[{"data":1,"prerenderedAt":59},["ShallowReactive",2],{"post-en-post-cognitivist-hci-preface-and-introduction-part-1":3,"translation-en-post-cognitivist-hci-preface-and-introduction-part-1":58},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"status":13,"type":14,"link":9,"title":15,"content":17,"excerpt":20,"author":22,"featured_media":22,"comment_status":23,"ping_status":23,"sticky":19,"template":21,"format":24,"meta":25,"categories":27,"tags":29,"tagsResolved":30,"translations":45},10423579,"02. 10. 2026","2026-10-02T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast","2026-10-02T06:00:00","postkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast","cs","publish","post",{"rendered":16},"Postkognitivistické HCI: Předmluva a úvod (1. část)",{"rendered":18,"protected":19},"\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„Člověk nemůže změnit svět a nezměnit přitom sebe“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Stanislaw Lem\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„Technology at present is covert philosophy; the point is to make it openly philosophical“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Philip Agre\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„HCI research is not about tomorrow’s interfaces or applications but about the original ideas, fundamental knowledge and practical tools that will inspire, inform and support the design of human-computer interactions in the next decades.“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Roussel\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„Nekompromisní technokrat Buckminster Fuller ohrnoval nos nad tím typem funkcionalismu, který se omezoval na vzhled kuchyňských kohoutků a neprojevoval špetku zájmu o potrubí, na němž byl rozvod vody závislý“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Sudjic\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cem>Následující série je moje diplomová práce Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah, obhájená v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Studia nových médií). Text je beze změn kromě oprav zjevných překlepů a gramatických chyb; celou práci najdete v \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fdspace.cuni.cz\u002Fhandle\u002F20.500.11956\u002F101729\">repozitáři Univerzity Karlovy\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Předmluva\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Téma práce jsem si vybral, neboť v 21. století v době informační považuji Human-Computer Interaction ve spojení s filosofií techniky a novomediální teorií za relevantní obor, který může humanitním vědám říct mnohé o vztahu člověka a technologie. Aby to bylo možné, je třeba se na HCI podívat i mimo dominantní paradigma kognitivismu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Protože v současné době „postkognitivistická“ analýza HCI v českém jazyce doposud nebyla v mých očích uspokojivě zpracována, bylo nutné čerpat výhradně ze zahraniční literatury.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Metodologií práce byla dle zadání teoreticko-filosofická analýza zvolených zdrojů z oboru HCI, filosofie obecně, filosofie techniky či novomediální teorie. V práci používám citační styl ČSN ISO 690.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V úvodu práce nastiňuji, proč je nutné v současném informačním světě a síťové době rekonceptualizovat obor HCI směrem od paradigmatu kognitivismu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V kapitole \u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">\u003Cem>Analýza HCI\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fa> prezentuji konvenční i nekonvenční historii oboru HCI a zdůrazňuji, že první průkopníci oboru HCI chápali vývoj a design technologie jako rozšiřování lidského intelektu a našich kognitivních dovedností. Pomocí díla teoretika Paula Dourishe analyzuji historii a teorii interakce a interface.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V kapitole \u003Cem>Kognitivismus a kognice v HCI\u003C\u002Fem> definuji důležité pojmy pocházející z kognitivní vědy a popisuji historický i současný vliv kognitivních věd a paradigmatu kognitivismu na obor HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V kapitole \u003Cem>Postkognitivistické HCI\u003C\u002Fem> rozpracovávám analýzu HCI, interakce a interface na pozadí fenomenologie, postfenomenologie a teorií rozšířené a distribuované kognice.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V kapitole \u003Cem>Analýza novomediálních teorií\u003C\u002Fem> analyzuji vliv technologie a roli interface z pohledu vybraných novomediálních teoretiků.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V poslední kapitole \u003Cem>Interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fem> shrnuji a syntetizuji, jak je dosavadní analýza vybraných zdrojů relevantní pro analýzu interface jako sociotechnického vztahu. Zavádím zde nové koncepty, jak analyzovat interface, mezi které patří \u003Cem>interfaciální extenze\u003C\u002Fem> a \u003Cem>interfaciální redukce\u003C\u002Fem>. Nakonec zmiňuji, proč si myslím, že by HCI mělo být nedílnou součástí „věd o člověku“, tedy humanitních věd.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Úvod\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>V současné době považuji Human-computer interaction (HCI) za jeden z nejvíce fascinujících a intelektuálně stimulujících oborů, které se zabývají vztahem člověka a technologie. Podíváme-li se kolem sebe, není složité pochopit mé nadšení. Technologie se již dávno stala nepostradatelnou součástí našich životů. Pro všechny, kdo technologii vnímají především jako antagonistickou sílu, kterou je třeba překonat nebo naopak se jí vzdát za účelem návratu k rajskému a neposkvrněnému „přirozenému životu“, mám špatné zprávy. Co se použití technologie týče, \u003Cem>vždy jsme byli moderní\u003C\u002Fem> v tom smyslu, že technologie od pradávna byla součástí našich životů, kultury, společenství, a dokonce i součástí naší kognice. Dichotomie technologie a společnosti, umělé a lidské jsou sice stále užitečná analytická rozdělení, ale v případě zmíněných rozdělení se jedná o falešnou představu toho, jaký máme k našim technologickým výtvorům vztah. Technologický i sociokulturní determinismy, které představují opačné extrémy jednoho spektra vztahů člověka k technologii, by se měly propadnout do smetiště intelektuálních dějin, neboť technologie a společnost tvoří intimní a neoddělitelné strany stejné mince. Naše životy jsou technologicky mediované a technologie doslova transformuje, co znamená být člověkem. Technologie ale nevzniká ve vakuu, je vždy zasazena do kontextu sociálních, kulturních, historických a v neposlední řadě ekonomických vlivů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Zdá se proto nutné, že tradiční obory studující lidské společenství jako sociologie a antropologie musí začít brát v potaz efekty a vliv technologií a nových médií. To ale platí i o inženýrství, designu a filosofii techniky, které musí ze stejného důvodu uznat, že není možné analyzovat a tvořit technologii bez znalosti společenských, kulturních a dalších kontextuálních aspektů toho, jak technologii \u003Cem>reálně\u003C\u002Fem> používáme. Technologie a lidé-uživatelé spolu interagují a více filosoficky informované empirické studium této interakce a vzájemného ovlivňování a konstituce je právě prostor, kterému se obor HCI může a měl by věnovat.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ostatně předpoklady má ve své DNA. Z mnoha možných definic HCI se dozvíme, že se jedná o interdisciplinární společensko-technologickou vědu, která zkoumá interakci mezi člověkem a technologií, a zahrnuje v sobě řadu oborů: počítačovou vědu, informační vědu, ergonomii, umění, design, kognitivní psychologii, lingvistiku, sociologii, filosofii, antropologii, fyziologii, umělou inteligenci, inženýrství, kognitivní vědu, etiku, estetiku apod.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> Původní vizí HCI bylo ustanovit obor, který by aplikoval poznatky z tradičních kognitivních věd zaměřených na jednotlivce pro návrh, evaluaci a testování informačních systémů\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a tvorbu použitelného a přístupného uživatelského rozhraní, neboli interface\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. To je vize a praxe HCI, které v českém kontextu, především v oborech informační vědy, informatiky a mediální teorie, zůstaly v relativně nezměněné podobě dodnes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V této práci chci ale poukázat na zapomenuté kořeny radikálních myšlenek prvních průkopníků HCI, kteří se jednohlasně zajímali o způsob, jak interakce s počítači může \u003Cem>rozšířit náš intelekt a kognitivní dovednosti\u003C\u002Fem> pro vypořádání se s narůstající informační komplexitou našich životů. Génius těchto představitelů z pantheonu prvních odborníků v prehistorii oboru HCI tkvěl v tom, že předpověděli nové poznatky z aktuálního výzkumu a teorií v kognitivních vědách a filosofii. Ty se vymezují vůči dlouhodobě dominantnímu paradigmatu kognitivismu a jeho vidění lidské kognice metaforou počítače: interních symbolických reprezentací, fixních pravidel a karteziánských dualismů tělo-mysl či subjekt-objekt, které byly v kognitivismu implicitně přejaty jako pilíře metafyziky západního myšlení.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V literatuře HCI, filosofie mysli a kognitivních věd se o nových teoriích překonávajících kognitivismus hovoří jako o \u003Cem>post\u003C\u002Fem>kognitivistických teoriích, mezi které v této práci podle zvolených teoretiků řadím fenomenologií ovlivněné přístupy a teorie rozšířené a distribuované kognice. Postkognitivistické teorie poukazují na \u003Cem>fundamentální propojenost myšlení a jednání, lidského těla, technologie a prostředí kolem nás\u003C\u002Fem>. Tato propojenost není výdobytkem modernity nebo současné informační společnosti, ale přirozeným stavem naší kognice a našeho bytí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Právě nečekané objevení role prostředí a technologických artefaktů na naší kognici činí postkognitivismus ideálním partnerem pro HCI, které se musí vyrovnat s novou rolí technologie a jejím designem. V dnešní informační a technologicky mediované společnosti se informační technologie přemístily ze specializovaných odborných laboratoří a statického prostředí pracovních stolů a začaly být nedílnou součástí našich životů, jak oznamují nové přístupy internetu věcí či všudypřítomné výpočetní techniky. Technologie kromě zjevného vizuálního, auditorního či taktilního povrchu nabírá stále větší hloubku pozadí méně viditelných infrastruktur a vrstev kulturních, společenských vztahů a kontextuálních aspektů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V návaznosti na obrat kanadského teoretika Marshalla McLuhana v mediální teorii směrem k samotnému médiu a jeho vlivům na společnost a extenzím našich schopností a percepce se pomocí Heideggerovy hermeneutické fenomenologie, postfenomenologie ve filosofii techniky, teorií rozšířené a distribuované kognice a vybraných novomediálních teoretiků v této práci snažím ukázat, že HCI a design technologií nemohou privilegovat povrch technologií a médií na úkor jejich hloubky pozadí, protože je to právě ona hloubka, která technologie a média umožňuje. V této práci se proto právě interface stává styčným bodem mezi hloubkou a povrchem, ale i vztahem mezi sociokulturní a technickou vrstvou technologií. Na technologii není možné nahlížet jako na fixní objekty, ale spíše prostor potencialit, které se konkretizují, materializují a zprostředkovávají (mediují) zmíněné vztahy během interakce „na rozhraní“ hloubky a povrchu, sociokulturní a technické vrstvy, tedy v interface technologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Hloubka a komplexita pozadí těchto vztahů nám není perceptuálně-fenomenologicky přístupná přímo. Budu argumentovat, že přístup k této hloubce pozadí technologií je možný pouze zprostředkovaně pomocí interface, který se stává \u003Cem>médiem\u003C\u002Fem> i \u003Cem>kognitivní mapou\u003C\u002Fem>, neboť umožňuje kontakt a interakci mezi dvěma a více jinak nekompatibilními stranami a specificky pro člověka-uživatele redukuje komplexitu na přístupné afordance umožňující ovládání sociotechnické asambláže. Podle této práce interface mediuje pomocí dvou hlavních funkcí, pro které jsem z úsporných důvodů zavedl nové pomocné pojmy \u003Cem>interfaciální redukce\u003C\u002Fem> a \u003Cem>interfaciální extenze\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Postkognitivistické HCI společně s novomediální teorií a filosofií techniky poskytují dostatek argumentů pro to, abychom mohli aktualizovat pohled na technologii a její interface. Technologie není pasivním sluhou, který plní čistě instrumentální potřeby svých pánů. Technologie sice nedeterminuje společnost, ale má moc ji měnit, stejně jako naše myšlení a jednání. Kromě samotné materiální stránky technologie jsou to i designéři, kteří do technologie zasévají zrna potenciálu toho, jakým způsobem může být tato moc aktivizována, v práci označovaného Ihdeho pojmem \u003Cem>multistability\u003C\u002Fem>. Technologie je s člověkem v interakci a aktivně formuje společnost i naše myšlení způsobem, který Ihde pojmenoval \u003Cem>non-neutralitou\u003C\u002Fem> technologie. Design interface technologie se musí nejen vyrovnat s komplexitou hloubky pozadí technologie, ale zároveň s etickými otázkami toho, jak technologie plánovaně nebo neplánovaně ovlivňuje jednotlivce i celou společnost.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Již v roce 2005 apeloval Jan Brejcha\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> na to, že je nutné k HCI a (interakčnímu) designu technologií pustit i odbornice a odborníky z humanitních a sociálně vědních disciplín, kteří by dokázali informovat o širším kontextu technologie. Dnes se ale můžeme ptát na následující otázku: pokud HCI a design technologií dříve zcela správně potřebovaly humanitní a sociální vědy, aby byly informovány o lidských aspektech interakce, není tomu dnes tak, že tyto vědy nyní potřebují HCI a design? Pokud dříve humanitní a společenské vědy podávaly syntetizovaný obraz o společnosti a utvářely veřejné mínění, nevzniká v informační, technologicky mediované společnosti potřeba nového „svobodného umění“, které by plnilo stejné funkce doplněné o perspektivu technologií? Podle mého názoru bychom odpovědi měli hledat někde „na rozhraní“ postkognitivistického HCI, filosofie techniky, novomediální teorie, současné sociologie techniky a designu, jež by všechny mohly přispět do nového integrativního „svobodného umění technologické kultury“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Cstrong>1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce — vyjde 8. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce — vyjde 11. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny — vyjde 14. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">11 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Citováno v: ŽÁČKOVÁ, Eva, 2015. \u003Cem>K čemu konvergují nové technologie?\u003C\u002Fem>. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0574-9.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Citováno v: DOURISH, Paul, 2004. \u003Cem>Where the action is: the foundations of embodied interaction\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press. ISBN 978-0-262-04196-6.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>ROUSSEL, Nicholas, 2014. \u003Cem>Looking back: a very brief history of HCI\u003C\u002Fem>. Dostupné také z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\">http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>SUDJIC, Deyan, 2016. \u003Cem>B jako Bauhaus: moderní svět od A-Z\u003C\u002Fem>. Přeložil Radka KNOTKOVÁ, přeložil Lukáš NOVÁK. Zlín: Kniha Zlin. Tema (Kniha Zlin). ISBN 978-80-7473-322-2, s. 320.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NĚMEČKOVÁ, Lenka, 2010. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK (ZPRÁVA) ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy č. 18 (15.4.2010)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>V této práci preferuji anglický termín „interface“, jehož etymologie a neutrálnost je pro potřeby této práce vhodnější. Ve většině případů použitím termínu „interface“ nemyslím grafické uživatelské rozhraní, ale obecný bod nebo místo kontaktu pro interakci s technologií. V práci ale postupně budu i toto pojetí „interface“ dále rozvíjet a redefinovat.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Jsem si vědom, jak neskromně může působit zavádět v magisterské práci nové pojmy. Chci ale zdůraznit, že se jedná jen o pomocné pojmenování určitých konceptů, které bych jinak musel neustále opakovat. V duchu této práce mohu říct, že slova jsou „interface“ do mnohem složitějších hloubek myšlení a je na tom, kdo nová slova zavádí, aby rozšiřovala naše schopnosti myslet spíše, než tyto schopnosti redukovala. Nechám na čtenáři, jak jsem se s tímto úkolem vypořádal.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BREJCHA, Jan, 2005. Towards a Philosophy of Interaction Design. In: \u003Cem>Post-media Theory\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2017-11-26]. ISSN 1803–4055.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BUCHANAN, Richard, 1992. Wicked Problems in Design Thinking. \u003Cem>Design Issues\u003C\u002Fem>. Vol. 8. The MIT Press, Spring, 1992(No. 2), 5-21. Dostupné také z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BREJCHA, Jan, 2005. Towards a Philosophy of Interaction Design. In: \u003Cem>Post-media Theory\u003C\u002Fem> [online]. [cit. 2017-11-26]. ISSN 1803–4055.\u003C\u002Fli>\u003Cli>BUCHANAN, Richard, 1992. Wicked Problems in Design Thinking. \u003Cem>Design Issues\u003C\u002Fem>. Vol. 8. The MIT Press, Spring, 1992(No. 2), 5-21. Dostupné také z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DOURISH, Paul, 2004. \u003Cem>Where the action is: the foundations of embodied interaction\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press. ISBN 978-0-262-04196-6.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NĚMEČKOVÁ, Lenka, 2010. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK (ZPRÁVA) ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy č. 18 (15.4.2010)\u003C\u002Fli>\u003Cli>ROUSSEL, Nicholas, 2014. \u003Cem>Looking back: a very brief history of HCI\u003C\u002Fem>. Dostupné také z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\">http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>SUDJIC, Deyan, 2016. \u003Cem>B jako Bauhaus: moderní svět od A-Z\u003C\u002Fem>. Přeložil Radka KNOTKOVÁ, přeložil Lukáš NOVÁK. Zlín: Kniha Zlin. Tema (Kniha Zlin). ISBN 978-80-7473-322-2.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003Cli>ŽÁČKOVÁ, Eva, 2015. \u003Cem>K čemu konvergují nové technologie?\u003C\u002Fem>. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0574-9.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":21,"protected":19},"",0,"closed","standard",{"description":26},"Práce se zaměřuje na teorie oboru Human-computer interaction, vybranými autory označované pojmem „postkognitivistické“, které reagují na kognitivistický přístup tzv. první vlny HCI.",[28],4,[],[31,36,39,42],{"id":32,"name":33,"slug":34,"taxonomy":35},10274575,"HCI","hci","post_tag",{"id":37,"name":38,"slug":38,"taxonomy":35},10948720,"interface",{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":35},10369402,"philosophy",{"id":43,"name":44,"slug":44,"taxonomy":35},10100143,"technology",{"en":46,"es":50,"fr":54},{"title":47,"slug":48,"description":49},"Post-cognitivist HCI: Preface and Introduction (Part 1)","post-cognitivist-hci-preface-and-introduction-part-1","The preface and introduction to my master’s thesis: why HCI has to look beyond cognitivism, and why the interface is where the surface of technology meets its depth.",{"title":51,"slug":52,"description":53},"HCI poscognitivista: prefacio e introducción (parte 1)","hci-poscognitivista-prefacio-e-introduccion-parte-1","Prefacio e introducción de mi trabajo de fin de máster: por qué la HCI tiene que mirar más allá del cognitivismo y por qué la interfaz es el lugar donde la superficie de la tecnología se encuentra con su profundidad.",{"title":55,"slug":56,"description":57},"HCI postcognitiviste : préface et introduction (1re partie)","hci-postcognitiviste-preface-et-introduction-1re-partie","Préface et introduction de mon mémoire de master : pourquoi la HCI doit regarder au-delà du cognitivisme, et pourquoi l’interface est le lieu où la surface de la technologie rencontre sa profondeur.","\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„Člověk nemůže změnit svět a nezměnit přitom sebe“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Stanislaw Lem\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>“Technology at present is covert philosophy; the point is to make it openly philosophical”\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Philip Agre\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>“HCI research is not about tomorrow’s interfaces or applications but about the original ideas, fundamental knowledge and practical tools that will inspire, inform and support the design of human-computer interactions in the next decades.”\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Roussel\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>„Nekompromisní technokrat Buckminster Fuller ohrnoval nos nad tím typem funkcionalismu, který se omezoval na vzhled kuchyňských kohoutků a neprojevoval špetku zájmu o potrubí, na němž byl rozvod vody závislý“\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>— Sudjic\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cem>The following series is my master’s thesis, Post-cognitivist HCI: Seeing the Interface as a Sociotechnical Relation, defended in 2018 at the Faculty of Arts of Charles University (New Media Studies). This is a translation from the Czech; quotations from Czech publications are left in Czech, with their translation in the note. The Czech text is unchanged apart from corrections of obvious typos and grammatical errors; the whole thesis is in the \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fdspace.cuni.cz\u002Fhandle\u002F20.500.11956\u002F101729\">Charles University repository\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Preface\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>I chose the topic of this thesis because, in the information age of the twenty-first century, I consider Human-Computer Interaction (HCI), in conjunction with the philosophy of technology and new media theory, a relevant field that can tell the humanities a great deal about the relationship between humans and technology. For this to be possible, HCI also has to be looked at beyond the dominant paradigm of cognitivism.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Because, in my eyes, a “post-cognitivist” analysis of HCI has not yet been satisfactorily worked out in the Czech language, it was necessary to draw exclusively on foreign literature.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>As the thesis assignment specified, its methodology was a theoretical and philosophical analysis of selected sources from HCI, philosophy in general, the philosophy of technology or new media theory. In the thesis I use the ČSN ISO 690 citation style.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the introduction I outline why, in today’s information world and network age, it is necessary to reconceptualise the field of HCI away from the paradigm of cognitivism.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the chapter \u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">\u003Cem>An Analysis of HCI\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fa> I present both the conventional and the unconventional history of HCI and stress that the first pioneers of HCI understood the development and design of technology as augmenting the human intellect and our cognitive skills. Drawing on the work of the theorist Paul Dourish, I analyse the history and theory of interaction and of the interface.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the chapter \u003Cem>Cognitivism and Cognition in HCI\u003C\u002Fem> I define important concepts that come from cognitive science and describe the historical and present influence of the cognitive sciences and of the paradigm of cognitivism on HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the chapter \u003Cem>Post-cognitivist HCI\u003C\u002Fem> I develop the analysis of HCI, interaction and the interface against the background of phenomenology, postphenomenology and the theories of extended and distributed cognition.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the chapter \u003Cem>An Analysis of New Media Theories\u003C\u002Fem> I analyse the influence of technology and the role of the interface from the perspective of selected new media theorists.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the last chapter, \u003Cem>The Interface as a Sociotechnical Relation\u003C\u002Fem>, I summarise and synthesise how the analysis of the selected sources so far bears on the analysis of the interface as a sociotechnical relation. Here I introduce new concepts for analysing the interface, among them \u003Cem>interfacial extension\u003C\u002Fem> and \u003Cem>interfacial reduction\u003C\u002Fem>. Finally, I mention why I think HCI should be an integral part of the “sciences of man”, that is, of the humanities.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Introduction\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Today I consider Human-Computer Interaction (HCI) one of the most fascinating and intellectually stimulating fields concerned with the relationship between humans and technology. If we look around us, my enthusiasm is not hard to understand. Technology has long since become an indispensable part of our lives. For all those who see technology above all as an antagonistic force that has to be overcome or, on the contrary, renounced for the sake of a return to an Edenic, immaculate “natural life”, I have bad news. As far as the use of technology is concerned, \u003Cem>we have \u003Cstrong>always\u003C\u002Fstrong> been modern\u003C\u002Fem>, in the sense that technology has been part of our lives, our culture, our communities and even our cognition since time immemorial. The dichotomies of technology and society, of the artificial and the human, may still be useful analytical divisions, but these divisions give a false picture of the relationship we have with our technological creations. Technological and sociocultural determinisms, which represent the opposite extremes of a single spectrum of the relations of humans to technology, should be consigned to the dustbin of intellectual history, for technology and society are two sides of the same coin, intimate and inseparable. Our lives are technologically mediated, and technology literally transforms what it means to be human. Yet technology does not come into being in a vacuum; it is always embedded in a context of social, cultural, historical and, last but not least, economic influences.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>It therefore seems necessary that the traditional disciplines that study human communities, such as sociology and anthropology, begin to take into account the effects and influence of technologies and new media. But the same holds for engineering, design and the philosophy of technology, which for the same reason must acknowledge that it is not possible to analyse and create technology without knowing the social, cultural and other contextual aspects of how we \u003Cem>actually\u003C\u002Fem> use it. Technology and human users interact with each other, and a more philosophically informed empirical study of this interaction, of this mutual influence and constitution, is precisely the space to which the field of HCI can and should devote itself.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>After all, HCI has it in its DNA. From the many possible definitions of HCI we learn that it is an interdisciplinary socio-technological science which studies the interaction between humans and technology and encompasses a range of disciplines: computer science, information science, ergonomics, art, design, cognitive psychology, linguistics, sociology, philosophy, anthropology, physiology, artificial intelligence, engineering, cognitive science, ethics, aesthetics and so on.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> The original vision of HCI was to establish a field that would apply findings from the traditional, individual-centred cognitive sciences to the design, evaluation and testing of information systems\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> and to the creation of a usable and accessible user interface, or simply interface\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. These are the vision and practice of HCI that, in the Czech context, above all in information science, informatics and media theory, have remained in a relatively unchanged form to this day.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In this thesis, however, I want to point to the forgotten roots of the radical ideas of the first pioneers of HCI, who were unanimously interested in how interaction with computers could \u003Cem>augment our intellect and cognitive skills\u003C\u002Fem> to cope with the growing information complexity of our lives. The genius of these figures from the pantheon of the first experts in the prehistory of HCI lay in the fact that they anticipated new findings of current research and theories in the cognitive sciences and philosophy. These define themselves against the long-dominant paradigm of cognitivism and its view of human cognition through the metaphor of the computer: internal symbolic representations, fixed rules and the Cartesian dualisms of body and mind or subject and object, which cognitivism implicitly took over as pillars of the metaphysics of Western thought.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the literature of HCI, the philosophy of mind and the cognitive sciences, the new theories that move beyond cognitivism are referred to as \u003Cem>post\u003C\u002Fem>-cognitivist theories, among which, following the theorists I have chosen, I count in this thesis the approaches influenced by phenomenology and the theories of extended and distributed cognition. Post-cognitivist theories point to \u003Cem>the fundamental interconnectedness of thinking and acting, the human body, technology and the environment around us\u003C\u002Fem>. This interconnectedness is not an achievement of modernity or of today’s information society, but the natural state of our cognition and of our being.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>It is precisely the unexpected discovery of the role that the environment and technological artefacts play in our cognition that makes post-cognitivism an ideal partner for HCI, which has to come to terms with the new role of technology and with its design. In today’s technologically mediated information society, information technologies have moved out of specialised laboratories and the static environment of the desktop and have become an integral part of our lives, as the new approaches of the Internet of Things and ubiquitous computing announce. Besides its evident visual, auditory or tactile surface, technology is taking on an ever greater depth of the background: of less visible infrastructures and of layers of cultural and social relations and contextual aspects.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Following the turn of the Canadian theorist Marshall McLuhan in media theory towards the medium itself, its effects on society and the extensions of our abilities and perception, I try in this thesis, with the help of Heidegger’s hermeneutic phenomenology, postphenomenology in the philosophy of technology, the theories of extended and distributed cognition and selected new media theorists, to show that HCI and the design of technologies cannot privilege the surface of technologies and media at the expense of the depth of the background, because it is precisely this depth that makes technologies and media possible. In this thesis, therefore, it is the interface that becomes the point of contact between depth and surface, but also the relation between the sociocultural and the technical layer of technologies. Technology cannot be regarded as a set of fixed objects, but rather as a space of potentialities which become concrete, materialise and mediate the aforementioned relations during interaction at the “interface” of depth and surface, of the sociocultural and the technical layer, that is, in the interface of technology.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The depth and complexity of the background of these relations are not directly accessible to us perceptually and phenomenologically. I will argue that access to this depth of the background of technologies is possible only in a mediated way, through the interface, which becomes both a \u003Cem>medium\u003C\u002Fem> and a \u003Cem>cognitive map\u003C\u002Fem>, for it enables contact and interaction between two or more otherwise incompatible parties and, specifically for the human user, reduces complexity to accessible affordances that allow the sociotechnical assemblage to be controlled. According to this thesis, the interface mediates by means of two main functions, for which, for the sake of economy, I have introduced the new auxiliary terms \u003Cem>interfacial reduction\u003C\u002Fem> and \u003Cem>interfacial extension\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Post-cognitivist HCI, together with new media theory and the philosophy of technology, provides enough arguments for us to update our view of technology and its interface. Technology is not a passive servant that fulfils the purely instrumental needs of its masters. Technology does not determine society, but it does have the power to change it, as well as our thinking and acting. Besides the material side of technology itself, it is also designers who sow in technology the seeds of potential for the ways in which this power can be activated, a potential this thesis refers to by Ihde’s term \u003Cem>multistability\u003C\u002Fem>. Technology is in interaction with human beings and actively shapes society as well as our thinking, in a way that Ihde called the \u003Cem>non-neutrality\u003C\u002Fem> of technology. The design of the interface of technology has to come to terms not only with the complexity of the depth of the background of technology, but also with the ethical questions of how technology, in planned or unplanned ways, affects individuals and society as a whole.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>As early as 2005 the Czech HCI researcher Jan Brejcha\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> urged that HCI and the (interaction) design of technologies must also be opened to experts from the humanities and social sciences, who could inform them about the wider context of technology. Today, however, we may ask the following question: if HCI and the design of technologies once quite rightly needed the humanities and social sciences in order to be informed about the human aspects of interaction, is it not the case today that these sciences now need HCI and design? If the humanities and social sciences once provided a synthesised picture of society and shaped public opinion, does the technologically mediated information society not give rise to the need for a new “liberal art” that would fulfil the same functions, supplemented by the perspective of technologies? In my opinion, we should look for the answers somewhere at the “interface” of post-cognitivist HCI, the philosophy of technology, new media theory, the contemporary sociology of technology, and design, all of which could contribute to a new, integrative “liberal art of technological culture”\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Post-cognitivist HCI: Seeing the Interface as a Sociotechnical Relation\u003C\u002Fstrong> — my master’s thesis (Charles University, 2018) in 20 parts:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Cstrong>Part 1: Preface and Introduction\u003C\u002Fstrong> — you are reading it\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">Part 2: Today’s Information World as a Problem for HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">Part 3: The First Pioneers of HCI: Bush, Licklider, SAGE and Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 4: A Brief History and Theory of Interaction: Electrical, Symbolic and Textual Interaction — out on 8 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 5: Graphical Interaction, the Cultural Interface and Embodied Interaction — out on 11 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 6: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves — out on 14 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 7: Cognitivism and Cognition in HCI — out on 17 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 8: The Critique of Cognitivism: Norman, Dreyfus, Winograd and Flores, Suchman — out on 20 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 9: Post-cognitivist HCI Theories and Edmund Husserl — out on 23 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 10: Martin Heidegger and the Tool Analysis — out on 26 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 11: Sign, Hermeneutics and the Metaphysics of Presence — out on 29 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 12: Postphenomenology and Ihde’s Analysis of Human–Technology Relations — out on 1 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 13: Verbeek’s Cyborg and Immersion Relations, Key Concepts of Postphenomenology — out on 4 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 14: Extended Cognition — out on 7 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 15: Distributed Cognition — out on 10 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 16: Technology in New Media Theory and Media Convergence — out on 13 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 17: The World of Media — out on 16 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 18: Planetary-Scale Computation, The Stack and the Interface — out on 19 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 19: The Interface as a Sociotechnical Relation — out on 22 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 20: Conclusion — out on 25 November 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notes\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">11 notes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Cited in: ŽÁČKOVÁ, Eva, 2015. \u003Cem>K čemu konvergují nové technologie?\u003C\u002Fem>. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0574-9. In English: “One cannot change the world without also changing oneself.”\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>Cited in: DOURISH, Paul, 2004. \u003Cem>Where the action is: the foundations of embodied interaction\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press. ISBN 978-0-262-04196-6.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>ROUSSEL, Nicholas, 2014. \u003Cem>Looking back: a very brief history of HCI\u003C\u002Fem>. Available also at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\">http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>SUDJIC, Deyan, 2016. \u003Cem>B jako Bauhaus: moderní svět od A-Z\u003C\u002Fem>. Translated by Radka KNOTKOVÁ, translated by Lukáš NOVÁK. Zlín: Kniha Zlin. Tema (Kniha Zlin). ISBN 978-80-7473-322-2, p. 320. In English: “The uncompromising technocrat Buckminster Fuller turned up his nose at the kind of functionalism that confined itself to the look of kitchen taps and showed not a shred of interest in the pipework on which the water supply depended.”\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NĚMEČKOVÁ, Lenka, 2010. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK (ZPRÁVA) ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy č. 18 (15.4.2010)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>In the Czech original I prefer the English term “interface” to the Czech \u003Cem>rozhraní\u003C\u002Fem>, because its etymology and neutrality are better suited to the needs of this thesis. In most cases, by the term “interface” I do not mean the graphical user interface, but a general point or place of contact for interaction with technology. Over the course of the thesis, however, I will gradually develop this conception of “interface” further and redefine it as well.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>I am aware how immodest it may seem to introduce new terms in a master’s thesis. I want to stress, however, that these are only auxiliary names for certain concepts that I would otherwise have to keep repeating. In the spirit of this thesis I can say that words are “interfaces” to far more complex depths of thought, and it is up to whoever introduces new words to make sure that they extend our ability to think rather than reduce it. I leave it to the reader to judge how I have coped with this task.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BREJCHA, Jan, 2005. Towards a Philosophy of Interaction Design. In: \u003Cem>Post-media Theory\u003C\u002Fem> [online]. [cited 2017-11-26]. ISSN 1803–4055.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BUCHANAN, Richard, 1992. Wicked Problems in Design Thinking. \u003Cem>Design Issues\u003C\u002Fem>. Vol. 8. The MIT Press, Spring, 1992(No. 2), 5-21. Available also at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literature\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 sources\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BREJCHA, Jan, 2005. Towards a Philosophy of Interaction Design. In: \u003Cem>Post-media Theory\u003C\u002Fem> [online]. [cited 2017-11-26]. ISSN 1803–4055.\u003C\u002Fli>\u003Cli>BUCHANAN, Richard, 1992. Wicked Problems in Design Thinking. \u003Cem>Design Issues\u003C\u002Fem>. Vol. 8. The MIT Press, Spring, 1992(No. 2), 5-21. Available also at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\">http:\u002F\u002Fwww.jstor.org\u002Fstable\u002F1511637\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>CARROLL, John M., ed., 2003. \u003Cem>HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science\u003C\u002Fem>. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.\u003C\u002Fli>\u003Cli>DOURISH, Paul, 2004. \u003Cem>Where the action is: the foundations of embodied interaction\u003C\u002Fem>. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press. ISBN 978-0-262-04196-6.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NĚMEČKOVÁ, Lenka, 2010. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK (ZPRÁVA) ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy č. 18 (15.4.2010)\u003C\u002Fli>\u003Cli>ROUSSEL, Nicholas, 2014. \u003Cem>Looking back: a very brief history of HCI\u003C\u002Fem>. Available also at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\">http:\u002F\u002Fdirection.bordeaux.inria.fr\u002F~roussel\u002Fpublications\u002F2014-looking-back.pdf\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>SUDJIC, Deyan, 2016. \u003Cem>B jako Bauhaus: moderní svět od A-Z\u003C\u002Fem>. Translated by Radka KNOTKOVÁ, translated by Lukáš NOVÁK. Zlín: Kniha Zlin. Tema (Kniha Zlin). ISBN 978-80-7473-322-2.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003Cli>ŽÁČKOVÁ, Eva, 2015. \u003Cem>K čemu konvergují nové technologie?\u003C\u002Fem>. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0574-9.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1791200660839]