[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-en-an-analysis-of-meditation-and-nelson-goodman-s-worldmaking":3,"translation-en-an-analysis-of-meditation-and-nelson-goodman-s-worldmaking":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},537,"12. 03. 2016","2016-03-12T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fanalyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana","2025-07-05T13:40:20","2025-07-05T11:40:20","analyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fanalyza-meditace-a-tvorba-sveta-nelsona-goodmana\u002F",{"rendered":17},"Analýza meditace a tvorba světa Nelsona Goodmana",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pokud si určitý počet lidí přečte a představí jednu pasáž z Bible, je možné jejich představy ohodnotit? Budem schopni říci, že jeden popis je lepší než druhý? Na základě čeho jednotlivým popisům přisoudíme Hodnotu?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jednou z možností, jak podstoupit tuto aktivitu, je deklarovat, že nejlepší představa pasáže z Bible je taková, která je nejvíce věrná své předloze. Ihned ale narazíme na problém, jestliže popis vyžaduje představit si něco, pro co sám neposkytuje informace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">V pasáži Marek 14,17—25 se dočteme o tom, že Ježíš seděl a stoloval s dvanácti dalšími lidmi, ze kterých ho jeden zradí („Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí, ten který se mnou jí.“). Dále z textu jednoduše usoudíme, že společné stravování, o kterém nemůžeme říci, zda se jedná o obědu či večeři, protože ze samotného textu se to nedočteme, se skládalo z pojídání chleba i pití vína, což byly pro přítomné osoby nejspíše symbolické akty. Nakonec se dočteme o tom, že postava jménem Ježíš se považuje za Syna člověka, který bude v blíže neurčené budoucnosti opět pít z plodu révy v Božím králoství. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Záměrně vyjmenovávám text pasáže takto kostrbatě a doslova, jelikož chci zdůraznit, že obsahuje velice málo kotevních bodů, ze kterých by si šlo představit ucelenou scénu v hlavě. Nic nám sice nebrání, aby naše mentální představa byla neúplná, útržkovitá, ale je nepravděpodobné, že bychom si představili Ježíše bez toho, aniž by byl zcela bez jakýchkoli vlastností. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zcela věrná vizuální představa na základě textu je tak možná pouze tehdy, když popis obsahuje bezezbytkově veškeré informace. V extrémním případě by to znamenalo, že bychom po textu museli vyžadovat, aby scénu popsal na úrovni fyzikálních zákonů. Taková úroveň přesnosti by ale byla nepraktická (nikdo by toho nejspíše nebyl schopen přenést přesnost popisu na mentální obraz) a zároveň by tak či onak byla neúplná, protože současné fyzikální zákony nedokáží popsat celou fyzikální realitu (viz nekompatibilita kvantové fyziky a teorie relativity) a mnoho dalších jevů sice existujících v naší fyzikální realitě, ale těžko redukovatelných na nějaké fyzikální zákony. Skepsi vůči tomuto \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">fyzikalismu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> vyjádřil i např. Nelson Goodman, který o redukování všeho na fyziku řekl, že takový požadavek je \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„[…] mlhavý, neboť samotná fyzika je fragmentární, nestabilní a druh i konsekvence předpokládané redukce jsou vágní. (Jak byste redukovali Constablův světonázor či pohled na svět Jamese Joyce na fyziku?)“ (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Hodláme-li si vůbec představovat danou scénu, musíme se zdát nároku na kompletní věrnost naší mentální vize, jelikož, jak jsme již zmínili, naše kognitivní vybavení neobsahuje prostředky, kterými bychom si člověka, chléb či jakýkoli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">rozprostraněný \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">objekt vyobrazili v mysli bez výšky, šířky, barvy a jiných atributů. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Dobrali jsme se tedy poznání, že vyobrazená scéna z Bible každého z participujících na tomto úkolu bude nutně obsahovat něco, co z textu není patrné. Námi doplněné chybějící částečky puzzle ale nejsou zvolené zcela náhodně, potřebná vizuální vodítka si nevyhnutelně mozek doplní z vlastních zdrojů počínaje znalostmi, zážitky a konče strukturou biologického make-upu. Byli jsme požádáni, abychom vytvořili \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">svět\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jeho obsah bude vycházet z našeho subjektivního, biologicko-kulturního referenčního rámce. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Říká se, že snad pouze Bůh dokáže tvořit \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ex-nihilo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Vnímání i vytváření obrazů nás smrtelných lidí ale nikdy neprobíhá na zcela čistém pozadí, vždy jsme svázáni a ovlivněni tím, že patříme k určitému biologickému druhu, který žije v socio-kulturním kontextu a poznává tento kontextu na základě pravidel odvozených z fungování relevantních orgánů.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Po goodmanovsku bychom řekli, že \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">„Světatvorby, tvoření světů, tak jak je známe, vždy vycházejí ze světů, které jsou již po ruce; tvoření je vlastně přetvářením či znovuvytvářením“ (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Otázka položená na začátku se tak jeví jako nevhodná: protože neexistuje žádný absolutní a neutrální rámec, podle kterého bychom vize objektivně porovnali, naskytá se možnost vize pojmout jako autonomní estetické vizuální objekty. U těch sice není možné vyžadovat objektivní pravdivostní hodnotu, ale zbývá nám neméně zajímavá práce prozkoumat, jakou vlastní inherentní logiku tyto vize-malby mají a z jakých referenčních rámců tuto logiku čerpají. Potom soudci našich obrazů nebudou vědeckými badateli, ale spíše uměleckými kritiky A ti dle Artura Danta pomocí vhodné interpretace mohou některé vize povznést na umělecká díla.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">***\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Má vize biblické pasáže Poslední večeře se odehrává v kamenném domě s dřevěnou střechou. Scénu večeře jsem viděl zcela odlišně od konvenčních zobrazeních, které si v tuto chvíli vybavím. Pro asymetrický stůl, ani vnitřek domu nenacházím žádnou jasnou referenci. U stolu ani v místnosti dokonce nenacházíme všech dvanáct apoštolů. Je možné, že jsem vstoupil do scény zrovna ve chvíli, kdy jen ti Ježíši nejbližší byli přítomni? Kde se ale projevuje jednoznačně konvence je Ježíšovo umístění do význačné pozice u stolu. Nejen, že jsem zde mohl být ovlivněn kulturními zobrazeními, ale také obecně pravidlem, že významná postava usedá na nejvýznamnější místo u stolu.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Zajímavostí je, že v prvních okamžicích jsem tušil, že nejsem jen nějakým pozorovatel poletujícím nad danou scénou, ale přímo jedním z apoštolů; cítil jsem se být mimo hlavní dění, což bylo naznačeno tím, že jsem seděl na kraji stolu, nejdále od Ježíše. Jako jediný jsem si také všiml, že do místnosti vstoupila stará žena. Nad symbolikou této postavy je dobré se pozastavit. Mohla znamenat něco z mého života? Jistě, nejdříve mě napadlo, že by žena mohla být symbolem mých rodinných poměrů. Dále mohla symbolizovat celý izraelský lid, předávající své dlouhodobé břímě nadcházejícímu spasiteli. Proč si té ženy ale nikdo z přítomných nevšímal?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Postava, kterou jsem ztělesňoval, několikrát vyjádřila pocit studu; nejdříve při pomyšlení na výdělek obchodníka, poté při násilnému chování vůči přítomnému neurčitému zvířeti, a nakonec ve chvíli, kdy se všechny tváře v místnosti otočily jejím směrem.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Žena, ani stud dle mého neodkazují na žádné kulturní motivy, nýbrž jsou zhmotněním mého emočního rozpoložení v době meditace.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Ačkoli v zadání bylo řečeno, že zrak mám zapojit až jako poslední ze smyslů, nepodařilo se mi toho docílit, jelikož ihned po začátku meditace jsem ve svém vědomí držel hrubý nárys celého domu. Potlačit vizuální obrazy bylo jednoznačně nejtěžší částí zadání.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Literatura:\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GOODMAN, Nelson. 1996. \u003Cem>Způsoby světatvorby\u003C\u002Fem>. Bratislava: Archa. Filosofie do kapsy. ISBN 8071151203.\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Pokud si určitý počet lidí přečte a představí jednu pasáž z Bible, je možné jejich představy ohodnotit? Budem schopni říci, že jeden popis je lepší než druhý? Na základě čeho jednotlivým popisům přisoudíme Hodnotu? Jednou z možností, jak podstoupit tuto aktivitu, je deklarovat, že nejlepší představa pasáže z Bible je taková, která je nejvíce věrná […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-537","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=537",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},859,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F537\u002Frevisions\u002F859",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=537",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=537",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=537",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"An Analysis of Meditation and Nelson Goodman’s Worldmaking","an-analysis-of-meditation-and-nelson-goodman-s-worldmaking","Can we judge which mental image of a Bible passage is better? A reflection on a meditation on the Last Supper through Nelson Goodman’s idea of worldmaking.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Análisis de la meditación y la creación de mundos de Nelson Goodman","analisis-de-la-meditacion-y-la-creacion-de-mundos-de-nelson-goodman","¿Podemos juzgar qué imagen mental de un pasaje de la Biblia es mejor? Una reflexión sobre una meditación acerca de la Última Cena a través de la idea de creación de mundos de Nelson Goodman.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Analyse de la méditation et la fabrication des mondes de Nelson Goodman","analyse-de-la-meditation-et-la-fabrication-des-mondes-de-nelson-goodman","Peut-on juger quelle image mentale d’un passage de la Bible est la meilleure ? Une méditation sur la Cène lue à travers l’idée de fabrication des mondes de Nelson Goodman.","\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">If a certain number of people read and imagine one passage from the Bible, is it possible to evaluate their imaginings? Will we be able to say that one depiction is better than another? On what basis will we assign Value to the individual depictions?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">One way to go about this activity is to declare that the best imagining of a passage from the Bible is the one most faithful to its source. But we immediately run into a problem if the description requires us to imagine something for which it does not itself provide information.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">In the passage Mark 14:17–25 we read that Jesus sat at table with twelve other people, one of whom will betray him (“Truly I say to you: One of you will betray me, one who is eating with me.”). From the text we further easily infer that the shared meal, of which we cannot say whether it was lunch or supper, because the text itself does not tell us, consisted of eating bread and drinking wine, which were most likely symbolic acts for those present. Finally we read that the figure called Jesus regards himself as the Son of Man, who will at some unspecified time in the future drink again of the fruit of the vine in the kingdom of God. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">I deliberately list the text of the passage so clumsily and literally, because I want to stress that it contains very few anchor points from which one could imagine a coherent scene in one’s head. Nothing prevents our mental image from being incomplete, fragmentary, but it is unlikely that we would imagine Jesus as being entirely without any properties. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">A completely faithful visual image based on a text is thus possible only when the description contains, without remainder, all the information. In the extreme case this would mean that we would have to require the text to describe the scene at the level of physical laws. Such a level of precision, however, would be impractical (most likely nobody would be able to transfer the precision of the description onto a mental image), and at the same time it would one way or another be incomplete, because the current laws of physics cannot describe the whole of physical reality (see the incompatibility of quantum physics and the theory of relativity), nor many other phenomena that do exist in our physical reality but are hard to reduce to any physical laws. Scepticism towards this \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">physicalism\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> was expressed, for example, by Nelson Goodman, who said of reducing everything to physics that such a demand is \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“[…] obscure, for physics itself is fragmentary and unstable, and the kind and consequences of the envisaged reduction are vague. (How would you reduce Constable’s world-view or James Joyce’s view of the world to physics?)” (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">If we intend to imagine the given scene at all, we must give up the demand for complete fidelity of our mental vision, since, as we have already mentioned, our cognitive equipment contains no means by which we could picture in the mind a person, bread or any \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">extended \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">object without height, width, colour and other attributes. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">We have thus arrived at the realisation that the scene from the Bible pictured by each of those taking part in this task will necessarily contain something that is not evident from the text. The missing pieces of the puzzle that we fill in, however, are not chosen entirely at random; the brain inevitably fills in the visual cues it needs from its own resources, starting with knowledge and experiences and ending with the structure of its biological make-up. We have been asked to create a \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">world\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, and its content will stem from our subjective, biological and cultural frame of reference. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">It is said that perhaps only God can create \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">ex nihilo\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. But the perceiving and the making of images by us mortals never takes place against an entirely clean background; we are always bound and influenced by the fact that we belong to a certain biological species, which lives in a socio-cultural context and comes to know this context according to rules derived from the functioning of the relevant organs.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> In Goodman’s fashion we would say that \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">“Worldmakings, the makings of worlds as we know them, always start from worlds already on hand; the making is in fact a remaking or a re-creating” (Goodman, 1996)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The question posed at the beginning thus appears inappropriate: since there is no absolute and neutral frame by which we could objectively compare the visions, the possibility arises of taking the visions as autonomous aesthetic visual objects. Of these we cannot demand an objective truth value, but we are left with the no less interesting work of exploring what inherent logic of their own these vision-paintings have and from which frames of reference they draw this logic. Then the judges of our images will not be scientific researchers, but rather art critics. And these, according to Arthur Danto, can raise some visions to works of art by means of a suitable interpretation.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">***\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">My vision of the biblical passage of the Last Supper takes place in a stone house with a wooden roof. I saw the scene of the supper quite differently from the conventional depictions I can recall at this moment. Neither for the asymmetrical table nor for the inside of the house do I find any clear reference. Neither at the table nor in the room do we even find all twelve apostles. Is it possible that I entered the scene just at the moment when only those closest to Jesus were present? Where convention clearly shows itself, though, is in placing Jesus in a prominent position at the table. Here I may have been influenced not only by cultural depictions, but also, more generally, by the rule that an important figure takes the most important place at the table.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">What is interesting is that in the first moments I sensed I was not just some observer hovering above the scene, but one of the apostles himself; I felt myself to be outside the main action, which was suggested by my sitting at the end of the table, furthest from Jesus. I was also the only one to notice that an old woman had entered the room. It is worth pausing over the symbolism of this figure. Could she mean something from my life? Certainly, my first thought was that the woman could be a symbol of my family circumstances. She could further symbolise the whole people of Israel, handing over its long-standing burden to the coming saviour. But why did none of those present notice the woman?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The figure I embodied expressed a feeling of shame several times; first at the thought of a merchant’s earnings, then at violent behaviour towards an indeterminate animal that was present, and finally at the moment when all the faces in the room turned in its direction.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Neither the woman nor the shame, in my view, refers to any cultural motifs; rather, they are the materialisation of my emotional state at the time of the meditation.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Although the assignment said that I should engage sight only as the last of the senses, I did not manage to achieve this, since immediately after the beginning of the meditation I held a rough outline of the whole house in my consciousness. Suppressing visual images was clearly the hardest part of the assignment.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Literature:\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>GOODMAN, Nelson. 1996. \u003Cem>Způsoby světatvorby\u003C\u002Fem>. Bratislava: Archa. Filosofie do kapsy. ISBN 8071151203.\u003C\u002Fp>",1790905672538]