[{"data":1,"prerenderedAt":243},["ShallowReactive",2],{"post-en-how-facebook-and-its-instagram-profit-from-the-mental-ill-health-of-teenage-girls":3,"translation-en-how-facebook-and-its-instagram-profit-from-the-mental-ill-health-of-teenage-girls":242},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":36,"_links":48,"_embedded":90,"tagsResolved":224,"translations":229},543,"10. 10. 2021","2021-10-10T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","2026-05-16T20:50:06","2026-05-16T18:50:06","jak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fjak-facebook-a-jeho-instagram-vydelava-na-psychickem-nezdravi-dospivajicich-divek\u002F",{"rendered":17},"Jak Facebook a jeho Instagram vydělává na psychickém (ne)zdraví dospívajících dívek",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„The Facebook Files“\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  se mimo jiné dočteme, že Facebook si vede speciální seznam VIP uživatelů, pro které neplatí standardní pravidla a omezení pro publikování příspěvků. Nejvíce mě však zaujal článek z 13. září 2021 věnovaný právě vlivům aplikace Instagram na psychiku nejen dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mám totiž jedenáctiletou neteř. A i když má zatím od svých rodičů zakázáno používat chytrá zařízení a sociální média, je jen otázkou času, kdy se připojí do digitálního Matrixu lajků, selfies, fake news a dokonalých životů celebrit a dalších kvazi důležitých lidí. Coby člověk zabývající se zkoumáním vlivů technologií na lidské životy mám sice povědomí o tom, jak sociální média s námi manipulují, ale protože sociální média s námi manipulují podprahově na úrovni emocí a nikoli rozumu (útočí na naše touhy někam patřit), nejednou jim propadnou i ti otrlejší a odborně vzdělaní. Proto bychom neměli odmítnout vzácnou možnost se podívat na to, co Facebook sám ve svém interním auditu zjistil o vlivech své aplikace Instagram na životy lidí. A pohled to není pěkný.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Díky novinářům z WSJ jsme se dozvěděli, že Facebook se během posledních třech letech sám aktivně zajímal o vlivy svých aplikací na psychiku miliónů teenagerů. Výzkumníci této americké technologické společnosti zjistili, že i když sociální média mohou mít několik pozitivních dopadů na životy uživatelů, pro velké procento z nich, především dospívající dívky, jsou jejich produkty doslova toxické. Interní audit se zaměřuje specificky na Instagram, který se svým důrazem na fotografie mezi ostatními aplikacemi přeci jen v něčem důležitém liší. Zatímco sociální síť Facebook zdůrazňuje komentáře a sdílení informačního obsahu, mladší přírůstky do rodiny sociálních médií – Snapchat a TikTok – přitahují uživatele atraktivním, lehce chaotickým designem, ale především pro „ADHD generaci“ důrazem na krátká videa a smyčky, v nichž jde o předhánění se v tom, kdo nahraje sofistikovanější scénku či kreativněji aplikuje vtipné digitální obličejové filtry. Instagram se však zaměřuje na fotografie vypracovaných těl a fotogenické životy slavných, krásných a bohatých, které jsou dominantních lákadlem pro uživatele. To potvrzují i zaměstnanci Facebooku na jednom uniknutém příspěvku v interním diskuzním fóru, v němž stojí, že perfektní životy celebrit jsou klíčem k úspěchu Instagramu: \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„Není IG právě o tom?“ nahlédnout na „(velmi fotogenický) život horních 0,1 % lidi? Není to důvod, proč teenageři jsou na naší platformě?“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg a jeho skvadra jsou si vědomi současné i budoucí důležitosti teenagerů pro byznys sociálních médií. Připomeňme si, že v roce 2012 utratil Facebook jednu miliardu dolarů za odkoupení Instagramu, který tehdy byl malým startupem čítajícím pouhých 13 zaměstnanců. Odkoupení Instagramu neproběhlo ve zmíněném roce náhodou. Jak tvrdí analýza WSJ, podle některých interních dokumentů to bylo právě v roce 2012, kdy Facebook poprvé zaznamenal pokles počtu uživatelů z kategorie dospívajících. Odkoupením Instagramu si tak Facebook pojistil, že zůstane relevantním hráčem u této mladé skupiny uživatelů, kteří více a více preferují rychlé a lehké sdílení vizuálního obsahu namísto dnes „zastaralé“ textové komunikace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Byznys model založený na fotkách\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Důraz na vizuální prezentaci informací hraje také důležitou roli v tom, jaké problémy při používání Instagramu pociťují samotné dospívající dívky. Novináři z WSJ konkrétně reportují výzkum Facebooku, o kterém se zmínili výzkumníci Facebooku v jedné z prezentací z března 2020: vyplývá z něho, že „třicet dva procent dospívajících dívek řeklo, že když nemají dobrý pocit ze vzhledu svých těl, Instagram tento pocit zhoršuje“. Jiný interní slajd prezentace z roku 2019 tvrdí, že Instagram „zhoršil problémy související s vnímáním vlastního těla u jedné ze tří dospívajících dívek“. Aniž by se výzkumníci Facebooku ptali dotázaných na vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících, v další prezentaci čteme, že „teenageři viní Instagram ze zhoršení úzkostí a deprese“ a „takto reagovali sami od sebe a napříč spektrem všech skupin”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Teorie sociálního srovnávání\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Wall Street Journal píše, že Facebook zkoumal, proč specificky Instagram je tak toxickou aplikací pro dospívající dívky. V celkově pěti prezentacích se v posledních 18 měsících Facebook zabýval také tím, jakou roli hraje fenomén „sociálního srovnávání“ a proč se týká především Instagramu, nikoli sociálních médií jako takových. Zmíněnou „teorii sociálního srovnávání“ představil dávno před nástupem internetu v roce 1954 americký sociální psycholog Leon Festinger. Teorie zhruba vysvětluje, že lidé si vytváří obrázek svého vlastní hodnoty (sebehodnocení), svých názorů, atraktivity svého vzhledu, svých hodnotových systémů na základě srovnání s ostatními lidmi. Festinger upozorňuje, že se srovnáváme především s lidmi, kteří jsou nám na pomyslném společenském žebříčku blízcí. Jinak řečeno, budeme se spíše srovnávat s našimi spolužáky ve škole, s kolegy v pracovním prostředí, nebo v blízkosti místa, kde bydlíme, spíše než s nějakou celebritou, jejíž život je pro nás příliš vzdálený, abychom na základě jejího života upravovali drasticky naše chování. Za normálních okolností se srovnáváme „směrem nahoru“ pouze s o málo lepšími lidmi, pokud se chceme inspirovat k nějakému osobnímu zlepšení (vzdělání, pevnější tělo, cestování apod.). Naopak „směrem dolů“ se srovnáváme s lidmi, kteří jsou na tom jen o trochu hůře, než my sami. Důvodem je to, že příliš skvělý vzor bude pro nás nedosažitelný, a tak nebude plnit roli inspirace, nýbrž povede k negativním pocitům. Naopak srovnávat se s někým, kdo vede znatelně horší život než my sami, nám nepřinese kýžený hřejivý pocit zadostiučinění, že náš život je lepší. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Stará a nová média: Od celebrit ke spolužákům\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Asi většina z nás si dokáže vzpomenout na situaci, kdy měli naše neteře, dcery, synové (nebo dokonce my sami) špatnou náladu z toho, že nějaká celebrita v televizi nebo online vypadá o dost lépe, anebo že ten či onen sportovec je o tolik lepší. Srovnávání se s ostatními není nic nového a patří k našemu chování od nepaměti. Televize, rádia a tiskoviny, tedy tzv. stará média, toho také maximálně využívají. Celá kategorie bulvárních novin de facto zneužívá lidské tendence zjišťovat svou hodnotu (v nepřítomnosti jiných ukazatelů) ve vztahu k tomu, jak si stojíme v porovnání s nejúspěšnějšími lidmi. Čtenáře možná překvapí, že i po zhruba sedmdesáti letech ženského emancipačního hnutí a systematického boření mýtů a stereotypů ze strany humanitních a sociálních věd, nám empirická výzkumná šetření říkají, že ženy z generace mileniálů (ročníky 1975 až 2000) stále více než muži vyhledávají zprávy a bulvární tisk věnující se celebritám (47 % žen versus 23 % mužů), stylu a módě (44 % versus 10 %) neb zdraví a fitness (49 % versus 32 %).\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Ve starých médiích málokdo vidí v pravidelných intervalech, zdali vůbec, skvělé životy svých kamarádů, spolužáků nebo kolegů práce, neboť z ekonomických důvodů si stará média nemohou dovolit platit čas na lidech, které nikdo nezná a nemají pro dané médium komerční hodnotu. Stará média nám tak stručně řečeno nabízejí srovnání pouze s celebritami a sportovci, kteří jsou mediálně nejzajímavější. Z psychologického hlediska jsou nám jejich životy ale vzdálené, nikdy jsme je neviděli a nikdy nebudou součástí našich každodenních životů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Nová média, včetně sociálních sítích, se v tomto liší. Již to nejsou ředitelé nebo produkční velkých mediálních domů, kteří určují, kdo se na našich obrazovkách v pokojíku objeví. Nová média demokratizovaly mediální prostor, takže pokud máme zájem (a ukazuje se, že máme), mohou se na našich počítačových a mobilních obrazovkách objevit naši přátelé, kolegové a kolegyně. V historii médií a vlastně lidské existence se jedná o zásadní zlom a bezprecedentní situaci. Nyní máme možnost se 24 hodin denně a 7 dní v týdnu porovnávat s našimi vrstevníky. A přestože na rozumové úrovni víme, že bychom neměli trávit tolik času na Facebooku nebo Instagramu, naše milióny let staré emocionální části mozku převládají a my si nemůžeme pomoci. A ukazuje se, že na této sociálně-mediální digitální droze jsou nejvíce závislé právě dospívající dívky. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V další studii zaměřené na americké a britské teenageři, jak reportuje WSJ, zjistil Facebook, že více než 40 % uživatelů instagramu tvrdí, že se cítí „neatraktivní“ a tento pocit začal po používání aplikace. Důležitou informací z odkrytých dokumentů je, že další výzkum tvrdí, že dospívající uživatelé Instagramu vědí, že je aplikace pro ně škodlivá a chtějí na ni trávit méně času, ale nemají dostatečnou vůli se tak chovat. Dospívající uživatelé podle interního výzkumu Facebooku tvrdí, že se cítí „závislí“, ale že si nemohou pomoct, protože cítí povinnost být online, aby jim něco důležitého neuniklo.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Studená data a reálné životy\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, článek Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vedle syrových dat a analýzy dokumentů se investigativní článek WSJ snaží poměrně slušně dát tomuto tématu i konkrétní lidskou tvář. Zmiňuje se o svém rozhovoru se studentkami Destinee Ramosovou (17 let) a Isabelou Yoblonski (18 let). Ty WSJ řekly, že během koronavirové pandemie cítili o to větší nutnost být online na Instagramu: „pokud jste chtěli ukázat přátelům, co právě děláte, museli jste jít na Instagram“. Studentky se také zapojily do národní studentské vědecké soutěže, pro kterou připravili dotazníkové šetření o psychickém zdraví svých vrstevníků ve vztahu k používání sociálních médií. Podařilo se jim zjistit, že z 98 respondentů přibližně 90 % potvrdilo, že sociální média zhoršují jejich psychické zdraví. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Pro další studentku Molly Pittsovou (17 let) byl Instagram způsobem, jak zjistit po přestěhování do nové střední školy, kteří studenti a studentky jsou v novém kolektivu nejoblíbenější. Stačilo jí k tomu si najít instagramové profily svých nových spolužáků a podle počtu „followerů“ zjistila, se kterými spolužáky je dobré se bavit. Studentka Molly řekla novinářům z WSJ, že ji přijde, jako kdyby všichni její spolužáci měli číslo o počtu sledujících na sociálních sítích vytetované na čele. Mně osobně při čtení těchto vět z WSJ článku zamrazilo a vzpomněl jsem si na sociální kredit v Číně anebo epizodu „Nosedive“ z dystopického (a skvělého) seriálu Černé zrcadlo, která vyobrazuje svět, kde absolutně vše, co děláme, je hodnoceno ostatními lidmi přes mobilní aplikaci, v níž každý člověk má své číslo představující společenskou oblíbenost a de facto i lidskou hodnotu. Toto číslo je veřejně dostupné a v podstatě kdokoli vám může během dne číslo zlepšit nebo zhoršit podle toho, jak jste k nim laskaví (tzv. jak jim „lezete do zadku“). V takovém světě není potřeba diktátor hrozící vojenskou okupací, lidé se sami autocenzurují a skoro nikdo se neodváže říct něco, co by vybočovalo z dominatního proudu myšlení dané společnosti. Vede to k šedému průměru, klišé na každém rohu a enormní povrchnosti na všech úrovních společnosti. Ale dost o našem světě a zpět k Instagramu.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Seriál Černé zrcadlo [ang. Black mirror], epizoda Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algoritmy, lajky a závislosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Celou situaci se závislostí na Instagramu zhoršuje funkce „Explore“ (Prozkoumej). Ta v aplikaci pomocí algoritmů specificky navrhuje obsah pro daného uživatele podle to, co dříve uživatel hledal nebo „lajkoval“. Jakmile jednou uživatel vyhledá nebo olajkujete například video tematicky zaměřené na hubnutí a posilování hýžďových svalů, instagramový algoritmus v záložce Explore bude zobrazovat další populární videa věnovaná posilování, která se snaží motivovat k hubnutí, ale zároveň vyobrazují těžce dosažitelné ideály, čímž spouští u mnoho uživatelů úzkostlivé a depresivní vztahy vyvolané myšlenkami, že člověk není dostatečně dobrý.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Podle interních dokumentů se Facebook aktivně snažil snížit negativní vlivy Instagramu tím, že dlouhodobě experimentoval s možností skrýt počet „lajků“, které zásadně přispívaly k úzkostlivým stavům mnohých uživatelů. Skrývání lajků bylo testováno v rámci projektu nazvaného Projekt Daisy. Opět díky interním dokumentům Facebooku z roku 2020 ale víme, že tato možnost nezlepšila psychické zdraví uživatelů. Přesto v květnu tohoto roku Facebook a Instagram spustily pro všechny uživatele možnost „lajky“ skrývat. Podle WSJ reportáže to bylo především na popud vysoce postavených manažerů Facebooku, kteří se domnívali, že veřejné představení této nové funkce pomůže Facebooku vypadat, že se skutečně stará o psychické zdraví svých uživatelů: „Spuštění Daisy bude přijato novináři a rodiči jako silný indikátor toho, že se Instagram stará o své uživatele, především vedle dalších pozitivně naladěných funkcí, které budeme spouštět“. Facebook svůj záměr zlepšit svou image opravdu masově propagoval. Ředitel Instagramu, Adam Mosseri, dostal speciální úkol udělat z aplikace pro uživatele bezpečné a speciální místo. Na začátku roku poskytl pro New York Times rozhovor, kde Mosseri tvrdí, že určitá hysterie a kritické ohlasy jsou běžné pro všechny typy nových médií. Tvrdí, že již v antickém Řecku lidé kritizovali filozofa Platóna, protože začal své myšlenky zapisovat, kdežto tehdejším dominantním názorem bylo, že psaní zničí schopnosti si věci pamatovat. Mosseri má pravdu. Otázku vlivu psaní (obecněji gramotnosti) na schopnosti si věci pamatovat najdeme ve známém platónském dialogu Faidros. Již ale zapomíná na to, že vlivy jakékoli technologie nikdy nelze předem odhadnout a z historie médií a techniky víme, že reálné vlivy technických inovací začínáme pociťovat až s velkým zpožděním, desítky, ba někdy stovky let potom, co byla daná technologie poprvé rozšíření mezi lidmi ve společnosti. Ať už si myslíme o této filozofické debatě nad vlivem médií a technologií cokoliv, faktem je, jak připomíná WSJ, že Mosseri byl nucen veřejně přiznat, že Projekt Daisy situaci vlastně příliš nezlepšil. Mosseri ale zůstává optimistický, že se podaří Instagramu najít správný lék na to, jak včasně identifikovat uživatelé, pro které používání Instagramu se skutečně může stát problematické.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Co tvrdí odborníci?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Přes všechny indicie a existující psychologické a sociologické teorie, že sociální síť Instagram může být nebezpečnou aplikací pro teenagery, a především již zmíněné dospívající dívky, prohlásil ředitel Facebook Mark Zuckerberg při slyšení v americkém kongresu z března 2021, že „Výzkum, který jsme viděli, tvrdí, že používání sociálních aplikací pro spojení s dalšími lidmi může mít pozitivní dopad na psychické zdraví“. Jinak řečeno, kouření je pro vás zdravé, není třeba se ničeho obávat. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Známý sloupkař Jonathan Freedland se v britském Guardianu správně ptá\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, zda náhodou nejsme všichni digitální kuřáci 21. století a Facebook není hlavou tabákového průmyslu, který se snaží všem „nabulíkovat“, že konzumovat Facebook je zdravé a čím více, tím lépe. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Co na situaci s Instagramem říkají odborníci? Tak například WSJ cituje Angelu Guarda, ředitelku programu pro poruchu příjmu potravy při významné americké nemocnici Johnse Hopkinse, který působí i coby docentka psychiatrie na fakultě medicíny při Univerzitě Johnse Hopkinse. Ta tvrdí, že má zkušenosti s mnoha rodiči, kteří si stěžují, že se jejich děti se naučili ze sociálních sítí různé tipy o tom, jak omezit příjem potravy nebo vyvolat zvracení. Docentka Guarda odhaduje, že u přibližně poloviny pacientů může za tyto problémy Instagram a další sociální média.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Zdroj fotografie: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> on \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V současné době zřejmě nejznámějším americkým akademikem, který se věnuje vlivům sociálních médií na děti a dospělé, je sociální psycholog Jonathan Haidt. Doporučuji jeho knihu napsanou společně s Gregem Lukianoffem – Rozmazlování americké mysli (v originále The Coddling of the American Mind), v níž autoři se pokouší identifikovat současné dění v americké společnosti, především na amerických univerzitách, kde čím dál tím větší množství studentů a studentek vykazují psychické problémy, úzkostlivé stavy, vyžadují přísné trestání tzv. „mikroagresí“, vyžadují, aby vyučující předem upozorňovali na nepříjemný obsah v probírané knize nebo látce (tzv. trigger warnings) a v neposlední řadě si Haidt a Lukianoff všímají vzrůstající autocenzury učitelů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt efekty sociálních médií začal studovat kolem roku 2015 a je zastáncem teorie sociálního porovnávání coby jedné z hlavních přičin krize spojené s psychickými problémy dospívajících dívek. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt v podcastu pro australský konzervativně laděný magazín Quillette tvrdí\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, že Instagram drasticky zhoršuje běžné úzkostlivé problémy dospívajících dívek, které se týkají vzhledu, statusu uvnitř vrstevnické skupiny, stejně tak jako nepřímé šikanování, jež mezi dívkami neprobíhá fyzickou, ale slovní agresí pomocí šíření drbů a společenské ostrakizace. Haidt tvrdí, že ne všechny digitální média mají stejné negativní vlivy. Například si všímá, že dospívající chlapci tráví mnohem více času než dívky u počítačových her. Počítačové hry podle Haidta mají skutečně pozitivní dopady na vývoj kluků díky tomu, že upřednostňují komunikaci v reálném čase, nutnost naučit se disciplínu, schopnost spolupráce apod. Zatímco Instagram je o nepřímou komunikaci, kde dívky jsou nabádány k tomu, aby fotily své tělo a svůj život a pak čekají na „lajky“, které validují jejich vzhled a pozici v rámci vrstevnické sociální skupiny kamarádů, především ostatních dívek. Haidt zároveň potvrzuje dříve zmíněné studentky, kde prestiž a sociální postavení na Instagramu se skutečně čím dál tím více přelévá do prestiže v reálném životě.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> I když je podle Haidta nemožné plošně zakázat svým dětem přístup na sociální sítě, měli by se rodiče začít více informovat o vlivů sociálních médií na vývoj dětí, a také začít požadovat po svých politicích možnost ustanovit v zákoně navýšení minimálního věku pro používání aplikací typu Instagram. Haidt by ideálně stanovil limit na 16 a více let, ale věří, že realističtější volba je povolit dětem sociální média od 14 let.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg si Haidta dvakrát pozval do Facebooku, aby spolu probrali potenciální negativní vlivy sociálních aplikací. Zuckerberg se nechal podle WSJ slyšet, že současný výzkum týkající se vztahu psychického zdraví u dospívajících a užívání sociálních médií je stále neučitý a dostatečně jasně neukazuje na to, že sociální média jsou přímým viníkem ve vzrůstající krizi psychického zdraví dospívajících.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na jednu stranu měl Zuckerberg pravdu. Výzkum kolem roku 2019 nebyl jasný. Potížem však je, že věda pro jakékoli jasné závěry potřebuje velké množství dat, které však nebyly dostupné. A to z toho důvodu, že veškerá data o používání Facebooku nebo Instagramu vlastní právě Facebook a jako komerční subjekt není – zatím – povinen sdílet svá interní a proprietární data s výzkumníky a univerzitami.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>To se ale může lehce změnit. I díky investigativní práci novinářů z Wall Street Journal jsme se konečně poprvé dozvěděli, že Zuckerberg nejspíše lhala a Facebook měl již delší dobu množství dat a výzkumu, které odkryly reálné škodlivé efekty Instagramu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Dalším krokem by mohla být určitá forma regulace a požadavek na transparenci dat i algoritmů aplikací typu Facebook a Instagramu. Pokud lidé a rodiče především se začnou dožadovat, aby novodobý tabákový průmysl, kterým se sociální média začínají svými škodlivými vlivy stávat, byl pod větším dohledem a byl ochotný sdílet interní data, budeme mít větší přehled o tom, co s námi možná nejdůležitější sociální technologie 21. století dělají. Nyní jsme odsouzeni věřit prodejci tabáku, že cigarety jsou pro nás nikoli nezdravé, ale dokonce blahodárné. Rodiče jsou běžně zhrození, když poprvé uvidí svou 14 letou dceru kouřit na rohu školy. Možná je čas na to, aby podobně kriticky reagovali na to, když si jejich dcera založí profil na Instagramu. Já se pokusím udělat maximum, aby má neteř neměla potřebu definovat hodnotu svého lidství prostřednictvím spoře oděných selfies a lajků na sociálních sítích. Pokud mě to dělá politickou konzervou, přijímám tuhle nálepku rád a dobrovolně.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Zdroje\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Kdo by očekával, že zrovna na byznys zaměřený Wall Street Journal (WSJ) odkryje ve svém investigativním speciálu v září tohoto roku informace z interních dokumentů Facebooku o tom, jak americký gigant preferuje tučné výdělky na úkor psychického zdraví svých uživatelů, především dospívajících dívek. Ve výborné sérii článků nazvané „The Facebook Files“  se mimo jiné dočteme, […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],2,[32,33,34,35],14,12,13,10,[37,14,38,39,40,41,42,43,44,45,46,47],"post-543","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","category-news","tag-gender","tag-psychology","tag-society","tag-technology",{"self":49,"collection":55,"about":58,"author":61,"replies":65,"version-history":68,"predecessor-version":72,"wp:attachment":76,"wp:term":79,"curies":86},[50],{"href":51,"targetHints":52},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543",{"allow":53},[54],"GET",[56],{"href":57},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[59],{"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[62],{"embeddable":63,"href":64},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[66],{"embeddable":63,"href":67},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=543",[69],{"count":70,"href":71},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions",[73],{"id":74,"href":75},776,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F543\u002Frevisions\u002F776",[77],{"href":78},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=543",[80,83],{"taxonomy":81,"embeddable":63,"href":82},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=543",{"taxonomy":84,"embeddable":63,"href":85},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=543",[87],{"name":88,"href":89,"templated":63},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":91,"wp:term":108},[92],{"id":23,"name":93,"url":94,"description":26,"link":95,"slug":93,"avatar_urls":96,"_links":100},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":97,"48":98,"96":99},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":101,"collection":105},[102],{"href":64,"targetHints":103},{"allow":104},[54],[106],{"href":107},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[109,149],[110,131],{"id":111,"link":112,"name":113,"slug":113,"taxonomy":81,"_links":114},4,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":115,"collection":120,"about":123,"wp:post_type":126,"curies":129},[116],{"href":117,"targetHints":118},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":119},[54],[121],{"href":122},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[124],{"href":125},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[127],{"href":128},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[130],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":30,"link":132,"name":133,"slug":133,"taxonomy":81,"_links":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Fnews\u002F","news",{"self":135,"collection":140,"about":142,"wp:post_type":144,"curies":147},[136],{"href":137,"targetHints":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F2",{"allow":139},[54],[141],{"href":122},[143],{"href":125},[145],{"href":146},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=2",[148],{"name":88,"href":89,"templated":63},[150,170,188,206],{"id":32,"link":151,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"_links":153},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fgender\u002F","gender",{"self":154,"collection":159,"about":162,"wp:post_type":165,"curies":168},[155],{"href":156,"targetHints":157},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F14",{"allow":158},[54],[160],{"href":161},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[163],{"href":164},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[166],{"href":167},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=14",[169],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":33,"link":171,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"_links":173},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fpsychology\u002F","psychology",{"self":174,"collection":179,"about":181,"wp:post_type":183,"curies":186},[175],{"href":176,"targetHints":177},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F12",{"allow":178},[54],[180],{"href":161},[182],{"href":164},[184],{"href":185},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=12",[187],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":34,"link":189,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"_links":191},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Fsociety\u002F","society",{"self":192,"collection":197,"about":199,"wp:post_type":201,"curies":204},[193],{"href":194,"targetHints":195},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F13",{"allow":196},[54],[198],{"href":161},[200],{"href":164},[202],{"href":203},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=13",[205],{"name":88,"href":89,"templated":63},{"id":35,"link":207,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"_links":209},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ftechnology\u002F","technology",{"self":210,"collection":215,"about":217,"wp:post_type":219,"curies":222},[211],{"href":212,"targetHints":213},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F10",{"allow":214},[54],[216],{"href":161},[218],{"href":164},[220],{"href":221},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=10",[223],{"name":88,"href":89,"templated":63},[225,226,227,228],{"id":32,"name":152,"slug":152,"taxonomy":84,"link":151},{"id":33,"name":172,"slug":172,"taxonomy":84,"link":171},{"id":34,"name":190,"slug":190,"taxonomy":84,"link":189},{"id":35,"name":208,"slug":208,"taxonomy":84,"link":207},{"en":230,"es":234,"fr":238},{"title":231,"slug":232,"description":233},"How Facebook and Its Instagram Profit from the Mental (Ill) Health of Teenage Girls","how-facebook-and-its-instagram-profit-from-the-mental-ill-health-of-teenage-girls","Facebook’s internal research, revealed by the Wall Street Journal, shows that Instagram harms the mental health of teenage girls, and that the company knew it.",{"title":235,"slug":236,"description":237},"Cómo Facebook y su Instagram ganan dinero con la (mala) salud mental de las adolescentes","como-facebook-y-su-instagram-ganan-dinero-con-la-mala-salud-mental-de-las-adolescentes","Las investigaciones internas de Facebook, reveladas por el Wall Street Journal, muestran que Instagram daña la salud mental de las adolescentes y que la empresa lo sabía.",{"title":239,"slug":240,"description":241},"Comment Facebook et son Instagram gagnent de l’argent sur la (mauvaise) santé mentale des adolescentes","comment-facebook-et-son-instagram-gagnent-de-l-argent-sur-la-mauvaise-sante-mentale-des-adolescentes","Les recherches internes de Facebook, révélées par le Wall Street Journal, montrent qu’Instagram nuit à la santé mentale des adolescentes et que l’entreprise le savait.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Who would have expected that it would be the business-oriented Wall Street Journal (WSJ), of all papers, that in its investigative special this September would uncover information from Facebook’s internal documents about how the American giant prefers fat profits at the expense of the mental health of its users, above all teenage girls? In an excellent series of articles called \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Fthe-facebook-files-11631713039\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">“The Facebook Files”\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">  we read, among other things, that Facebook keeps a special list of VIP users to whom the standard rules and restrictions on publishing posts do not apply. What interested me most, however, was the article of 13 September 2021 devoted precisely to the effects of the Instagram app on the psyche of teenage girls, though not only theirs. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">You see, I have an eleven-year-old niece. And even though her parents have so far forbidden her to use smart devices and social media, it is only a matter of time before she plugs into the digital Matrix of likes, selfies, fake news and the perfect lives of celebrities and other quasi-important people. As someone who studies the effects of technologies on human lives, I do have an idea of how social media manipulate us, but because social media manipulate us subliminally, at the level of emotions and not of reason (they target our desire to belong somewhere), even the more hardened and the professionally trained fall for them more than once. That is why we should not turn down a rare opportunity to look at what Facebook itself found out in its internal audit about the effects of its Instagram app on people’s lives. And it is not a pretty sight.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Thanks to the journalists at the WSJ, we have learned that over the past three years Facebook itself actively looked into the effects of its apps on the psyche of millions of teenagers. The researchers of this American technology company found that although social media can have several positive effects on users’ lives, for a large percentage of them, above all teenage girls, its products are literally toxic. The internal audit focuses specifically on Instagram, which, with its emphasis on photographs, does differ from the other apps in something important. While the social network Facebook emphasises comments and the sharing of informational content, the younger additions to the social media family – Snapchat and TikTok – attract users with an attractive, slightly chaotic design, but above all, for the “ADHD generation”, with an emphasis on short videos and loops, in which the point is to outdo one another in who uploads the more sophisticated sketch or applies funny digital face filters more creatively. Instagram, however, focuses on photos of toned bodies and on the photogenic lives of the famous, the beautiful and the rich, which are the dominant lure for users. This is confirmed by Facebook employees themselves in a leaked post on an internal discussion forum, which states that the perfect lives of celebrities are the key to Instagram’s success: \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">“Isn’t that what IG is all about?” getting a glimpse of “the (very photogenic) life of the top 0.1% of people? Isn’t that the reason teens are on our platform?”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mark Zuckerberg and his crew are well aware of the present and future importance of teenagers for the social media business. Let us recall that in 2012 Facebook spent one billion dollars buying Instagram, which was then a small startup with just 13 employees. The purchase of Instagram did not happen in that year by chance. As the WSJ analysis claims, according to some internal documents it was precisely in 2012 that Facebook first registered a decline in the number of users in the teenage category. By buying Instagram, Facebook thus made sure it would remain a relevant player for this young group of users, who increasingly prefer the quick and easy sharing of visual content to text communication, which is by now “outdated”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\" name=\"byznys-model-zalozeny-na-fotkach\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>A business model built on photos\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">The emphasis on the visual presentation of information also plays an important role in the problems that teenage girls themselves experience when using Instagram. Specifically, the WSJ journalists report on a piece of Facebook research that Facebook’s researchers mentioned in one of their presentations from March 2020: it shows that “thirty-two per cent of teenage girls said that when they feel bad about their bodies, Instagram makes them feel worse”. Another internal presentation slide, from 2019, claims that Instagram “made body image issues worse for one in three teenage girls”. Although Facebook’s researchers did not ask the respondents about the effect of Instagram on teenagers’ mental health, in another presentation we read that “teens blame Instagram for increases in anxiety and depression” and that “this reaction was unprompted and consistent across all groups”.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"teorie-socialniho-srovnavani\" name=\"teorie-socialniho-srovnavani\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Social comparison theory\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">The Wall Street Journal writes that Facebook investigated why it is specifically Instagram that is such a toxic app for teenage girls. In five presentations in all over the past 18 months, Facebook also looked at the role played by the phenomenon of “social comparison” and why it concerns Instagram in particular, rather than social media as such. This “social comparison theory” was put forward long before the advent of the internet, in 1954, by the American social psychologist Leon Festinger. Roughly speaking, the theory explains that people form a picture of their own worth (self-evaluation), of their opinions, of the attractiveness of their appearance and of their value systems on the basis of comparison with other people. Festinger points out that we compare ourselves above all with people who are close to us on the imaginary social ladder. In other words, we will tend to compare ourselves with our classmates at school, with colleagues at work or with people living near us, rather than with some celebrity whose life is too remote from ours for us to drastically adjust our behaviour on the basis of it. Under normal circumstances we compare ourselves “upwards” only with people slightly better than us, when we want to be inspired to some personal improvement (education, a firmer body, travel and so on). Conversely, we compare ourselves “downwards” with people who are only a little worse off than we are. The reason is that an all too brilliant model will be unattainable for us, and so it will not serve as an inspiration but will lead to negative feelings. Comparing ourselves, on the other hand, with someone who leads a markedly worse life than ours will not bring us the coveted warm feeling of satisfaction that our life is better. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\" name=\"stara-a-nova-media-od-celebrit-ke-spoluzakum\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Old and new media: from celebrities to classmates\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Most of us can probably recall a situation when our nieces, daughters, sons (or even we ourselves) were in a bad mood because some celebrity on TV or online looked a good deal better, or because this or that athlete was so much better. Comparing ourselves with others is nothing new and has been part of our behaviour since time immemorial. Television, radio and print, that is, the so-called old media, make the most of it too. The whole category of tabloid newspapers de facto exploits the human tendency to establish our worth (in the absence of other indicators) by how we measure up against the most successful people. Readers may be surprised that even after some seventy years of the women’s emancipation movement and of the systematic demolition of myths and stereotypes by the humanities and social sciences, empirical surveys tell us that women of the millennial generation (born 1975 to 2000) still seek out news and tabloids devoted to celebrities (47% of women versus 23% of men), style and fashion (44% versus 10%) or health and fitness (49% versus 32%) more than men do.\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> In the old media, hardly anyone sees at regular intervals, if at all, the wonderful lives of their friends, classmates or colleagues from work, because for economic reasons the old media cannot afford to pay for airtime spent on people nobody knows and who have no commercial value for the medium in question. In short, then, the old media offer us comparison only with the celebrities and athletes who are the most interesting for the media. Psychologically, however, their lives are remote from us: we have never met them and they will never be part of our everyday lives.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">New media, social networks included, are different in this respect. It is no longer the directors or producers of large media houses who decide who appears on the screens in our bedrooms. New media have democratised the media space, so that if we are interested (and it turns out we are), our friends and colleagues can appear on our computer and mobile screens. In the history of media, and indeed of human existence, this is a fundamental turning point and an unprecedented situation. We now have the opportunity to compare ourselves with our peers 24 hours a day, 7 days a week. And although at the rational level we know that we should not spend so much time on Facebook or Instagram, the millions-of-years-old emotional parts of our brains prevail and we cannot help ourselves. And it turns out that the ones most addicted to this social-media digital drug are precisely teenage girls. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">In another study, focused on American and British teenagers, Facebook found, as the WSJ reports, that more than 40% of Instagram users say they feel “unattractive” and that this feeling began after they started using the app. An important piece of information from the uncovered documents is that further research says that teenage Instagram users know the app is harmful to them and want to spend less time on it, but do not have the willpower to do so. According to Facebook’s internal research, teenage users say they feel “addicted”, but that they cannot help it, because they feel obliged to be online so as not to miss anything important.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"studena-data-a-realne-zivoty\" name=\"studena-data-a-realne-zivoty\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Cold data and real lives\u003C\u002Fh2>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-118\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif\" sizes=\"auto, (max-width: 1333px) 100vw, 1333px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078.avif 1333w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-200x300.jpg 200w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-682x1024.jpg 682w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-768x1152.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fim-397078-1024x1536.jpg 1024w\" alt=\"\" width=\"1333\" height=\"2000\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Source: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.wsj.com\u002Farticles\u002Ffacebook-knows-instagram-is-toxic-for-teen-girls-company-documents-show-11631620739\">Wall Street Journal, the article Facebook Knows Instagram is Toxic For Teen Girls, Company Documents Show\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Besides the raw data and the analysis of the documents, the WSJ’s investigative article makes a fairly decent attempt to give the topic a concrete human face as well. It mentions its interview with the students Destinee Ramos (17) and Isabel Yoblonski (18). They told the WSJ that during the coronavirus pandemic they felt all the more need to be online on Instagram: “if you wanted to show your friends what you were doing, you had to go on Instagram”. The students also took part in a national student science competition, for which they carried out a questionnaire survey on the mental health of their peers in relation to their use of social media. They found that of 98 respondents, roughly 90% confirmed that social media make their mental health worse. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">For another student, Molly Pitts (17), Instagram was a way of finding out, after moving to a new high school, which boys and girls were the most popular in her new class. All she had to do was look up the Instagram profiles of her new classmates, and from the number of “followers” she worked out which of them it was good to hang out with. Molly told the WSJ journalists that it feels to her as if all her classmates had the number of their social media followers tattooed on their foreheads. Personally, reading these sentences in the WSJ article sent a chill down my spine, and I thought of the social credit system in China, or of the episode “Nosedive” of the dystopian (and excellent) series Black Mirror, which depicts a world where absolutely everything we do is rated by other people through a mobile app in which every person has their own number representing their social popularity and, de facto, their human worth. This number is publicly available, and basically anyone can raise or lower your number in the course of the day depending on how nice you are to them (in plain terms, how much you “suck up” to them). In such a world there is no need for a dictator threatening military occupation: people censor themselves and hardly anyone dares to say anything that would deviate from the mainstream thinking of the society in question. It leads to grey mediocrity, cliché on every corner and enormous superficiality at every level of society. But enough about our world, and back to Instagram.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure>\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-112 size-full\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1108px) 100vw, 1108px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default.jpg 1108w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-300x225.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-1024x768.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fblack-mirror-nosedive-bryce-dallas-howard-1108x0-c-default-768x576.jpg 768w\" alt=\"(The series Black Mirror, episode Nosedive)\" width=\"1108\" height=\"831\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(The series Black Mirror, episode Nosedive)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\" name=\"algoritmy-lajky-a-zavislosti\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Algorithms, likes and addictions\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">The whole situation with Instagram addiction is made worse by the “Explore” feature. Using algorithms, it suggests content in the app specifically for the given user, according to what the user has previously searched for or “liked”. Once a user searches for or likes, say, a video on losing weight and strengthening the glutes, the Instagram algorithm in the Explore tab will display further popular workout videos that try to motivate people to lose weight but at the same time depict hard-to-attain ideals, thereby triggering in many users anxious and depressive states brought on by the thought that they are not good enough.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">According to the internal documents, Facebook actively tried to reduce Instagram’s negative effects by experimenting for a long time with the option of hiding the number of “likes”, which contributed significantly to the anxiety of many users. Hiding likes was tested within a project called Project Daisy. Again thanks to Facebook’s internal documents from 2020, however, we know that this option did not improve users’ mental health. Nevertheless, in May this year Facebook and Instagram launched the option of hiding “likes” for all users. According to the WSJ report, this was mainly at the instigation of senior Facebook managers, who believed that publicly unveiling the new feature would help Facebook look as though it really cared about the mental health of its users: “A Daisy launch would be received by press and parents as a strong signal that Instagram cares about its users, especially when taken alongside other positive-leaning launches we will be rolling out”. Facebook did indeed promote its intention to improve its image on a massive scale. The head of Instagram, Adam Mosseri, was given the special task of making the app a safe and special place for users. At the beginning of the year he gave an interview to the New York Times in which Mosseri claims that a certain hysteria and critical reactions are common to all kinds of new media. He claims that already in ancient Greece people criticised the philosopher Plato because he began to write his thoughts down, whereas the dominant view at the time was that writing would destroy the ability to remember things. Mosseri is right. We find the question of the influence of writing (more generally, of literacy) on the ability to remember things in the well-known Platonic dialogue Phaedrus. But he forgets that the effects of any technology can never be estimated in advance, and from the history of media and technology we know that we begin to feel the real effects of technical innovations only after a long delay, decades, sometimes even centuries after the technology in question first spread among people in society. Whatever we think of this philosophical debate about the influence of media and technologies, the fact is, as the WSJ reminds us, that Mosseri was forced to admit publicly that Project Daisy did not actually improve the situation much. Mosseri nevertheless remains optimistic that Instagram will manage to find the right remedy for identifying in time the users for whom using Instagram may really become problematic.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca id=\"co-tvrdi-odbornici\" name=\"co-tvrdi-odbornici\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>What do the experts say?\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Despite all the evidence and the existing psychological and sociological theories suggesting that the social network Instagram can be a dangerous app for teenagers, and above all for the teenage girls already mentioned, Facebook’s CEO Mark Zuckerberg declared at a hearing in the US Congress in March 2021 that “The research that we’ve seen is that using social apps to connect with other people can have positive mental-health benefits”. In other words, smoking is good for you, nothing to worry about. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">The well-known columnist Jonathan Freedland rightly asks in the British Guardian\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> whether we are not all, by any chance, the digital smokers of the 21st century, and Facebook the head of the tobacco industry, trying to con everyone into believing that consuming Facebook is healthy, and the more the better. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">What do the experts say about the situation with Instagram? The WSJ, for example, quotes Angela Guarda, director of the eating disorders programme at the major American Johns Hopkins Hospital, who also works as an associate professor of psychiatry at the Johns Hopkins University School of Medicine. She says she has dealt with many parents who complain that their children have picked up various tips from social networks on how to restrict their food intake or induce vomiting. Guarda estimates that for roughly half of her patients, Instagram and other social media are to blame for these problems.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cfigure class=\"wp-block-image size-large\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-106\" src=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-300x200.jpg 300w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-768x512.jpg 768w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-1536x1024.jpg 1536w, https:\u002F\u002Fstatic.jakubferenc.cz\u002F\u002F2021\u002F10\u002Fben-weber-wPp-Moaocfg-unsplash-2048x1365.jpg 2048w\" alt=\"\" width=\"1024\" height=\"683\" \u002F>\u003C\u002Ffigure>\n\u003Cp>(Photo source: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002F@benearlweber?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText\">Ben Weber\u003C\u002Fa> on \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Funsplash.com\u002Fphotos\u002Fwomen-takes-photo-inside-building-near-people-wPp-Moaocfg\">Unsplash\u003C\u002Fa>)\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Currently, probably the best-known American academic working on the effects of social media on children and adults is the social psychologist Jonathan Haidt. I recommend his book written together with Greg Lukianoff – The Coddling of the American Mind – in which the authors try to make sense of what is currently happening in American society, above all at American universities, where an ever greater number of students show mental health problems and anxiety, demand strict punishment of so-called “microaggressions” and require teachers to warn them in advance of unpleasant content in the book or material being discussed (so-called trigger warnings), and last but not least Haidt and Lukianoff note the growing self-censorship of teachers.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Haidt began studying the effects of social media around 2015, and he is a proponent of social comparison theory as one of the main causes of the crisis of mental health problems among teenage girls. \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">In a podcast for the Australian, conservative-leaning magazine Quillette, Haidt claims\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> that Instagram drastically worsens the ordinary anxieties of teenage girls concerning appearance and status within the peer group, as well as indirect bullying, which among girls takes the form not of physical but of verbal aggression, through spreading gossip and social ostracism. Haidt claims that not all digital media have the same negative effects. He notes, for example, that teenage boys spend much more time than girls playing computer games. According to Haidt, computer games really do have positive effects on boys’ development, because they favour real-time communication, the need to learn discipline, the ability to cooperate and so on. Whereas Instagram is about indirect communication, where girls are encouraged to photograph their bodies and their lives and then wait for “likes” that validate their appearance and their position within the peer group of friends, above all other girls. Haidt also confirms what the students mentioned earlier said: prestige and social standing on Instagram really do spill over more and more into prestige in real life.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Even though, according to Haidt, it is impossible to ban children from social networks across the board, parents should start informing themselves more about the effects of social media on children’s development, and also start demanding that their politicians make it possible to raise by law the minimum age for using apps like Instagram. Ideally, Haidt would set the limit at 16 and over, but he believes a more realistic option is to allow children social media from the age of 14.    \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Mark Zuckerberg invited Haidt to Facebook twice to discuss the potential negative effects of social apps. According to the WSJ, Zuckerberg let it be known that the current research on the relationship between teenagers’ mental health and their use of social media is still inconclusive and does not show clearly enough that social media are the direct culprit in the growing mental health crisis among teenagers.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>On the one hand, Zuckerberg was right. The research around 2019 was not clear. The trouble, however, is that science needs a large amount of data for any clear conclusions, and that data was not available. And that is because all the data on the use of Facebook or Instagram is owned by Facebook itself, and as a commercial entity it is not – yet – obliged to share its internal and proprietary data with researchers and universities.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>But that may easily change. Thanks in part to the investigative work of the Wall Street Journal journalists, we have finally learned, for the first time, that Zuckerberg most likely lied and that Facebook had for a long time possessed a wealth of data and research revealing Instagram’s real harmful effects.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>The next step could be some form of regulation and a requirement for transparency of the data and algorithms of apps like Facebook and Instagram. If people, and parents above all, begin to demand that the modern-day tobacco industry, which social media are becoming through their harmful effects, be placed under greater supervision and be willing to share its internal data, we will have a better overview of what perhaps the most important social technologies of the 21st century are doing to us. For now we are condemned to believe the tobacco seller that cigarettes are not unhealthy for us but actually beneficial. Parents are usually horrified the first time they see their 14-year-old daughter smoking on the corner by the school. Perhaps it is time for them to react just as critically when their daughter sets up an Instagram profile. I will do my utmost so that my niece feels no need to define the worth of her humanity through scantily clad selfies and likes on social networks. If that makes me a political dinosaur, I accept the label gladly and willingly.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cstrong>Sources\u003C\u002Fstrong>\u003Ca href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">\u003Csup>[1]\u003C\u002Fsup>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\">https:\u002F\u002Fwww.americanpressinstitute.org\u002Fpublications\u002Freports\u002Fsurvey-research\u002Fdifferences-within-millennials\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\">https:\u002F\u002Fwww.theguardian.com\u002Fcommentisfree\u002F2021\u002Foct\u002F08\u002Ffacebook-tobacco-industry-research-harm-causes\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\">https:\u002F\u002Fquillette.com\u002F2021\u002F10\u002F04\u002Finstagram-and-the-teen-girl-mental-health\u002F\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>",1790905668126]