[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-en-cognitive-biases-overconfidence":3,"translation-en-cognitive-biases-overconfidence":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},600,"15. 10. 2015","2015-10-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","2025-07-05T12:40:40","2025-07-05T10:40:40","kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera\u002F",{"rendered":17},"Kognitivní biasy: nadměrná sebedůvěra",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy racionální myšlení vyžaduje soustavné a náročné studium. Víme, že lidskou mysl netrápí pouze iracionálnost; častokrát totiž může být problémem, že je \u003Cem>lepší než racionální mysl[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda a John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Obě situace nastávají, když si náš mozek neví rady. Pak je nucen se uchýlit k mentálním zkratkám, strategiím, jež nazýváme kognitivní biasy\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>V článku používám počeštěné anglické slovo, překládat můžeme např. jako „iluzi“ či „zkreslení“\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Mnozí se považují za racionálního člověka. Chyby v mentálním softwaru mozku se ale vyskytují u každého z nás. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kognitivními biasy míníme známé druhy mentálních zkratek, které využíváme, když jsme nuceni se rozhodnout na základě nedostatečných či nevalidních dat\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Uchylujeme se pak k \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristickým\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> metodám nezaručující nejlepší možný výsledek, ale jednoduchost a vhodnost pro daný problém. Tyto osvědčené vzorce chování jsou užitečné jen v daném kontextu; v ostatních případech mohou vést k systematickým chybám — kognitivním biasům\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), s. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Tyto definice, převzané od Tverskyho & Kahnemana, značí, že „lidská argumentace je iracionální, zatížena osobními, společenskými či kulturními vlivy“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH a Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Že jsme k takovému jednání náchylní, by poukazovalo na zjevné chyby ve vývoji naší kognice. Z pohledu evoluční psychologie lze ale na toto chování pohlížet nikoli jako na „chyby v designu“, ale jeho charakteristické a užitečné vlastnosti. Někteří akademici tohoto podoboru psychologie totiž argumentují, že kognitivní biasy jsou výsledkem třech evolučních vlivů\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">užitečné mentální zkratky, které fungují ve většině situací (heuristika)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">zkreslení vznikající, když máme reagovat na událost, pro kterou mysl nebyla navržena (artefakt)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">vzorce chování, které se vyvinuly jako evoluční adaptace na problém, kde \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">chybné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jednání má \u003Cem>menší\u003C\u002Fem> následky na zdatnost jedince než jednání logicky správné (Error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Error management teorie předpokládá, že mnoho zjevně chybných rozhodnutí v lidské úsudku reflektuje operace mechanismů, jež zapřičiňují, že děláme mnohem více a častěji poměrně „nevinné“ chyby spíše než jednu chybu fatální\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Na základě EM teorie rozlišujeme biasy pomocí třech kategorií: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasy týkající se úsudku při ohrožení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodnocení mezilidských vztahů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> a\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> hodnocení sebe sama\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem biasu dle poslední EM kategorie je nadměrná sebedůvěra neboli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overconfidence bias je obecně chyba v úsudku, kdy jedinec není schopen řádně zhodnotit limity svých znalostí\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Tato definice ale není vyčerpávající; v literatuře nacházíme podrobnější, které dále rozlišují overconfidence na tři odlišné druhy chování\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přeceňování se (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadhodnocování se (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná jistota v úsudku (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>Přeceňování \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">je popsáno jako nadměrná důvěra ve vlastní schopnosti, výkon, úroveň kontroly nebo šanci dosáhnout úspěchu. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadhodnocování\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jako druhý podtyp overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasu, se vyskytuje, když se lidé považují za lepší než ostatní. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadměrná jistota úsudku \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se pak chápe jako příliš velká jistota ve správnost svého přesvědčení\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Literatura uvádí, že studenti často přeceňují svůj výkon u zkoušek, lékaři přeceňují přesnost svých diagnóz, lidé přeceňují, jak moc mají věci pod kontrolou a také rychlost, kterou vykonávají svou práci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jako příklad nadhodnocování se hojně cituje výzkum, ve kterém 93 % amerických řidičů a 69 % řidičů ze Švédska z vybraného vzorku odpovědělo, že se cítí kompetentnějšími řidiči než průměrný řidič dané země\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Pokud jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Praktické následky tohoto kognitivního biasu jsou enormní. Přestože se nepovažují za riskující osoby, podnikatelé často začínají nový byznys, neboť nemají dostatečný přehled o tom, jaký risk je s jejich druhem podnikání spojený; nepřiznají si, že určité úkony nutné k úspěchu jsou mimo jejich kontrolu. Bias v tomto případě může být ale i prospěšný a nutný pro úspěch v tak konkurenčním prostředí, \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">kterému podnikatelé čelí\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. To potvrzují Haselton, Nettle a spol., když píší, že mylné chování a rozhodnutí mohou někdy vést ke zvýšeným ambicím a vytrvalosti, jejichž pozitiva nakonec převáží nad prvotními negativní aspekty\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná důvěra je dále použita jako možná příčina válečných konfliktů, riskování na akciovém trhu, katastrofy v Černobylu a exploze vesmírné rakety Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, profesor sociální psychologie, píše, že: „Žádný problém v úsudku […] nemá potenciálně katastrofičtější následky než nadměrná důvěra“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">U všech známých kognitivních biasů můžeme pozorovat korelace s osobnostními charakteristikami. V případě overconfidence biasu výzkum např. říká, že muži jsou náchylnější přeceňovat své schopnosti, empatie a věk také pozitivně korelují s přeceňováním\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nakonec zmiňme, že Moore a Healy zachází dále a ve své práci formalizují obecnou teorii sebedůvěry, tedy způsobu, jakým lidé hodnotí výkony své, ale i ostatních. Píší, že po libovolném úkonu mají lidé nedokonalé informace o vlastním výkonu a ještě o něco horší o výkonu ostatních. Při svém vysokém výkonu mají lidé tendenci se podceňovat; výkon ostatních hodnotí ještě o něco hůře, a tak věří, že jsou lepší než ti druzí. Pokud je výkon mizivý, chování a hodnocení lidí má tendenci být opačné: svůj výkon přeceňují, výkon druhých přeceňují ještě více, což vede k tomu, že se považují za horší než ostatní\u003Cem>[ref]Tamtéž, p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Myšlení je považováno za software našich mozků. I ten nejnadanější programátor zanechá ve svých programech, ať už z nepozornosti, nebo cíleně, chyby. Z evoluční psychologie se dozvídáme, že tyto softwarové bugy ve větší či menší míře ovlivňují myšlení každého z nás (za předpokladu, že Darwinovu teorii evoluce považujeme za pravdivou, ačkoli, dle amerického kandidáta na prezidenta USA Bena Carsona, inspirovanou samotným Satanem). V historie vědy nalézáme, že příliš velká jistota ve vlastní pravdu, neschopnost se vzdát momentálního paradigmatu postihly i ty nejinteligentnější členy lidské populace; vzpomeňme na kritiky Koperníka a Galilea nebo Alberta Einsteina, který odmítal připustit, že kvantová teorie a její „spooky action at a distance“ by mohla být pravdivá (God doesn’t play dice with Universe, vyslovil Einstein, ale kvantové provázání jej vyvedlo z omylu). Jak se takovým chybám vyvarovat?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pečlivé studium kognitivních biasů, případně vytisknutý seznam argumentačních klamů na nástěnce jsou docela dobrým začátkem. Počítejme ale s tím, že člověk málokdy, zdali vůbec, má k dispozici veškeré nutné data k tomu, aby vyslovil zcela informovaný soud. Proto i v životě toho nejracionálnějšího člověka bude hrát výsadní roli intuice, či chcete-li estetický soud dobrého tvaru. Bez něho bychom totiž jako lidstvo ještě shromažďovali informace o tom, jak funguje svět, a neodvážili se udělat první krok.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-600","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=600",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},797,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions\u002F797",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=600",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=600",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=600",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Cognitive Biases: Overconfidence","cognitive-biases-overconfidence","Cognitive biases seen through evolutionary psychology, with a closer look at overconfidence and its three forms: overestimation, overplacement and overprecision.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Sesgos cognitivos: el exceso de confianza","sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza","Los sesgos cognitivos vistos desde la psicología evolucionista, con atención al exceso de confianza y a sus tres formas: sobrestimación, sobrevaloración y exceso de certeza.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Biais cognitifs : l’excès de confiance","biais-cognitifs-l-exces-de-confiance","Les biais cognitifs vus par la psychologie évolutionniste, avec une attention particulière à l’excès de confiance et à ses trois formes : surestimation, surclassement et excès de certitude.","\u003Cp>Many pride themselves on their ability to estimate well the probability of this or that situation, or consider themselves logical and analytically precise. Yet at major universities that still offer teaching in philosophy we see subjects such as logic, statistics and even the “critical thinking course”, which is quite popular abroad. This may hint that while we master language at a tender age, logical, that is rational, thinking requires systematic and demanding study. We know that the human mind is not troubled by irrationality alone; often the problem can be that it is \u003Cem>better than a rational mind[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda and John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Also available at: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Both situations arise when our brain is at a loss. It is then forced to resort to mental shortcuts, strategies that we call cognitive biases\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>In the article I use the English word adapted into Czech; it can be translated, for example, as “illusion” or “distortion”\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Many consider themselves rational people. Yet errors in the brain’s mental software occur in every one of us. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">By cognitive biases we mean the known kinds of mental shortcuts that we use when we are forced to decide on the basis of insufficient or invalid data\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos and Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. We then resort to \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristic\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> methods, which guarantee not the best possible outcome but simplicity and suitability for the problem at hand. These tried and tested patterns of behaviour are useful only in a given context; in other cases they can lead to systematic errors — cognitive biases\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), pp. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Also available at: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. These definitions, taken from Tversky & Kahneman, imply that “human reasoning is irrational, burdened by personal, social or cultural influences”\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH and Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2015-10-18]. Available at: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">That we are prone to such behaviour would point to obvious flaws in the development of our cognition. From the perspective of evolutionary psychology, however, this behaviour can be seen not as “design flaws” but as its characteristic and useful features. Some academics in this subfield of psychology argue that cognitive biases are the result of three evolutionary influences\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE and P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, pp. 724-746. Also available at: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">useful mental shortcuts that work in most situations (heuristics)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">distortions that arise when we have to respond to an event the mind was not designed for (artefact)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">patterns of behaviour that evolved as an evolutionary adaptation to a problem where \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">erroneous\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> action has \u003Cem>smaller\u003C\u002Fem> consequences for the individual’s fitness than logically correct action (error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Error management theory assumes that many apparently erroneous decisions in human judgement reflect the operation of mechanisms that make us commit many more, and more frequent, relatively “innocent” errors rather than a single fatal one\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">On the basis of EM theory we distinguish biases by three categories: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">biases concerning judgement under threat\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">assessment of interpersonal relationships\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> and\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> assessment of oneself\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">An example of a bias in the last EM category is excessive self-confidence, also known as the \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The overconfidence bias is, in general, an error of judgement in which an individual is unable to properly assess the limits of their knowledge\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON and Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Also available at: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> This definition, however, is not exhaustive; in the literature we find more detailed ones that further divide overconfidence into three distinct kinds of behaviour\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. and Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2015-10-18]. Available at: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overrating oneself (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Rating oneself above others (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Excessive certainty in one’s judgement (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>Overestimation \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">is described as excessive confidence in one’s own abilities, performance, level of control or chance of success. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Overplacement\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, the second subtype of the overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias, occurs when people consider themselves better than others. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Overprecision \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">is then understood as too great a certainty that one’s beliefs are correct\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Ibid.\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The literature reports that students often overestimate their performance in exams, doctors overestimate the accuracy of their diagnoses, and people overestimate how much they have things under control, as well as the speed at which they get their work done.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">A widely cited example of overplacement is a study in which 93% of American drivers and 69% of Swedish drivers in the sample answered that they felt they were more competent drivers than the average driver of their country\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Also available at: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. When people are asked to estimate, with 90% certainty, the answers to selected numerical questions (e.g. How long is the river Nile?), their chosen answers turned out to be correct only 50% of the time or less\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. and Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2015-10-18]. Available at: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The practical consequences of this cognitive bias are enormous. Although they do not consider themselves risk-takers, entrepreneurs often start a new business because they lack a sufficient overview of the risk associated with their kind of business; they do not admit to themselves that certain steps necessary for success are beyond their control. In this case, however, the bias can also be beneficial and even necessary for success in the highly competitive environment \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">that entrepreneurs face\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON and Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Also available at: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. This is confirmed by Haselton, Nettle et al. when they write that mistaken behaviour and decisions can sometimes lead to heightened ambition and perseverance, whose benefits eventually outweigh the initial negative aspects\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE and P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, pp. 724-746. Also available at: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overconfidence has also been put forward as a possible cause of wars, of risk-taking on the stock market, of the Chernobyl disaster and of the explosion of the Space Shuttle Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. and Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2015-10-18]. Available at: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, a professor of social psychology, writes: “No problem in judgement […] has potentially more catastrophic consequences than overconfidence”\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In all known cognitive biases we can observe correlations with personality characteristics. In the case of the overconfidence bias, research says, for example, that men are more prone to overestimate their abilities, and that empathy and age also correlate positively with overestimation\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. and Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2015-10-18]. Available at: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Finally, let us mention that Moore and Healy go further and in their work formalise a general theory of confidence, that is, of the way people assess their own performance as well as that of others. They write that after any task people have imperfect information about their own performance and somewhat worse information still about the performance of others. When their own performance is high, people tend to underestimate themselves; they rate the performance of others even somewhat lower, and so they believe they are better than the others. When performance is poor, people’s behaviour and assessments tend to be the opposite: they overestimate their own performance and overestimate that of others even more, which leads them to consider themselves worse than others\u003Cem>[ref]Ibid., p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Thinking is regarded as the software of our brains. Even the most gifted programmer leaves bugs in their programs, whether out of inattention or on purpose. From evolutionary psychology we learn that these software bugs affect, to a greater or lesser degree, the thinking of every one of us (provided that we consider Darwin’s theory of evolution to be true, although, according to the American presidential candidate Ben Carson, it was inspired by Satan himself). In the history of science we find that too great a certainty of being right, and an inability to give up the paradigm of the moment, have afflicted even the most intelligent members of the human population; let us recall the critics of Copernicus and Galileo, or Albert Einstein, who refused to admit that quantum theory and its “spooky action at a distance” could be true (God doesn’t play dice with the Universe, Einstein said, but quantum entanglement proved him wrong). How can we avoid such errors?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Careful study of cognitive biases, or a printed list of logical fallacies pinned to the noticeboard, is quite a good start. But let us reckon with the fact that a person rarely, if ever, has at their disposal all the data needed to pass a fully informed judgement. That is why intuition, or, if you like, the aesthetic judgement of good form, will play a privileged role even in the life of the most rational person. Without it, we as humanity would still be gathering information about how the world works and would never have dared to take the first step.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>",1790905673726]