[{"data":1,"prerenderedAt":75},["ShallowReactive",2],{"post-en-post-cognitivist-hci-a-brief-conventional-history-of-hci-and-its-paradigm-waves-part-6":3,"translation-en-post-cognitivist-hci-a-brief-conventional-history-of-hci-and-its-paradigm-waves-part-6":74},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":28,"tags":30,"tagsResolved":31,"translations":58},10400505,"14. 10. 2026","2026-10-14T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","2026-10-14T06:00:00","postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","cs",1493,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny (6. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Ch2>Stručná konvenční historie HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Z vojenských a válečných potřeb již během 2. světové války vznikly obory inženýrské psychologie, ergonomie a lidských faktorů. Měly omezit chyby v designu ovládacích prvků kokpitů letadel způsobující ztráty na životě či zvyšovat efektivitu lidských operátorů při ovládání těžkých strojů v továrnách a prvních počítačů. Později byly zřízeny profesionální instituce \u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> ve Velké Británii v roce 1949 a v roce 1957 následovala americká \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, který navazoval na vojenský výzkum systému SAGE, představil ve své doktorské dizertaci interaktivní grafický program \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglas Engelbart poté na Stanford Research Institute (SRI) vyvinul systém NLS s počítačovou myší a okny a v laboratořích americké společnosti Xerox PARC vzniklo první grafické uživatelské rozhraní, o jehož komerční úspěch se postarala firma Apple. V 80. letech se osamostatnil nový obor Human-computer interaction, který vycházel z předchozího výzkumu lidských faktorů, ale přidal poznatky z kognitivní vědy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na konferenci \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) v roce 1983 prezentoval výzkumník Don Norman článek stále ovlivněný zaměřením na ergonomii a lidské faktory. Psal, že pro zvýšení uživatelské spokojenosti je nutná optimalizace rychlosti použití, jednoduchost učení, úroveň požadovaných znalostí a zamezení chybovosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. V roce 1986 ale Norman editoval se svým kolegou Draperem akademicky orientovanou knihu \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která oznamovala, že zaměření na člověka-uživatele a jeho potřeby je důležitou částí vývoje a designu technologií.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V roce 1988 Don Norman vydal zásadní knihu \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, později přejmenovanou na \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, ve které poprvé pro širší publikum popularizuje odklon HCI od ryze utilitárních a technických problémů směrem k zaměření na uživatele a teoretizování HCI. V knize poprvé představil HCI publiku z kognitivní vědy převzaté pojmy \u003Cem>mentální modely a mapování\u003C\u002Fem>. Norman v knize zdůrazňuje, že „mentální model“ toho, jak technologie funguje, netvoří pouze intence designéra, ale i uživatel si vytváří vlastní model na základě zkušeností, praxe, instrukcí a především tím, že při interakci interpretuje vnímatelné a viditelné struktury technologie, čímž si vytváří její \u003Cem>systémový obraz\u003C\u002Fem>. Pokud je tento obraz jasný, přispívá ke snadnému použití daného zařízení či systému\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podobnou relativizaci vztahu uživatele, designéra a technologie můžeme nalézt v Normanově převzetí a redefinici konceptu \u003Cem>afordance\u003C\u002Fem> od svého mentora, významného psychologa J. J. Gibsona. V původním vydání z roku 1988 se o afordanci příliš nedozvíme, ale v revidované edici z 2013 Norman vysvětluje, že afordance jakožto vnímatelné vlastnosti objektů, které umožňují uživateli nějakou akci, nejsou fixní, a priori vlastnosti těchto objektů, nýbrž se jedná o \u003Cem>vztah mezi fyzickým objektem a interagujícím aktérem,\u003C\u002Fem> například člověkem, ale i dalším strojem, mezi vlastnostmi objektu a schopností aktéra interpretovat, jak může být objekt použit\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Normanem prosazovaný relační aspekt interakce znamená, že schopnost uživatele interpretovat vlastnosti objektů do velké míry závisí nejen na jeho kognitivních schopnostech, ale i na znalostech kulturních a společenských kódů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Při interpretaci funkcí objektů uživatelem zároveň hrají roli emoce a subjektivní významová hodnota těchto funkcí, které utvářejí uživatelské zážitky z používání technologie. Norman roli emocí probírá ve své další knize \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem> a zabývá se jí i jeden ze současných přístupů v oboru HCI, označovaný jako User Experience design. Přestože afordance jako vztah člověka, prostředí a objektu a zaměření na lidské potřeby jednoznačně u Normana se zdají ohlašovat důležitost sociokulturního kontextu, Bødkerová\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> si všímá, že emoce v jeho práci jsou nadstavbou nad kognicí a stále zakotvené v \u003Cem>kognitivistickém\u003C\u002Fem> paradigmatu informačně-zpracovávajícího modelu kognice.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pro Bødkerovou a Boehnerovou et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a další jsou emoce, zážitky a přisuzování významu věcem důležitými aspekty formujícími povahu interakce s technologiemi, odmítají ale kognitivistickou tezi, že je možné pochopit a studovat jejich příčiny nahlížením do hlavy jedinců. Opozice kognitivismu nejen v HCI tvrdí, že naše psychologické stavy jsou výsledkem komplexního propojení člověka, kultury, společnosti a také místa a času, ve kterém se jedinec nachází. Emoce, zážitky, významotvornost a interakce lze chápat jakožto dynamický, kulturně mediovaný a sociálně konstruovaný a prožívaný proces\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tato postulace konfrontuje v oborech kognitivní vědy, umělé inteligence, filosofie mysli a dalších příbuzných oborů trvající kognitivistické dogma komputačního modelu lidské kognice. V posledních třech dekádách na jeho nedostatky upozornilo několik přístupů, které utváří různorodou, ale přeci v mnohém sjednocenou alternativu. Představují nové paradigma, ve formálním smyslu definovaném filosofem vědy Thomasem Kuhnem, jež nutně ale neinvaliduje předcházející přístupy, neboť mohou existovat společně. Nové paradigma skoro vždy ale reformuluje otázky, které má smysl zkoumat, mění i metody použité pro jejich zodpovězení. Zároveň jej můžeme chápat jako vyústění dlouhodobějšího tlaku na dominantní paradigma, které je méně a méně schopno vysvětlovat problémy oboru a kontinuální změny, na které reaguje. V literatuře se píše o několika paradigmatech, kterými si doposud HCI obor prošel.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Paradigmatické vlny v HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paradigmata v HCI se v literatuře popisují jako chronologicky na sebe navazující „vlny“ myšlenek a teorií. Existují však různé analýzy toho, jaké přístupy patří do jaké vlny, a někteří akademici spojují dvě vlny do jedné.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tak například Harrison a jeho kolegové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifikují tři hlavní vlny v HCI: první vlnou označují období, kdy HCI jako obor ještě neexistovalo a vztah člověka a technologie byl studován a designován na inženýrském podkladě dříve zmiňovaných oborů ergonomie a lidských faktorů. Podle Harrisona byla tato vlna a-teoretická, a především pragmaticky orientovaná na generování funkčních řešení bez hlubší teoretické reflexe. Druhou vlnu identifikují jako obrat ke kognitivní vědě přinášející do HCI vliv kognitivismu. Třetí vlnu nachází v průsečíku oborů, které kritizují teoretické základy kognitivismu a jeho neadekvátní prostředky pro uchopení významu interakce jako situovaného a sociálně spolukonstruovaného fenoménu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Třetí vlna HCI také reaguje na koncept všudypřítomné výpočetní techniky a internetu věcí: s rozšířením technologie se v našich životech častěji potkáváme s případy, kdy technologie pracuje na pozadí a nevyžaduje od uživatele vědomé vykonávání jakýchkoli úkonů, čímž se ve druhé vlně oblíbené analýzy úkonů (task analysis) stávají méně užitečné, ba dokonce irelevantní. Harrison řadí do třetí vlny snahy skandinávského participačního designu o demokratizaci designu v pracovním prostředí pomocí zapojení pracovníků do procesu designu, etnometodologii, User Experience design nebo vtělenou interakci a koncept „vtělenosti“ (embodiment) čerpající z filosofického proudu fenomenologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podíváme-li se na další texty popisující vlny v HCI, teoretička Susanne Bødkerová ve svém vlivném článku \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem> prosazuje odlišnou chronologii historického vývoje. Do první vlny řadí dohromady jak období ergonomiky, lidských faktorů, tak i kognitivní vědy v HCI, čímž spojuje první dvě vlny popsané Harrisonem. Bødkerová do druhé vlny řadí pro téma této práce zásadní přístupy jako \u003Cem>situovanou akci, distribuovanou kognici a teorii aktivit\u003C\u002Fem>, které považuje za „důležité zdroje teoretické reflexe [kdy] koncepty jako kontext přišly do popředí zájmu analýzy a designu interakce člověk-stroj“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>S tímto dělením Bødkerové na základě následující analýzy historie vlivu kognitivních věd a kognitivismu v HCI nemohu souhlasit, neboť asociuje do jedné vlny příliš různorodé teorie, metody a přístupy. Tak například ateoreticky orientovaná ergonomie a lidské faktory jsou explicitně v protikladu s těžce teoreticky orientovaným obdobím, kdy HCI převzalo poznatky z kognitivních věd a výzkumný postoj kognitivismu. A jak dále v práci budu analyzovat, kognitivismus naopak je v rozporu se zmíněnými přístupy situované kognice a částečně i distribuované kognice, které překračují limitace kognitivismu i dichotomie tělo-mysl či subjekt-objekt. Zařadit všechny tyto přístupy do jedné vlny pouze proto, že je od sebe nedělí chronologicky příliš dlouhá doba, podle mého není pádný argument pro takovouto kategorizaci, která zbytečně zatemňuje tak zásadní a zlomové okamžiky celého oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podle Bødkerové bylo hlavním důvodem přijetí přístupů situované kognice a distribuované kognice primárně zaměření na kontext firemního a pracovního prostředí, ve kterých byla studována spolupráce ve skupinách. To ale rozhodně nebyl hlavní důvod\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Do své třetí vlny pak s odvoláním na článek \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> od Dona Normana řadí obecně ty přístupy, které se zaměřují na estetické, prožitkové a emocionální aspekty designu technologických artefaktů v pracovním, veřejném, domácím i obecněji kulturním kontextu. Třetí vlna HCI odpovídá tedy cílům teoretiků a praktikujících designérů, kteří se shromažďují pod hlavičkou několika přístupů, jmenovitě Human-centered design (HCD), interakčního designu a User Experience designu, které se buď osamostatnily jako nové obory, nebo se v případě HCD staly laicky řečeno „filosofickým“ směrem oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I když souhlasím s jemnějším rozdělením druhé a třetí vlny, kdy důraz na emoce a prožitky reprezentuje reálný vklad i rozporuplný úspěch přístupu User Experience designu, nenajdeme u Bødkerové jasnou definici toho, jaké nové metody třetí vlna přináší, a v mnoha ohledech ve výzkumu témat ze třetí vlny zmiňuje použití v této práci neanalyzované teorie aktivit. Ostatně sama píše, že přístupy z druhé vlny není nutné nahrazovat, místo toho by bylo lepší je přeorientovat i na mimopracovní kontext prostředí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jakým způsobem můžeme zmíněnou kategorizaci HCI vln sjednotit? Podle mého názoru tím, že se na ně podíváme optikou toho, jak se vyrovnávají s kognitivismem a kontextuálními aspekty interakce. Proto po vzoru Kaptelinina a Nardiové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> v této práci přebírám dělení HCI vln na kognitivistické a \u003Cem>postkognitivistické\u003C\u002Fem> teorie HCI, mezi které se řadí fenomenologie, rozšířená a distribuovaná kognice či teorie aktérů-sítí. Předtím, než se zaměřím na postkognitivistické teorie HCI, je třeba zmínit, proti čemu se vymezují. Představím tedy hlavní teze i problémy kognitivismu a naznačím současné pohledy na kognici, včetně jejich relevance na obor HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, s. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, s. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, s. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>V sekcích Kognitivismus v HCI a Kritika kognitivismu ukazuji, že postkognitivistické přístupy v HCI se neprosazovaly proto, že by se předchozí přístupy nezaměřovaly dostatečně na pracovní kontext. Dominance kognitivismu v HCI se bortila, protože napříč obory se začalo ukazovat, že model lidského myšlení jako digitálního procesoru zpracovávajícího informace byl neudržitelný.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, s. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{"description":27},"Od inženýrské psychologie a lidských faktorů přes Normanovo zaměření na uživatele k paradigmatickým vlnám HCI, které v této práci dělím na kognitivistické a postkognitivistické teorie.",[29],4,[],[32,39,44,52],{"id":33,"name":34,"slug":35,"taxonomy":36,"names":37,"slugs":38},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":34,"cs":34,"es":34,"fr":34},{"cs":35,"en":35,"es":35,"fr":35},{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":36,"names":42,"slugs":43},10948720,"interface",{"en":41,"cs":41,"es":41,"fr":41},{"cs":41,"en":41,"es":41,"fr":41},{"id":45,"name":46,"slug":46,"taxonomy":36,"names":47,"slugs":50},10100143,"technology",{"en":46,"cs":48,"es":49,"fr":48},"technologie","tecnología",{"cs":48,"en":46,"es":51,"fr":48},"tecnologia",{"id":53,"name":54,"slug":55,"taxonomy":36,"names":56,"slugs":57},10688184,"UX","ux",{"en":54,"cs":54,"es":54,"fr":54},{"cs":55,"en":55,"es":55,"fr":55},{"en":59,"es":64,"fr":69},{"title":60,"slug":61,"wordCount":62,"description":63},"Post-cognitivist HCI: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves (Part 6)","post-cognitivist-hci-a-brief-conventional-history-of-hci-and-its-paradigm-waves-part-6",1943,"From engineering psychology and human factors through Norman’s focus on the user to the paradigm waves of HCI, which in this thesis I divide into cognitivist and post-cognitivist theories.",{"title":65,"slug":66,"wordCount":67,"description":68},"HCI poscognitivista: breve historia convencional de la HCI y olas paradigmáticas (parte 6)","hci-poscognitivista-breve-historia-convencional-de-la-hci-y-olas-paradigmaticas-parte-6",2110,"De la psicología de la ingeniería y los factores humanos, pasando por el enfoque de Norman en el usuario, a las olas paradigmáticas de la HCI, que en este trabajo divido en teorías cognitivistas y poscognitivistas.",{"title":70,"slug":71,"wordCount":72,"description":73},"HCI postcognitiviste : brève histoire conventionnelle de la HCI et vagues paradigmatiques (6e partie)","hci-postcognitiviste-breve-histoire-conventionnelle-de-la-hci-et-vagues-paradigmatiques-6e-partie",2096,"De la psychologie de l’ingénieur et des facteurs humains, en passant par l’attention de Norman à l’utilisateur, aux vagues paradigmatiques de la HCI, que je divise dans ce mémoire en théories cognitivistes et postcognitivistes.","\u003Ch2>A Brief Conventional History of HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Out of military and wartime needs, the fields of engineering psychology, ergonomics and human factors emerged as early as the Second World War. They were meant to reduce the errors in the design of aircraft cockpit controls that were causing loss of life, or to increase the efficiency of human operators in operating heavy machinery in factories and the first computers. Later, professional institutions were founded, the \u003Cem>Ergonomics Research Society\u003C\u002Fem> in Great Britain in 1949, and in 1957 the American \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem> followed\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Ivan Sutherland, who built on the military research of the SAGE system, presented the interactive graphics program \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem> in his doctoral dissertation. Douglas Engelbart then developed the NLS system, with a computer mouse and windows, at the Stanford Research Institute (SRI), and in the laboratories of the American company Xerox PARC the first graphical user interface was created, whose commercial success was secured by Apple. In the 1980s the new field of Human-Computer Interaction became a discipline of its own, one that drew on the earlier research in human factors but added findings from cognitive science.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>At the \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) in 1983, the researcher Don Norman presented a paper still influenced by the focus on ergonomics and human factors. He wrote that increasing user satisfaction requires the optimisation of speed of use, ease of learning, the level of required knowledge and the avoidance of errors\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. In 1986, however, Norman edited, with his colleague Draper, the academically oriented book \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, which announced that a focus on the human user and their needs is an important part of the development and design of technologies.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In 1988 Don Norman published the seminal book \u003Cem>The Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, later renamed \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, in which, for the first time and for a wider audience, he popularises HCI’s turn away from purely utilitarian and technical problems towards a focus on the user and towards the theorising of HCI. In the book he introduced to the HCI audience, for the first time, the concepts of \u003Cem>mental models and mapping\u003C\u002Fem>, taken over from cognitive science. Norman stresses in the book that the “mental model” of how a technology works is formed not only by the designer’s intentions, but that the user, too, creates their own model on the basis of experience, practice, instructions and, above all, by interpreting, in interaction, the perceptible and visible structures of the technology, through which they create its \u003Cem>system image\u003C\u002Fem>. If this image is clear, it contributes to the ease of use of the given device or system\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>We can find a similar relativisation of the relation between user, designer and technology in Norman’s adoption and redefinition of the concept of \u003Cem>affordance\u003C\u002Fem>, taken over from his mentor, the eminent psychologist J. J. Gibson. In the original 1988 edition we do not learn much about affordances, but in the revised edition of 2013 Norman explains that affordances, as perceptible properties of objects that enable the user to take some action, are not fixed, a priori properties of these objects, but rather \u003Cem>a relationship between a physical object and an interacting agent\u003C\u002Fem>, for example a human being, but also another machine, between the properties of an object and the capabilities of the agent to interpret how the object could be used\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. The relational aspect of interaction that Norman champions means that the user’s ability to interpret the properties of objects depends to a large extent not only on their cognitive abilities, but also on their knowledge of cultural and social codes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>In the user’s interpretation of the functions of objects, emotions and the subjective significance of these functions, which shape users’ experiences of using technology, also play a role. Norman discusses the role of emotions in another of his books, \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem>, and one of the current approaches in the field of HCI, referred to as User Experience design, is also concerned with it. Although affordance as a relation between human, environment and object, and the focus on human needs, unmistakably seem, in Norman’s work, to herald the importance of the sociocultural context, Bødker\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> notes that emotions in his work are an add-on to cognition and are still anchored in the \u003Cem>cognitivist\u003C\u002Fem> paradigm of the information-processing model of cognition.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>For Bødker and Boehner et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> and others, emotions, experiences and the attribution of meaning to things are important aspects that shape the nature of interaction with technologies, but they reject the cognitivist thesis that it is possible to understand and study their causes by looking into the heads of individuals. The opposition to cognitivism, and not only in HCI, claims that our psychological states are the result of a complex interconnection of the human being, culture, society and also the place and time in which the individual finds themselves. Emotions, experiences, meaning-making and interaction can be understood as a dynamic, culturally mediated, and socially constructed and experienced process\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>This postulate confronts the cognitivist dogma of the computational model of human cognition that persists in the fields of cognitive science, artificial intelligence, the philosophy of mind and other related fields. Over the last three decades its shortcomings have been pointed out by several approaches, which form a diverse yet in many respects unified alternative. They represent a new paradigm, in the formal sense defined by the philosopher of science Thomas Kuhn, which, however, does not necessarily invalidate the preceding approaches, for they can exist side by side. Yet a new paradigm almost always reformulates the questions that are worth investigating, and changes the methods used to answer them as well. At the same time, we can understand it as the outcome of a longer-term pressure on the dominant paradigm, which is less and less able to explain the problems of the field and the continual changes to which it responds. The literature speaks of several paradigms that the field of HCI has gone through so far.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Paradigm Waves in HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paradigms in HCI are described in the literature as chronologically successive “waves” of ideas and theories. There are, however, different analyses of which approaches belong to which wave, and some academics merge two waves into one.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Thus, for example, Harrison and his colleagues\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identify three main waves in HCI: by the first wave they mean the period when HCI as a field did not yet exist and the relation between human and technology was studied and designed on the engineering basis of the previously mentioned fields of ergonomics and human factors. According to Harrison, this wave was a-theoretic and above all pragmatically oriented towards generating functional solutions without deeper theoretical reflection. They identify the second wave as the turn to cognitive science, which brought the influence of cognitivism into HCI. The third wave they find at the intersection of fields that criticise the theoretical foundations of cognitivism and its inadequate means for grasping the meaning of interaction as a situated and socially co-constructed phenomenon.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The third wave of HCI also responds to the concept of ubiquitous computing and the Internet of Things: with the spread of technology we more often encounter in our lives cases in which technology works in the background and does not require the user to consciously perform any tasks, whereby task analysis, popular in the second wave, becomes less useful, even irrelevant. Harrison places in the third wave the efforts of Scandinavian participatory design to democratise design in the workplace by involving workers in the design process, ethnomethodology, User Experience design, or embodied interaction and the concept of “embodiment”, which draw on the philosophical current of phenomenology.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>If we look at other texts describing the waves in HCI, the theorist Susanne Bødker, in her influential article \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem>, puts forward a different chronology of the historical development. Into the first wave she places together the period of ergonomics and human factors as well as that of cognitive science in HCI, thereby merging the first two waves described by Harrison. Into the second wave Bødker places approaches crucial to the topic of this thesis, such as \u003Cem>situated action, distributed cognition and activity theory\u003C\u002Fem>, which she regards as “important sources of theoretical reflection, and concepts like context came into focus of analysis and design of human-computer interaction”\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>On the basis of the following analysis of the history of the influence of the cognitive sciences and of cognitivism in HCI, I cannot agree with this division of Bødker’s, for it gathers into one wave theories, methods and approaches that are too diverse. Thus, for example, the a-theoretically oriented ergonomics and human factors stand in explicit opposition to the heavily theoretically oriented period in which HCI took over the findings of the cognitive sciences and the research stance of cognitivism. And, as I will analyse further on in the thesis, cognitivism, on the contrary, is at odds with the aforementioned approaches of situated cognition and, in part, also of distributed cognition, which go beyond the limitations of cognitivism as well as the body–mind or subject–object dichotomies. To place all these approaches in one wave merely because no very long period of time separates them chronologically is, in my view, not a compelling argument for such a categorisation, which needlessly obscures such fundamental and pivotal moments of the whole field of HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>According to Bødker, the main reason for the adoption of the approaches of situated cognition and distributed cognition lay primarily in the focus on the context of corporate and work environments, in which collaboration in groups was studied. But that was certainly not the main reason\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Into her third wave she then places, with reference to the article \u003Cem>Emotion and design\u003C\u002Fem> by Don Norman, in general those approaches that focus on the aesthetic, experiential and emotional aspects of the design of technological artefacts in work, public, domestic and, more generally, cultural contexts. The third wave of HCI thus corresponds to the goals of theorists and practising designers who gather under the banner of several approaches, namely Human-centered design (HCD), interaction design and User Experience design, which have either become independent as new fields or, in the case of HCD, have become, loosely speaking, the “philosophical” branch of the field of HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Although I agree with the finer division into the second and third waves, in which the emphasis on emotions and experiences represents the real contribution, as well as the mixed success, of the User Experience design approach, we do not find in Bødker a clear definition of what new methods the third wave brings, and in many respects, in researching the topics of the third wave, she mentions the use of activity theory, which is not analysed in this thesis. After all, she herself writes that the approaches of the second wave need not be replaced; instead, it would be better to reorient them towards the context of non-work environments as well.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>How can we unify the categorisation of the HCI waves mentioned above? In my view, by looking at them through the lens of how they come to terms with cognitivism and with the contextual aspects of interaction. That is why, following Kaptelinin and Nardi\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, in this thesis I adopt the division of the HCI waves into cognitivist and \u003Cem>post-cognitivist\u003C\u002Fem> theories of HCI, among which belong phenomenology, extended and distributed cognition, or actor-network theory. Before I turn to the post-cognitivist theories of HCI, it is necessary to mention what they define themselves against. I will therefore present the main theses as well as the problems of cognitivism and outline current views of cognition, including their relevance to the field of HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Post-cognitivist HCI: Seeing the Interface as a Sociotechnical Relation\u003C\u002Fstrong> — my master’s thesis (Charles University, 2018) in 20 parts:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">Part 1: Preface and Introduction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">Part 2: Today’s Information World as a Problem for HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">Part 3: The First Pioneers of HCI: Bush, Licklider, SAGE and Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">Part 4: A Brief History and Theory of Interaction: Electrical, Symbolic and Textual Interaction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">Part 5: Graphical Interaction, the Cultural Interface and Embodied Interaction\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>Part 6: A Brief Conventional History of HCI and Its Paradigm Waves\u003C\u002Fstrong> — you are reading it\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 7: Cognitivism and Cognition in HCI — out on 17 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 8: The Critique of Cognitivism: Norman, Dreyfus, Winograd and Flores, Suchman — out on 20 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 9: Post-cognitivist HCI Theories and Edmund Husserl — out on 23 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 10: Martin Heidegger and the Tool Analysis — out on 26 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 11: Sign, Hermeneutics and the Metaphysics of Presence — out on 29 October 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 12: Postphenomenology and Ihde’s Analysis of Human–Technology Relations — out on 1 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 13: Verbeek’s Cyborg and Immersion Relations, Key Concepts of Postphenomenology — out on 4 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 14: Extended Cognition — out on 7 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 15: Distributed Cognition — out on 10 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 16: Technology in New Media Theory and Media Convergence — out on 13 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 17: The World of Media — out on 16 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 18: Planetary-Scale Computation, The Stack and the Interface — out on 19 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 19: The Interface as a Sociotechnical Relation — out on 22 November 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>Part 20: Conclusion — out on 25 November 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Notes\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 notes\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, p. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. and Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, p. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, p. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH and Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH and Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR and Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cited 2018-02-02]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>In the sections Cognitivism in HCI and The Critique of Cognitivism I show that it was not because the preceding approaches had failed to focus sufficiently on the work context that post-cognitivist approaches gained ground in HCI. The dominance of cognitivism in HCI was crumbling because it was becoming apparent across disciplines that the model of human thinking as a digital processor processing information was untenable.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Back to text\" title=\"Back to text\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor and Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, pp. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literature\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 sources\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, pp. 1-8 [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH and Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, p. 59- [cited 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Available at: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, pp. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR and Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cited 2018-02-02]. Available at: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor and Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. and Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",1792006431938]