[{"data":1,"prerenderedAt":201},["ShallowReactive",2],{"post-en-on-thinking":3,"translation-en-on-thinking":200},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":35,"_links":45,"_embedded":87,"tagsResolved":184,"translations":187},575,"16. 01. 2019","2019-01-16T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fo-mysleni","2025-10-14T12:26:42","2025-10-14T10:26:42","o-mysleni","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fo-mysleni\u002F",{"rendered":17},"O myšlení",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cdiv class=\"image-container\">\n\u003Cdiv class=\"image\">\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082.jpg\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter size-large wp-image-1245\" src=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-1024x641.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-1024x641.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-300x188.jpg 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-768x481.jpg 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082.jpg 2000w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"641\" \u002F>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Source: https:\u002F\u002Fomicron.aeon.co\u002Fimages\u002F6367dc78-9563-4c66-9b89-43f75ce9a4ea\u002Fheader_123396082.jpg\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Výzkum inteligence a geniality se často zmiňuje o Albertu Einsteinovi a jeho stylu myšlení. Einstein se nechal slyšet, že jeho kreativní proces myšlení zodpovědný za tvorbu teorie relativity byl zcela non-verbální a na svou teorii Einstein přišel pomocí manipulace mentálních obrazů. Biografie nejznámějšího teoretického fyzika 20. století nám říká, že Einstein měl problém s jazykovými dovednostmi. Tento deficit ale dokázal překonat díky vizuálnímu a senzorickému myšlení (Einstein také řekl, že jeho myšlenky mají i určitou chuť, což napovídá, že byl obdařen synestézií).\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Má zkušenost je, že vizuální myšlení zpomaluje mluvení. Mé myšlení je založeno na dvou a trojrozměrném prostoru, ve kterém skládám abstraktní elementy do smysluplných vztahů, které teprve ex post mohu popsat slovy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Trvalo mi několik let, než jsem tenhle proces urychlil do takové míry, že mohu vést konverzaci v reálném čase. Přesto se mi stává, že když se mě někdo na něco zeptá, odpověď vyřeším vizuálně v hlavě a pak dost neadekvátně odpovím jedním slovem. Zvláště, když jsem unavený, zůstávám u toho jednoho slova, neboť jsem příliš líný na to popsat celý proces myšlení, který jsem již dávno vypracoval v hlavě.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dost mě šokovalo, když jsem se před několika lety dozvěděl, že tímhle vizuálním způsobem všichni nemyslí. Mnoho lidí se mi svěřilo, že jejich myšlení neexistuje někde předem předtím, než začnou mluvit (nebo psát), ale že jejich myšlení se rovná tomu, co říkají.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Nepopírám, že to má mnohé výhody. Lidé, kteří nedokáži formovat vizuální představy, se zdají chytří, protože dokáží mluvit a reagovat rychle. Ba dokonce dokáží desítky minut hovořit o daném problému.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Velmi verbální lidi poznáte jednoduše. Když se je na něco zeptáte, ihned začnou mluvit bez toho, aniž by se na chvíli zamysleli. A to proto, že právě jejich myšlení je obsaženo v mluvení, nedokáží myslet jinak mimo slova.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Já naopak se před svou odpovědí na několik vteřin zarazím. Vytvářím si vizuální model toho, o čem ta otázka je, a jaké má možné řešení. Odpověď se mi v hlavě pak zjeví, jako jakýsi obrazec, který se snažím převést do přirozeného jazyka. Není to efektivní způsob myšlení, pokud máte reagovat co nejrychleji, na druhou stranu je protilékem proti klišé a stereotypickým odpovědím, které všichni , takže i já, používáme, když mluvíme a argumentujeme s druhými. Myslíme si, že jsou to naše myšlenky, avšak z velké části pouze papouškujeme, co jsme slyšeli jinde. A to je v pořádku, nemůžeme být neustále originální. Potíž je v tom, pokud originální myšlenky, tedy myšlení, nahradíme zcela za pouhou pasivní reakci na to, co bylo řečeno, předpřipravenou frází nebo heslem.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jak by vypadala kultura, která by zahrnovala lidi, kteří dokáží myslet pouze a jen verbálně? A naopak, jakou formu by nabrala kultura, kde lidé myslí především vizuálně? V jedné by se asi hodně četlo, psalo a mluvilo, ale byla by velmi nemotorná co se týče stavění mrakodrapů, mostů nebo experimentální fyziky. Ta druhá by na tom byla naopak. Byla by velmi inženýrsky a umělecky orientovaná, její umění by vynikalo ve figurální malbě, možná kaligrafii a typografii, nicméně její literární produkce by nebyla silnou stránkou.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Sice v takové extrémní podobě neexistují, ale v reálném světě podle mého názoru existují země a kultury, které na základě své historie pěstovaly především jednu nebo druhou dovednost, jež se pak projevila na “kognitivním módu” lidí a vzápětí na formách kulturní produkce těchto národů. A to jednoduše proto, že kultura je výsledkem cílené, kognitivní činnosti jednotlivců. Národ plný hudebních ne-talentů nebude znám jako mekka hudby. A podobně, národ, který tři tisíce let nedělá nic jiného, než čtení a psaní svých svatých knih, bude mít předpoklad k talentu pro knihomolství, zvláště pokud bylo v dané kultuře knihomolství nějakým způsobem společností oceňováno, třeba tím, že největší knihomol vesnice si mohl vzít za ženu dceru z bohaté rodiny. A naopak.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>…\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Stále mě fascinuje, že existují lidé bez schopnosti si představit v hlavě obrazy. Není nelogické si myslet, že tito lidé budou vynikat, jakožto kompenzace za jejich vizuální deficit, ve všem, co se týče jazyka: budou dobře mluvit a psát. Akorát snad nebudou dobrými spisovateli fikce nebo poezie, protože tyto žánry ve většině úspěšných případů fungují tak, že v nás vyvolávají mentální obrazy. Anebo tací lidé mohou být spisovatelé, ba dokonce i malíři, ale troufám si říct, že jejich fikce a obrazy budou vykazovat něco divného, určitou plochost, absenci plasticity.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Bylo by fascinující tyto otázky zkoumat na vědecké úrovni. Třeba se k tomu dostanu. Nyní si musím vystačit s tím, že jsem dnes do svého univerzitního emailu dostal zprávu o tom, že můj abstrakt příspěvku o Rozšířené mysli a teoretikovi Marshallu McLuhanovi byl přijat a budu moct o tom mluvit na konferenci doktorandů filozofie v Olomouci.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tak doufám, že nebudu příliš lelkovat se svými obrazy v hlavě a budu schopný mluvit plynule a pokud možno i zábavně!\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Source: https:\u002F\u002Fomicron.aeon.co\u002Fimages\u002F6367dc78-9563-4c66-9b89-43f75ce9a4ea\u002Fheader_123396082.jpg Výzkum inteligence a geniality se často zmiňuje o Albertu Einsteinovi a jeho stylu myšlení. Einstein se nechal slyšet, že jeho kreativní proces myšlení zodpovědný za tvorbu teorie relativity byl zcela non-verbální a na svou teorii Einstein přišel pomocí manipulace mentálních obrazů. Biografie nejznámějšího teoretického fyzika 20. století nám říká, že Einstein měl problém […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32,33,34],17,6,12,[36,14,37,38,39,40,41,42,43,44],"post-575","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-cognition","tag-fixed","tag-psychology",{"self":46,"collection":52,"about":55,"author":58,"replies":62,"version-history":65,"predecessor-version":69,"wp:attachment":73,"wp:term":76,"curies":83},[47],{"href":48,"targetHints":49},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F575",{"allow":50},[51],"GET",[53],{"href":54},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[56],{"href":57},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[59],{"embeddable":60,"href":61},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[63],{"embeddable":60,"href":64},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=575",[66],{"count":67,"href":68},2,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F575\u002Frevisions",[70],{"id":71,"href":72},913,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F575\u002Frevisions\u002F913",[74],{"href":75},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=575",[77,80],{"taxonomy":78,"embeddable":60,"href":79},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=575",{"taxonomy":81,"embeddable":60,"href":82},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=575",[84],{"name":85,"href":86,"templated":60},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":88,"wp:term":105},[89],{"id":23,"name":90,"url":91,"description":26,"link":92,"slug":90,"avatar_urls":93,"_links":97},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":94,"48":95,"96":96},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":98,"collection":102},[99],{"href":61,"targetHints":100},{"allow":101},[51],[103],{"href":104},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[106,127],[107],{"id":30,"link":108,"name":109,"slug":109,"taxonomy":78,"_links":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":111,"collection":116,"about":119,"wp:post_type":122,"curies":125},[112],{"href":113,"targetHints":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":115},[51],[117],{"href":118},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[120],{"href":121},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[123],{"href":124},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[126],{"name":85,"href":86,"templated":60},[128,148,166],{"id":32,"link":129,"name":130,"slug":130,"taxonomy":81,"_links":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fcognition\u002F","cognition",{"self":132,"collection":137,"about":140,"wp:post_type":143,"curies":146},[133],{"href":134,"targetHints":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F17",{"allow":136},[51],[138],{"href":139},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[141],{"href":142},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[144],{"href":145},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=17",[147],{"name":85,"href":86,"templated":60},{"id":33,"link":149,"name":150,"slug":150,"taxonomy":81,"_links":151},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":152,"collection":157,"about":159,"wp:post_type":161,"curies":164},[153],{"href":154,"targetHints":155},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":156},[51],[158],{"href":139},[160],{"href":142},[162],{"href":163},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[165],{"name":85,"href":86,"templated":60},{"id":34,"link":167,"name":168,"slug":168,"taxonomy":81,"_links":169},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fpsychology\u002F","psychology",{"self":170,"collection":175,"about":177,"wp:post_type":179,"curies":182},[171],{"href":172,"targetHints":173},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F12",{"allow":174},[51],[176],{"href":139},[178],{"href":142},[180],{"href":181},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=12",[183],{"name":85,"href":86,"templated":60},[185,186],{"id":32,"name":130,"slug":130,"taxonomy":81,"link":129},{"id":34,"name":168,"slug":168,"taxonomy":81,"link":167},{"en":188,"es":192,"fr":196},{"title":189,"slug":190,"description":191},"On Thinking","on-thinking","A personal note on visual and verbal thinking: why I pause before I answer, and what cultures built mainly on one or the other mode of thought might look like.",{"title":193,"slug":194,"description":195},"Sobre el pensamiento","sobre-el-pensamiento","Una nota personal sobre el pensamiento visual y el verbal: por qué me detengo antes de responder y cómo serían las culturas basadas sobre todo en uno u otro modo de pensar.",{"title":197,"slug":198,"description":199},"Sur la pensée","sur-la-pensee","Une note personnelle sur la pensée visuelle et verbale : pourquoi je m’arrête avant de répondre et à quoi ressembleraient des cultures fondées sur l’un ou l’autre mode de pensée.","\u003Cdiv class=\"image-container\">\n\u003Cdiv class=\"image\">\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082.jpg\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter size-large wp-image-1245\" src=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-1024x641.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-1024x641.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-300x188.jpg 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082-768x481.jpg 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2019\u002F01\u002Fheader_123396082.jpg 2000w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"641\" \u002F>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Source: https:\u002F\u002Fomicron.aeon.co\u002Fimages\u002F6367dc78-9563-4c66-9b89-43f75ce9a4ea\u002Fheader_123396082.jpg\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>Research into intelligence and genius often mentions Albert Einstein and his style of thinking. Einstein let it be known that his creative thought process, the one responsible for the theory of relativity, was entirely non-verbal, and that he arrived at his theory by manipulating mental images. The biography of the best-known theoretical physicist of the 20th century tells us that Einstein had trouble with language skills. He managed to overcome this deficit, however, thanks to visual and sensory thinking (Einstein also said that his thoughts had a certain taste, which suggests he was endowed with synaesthesia).\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>My experience is that visual thinking slows down speaking. My thinking is based on a two- and three-dimensional space in which I arrange abstract elements into meaningful relations, which only ex post can I describe in words.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>It took me several years to speed this process up to the point where I can hold a conversation in real time. Even so, it still happens to me that when someone asks me something, I work out the answer visually in my head and then answer, rather inadequately, with a single word. Especially when I am tired, I stay with that one word, for I am too lazy to describe the whole thought process that I have long since worked through in my head.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I was quite shocked when I found out, a few years ago, that not everyone thinks in this visual way. Many people have confided to me that their thinking does not exist somewhere in advance, before they start speaking (or writing), but that their thinking equals what they say.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I do not deny that this has many advantages. People who cannot form visual images seem clever, because they can speak and react quickly. Indeed, they can even talk about a given problem for tens of minutes.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>You can recognise very verbal people easily. When you ask them something, they immediately start talking without stopping to think for a moment. And that is because their thinking is contained precisely in speaking; they cannot think in any other way outside words.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I, on the contrary, stop for a few seconds before I answer. I build a visual model of what the question is about and what possible solution it has. The answer then appears in my head as a kind of figure, which I try to translate into natural language. It is not an efficient way of thinking if you are supposed to react as quickly as possible; on the other hand, it is an antidote to the clichés and stereotyped answers that all of us, me included, use when we speak and argue with others. We think they are our thoughts, yet to a large extent we are merely parroting what we have heard elsewhere. And that is all right; we cannot be original all the time. The trouble comes when we replace original thoughts, that is, thinking, entirely with a mere passive reaction to what has been said, with a ready-made phrase or slogan.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>What would a culture look like that included people who can think only and exclusively verbally? And conversely, what form would a culture take where people think mainly visually? In the first, people would probably read, write and talk a great deal, but it would be very clumsy when it came to building skyscrapers, bridges or experimental physics. The second would be the other way round. It would be strongly oriented towards engineering and art, its art would excel in figurative painting, perhaps calligraphy and typography, but its literary production would not be its strong point.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Such cultures do not exist in this extreme form, but in the real world there are, in my opinion, countries and cultures that, on the basis of their history, cultivated mainly one skill or the other, which then showed itself in the “cognitive mode” of the people and, in turn, in the forms of cultural production of these nations. And that simply because culture is the result of the purposeful, cognitive activity of individuals. A nation full of musical non-talents will not be known as a mecca of music. And similarly, a nation that for three thousand years does nothing but read and write its holy books will have a predisposition to a talent for bookishness, especially if in that culture bookishness was in some way valued by society, say by the biggest bookworm in the village being allowed to marry the daughter of a rich family. And vice versa.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>…\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>It still fascinates me that there are people without the ability to picture images in their heads. It is not illogical to think that these people will excel, as a compensation for their visual deficit, in everything to do with language: they will speak and write well. Only perhaps they will not be good writers of fiction or poetry, because in most successful cases these genres work by evoking mental images in us. Or such people may be writers, and even painters, but I dare to say that their fiction and paintings will show something odd, a certain flatness, an absence of plasticity.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>It would be fascinating to explore these questions on a scientific level. Maybe I will get round to it. For now I have to make do with the fact that today I received a message in my university email saying that the abstract of my paper on the Extended Mind and the theorist Marshall McLuhan had been accepted, and that I will be able to talk about it at the conference of doctoral students of philosophy in Olomouc.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>So I hope I will not dawdle too much with the images in my head and will be able to speak fluently and, if possible, entertainingly too!\u003C\u002Fp>",1790905669776]