[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-en-ergodic-literature-and-the-hypertext-short-story-the-ship":3,"translation-en-ergodic-literature-and-the-hypertext-short-story-the-ship":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},572,"05. 04. 2016","2016-04-05T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod","2025-07-05T13:53:39","2025-07-05T11:53:39","ergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fergodicka-literatura-a-hypertextova-povidka-lod\u002F",{"rendered":17},"Ergodická literatura a hypertextová povídka Loď",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Poměrně esotericky znějící pojem „ergodický“ zavedl do kontextu studia nových médií teoretik Espen Aarseth. Ve své vlivné knize \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: Perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> píše o ergodicitě jako vlastnosti textu, pro jehož čtení je zapotřebí „netriviální úsilí k procházení textu“ (Aarseth 1997, s. 1). Pojem ergodický si autor vypůjčil z fyziky, ale jelikož etymologický rozbor napoví, že \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ergon \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">a \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> znamenají práci, respektive cestu, není těžké pochopit, proč se tento pojem hodí k náročnému procházení textových cest.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Důležité je říct, že Aarseth pokládá kybertexty za takový druh textů, které se čtou ergodicky. Autora zajímá \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanika, \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">jakou jsou texty konstruovány, a také odlišná role uživatele-čtenáře, jenž \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hraje \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mnohem aktivnější úlohu než v textech ne-ergodických. Narážka na hraní je cílená, protože na ergodické texty se můžeme dívat jako na labyrinty, svět určité hry nabízející hned několik možností (cest) ke svému vyřešení. Aaspeth píše, že uživatel-čtenář se může v ergodických textech ztratit nejen čiště metaforicky, ale ryze prakticky, prostřednictvým „topologických struktur textuální mašinerie“ (Aarseth 1997, s. 4).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zde se také nachází velká množina nedorozumění mezii Aarsethem a literárními kritiky, z nichž mnozí měli potíže pochopit, v čem se ergodické texty vlastně liší od řekněme složitejší či náročnější literatury jako například Joycův Odysseus, Beckettovy prózy s potrhanou syntaxí, nebo Pustina od T. S. Eliota. Všechny zmíněné díla si od čtenáře jednoznačně žádají více mentální úsilí než Pejska s kočičkou, ale pořád se, dle Aarsetha, pohybujeme v rovině pohybu očí od řádky k řádce. Jinak řečeno, autor netvrdí, že zmíněná díla nemohou být sémanticky nahuštěna tak, že je možné díla intepretovat mnoha způsoby (proto ona náročnost), ale \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanika čtení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> je triviální. Což může vést k mnoha paradoxům: pokud vezmeme nějaký text o Pejskovi a kočičce, necháme se inspirovat cut-up technikou Williama Burroughse a originální text rozstříháme na jednotlivá slova, která složíme do pytlíčku a předáme čtenáři s pokřikem: čti!, v tomto okamžiku se ze čtení této pohádky stává ergodický text, jelikož pro čtení pohádky je třeba vynaložit úsilí, v tomto případě poskládat text dohromady z nastříhaných slov. Všimněme si, že se z textu se rázem stal jakýsi „zásobník (matrix), z něhož je možné generovat větší množství textů“ (Ryan 2015, 245).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Za pomoci McLuhana bychom mohli říci, že Aarseth vlastně zdůrazňuje důležitost média, prostřednictvím kterého čteme text — logika a struktura média je neoddělitelná od textu (text je také médium, vidíme, že médium vždy re-mediuje jiné médium), od samotného sdělení, takže platí: the medium is the message. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Shrnuto: čtenář ne-ergodického textu je bezmocný, nemá přidělené pravomoce autora, aby mohl s textem manipulovat, text je rigidně lineární, kdežto ergodická literatura je ne-lineární, v mnohém povyšuje čtenáře na kreativce, protože se od něj žádá, aby s textem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">aktivně interagoval\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, ať už na základě selekce jednotlivých cest, kterými se bude příběh vyvíjet, nebo za účelem participace na konstrukci (produkci) uváření světa.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">selektivní interaktivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jsou třeba hypertextové adventury, kde mechanismus hry reaguje na uživatelův vklad (rozhodnutí, jakou cestu se vydat), ale cesty jsou předem předdefinované. Příkladem \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">produktivní interaktivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> je známá hra Minecraft, kde restrikce toho, co hráč může, jsou minimální, a tudíž se hráč významně podílí na tom, o čem hra vlastně je: hráč není pasivním příjemcem obsahu, ale aktivním producentem\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ergodické texty nakonec můžeme dělit na tyto kategorie: elektronický\u002Fne-elektronický, ergodický\u002Fne-ergodický, interaktivní\u002Fne-interaktivní.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\" id=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Úkol na seminář Základy studia nových médií\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Po pěkném teoreticko-filosofickém úvodu, ve kterém jsme zapojili naše analytické části mozku, jsme dostali za úkol si trochu rozhýbat zarezlé kreativní šťávy. A jak jinak než zlatým grálem v podobě tvorby \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">elektronického, ergodického a interaktivního textu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cb>\u003Ci>.\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pro tento úkol existuje velmi šikovný open source program Twine, který i těm, kteří se nekamarádí s HTML a Javascriptem, nabízí vše potřebné pro tvorbu interaktivních, ne-lineárních (z principu tak ergodických) příběhů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" rel=\"attachment wp-att-729\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"twine\" class=\"alignnone size-full wp-image-729\" height=\"530\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1070px) 100vw, 1070px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png 1070w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-300x149.png 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-768x380.png 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-1024x507.png 1024w\" width=\"1070\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Ukázka programu Twine\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Než si začnete psát vlastní příběhy, podívejte se, jak vypadá takový možný výstup (aka má povídka) z programu Twine\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Fship.html\" target=\"_blank\" title=\"ship\">Hypertext povídka loď\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Twine pak stahujte na adrese: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Zdroje:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">AARSETH, Espen. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Baltimore: Johns Hopkins, c1997. ISBN 0-8018-5579-9.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">RYAN, Marie-Laure. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Narativ jako virtuální realita: imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Vydání 1. Překlad Eva Krásová. Praha: Academia, 2015. Možné světy. ISBN 978-80-200-2507-4.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Poměrně esotericky znějící pojem „ergodický“ zavedl do kontextu studia nových médií teoretik Espen Aarseth. Ve své vlivné knize Cybertext: Perspectives on ergodic literature píše o ergodicitě jako vlastnosti textu, pro jehož čtení je zapotřebí „netriviální úsilí k procházení textu“ (Aarseth 1997, s. 1). Pojem ergodický si autor vypůjčil z fyziky, ale jelikož etymologický rozbor napoví, […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-572","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=572",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},864,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F572\u002Frevisions\u002F864",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=572",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=572",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=572",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Ergodic Literature and the Hypertext Short Story The Ship","ergodic-literature-and-the-hypertext-short-story-the-ship","Espen Aarseth’s concept of ergodic literature, selective and productive interactivity, and my own hypertext short story made in Twine for a new media studies seminar.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"La literatura ergódica y el relato hipertextual El barco","la-literatura-ergodica-y-el-relato-hipertextual-el-barco","El concepto de literatura ergódica de Espen Aarseth, la interactividad selectiva y la productiva, y mi propio relato hipertextual hecho en Twine para un seminario sobre nuevos medios.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"La littérature ergodique et la nouvelle hypertextuelle Le Bateau","la-litterature-ergodique-et-la-nouvelle-hypertextuelle-le-bateau","La notion de littérature ergodique d’Espen Aarseth, l’interactivité sélective et productive, et ma propre nouvelle hypertextuelle écrite dans Twine pour un séminaire sur les nouveaux médias.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The rather esoteric-sounding concept “ergodic” was introduced into the context of new media studies by the theorist Espen Aarseth. In his influential book \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: Perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> he writes about ergodicity as a property of a text whose reading requires “nontrivial effort to traverse the text” (Aarseth 1997, p. 1). The author borrowed the term ergodic from physics, but since an etymological analysis reveals that \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ergon \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">and \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> mean work and path respectively, it is not hard to understand why the term suits the demanding traversal of textual paths.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">It is important to say that Aarseth regards cybertexts as the kind of texts that are read ergodically. The author is interested in the \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanics \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">by which texts are constructed, and also in the different role of the user-reader, who \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">plays \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">a much more active part than in non-ergodic texts. The allusion to play is deliberate, because we can look at ergodic texts as labyrinths, the world of a certain game offering several possibilities (paths) for solving it. Aarseth writes that the user-reader can get lost in ergodic texts not just metaphorically, but in a purely practical sense, through the “topological structures of the textual machinery” (Aarseth 1997, p. 4).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Here, too, lies a large set of misunderstandings between Aarseth and literary critics, many of whom had trouble understanding how ergodic texts actually differ from, say, more complex or more demanding literature such as Joyce’s Ulysses, Beckett’s prose with its torn syntax, or T. S. Eliot’s The Waste Land. All the works mentioned clearly demand more mental effort from the reader than Pejsek a kočička, but we are still, according to Aarseth, on the level of the eyes moving from line to line. In other words, the author does not claim that the works mentioned cannot be so semantically dense that they can be interpreted in many ways (hence their difficulty), but the \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">mechanics of reading\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> is trivial. Which can lead to many paradoxes: if we take some text about Pejsek and Kočička, let ourselves be inspired by William Burroughs’ cut-up technique and cut the original text up into individual words, which we put into a little bag and hand to the reader with the cry: read!, at that moment reading this fairy tale becomes an ergodic text, since reading the fairy tale requires effort, in this case putting the text together from the cut-up words. Let us notice that the text has suddenly become a kind of “reservoir (matrix) from which a larger number of texts can be generated” (Ryan 2015, 245).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">With McLuhan’s help we could say that Aarseth is in fact emphasising the importance of the medium through which we read the text — the logic and structure of the medium is inseparable from the text (the text is also a medium; we see that a medium always re-mediates another medium), from the message itself, so it holds that: the medium is the message. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In summary: the reader of a non-ergodic text is powerless, he has not been granted the author’s powers to manipulate the text, the text is rigidly linear, whereas ergodic literature is non-linear, and in many ways raises the reader to a creative, because he is asked to \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">actively interact\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> with the text, whether by selecting the individual paths along which the story will develop, or for the purpose of participating in the construction (production) of the making of the world.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">An example of \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">selective interactivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> is hypertext adventures, where the game mechanism reacts to the user’s input (the decision which path to take), but the paths are defined in advance. An example of \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">productive interactivity\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> is the well-known game Minecraft, where the restrictions on what the player can do are minimal, and so the player takes a significant part in what the game is actually about: the player is not a passive recipient of content, but an active producer\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Finally, we can divide ergodic texts into these categories: electronic\u002Fnon-electronic, ergodic\u002Fnon-ergodic, interactive\u002Fnon-interactive.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca name=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\" id=\"ukol-na-seminar-zaklady-studia-novych-medii\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">An assignment for the seminar Foundations of New Media Studies\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">After a nice theoretical and philosophical introduction, in which we engaged the analytical parts of our brains, we were given the task of getting our rusty creative juices flowing a little. And how else than with the holy grail in the form of creating an \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">electronic, ergodic and interactive text\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cb>\u003Ci>.\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">For this task there is a very handy open source program, Twine, which offers everything needed for creating interactive, non-linear (and so, in principle, ergodic) stories even to those who are not on friendly terms with HTML and Javascript.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" rel=\"attachment wp-att-729\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"twine\" class=\"alignnone size-full wp-image-729\" height=\"530\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1070px) 100vw, 1070px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine.png 1070w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-300x149.png 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-768x380.png 768w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Ftwine-1024x507.png 1024w\" width=\"1070\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>A look at the Twine program\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Before you start writing your own stories, have a look at what a possible output from Twine (aka my short story) looks like\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F04\u002Fship.html\" target=\"_blank\" title=\"ship\">Hypertext short story The Ship\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">You can download Twine at: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Ftwinery.org\u002F\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Sources:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">AARSETH, Espen. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Cybertext: perspectives on ergodic literature\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Baltimore: Johns Hopkins, c1997. ISBN 0-8018-5579-9.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">RYAN, Marie-Laure. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Narativ jako virtuální realita: imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. Translated by Eva Krásová. Praha: Academia, 2015. Možné světy. ISBN 978-80-200-2507-4.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>",1790905672264]