[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-en-bioart-as-a-prelude-to-posthumanism":3,"translation-en-bioart-as-a-prelude-to-posthumanism":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},570,"17. 09. 2016","2016-09-17T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fbioart-jako-predehra-post-humanismu","2025-07-05T13:57:11","2025-07-05T11:57:11","bioart-jako-predehra-post-humanismu","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fbioart-jako-predehra-post-humanismu\u002F",{"rendered":17},"BioArt jako předehra post-humanismu",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Na nejobecnější úrovni je BioArt umělecká činnost, kde jsou pomyslným uměleckým plátnem a materiálem živé, biologické organismy, jejich procesy a chování. Umělci apropriují vedle uměleckých i metody tradičně užívané ve vědeckých disciplínách.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Protože se BioArt pohybuje na rozhraní živého\u002Fumělého, vyvolává i otázky etické. Toho jsou si umělci vědomi a mnozí chápou své bioartové projekty jako sondu do toho, co je v kontextu modifikace biologických organismů a genetického inženýrství společensky přípustné. I proto jeden z nejznámějších bioartových projektů, fluorescenční králíček Alba od Eduarda Kaca, není pouze o tvorbě samotného “objektu” (geneticky modifikovaného králíka), ale i o společenské recepci díla a vyvolání diskuze nad tím, jak vědecká metoda genetického inženýrství může ovlivnit či již ovlivňuje naše tradiční chápání přírody, biologie, dichotomie přírodního\u002Fumělého apod.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"Eduard Kac: Rabbit Alba\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.ekac.org\u002Falbagreen.jpeg\">\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">Eduard Kac: Fluorescenční králík Alba\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">S příchodem metody CRISPR, pomocí které reálně dokážeme modifikovat genetický kód organismu tak, aby zavedené změny se dále propagovaly i do dalších generací, se etické problémy, na které “transgenetický” (= přenos genů napříč organismy) projekt Eduarda Kaca nevinně upozornil, výrazně násobí. Na jednu stranu je např. žádoucí modifikovat komáry tak, aby nepřenášely malárii; nebo o něco kontroverzněji nabídnout rodičům možnost odstranit z embrya geny, které zvyšují pravděpodobnost toho, že se projeví vážné onemocnění či postižení. Pokud by se ale úprava DNA u lidí stala skutečně běžnou metodou, ryze vědecká metoda se stává politicko-kulturním problémem, kde vyvstávají otázky, kdo a kdy bude mít k těmto metodám přístup. Budou součástí veřejného zdravotnictví, nebo jen procedurou pro ty, kteří si zaplatí? Zatímco západní svět takové otázky vědomě považuje za tabu, což ke kritickému zkoumání a diskuzi rozhodně nepomáhá, Čína se nenápadně stala vědeckou mocností v genomice a genetickém inženýrstvím. Čínská politika jednoho dítěte je ve skutečnosti formou sociálního inženýrství a Čína horlivě monitoruje děti od útlého věku tak, aby dokázala predikovat a doporučit, čemu by se děti měly v životě věnovat. CRISPR, zdá se, bude pro Čínu jen další metodou, jak pokračovat ve svém snažení.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Západní svět nechce o takových projektech ani slyšet. Otázkou je, jak dlouho budeme moci strkat hlavu do písku; jak dlouho bude trvat, než movitější budou cestovat do zemí, kde genetické úpravy budou legální, aby zajistili svým dětem i sobě chování-funkce, které budou pokládat za prospěšné?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">BioArt, dle mého, tuhle amnézii může prolomit tím, že rozvíří povědomí o tom, co je nejen technologicky, ale také eticky možné.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Při své zahleděnosti do sebe sama, aka starý dobrý antropocentrismus, bychom lehce zapomněli, že interakce živého\u002Fumělého přináší kontroverze i na druhé straně: v umělém. Je dost možné, že na cestě k čistě umělé inteligenci projdeme mezičlánkem, tedy kyborgem. Neboť vytvoření nové formy inteligence je, zdá se mi, mnohem těžší úkol, než splynutí již existujícího a evolucí stvořeného lidského mozku. Revoluci bude předcházet evoluce. Teprve kvantitativní změny povedou ke kvalitativním.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jeden z hi-tech bioartových projektů, který se snaží vytvořit kybernetický organismus, je dílo slovinské umělkyně Maji Smrekar. Její projekt \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">z roku 2010 zahrnuje použití biočipu, který elektricky stimuluje neurononé buňky a zároveň čte výstup z toho, jaké signály buňky vrací. Stimulovací neuronové buňky tvoří neuronovou síť, která se bude učit a uchovávat změny z učení ve zformované paměti. Účelem dle slov umělkyně je tímto procesem vytvořit “emancipovanou bytost”, jejíž chování bude záviset na struktuře neuronové sítě, která se, podobně jako u lidí, mění v závislosti na učení. (\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Mnozí známí futuristé, v čele například s Ray Kurzweilem, věří, že umělá inteligence nebude v blízké budoucnosti pouhou fikcí, ale realitou. Jakmile se tak stane, umělá inteligence s digitální myslí a prakticky neomezeným výpočetním výkonem předčí lidský mozek, o kterém Kurzweil píše:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“Lidský mozek obsahuje 100 miliard neuronů a mezi dvěma neurony existuje 1000 spojení. Tyto spojení fungují velmi pomalu, na úrovni 200 výpočtu za vteřinu. Ale 100 miliard neuronů vynásobených 1000 spojeními tvoří paralelismus na úrovni 100 biliónů. Vynásobíme-li toto číslo 200 výpočty za vteřinu, dělá to 20 milionů miliard kalkulací za vteřinu, či v počítačové terminologii, 20 miliard MIPS. A 20 miliard MIPS budeme mít za 1000 dolarů do roku 2020”. (T\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">he human machine merger: are we headed for the matrix?\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zákon exponenciálního růstu evolučního procesu, který Kurzweil často propaguje, nám říká, že v roce 2055 za stejnou cenu získáme procesor o výkonu mozků všech lidí na planetě. S těmito čísly se současné pletky s problematickou etikou čínského výzkumu či obavy z \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">technologické nezaměstnanosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> zdají být triviální. Přesto vycházejí ze stejného principu: exponenciálního nárůstu výkonu a schopností technologie.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">V posledních pár letech se skutečně v mainstreamové kultuře začalo více mluvit o vlivu technologie a (antropomorfizovaných) robotů. Je to jen povrch toho, co umělá inteligence znamená: budoucí relevanci lidstva. Možná ale existuje jednoduché řešení. Zakážeme-li vývoj této technologie. K tomu by ale byl potřeba konsensus všech zemí a institucí schopných takto technicky náročného vývoje. To mi nepřijde pravděpodobné, neboť důvodů, proč se tímto směrem vydat je několik, ekonomická a vojenská dominance napadnou člověka jako první.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jak dlouho lidstvo jako organismus vydrží? Kdo ví, ale zdá se, že pokud se chceme za pár let vyrovnat entitám, které jsme sami stvořili, budeme muset sami sebe re-designovat a implementovat aspoň něco z toho, co jsme vložili do tvorby AI. Splyneme s technologií. Budeme muset. A je načase, aby tento koncept pronikl do kolektivního vědomí a imaginace lidstva. K tomu má umění velmi dobré předpoklady, neboť kromě konceptů a teorií dokáže produkovat vnímatelné objekty, jež jsou jako manifestace idejí přístupnější širšímu publiku. BioArt jako umělecký výzkum symbiózy technologického a organického má zásadní roli v diseminaci myšlenek a edukaci publika o tom, co bude epochou přinejmenším tak významnou, jak předchozí technologické revoluce dohromady.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Technologie jako vymáhání přírody pohltí i svého tvůce. Před tím varoval již Heidegger. Jak destruktivní událost to bude, nevíme. Celá dichotomie lidský\u002Fumělý se ale najednou bude jevit až příliš lidská.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zdroje:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level (2010). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Maja Smrekar\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fmajasmrekar.org\u002Fion-flux\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fmajasmrekar.org\u002Fion-flux\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The human machine merger: are we headed for the matrix? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kurzweil Accelerating Intelligence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fwww.kurzweilai.net\u002Fthe-human-machine-merger-are-we-headed-for-the-matrix\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Na nejobecnější úrovni je BioArt umělecká činnost, kde jsou pomyslným uměleckým plátnem a materiálem živé, biologické organismy, jejich procesy a chování. Umělci apropriují vedle uměleckých i metody tradičně užívané ve vědeckých disciplínách. Protože se BioArt pohybuje na rozhraní živého\u002Fumělého, vyvolává i otázky etické. Toho jsou si umělci vědomi a mnozí chápou své bioartové projekty jako […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-570","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F570",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=570",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F570\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},871,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F570\u002Frevisions\u002F871",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=570",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=570",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=570",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"BioArt as a Prelude to Posthumanism","bioart-as-a-prelude-to-posthumanism","How BioArt, from Eduardo Kac’s fluorescent rabbit to Maja Smrekar’s cyborg, raises the ethical questions of genetic engineering, CRISPR and AI, and prepares us for merging with technology.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"El bioarte como preludio del poshumanismo","el-bioarte-como-preludio-del-poshumanismo","Cómo el bioarte, de la conejita fluorescente de Eduardo Kac al cíborg de Maja Smrekar, plantea la ética de la ingeniería genética, CRISPR y la IA, y nos prepara para fundirnos con la tecnología.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Le bioart comme prélude au posthumanisme","le-bioart-comme-prelude-au-posthumanisme","Comment le bioart, de la lapine fluorescente d’Eduardo Kac au cyborg de Maja Smrekar, pose l’éthique du génie génétique, de CRISPR et de l’IA, et nous prépare à fusionner avec la technologie.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">At the most general level, BioArt is an artistic practice in which the imaginary artistic canvas and material are living, biological organisms, their processes and behaviour. Alongside artistic methods, the artists also appropriate methods traditionally used in scientific disciplines.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Because BioArt moves on the boundary between the living and the artificial, it also raises ethical questions. The artists are aware of this, and many of them understand their bioart projects as a probe into what is socially acceptable in the context of modifying biological organisms and genetic engineering. That is also why one of the best-known bioart projects, Eduardo Kac’s fluorescent bunny Alba, is not only about creating the “object” itself (a genetically modified rabbit), but also about the social reception of the work and about provoking a discussion of how the scientific method of genetic engineering can influence, or already influences, our traditional understanding of nature, of biology, of the dichotomy of the natural and the artificial, and so on.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"Eduardo Kac: Rabbit Alba\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.ekac.org\u002Falbagreen.jpeg\">\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">Eduardo Kac: Alba, the fluorescent rabbit\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">With the arrival of the CRISPR method, by which we can really modify the genetic code of an organism so that the changes introduced propagate further into subsequent generations, the ethical problems that Eduardo Kac’s “transgenic” (= transferring genes across organisms) project innocently drew attention to multiply considerably. On the one hand it is, for example, desirable to modify mosquitoes so that they do not transmit malaria; or, somewhat more controversially, to offer parents the option of removing from an embryo the genes that increase the likelihood of a serious disease or disability manifesting itself. But if editing human DNA really became a common method, a purely scientific method would become a political and cultural problem, raising the questions of who will have access to these methods and when. Will they be part of public healthcare, or only a procedure for those who pay for it? While the Western world consciously regards such questions as taboo, which certainly does not help critical examination and discussion, China has quietly become a scientific power in genomics and genetic engineering. China’s one-child policy is in fact a form of social engineering, and China eagerly monitors children from an early age so as to be able to predict and recommend what the children should devote themselves to in life. CRISPR, it seems, will be just another method for China to continue its endeavour.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Western world does not even want to hear about such projects. The question is how long we will be able to bury our heads in the sand; how long will it take before the better-off travel to countries where genetic modifications will be legal, in order to secure for their children and for themselves the behaviours and functions they will consider beneficial?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">BioArt, in my view, can break through this amnesia by stirring up awareness of what is possible not only technologically but also ethically.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In our self-absorption, aka good old anthropocentrism, we could easily forget that the interaction of the living and the artificial brings controversy on the other side too: in the artificial. It is quite possible that on the way to a purely artificial intelligence we will pass through an intermediate link, namely the cyborg. For creating a new form of intelligence is, it seems to me, a much harder task than merging with the already existing human brain, created by evolution. Revolution will be preceded by evolution. Only quantitative changes will lead to qualitative ones.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">One of the high-tech bioart projects that attempts to create a cybernetic organism is the work of the Slovenian artist Maja Smrekar. Her project \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">from 2010 involves the use of a biochip that electrically stimulates neuronal cells and at the same time reads the output of the signals the cells send back. The stimulated neuronal cells form a neural network that will learn and retain the changes from learning in a formed memory. The purpose, in the artist’s words, is to create through this process an “emancipated being” whose behaviour will depend on the structure of the neural network, which, as in humans, changes depending on learning. (\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Many well-known futurists, with Ray Kurzweil, for example, at their head, believe that artificial intelligence will not be mere fiction in the near future, but reality. As soon as that happens, artificial intelligence with a digital mind and practically unlimited computing power will surpass the human brain, about which Kurzweil writes:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“The human brain contains 100 billion neurons, and there are 1,000 connections between two neurons. These connections work very slowly, at the level of 200 calculations per second. But 100 billion neurons multiplied by 1,000 connections make a parallelism on the level of 100 trillion. If we multiply this number by 200 calculations per second, it makes 20 million billion calculations per second, or, in computer terminology, 20 billion MIPS. And we will have 20 billion MIPS for 1,000 dollars by the year 2020.” (T\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">he human machine merger: are we headed for the matrix?\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The law of the exponential growth of the evolutionary process, which Kurzweil often promotes, tells us that in 2055, for the same price, we will get a processor with the power of the brains of all the people on the planet. With these numbers, the current dabbling in the problematic ethics of Chinese research, or fears of \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">technological unemployment\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, seem trivial. Yet they stem from the same principle: the exponential growth of the power and capabilities of technology.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In the last few years, mainstream culture has indeed begun to talk more about the influence of technology and (anthropomorphised) robots. That is only the surface of what artificial intelligence means: the future relevance of humanity. But perhaps there is a simple solution. If we ban the development of this technology. That, however, would require a consensus of all the countries and institutions capable of such technically demanding development. That does not seem likely to me, for there are several reasons to set out in this direction; economic and military dominance are the first that come to mind.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">How long will humanity as an organism last? Who knows, but it seems that if in a few years we want to match the entities we ourselves have created, we will have to re-design ourselves and implement at least something of what we have put into the creation of AI. We will merge with technology. We will have to. And it is time for this concept to penetrate the collective consciousness and imagination of humanity. Art is very well placed for this, for besides concepts and theories it can produce perceptible objects which, as manifestations of ideas, are more accessible to a wider audience. BioArt, as artistic research into the symbiosis of the technological and the organic, has a crucial role in disseminating ideas and educating the audience about what will be an epoch at least as significant as all the previous technological revolutions put together.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Technology as the challenging of nature will swallow its creator too. Heidegger already warned of this. How destructive an event it will be, we do not know. But the whole dichotomy of the human and the artificial will suddenly appear all too human.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Sources:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ion Flux \u002F First level (2010). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Maja Smrekar\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2016-09-17]. Available at: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fmajasmrekar.org\u002Fion-flux\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fmajasmrekar.org\u002Fion-flux\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The human machine merger: are we headed for the matrix? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kurzweil Accelerating Intelligence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cited 2016-09-17]. Available at: http:\u002F\u002Fwww.kurzweilai.net\u002Fthe-human-machine-merger-are-we-headed-for-the-matrix\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905671853]