[{"data":1,"prerenderedAt":159},["ShallowReactive",2],{"post-en-a-personal-view-of-the-concept-of-the-information-society":3,"translation-en-a-personal-view-of-the-concept-of-the-information-society":158},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":83,"tagsResolved":144,"translations":145},561,"15. 03. 2017","2017-03-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fosobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti","2025-07-05T13:04:26","2025-07-05T11:04:26","osobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fosobni-pohled-na-koncept-informacni-spolecnosti\u002F",{"rendered":17},"Osobní pohled na koncept informační společnosti",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>Stephen Wolfram možná přemýšlí o tom, jestli celý vesmír není komputační proces.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Subjektivní názor a pochopení termínu informační společnosti jsou nezbytně formovány již nabytými akademickými znalostmi a diskuzemi, kterými si člověk projde, přesto využiji toho, že každá látka, téma a idea utkví v mysli pouze tehdy, pokud je nějak interpretována, zasazena do širšího a již existujícího znalostního aparátu. Aniž bych tvrdil, že má interpretace je originální, začnu tím, že výčet podtémat konceptu informační společnosti, které mi nejen pomohly objasnit, o čem koncept IF je, ale i jaké problémy obsahuje. Dále pak naznačím specifická témata konceptu IF, které ovlivňují mé myšlení i v dalších spřízněných akademických oblastech.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Mezi hlavní témata diskuze o informační společnosti řadím základní problematizaci toho, zdali informační společnost, jakožto společnost založená na tvorbě, mediaci a zpracování informací, je něco nového, nebo naopak informace byly vždy součástí lidské společnosti. Odpovědi na tuto otázku se liší a většinou se dělí na dva tábory, kde jedna strana, do které patří na příklad Daniel Bell, tvrdí, že ano, a druhá, zastoupena sociologem Manuelem Castellsem, argumentuje, že užití informací není tak kritické, jako spíše, co kvantitativní nárust informací umožnil. Pro Castellse nárůst informačního užití ve společnost dal vzniknout nové společnosti, která se formuje kolem do topologie sítí. Tyto dva tábory ještě spojuje diskuze nad tím, jak a kdy přesně kvantitativní nárůst informací (či ve filosofické rovině kvantitativní nárůst čehokoli) se transformuje do nárůst nebo změn kvalitativních. Zde si dovolím souhlasit s těmi, kteří zdůrazňují nutnost pojmout změny kvalitativně, nebo samotná kvantita nám neposkytuje důležitý indikátor: význam těchto změn. Lze si zde vzpomenout na Marshalla McLuhana, který rozpoznal, že konkrétních využitích média je mnoho, co ale skutečně změnilo společnost, je právě uvedení daného média a jeho fukčních kapacit do společnosti. Obsah je více či méně zajímavý a důležitý, co ale zcela přináší revoluční změny do společnosti, je právě nové médium, což je stručně vyjadřuje jeho známé diktum: The medium is the message.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Informační společnost jako koncept je tedy založena netriviálním způsobem na informacích. Jejich tvorba a šíření je ale zprostředkována právě nějakým médiem, což je konkrétně nějaká technologie. Jestliže tedy informace mění společnost, neméně důležitou roli v této změně hraje technologie, který ty změny technicky umožňuje. Podle Franka Webstera je takové pojetí termínu IF jednou z jejích definic. Pro mě osobně je to definice zajímavá, protože z ní vyplývá, že technika (technologie) hraje aktivní roli při formování struktur a chodu společnosti. Z pohledu filosofie techniky je pak dále důležité zodpovědět, jak moc je tato aktivní role techniky závislá opětovně na společnosti. Pokud by nebyla, mluvili bychom o konceptu \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">technologického determinismu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, který je, pokud se nemýlím, teoretiky odmítán, neboť staví techniku mimo společnost, jako samostatně žijící organismus.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Přikláním se k tomu, že technika a společnost existují v symbiotickém vztahu, kde jako v symbolu ying yang se ovlivňují mechanismem zpětné smyčky (feedback loop) navzájem.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Další mé chápání termínu IF směřuje k tomu, jak důraz na informace mění společnost z ekonomicko-pracovního pohledu a jaký typ práce je upřednostňován, což opět mění podobu společnosti, protože lidé, kteří dříve nebyli na základě svého kognitivního profilu schopni dosáhnout vlivného postavení, jsou dnes v popředí společensko-technických změn. Mluvím zde o lidech s podprůměrnými verbálními schopnosti, ale vynikajícími talentem pro kvantitativní uvažování, mezi které zhruba považujme matematicko-logické myšlení. Tato problematika mě vede k jedné pro mě z nejdůležitějších a nejzajímavějších otázek: povede vzdělanost a technická vyspělost paradoxně k radikálnímu poklesu tradiční gramotnosti, vzdělání a společenských dovedností, neboť příliš velký důraz na kvantitativní talent z těchto historicky důležitých dovednosti udělá dovednost irelevantní? Ačkoli je odvážné říct, že tyto dovednosti jsou na sobě nezávislé (i když na úrovni kognice a struktury mozku tomu tak nejspíše je), společnost, ale i pracovní trh má v tomto jednoznačně jasno: člověk s doktorátem z teoretické fyziky se může těšit na lukrativní kariéru ve financích, datové analýze či vědě, kdežto doktorát z anglické literatury takovou jistotu, z pohledu statistického průměru, nepřináší. Přináší důraz na kvantitativní dovednosti nový druh nerovnosti ve společnosti?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Stephen Wolfram možná přemýšlí o tom, jestli celý vesmír není komputační proces. Subjektivní názor a pochopení termínu informační společnosti jsou nezbytně formovány již nabytými akademickými znalostmi a diskuzemi, kterými si člověk projde, přesto využiji toho, že každá látka, téma a idea utkví v mysli pouze tehdy, pokud je nějak interpretována, zasazena do širšího a již […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-561","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":65,"wp:attachment":69,"wp:term":72,"curies":79},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=561",[62],{"count":63,"href":64},3,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561\u002Frevisions",[66],{"id":67,"href":68},817,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F561\u002Frevisions\u002F817",[70],{"href":71},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=561",[73,76],{"taxonomy":74,"embeddable":56,"href":75},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=561",{"taxonomy":77,"embeddable":56,"href":78},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=561",[80],{"name":81,"href":82,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":84,"wp:term":101},[85],{"id":23,"name":86,"url":87,"description":26,"link":88,"slug":86,"avatar_urls":89,"_links":93},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":90,"48":91,"96":92},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":94,"collection":98},[95],{"href":57,"targetHints":96},{"allow":97},[47],[99],{"href":100},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[102,123],[103],{"id":30,"link":104,"name":105,"slug":105,"taxonomy":74,"_links":106},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":107,"collection":112,"about":115,"wp:post_type":118,"curies":121},[108],{"href":109,"targetHints":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":111},[47],[113],{"href":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[116],{"href":117},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[119],{"href":120},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[122],{"name":81,"href":82,"templated":56},[124],{"id":32,"link":125,"name":126,"slug":126,"taxonomy":77,"_links":127},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":128,"collection":133,"about":136,"wp:post_type":139,"curies":142},[129],{"href":130,"targetHints":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":132},[47],[134],{"href":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[137],{"href":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[140],{"href":141},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[143],{"name":81,"href":82,"templated":56},[],{"en":146,"es":150,"fr":154},{"title":147,"slug":148,"description":149},"A Personal View of the Concept of the Information Society","a-personal-view-of-the-concept-of-the-information-society","Bell, Castells, Webster and McLuhan on the information society, technology and society in a feedback loop, and whether stressing quantitative skills breeds a new inequality.",{"title":151,"slug":152,"description":153},"Una mirada personal al concepto de sociedad de la información","una-mirada-personal-al-concepto-de-sociedad-de-la-informacion","Bell, Castells, Webster y McLuhan sobre la sociedad de la información, la técnica y la sociedad en un bucle de retroalimentación, y si el énfasis en lo cuantitativo crea una nueva desigualdad.",{"title":155,"slug":156,"description":157},"Un regard personnel sur le concept de société de l’information","un-regard-personnel-sur-le-concept-de-societe-de-l-information","Bell, Castells, Webster et McLuhan sur la société de l’information, la technique et la société en boucle de rétroaction, et la question d’une nouvelle inégalité.","\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>Stephen Wolfram may be wondering whether the whole universe is not a computational process.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">One’s subjective opinion and understanding of the term information society are necessarily shaped by the academic knowledge already acquired and by the discussions one goes through; even so, I will make use of the fact that every subject, topic and idea sticks in the mind only when it is in some way interpreted, set into a wider and already existing apparatus of knowledge. Without claiming that my interpretation is original, I will begin with a list of the sub-topics of the concept of the information society that helped me clarify not only what the concept of the IS is about, but also what problems it contains. I will then outline the specific topics of the IS concept that influence my thinking in other related academic fields as well.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Among the main topics of the discussion about the information society I count the basic problematisation of whether the information society, as a society based on the creation, mediation and processing of information, is something new, or whether, on the contrary, information has always been part of human society. The answers to this question differ and mostly split into two camps, where one side, to which Daniel Bell for example belongs, claims that it is, and the other, represented by the sociologist Manuel Castells, argues that the use of information is not so critical as what the quantitative growth of information made possible. For Castells, the growth in the use of information in society gave rise to a new society, one that forms around the topology of networks. These two camps are further linked by the discussion of how and when exactly a quantitative growth of information (or, on a philosophical level, a quantitative growth of anything) is transformed into qualitative growth or change. Here I allow myself to agree with those who stress the necessity of grasping the changes qualitatively, for quantity alone does not give us an important indicator: the meaning of these changes. One may recall here Marshall McLuhan, who recognised that the concrete uses of a medium are many, but that what really changed society was precisely the introduction of the given medium and its functional capacities into society. The content is more or less interesting and important, but what brings truly revolutionary changes into society is precisely the new medium, which is briefly expressed by his well-known dictum: The medium is the message.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">The information society as a concept is thus based, in a non-trivial way, on information. Its creation and dissemination, however, are mediated precisely by some medium, which concretely is some technology. If, then, information changes society, a no less important role in this change is played by the technology that makes those changes technically possible. According to Frank Webster, such a conception of the term IS is one of its definitions. For me personally it is an interesting definition, because it follows from it that technics (technology) plays an active role in shaping the structures and the workings of society. From the point of view of the philosophy of technology, it is then further important to answer how far this active role of technics depends, in turn, on society. If it did not, we would be speaking of the concept of \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">technological determinism\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, which, if I am not mistaken, is rejected by theorists, for it places technics outside society, as an independently living organism.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">I lean towards the view that technics and society exist in a symbiotic relationship, in which, as in the yin and yang symbol, they influence each other through the mechanism of a feedback loop.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">My further understanding of the term IS points to how the emphasis on information changes society from an economic and labour point of view, and which type of work is favoured, which in turn changes the shape of society, because people who were previously unable, on the basis of their cognitive profile, to reach an influential position are today at the forefront of socio-technical change. I am speaking here of people with below-average verbal abilities but an outstanding talent for quantitative reasoning, among which let us roughly count mathematical-logical thinking. This issue leads me to one of what are, for me, the most important and most interesting questions: will education and technical advancement paradoxically lead to a radical decline in traditional literacy, education and social skills, for too great an emphasis on quantitative talent will make these historically important skills irrelevant? Although it is bold to say that these skills are independent of each other (even if at the level of cognition and brain structure that is most likely the case), society, and the labour market too, is entirely clear on this: a person with a doctorate in theoretical physics can look forward to a lucrative career in finance, data analysis or science, whereas a doctorate in English literature does not bring such certainty, from the point of view of the statistical average. Does the emphasis on quantitative skills bring a new kind of inequality into society?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>",1790905671231]