[{"data":1,"prerenderedAt":59},["ShallowReactive",2],{"post-en-post-cognitivist-hci-todays-information-world-as-a-problem-for-hci-part-2":3,"translation-en-post-cognitivist-hci-todays-information-world-as-a-problem-for-hci-part-2":58},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"status":13,"type":14,"link":9,"title":15,"content":17,"excerpt":20,"author":22,"featured_media":22,"comment_status":23,"ping_status":23,"sticky":19,"template":21,"format":24,"meta":25,"categories":27,"tags":29,"tagsResolved":30,"translations":45},10849769,"02. 10. 2026","2026-10-02T04:01:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","2026-10-02T06:01:00","postkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast","cs","publish","post",{"rendered":16},"Postkognitivistické HCI: Současný informační svět jako problém pro HCI (2. část)",{"rendered":18,"protected":19},"\u003Cp>Informační technologie a nová média začaly přibližně od 70. let dvacátého století mít zásadní roli v moderní společnosti a přispěly k emergenci nového paradigmatu \u003Cem>informační společnosti\u003C\u002Fem>, které lze charakterizovat tím, že ve všech sférách společnosti hrají významnou roli \u003Cem>informace\u003C\u002Fem> a technologie, které informace zpracovávají, transformují, přenáší a zobrazují. Paralelně lze sledovat vzrůstající vliv digitálních a komunikačních sítí, přednostně globální sítě internet, které organizují společenské procesy. Pro pojmenování a teoretické uchopení současné společnosti existuje hned několik možností: současná společnost je podle teoretiků \u003Cem>informační\u003C\u002Fem>, \u003Cem>síťová\u003C\u002Fem>, \u003Cem>postindustriální\u003C\u002Fem>, \u003Cem>znalostní\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexibilní\u003C\u002Fem> či \u003Cem>kognitivní\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Jak píše Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, informační a síťová společnost jsou nejpopulárnější koncepty užívané pro popis současných společností, které se značí vysokou úrovní použití informačních a komunikačních technologií, kde intenzita informační výměny vede k tomu, že se taková společnost organizuje na základě vědy, racionality a reflexivity, a to jak na pracovním trhu, tak i v kulturním sektoru, ve kterých dominují formální znalosti, vyšší vzdělání a tvorba, manipulace a konzumace znaků, symbolů a významů. Zatímco pro Dijka informace poukazuje na obsah společnosti, metafora sítě popisuje formu nebo organizaci současné společnosti.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na koncept síťové společnosti navazuje Manuel Castells, který se zároveň ohrazuje vůči informační společnosti a odmítá adjektivum „informační“. Nesouhlasí, že by důležitost informací v současné společnosti byla něco nového, protože podle něho informace byly historicky důležité ve všech nám známých společnostech\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Lupač upozorňuje na to, že Castells alternativně používá adjektivum „informacionální“, které „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“ a dále podle Lupače proto, že informační a komunikační technologie umožňují přenos a zpracování informací, čímž vytvářejí \u003Cem>sociotechnické\u003C\u002Fem> uspořádání, kde jsou velmi těsné vztahy mezi výrobou, zkušeností a mocí\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sociotechnické vztahy mezi společenskými elementy a technologiemi vytvářejí pomyslné i reálné decentralizované sítě vztahů, které poskytují nejen velkým a vlivným korporacím, ale de facto všem, jež disponují potřebnými znalostmi, možnost je využít ve svůj prospěch. Tyto sítě překračují rozdělení na globální a lokální, lze je tak označit neologismem „glokální“, čímž také překračují časoprostorové dimenze, neboť potenciálně mohou propojovat prostřednictvím technologie a internetu v reálném čase velké konglomeráty či asambláže uživatelů, technologických artefaktů a systémů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Castells i Dijk ve svých novějších textech píší o informacionální společnosti jako o \u003Cem>společnosti sítí\u003C\u002Fem>, a přestože ne všechny státy v 21. století na ní participují stejnou měrou, jsou ovlivněné její logikou a mocí, ve které jsou zahrnuty globální sítě kapitálu, zboží, služeb, práce, komunikace, informace, vědy a technologie\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Připomeňme, že v tomto případě to nejsou informace jako takové, které definují jádro konceptu síťové společnosti, ale především digitální komunikační sítě, které tvoří páteř a infrastrukturu nové morfologické formy sociální struktury, tedy síťové společnosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V informační a síťové společnosti naplněné technologickými artefakty se mění povaha interakce s technologií, ale i se světem. Čím více používá společnost technologie pro běžnou komunikaci, tím více je odsouzena ke zprostředkovanému vztahu ke světu, ve kterém dominují v mnoha odlišných kontextech interakce lidí a technologie, která podstoupila metamorfózu: z ryze utilitárních strojů pro vykonání úkonů ve statickém a kontrolovaném prostředí pracovního stolu se stala důvěrným partnerem majícím enormní vliv doslova ve všech procesech našich životů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Po adopci osobních počítačů, připojení ke globální síti internetu a vyspělosti platformy webu můžeme za milník považovat produkty firmy Apple, když v roce 2007 uvedla iPhone a v roce 2010 první generaci tabletu iPadu, které se okamžitě staly nejpopulárnějšími chytrými zařízeními a pomohly nastartovat explozi užití mobilních zařízení a mobilních aplikací. Jejich popularitu doprovázel drastický růst uživatelů populárních sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram či YouTube a webové i mobilní platformy typu Airbnb či Uber, které se snaží uživatelům poskytnout moderní alternativu k některým zavedeným komerčním i veřejným službám. Společnost Cisco odhaduje, že v roce 2014 bylo k internetu připojeno přibližně dvanáct miliard zařízení a do roku 2020 to má být dokonce miliard padesát\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V každodenních životech se mísí fyzické objekty s digitálním, což nám umožňuje být kdykoli a kdekoli v reálném čase, stále online. Služby a informace jsou vždy k dispozici v tekutém a nikdy nedokončeném stádiu „beta“ verze. Naše imerze v technologiích přinesla nové konceptualizace technických a sociálních aspektů technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Například koncept Internet of Things (IoT) využívá potenciál toho, že jsme obklopeni technologickými artefakty, které shromažďují a generují enormní množství dat o našich životech i prostředí, ve kterém žijeme. Jak píše Greengard, IoT „není pouze o lokaci objektů a rozpoznávání prostředí nebo automatizaci. Je to způsob, jak monitorovat, měřit a porozumět neustálému pohybu světa a věcí, které děláme. Schopnost nakouknout do prostoru mezi objekty, lidmi a dalšími věcmi [...] Data generovaná IoT poskytnou hluboký vhled do fyzických vztahů a lidského chování [...]“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V mnohém podobný koncept \u003Cem>všudypřítomné výpočetní techniky\u003C\u002Fem> (Ubiquitous computing)\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, zavedený Markem Weiserem, hlavním technologem známého výzkumného centra Xerox PARC, a koncept \u003Cem>ambientní výpočetní techniky\u003C\u002Fem> vyobrazují svět, ve kterém jsme na každém kroku obklopeni vnořenými a neviditelnými komputačními zařízeními se senzory, připojením k internetu a inteligentními algoritmy, které využívají \u003Cem>kontext\u003C\u002Fem> prostředí pro automatické rozpoznání a autonomní zpracování úkonů s minimální lidskou účastí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Neviditelnost a co největší integrace těchto zařízení do každodenního prostředí znamená pro obor Human-computer interaction (HCI) a design technologií, že tato zařízení místo standardního desktopového grafického uživatelského rozhraní musí umožňovat nové, inovativní formy interakce, které vidíme například v přístupu tzv. „přirozených“ interakcí (natural user interface, NUI) upřednostňujícím interakci hlasem nebo fyzický kontakt těla\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald doplňuje, že tento nový typ interakce musí zahrnovat automatické zachycení kontextuálních parametrů a nutnost identifikovat emocionální stavy uživatelů a jejich zamýšlené akce, což bez detailní znalosti kontextu není možné. Harrison souhlasí, že všudypřítomná výpočetní technika oznamuje důležitost kontextu pro HCI a zároveň zdůrazňuje, že se jedná o zásadní problém, se kterým se tzv. \u003Cem>kognitivistický přístup\u003C\u002Fem> v HCI, který zmíním dále v práci, nemůže vyrovnat, protože kognitivistické paradigma modeluje kontext jako další zdroj informací pro informační zpracování, ale z filosofie kognitivní vědy, výzkumu umělé inteligence, etnografie, designu, umění či z kritiky, kterou předkládají postkognitivistické teorie, je kontext nejen fundamentálně nespecifikovatelný a odolává formalizaci\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, ale též nezbytný pro \u003Cem>interpretaci\u003C\u002Fem> emocionálních, sociálních a významových faktorů interakce člověka s technologií i se světem.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Vedle problematiky kontextu je třeba zmínit další otázku, se kterou si kognitivistické HCI neví rady a na kterou HCI musí poskytnout odpověď: vývoj všudypřítomné a ambientní technologie směřuje k minimalizaci nutnosti s technologickými artefakty vědomě interagovat a kompletní redukce interakce a automatizace inteligentními algoritmy je považována za jeden z cílů hnutí ambientní inteligence a „klidné technologie“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, čímž se technologie a její činnost přesune na periferii naší pozornosti a zviditelní se pouze, pokud to bude třeba. Mark Weiser píše, že „nejopravdovější technologie jsou ty, které se vytrácejí. Samy se vplétají do tkaniva všedního života, dokud od něj nejsou k nerozeznání“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Je v takovém případě stále možné hovořit o „používání“ technologie a o „uživatelích“, pokud technologie nejsou vidět a ani o nich vědomě nevíme? Jak se změní svět kolem nás a jeho vnímání lidmi, pokud technologie symbioticky srostou s naším fenomenologickým prožíváním každodennosti? Jaké přístupy a etické problémy nastanou v HCI a designu, pokud začneme explicitně chápat technologii nejen jako nedílnou součást společnosti, ale rovněž nepostradatelnou komponentu našeho myšlení a vztahu ke světu?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Z těchto otázek se vynořují problémy promítající se napříč mnoha obory a odpovědi na ně požadují transdisciplinární pojetí. Proto jsem si v této práci zvolil „rozhraní“ oborů postkognitivistického HCI, současné filosofie techniky a novomediální teorie jako v českém kontextu vhodných nástrojů pro vržení nového světla na soubor teoreticko-filosofických úvah o vztahu člověka a technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce — vyjde 8. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce — vyjde 11. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny — vyjde 14. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, s. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, s. 45, mé zvýraznění.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, s. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, s. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, s. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel a Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael a Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark a John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":21,"protected":19},"",0,"closed","standard",{"description":26},"Informační a síťová společnost, internet věcí a všudypřítomná výpočetní technika mění povahu interakce s technologií. Kognitivistické HCI si neví rady s kontextem ani s technologií, která mizí z dohledu.",[28],4,[],[31,36,39,42],{"id":32,"name":33,"slug":34,"taxonomy":35},10274575,"HCI","hci","post_tag",{"id":37,"name":38,"slug":38,"taxonomy":35},10948720,"interface",{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":35},10369402,"philosophy",{"id":43,"name":44,"slug":44,"taxonomy":35},10100143,"technology",{"en":46,"es":50,"fr":54},{"title":47,"slug":48,"description":49},"Post-cognitivist HCI: Today’s Information World as a Problem for HCI (Part 2)","post-cognitivist-hci-todays-information-world-as-a-problem-for-hci-part-2","The information and network society, the Internet of Things and ubiquitous computing change what it means to interact with technology. Cognitivist HCI is at a loss with context, and with technology that disappears from view.",{"title":51,"slug":52,"description":53},"HCI poscognitivista: el mundo contemporáneo de la información como problema para la HCI (parte 2)","hci-poscognitivista-el-mundo-contemporaneo-de-la-informacion-como-problema-para-la-hci-parte-2","La sociedad de la información y la sociedad red, el internet de las cosas y la computación ubicua cambian lo que significa interactuar con la tecnología. La HCI cognitivista no sabe qué hacer con el contexto ni con una tecnología que desaparece de la vista.",{"title":55,"slug":56,"description":57},"HCI postcognitiviste : le monde contemporain de l’information comme problème pour la HCI (2e partie)","hci-postcognitiviste-le-monde-contemporain-de-l-information-comme-probleme-pour-la-hci-2e-partie","La société de l’information et la société en réseaux, l’internet des objets et l’informatique ubiquitaire changent ce qu’interagir avec la technologie veut dire. La HCI cognitiviste ne sait que faire du contexte, ni d’une technologie qui disparaît de la vue.","\u003Cp>From roughly the 1970s onwards, information technologies and new media began to play a fundamental role in modern society and contributed to the emergence of a new paradigm, that of the \u003Cem>information society\u003C\u002Fem>, which can be characterised by the significant role played in all spheres of society by \u003Cem>information\u003C\u002Fem> and by the technologies that process, transform, transmit and display it. In parallel, one can observe the growing influence of digital and communication networks, above all the global network of the internet, which organise social processes. There are several ways of naming and theoretically grasping today’s society: according to theorists, today’s society is an \u003Cem>information\u003C\u002Fem>, \u003Cem>network\u003C\u002Fem>, \u003Cem>post-industrial\u003C\u002Fem>, \u003Cem>knowledge\u003C\u002Fem>, \u003Cem>flexible\u003C\u002Fem> or \u003Cem>cognitive\u003C\u002Fem> society\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. As van Dijk\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> writes, the information society and the network society are the most popular concepts used to describe contemporary societies, which are marked by a high level of use of information and communication technologies, where the intensity of information exchange leads such a society to organise itself on the basis of science, rationality and reflexivity, both in the labour market and in the cultural sector, which are dominated by formal knowledge, higher education and the creation, manipulation and consumption of signs, symbols and meanings. While for van Dijk information points to the content of society, the metaphor of the network describes the form or organisation of contemporary society.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The concept of the network society is taken up by Manuel Castells, who at the same time takes issue with the notion of the information society and rejects “information” as an adjective. He disagrees that the importance of information in today’s society is anything new, because in his view information has historically been important in all the societies known to us\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. The Czech sociologist Petr Lupač points out that Castells instead uses the adjective “informational”, which „odkazuje k určité formě technické organizace, v níž se operace s informací stává hlavním zdrojem produktivity“ and, according to Lupač, also because information and communication technologies enable the transmission and processing of information, thereby creating a \u003Cem>sociotechnical\u003C\u002Fem> arrangement in which the relations between production, experience and power are very close\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The sociotechnical relations between social elements and technologies create notional as well as real decentralised networks of relations, which give not only large and influential corporations but de facto everyone who has the necessary knowledge the opportunity to use them to their own advantage. These networks transcend the division into global and local, so they can be described by the neologism “glocal”, and they thereby also transcend the dimensions of space and time, for they can potentially connect, through technology and the internet and in real time, large conglomerates or assemblages of users, technological artefacts and systems.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In their more recent texts, both Castells and van Dijk write about the informational society as a \u003Cem>society of networks\u003C\u002Fem>, and although not all states in the twenty-first century take part in it to the same degree, they are affected by its logic and power, which take in the global networks of capital, goods, services, labour, communication, information, science and technology\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Let us recall that in this case it is not information as such that defines the core of the concept of the network society, but above all the digital communication networks that form the backbone and infrastructure of a new morphological form of social structure, that is, the network society\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the information and network society, filled with technological artefacts, the nature of interaction with technology changes, and so does the nature of interaction with the world. The more a society uses technologies for everyday communication, the more it is condemned to a mediated relation to the world, one dominated, in many different contexts, by the interaction of people and technology, a technology that has undergone a metamorphosis: from purely utilitarian machines for performing tasks in the static and controlled environment of the desktop, it has become an intimate partner with an enormous influence on literally all the processes of our lives.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>After the adoption of personal computers, connection to the global network of the internet and the maturing of the web as a platform, we can regard as a milestone the products of Apple, which introduced the iPhone in 2007 and the first generation of the iPad tablet in 2010, devices that immediately became the most popular smart devices and helped to set off an explosion in the use of mobile devices and mobile apps. Their popularity was accompanied by a dramatic rise in the number of users of the popular social networks Facebook, Twitter, Instagram and YouTube, and by web and mobile platforms such as Airbnb or Uber, which try to offer users a modern alternative to some established commercial and public services. Cisco estimates that in 2014 approximately twelve billion devices were connected to the internet, and that by 2020 there should be as many as fifty billion\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. In our everyday lives physical objects mingle with the digital, which allows us to be, anytime and anywhere, in real time, always online. Services and information are always available in the fluid and never finished stage of a “beta” version. Our immersion in technologies has brought new conceptualisations of the technical and social aspects of technology.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The concept of the Internet of Things (IoT), for example, exploits the potential of the fact that we are surrounded by technological artefacts that collect and generate enormous amounts of data about our lives and about the environment in which we live. As Greengard writes, the IoT “isn’t just about locating objects and using them to sense the surrounding environment—or accomplish automated tasks. It’s a way to monitor, measure, and understand the perpetual motion of the world and the things we do. […] The data generated by the IoT will provide deep insights into physical relationships, human behavior […]”\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. The concept of \u003Cem>ubiquitous computing\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, similar in many respects, introduced by Mark Weiser, chief technologist of the well-known research centre Xerox PARC, and the concept of \u003Cem>ambient computing\u003C\u002Fem> depict a world in which at every step we are surrounded by embedded and invisible computing devices with sensors, internet connectivity and intelligent algorithms that use the \u003Cem>context\u003C\u002Fem> of the environment for the automatic recognition and autonomous handling of tasks with minimal human involvement.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>For the field of Human-Computer Interaction (HCI) and for the design of technologies, the invisibility of these devices and their fullest possible integration into the everyday environment mean that, instead of the standard desktop graphical user interface, these devices have to enable new, innovative forms of interaction, which we see, for example, in the approach of what is known as “natural” interaction (natural user interface, NUI), which favours interaction by voice or the physical contact of the body\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Friedewald adds that this new type of interaction must include the automatic capture of contextual parameters and the need to identify users’ emotional states and their intended actions, which is not possible without detailed knowledge of the context. Harrison agrees that ubiquitous computing heralds the importance of context for HCI, and at the same time stresses that this is a fundamental problem which what is known as the \u003Cem>cognitivist approach\u003C\u002Fem> in HCI, which I will come to later in the thesis, cannot cope with, because the cognitivist paradigm models context as one more source of information for information processing, whereas in the light of the philosophy of cognitive science, research in artificial intelligence, ethnography, design, art or the critique put forward by post-cognitivist theories, context is not only fundamentally unspecifiable and resistant to formalisation\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, but also indispensable for the \u003Cem>interpretation\u003C\u002Fem> of the emotional, social and semantic factors of human interaction with technology and with the world.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Besides the problem of context, another question must be mentioned, one that cognitivist HCI is at a loss with and to which HCI has to provide an answer: the development of ubiquitous and ambient technology is heading towards minimising the need to interact consciously with technological artefacts, and reducing interaction completely and automating it with intelligent algorithms is regarded as one of the goals of the movement of ambient intelligence and “calm technology”\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, whereby technology and its activity will move to the periphery of our attention and become visible only when needed. Mark Weiser writes: “The most profound technologies are those that disappear. They weave themselves into the fabric of everyday life until they are indistinguishable from it.”\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-14\" id=\"fnref-14\">14\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In such a case, is it still possible to speak of “using” technology and of “users”, if technologies cannot be seen and we are not even consciously aware of them? How will the world around us, and the way people perceive it, change if technologies fuse symbiotically with our phenomenological experience of everyday life? What approaches and ethical problems will arise in HCI and design if we begin to understand technology explicitly not only as an integral part of society, but also as an indispensable component of our thinking and of our relation to the world?\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>From these questions emerge problems that cut across many disciplines, and answering them calls for a transdisciplinary approach. That is why in this thesis I have chosen the “interface” of the fields of post-cognitivist HCI, the contemporary philosophy of technology and new media theory as suitable tools, in the Czech context, with which to shed new light on a body of theoretical and philosophical reflections on the relationship between humans and technology.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Post-cognitivist HCI: Seeing the Interface as a Sociotechnical Relation\u003C\u002Fstrong> — my master’s thesis (Charles University, 2018) in 20 parts:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">Part 1: Preface and Introduction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>Part 2: Today’s Information World as a Problem for HCI\u003C\u002Fstrong> — you are reading it\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">Part 3: The First Pioneers of HCI: Bush, Licklider, SAGE and Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 4: A Brief History and Theory of Interaction: Electrical, Symbolic and Textual Interaction — out on 8 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 5: Graphical Interaction, the Cultural Interface and Embodied Interaction — out on 11 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 6: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves — out on 14 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 7: Cognitivism and Cognition in HCI — out on 17 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 8: The Critique of Cognitivism: Norman, Dreyfus, Winograd and Flores, Suchman — out on 20 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 9: Post-cognitivist HCI Theories and Edmund Husserl — out on 23 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 10: Martin Heidegger and the Tool Analysis — out on 26 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 11: Sign, Hermeneutics and the Metaphysics of Presence — out on 29 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 12: Postphenomenology and Ihde’s Analysis of Human–Technology Relations — out on 1 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 13: Verbeek’s Cyborg and Immersion Relations, Key Concepts of Postphenomenology — out on 4 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 14: Extended Cognition — out on 7 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 15: Distributed Cognition — out on 10 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 16: Technology in New Media Theory and Media Convergence — out on 13 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 17: The World of Media — out on 16 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 18: Planetary-Scale Computation, The Stack and the Interface — out on 19 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 19: The Interface as a Sociotechnical Relation — out on 22 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 20: Conclusion — out on 25 November 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notes\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">14 notes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel and Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, pp. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cited 2018-05-26]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x, p. 19.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel and Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9, p. 45, my emphasis. In English: “refers to a certain form of technical organisation in which operating on information becomes the main source of productivity”.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel and Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, p. 4.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CASTELLS, Manuel and Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456, pp. 4–5.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736, p. 7.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael and Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cited 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>FRIEDEWALD, Michael and Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cited 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR and Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cited 2018-02-02]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark and John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cited 2018-02-05]. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-14\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>14\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-14\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104, p. 94.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literature\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 sources\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>CASTELLS, Manuel and Gustavo CARDOSO, 2006. \u003Cem>The network society: from knowledge to policy\u003C\u002Fem>. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations. ISBN 9780976643456.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DIJK, Jan van, 2006. \u003Cem>The network society: social aspects of new media\u003C\u002Fem>. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 1-4129-0868-x.\u003C\u002Fli>\u003Cli>FRIEDEWALD, Michael and Oliver RAABE, 2011. Ubiquitous computing: An overview of technology impacts. \u003Cem>Telematics and Informatics\u003C\u002Fem> [online]. 28(2), 55-65 [cited 2018-02-05]. DOI: 10.1016\u002Fj.tele.2010.09.001. ISSN 07365853. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\">http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0736585310000547\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GREENGARD, Samuel, 2015. \u003Cem>The internet of things\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 978-0262527736.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR and Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cited 2018-02-02]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>IMBESI, Lorenzo, \u003Cem>Design for Post-Industrial Societies: Re-Thinking Research and Education for Contemporary Innovation\u003C\u002Fem> [online]. [cited 2018-05-26]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\">https:\u002F\u002Fwww.academia.edu\u002F1089486\u002FDesign_for_Post-Industrial_Societies\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>LUPAČ, Petr, 2015. \u003Cem>Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti\u003C\u002Fem>. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark and John Seely BROWN, 1995. \u003Cem>Designing Calm Technology\u003C\u002Fem> [online]. Xerox PARC, December 21, 1995 [cited 2018-02-05]. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\">http:\u002F\u002Fwww.ubiq.com\u002Fhypertext\u002Fweiser\u002Fcalmtech\u002Fcalmtech.htm\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>WEISER, Mark, 1991. The Computer for the 21st Century. \u003Cem>Scientific American\u003C\u002Fem>. 265(3), 94–104.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1791200660796]