10.1086\u002F678569\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. \u003Cem>Understanding computers and cognition: a new foundation for design\u003C\u002Fem>. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{"description":27},"Touto kapitolou své práce otevírám téma zabývající se rolí kognice a vlivu kognitivní vědy v oboru HCI. Historický i současný vliv nejnovějších proudů…",[29],4,[],[32,39,47,56],{"id":33,"name":34,"slug":35,"taxonomy":36,"names":37,"slugs":38},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":34,"cs":34,"es":34,"fr":34},{"cs":35,"en":35,"es":35,"fr":35},{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":36,"names":42,"slugs":45},10407059,"cognition",{"en":41,"cs":43,"es":44,"fr":41},"kognice","cognición",{"cs":43,"en":41,"es":46,"fr":41},"cognicion",{"id":48,"name":49,"slug":49,"taxonomy":36,"names":50,"slugs":54},10369402,"philosophy",{"en":49,"cs":51,"es":52,"fr":53},"filozofie","filosofía","philosophie",{"cs":51,"en":49,"es":55,"fr":53},"filosofia",{"id":57,"name":58,"slug":59,"taxonomy":36,"names":60,"slugs":61},10688184,"UX","ux",{"en":58,"cs":58,"es":58,"fr":58},{"cs":59,"en":59,"es":59,"fr":59},null,1792225267334]