[{"data":1,"prerenderedAt":159},["ShallowReactive",2],{"post-cz-poznamky-k-martin-heidegger-a-jeho-otazka-techniky":3,"translation-cz-poznamky-k-martin-heidegger-a-jeho-otazka-techniky":158},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":83,"tagsResolved":144,"translations":145},595,"07. 06. 2016","2016-06-07T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fpoznamky-k-martin-heidegger-a-jeho-otazka-techniky","2025-10-06T23:08:50","2025-10-06T21:08:50","poznamky-k-martin-heidegger-a-jeho-otazka-techniky","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fpoznamky-k-martin-heidegger-a-jeho-otazka-techniky\u002F",{"rendered":17},"Poznámky k: Martin Heidegger a jeho Otázka techniky",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Napsal jsem novou verzi své reflexe, doporučuji přečíst \u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Freflexe-heideggerovy-otazky-techniky\">Reflexe Heideggerovy otázky techniky \u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cb>Prolog:\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> Esej Otázka techniky byla původně psaná pro publikum, u kterého autor nemohl počítat s filosofickým vzděláním. Heidegger text prezentoval v roce 1946 v rámci přednášky na půdě Bavorské akademie umění (Bayerische Akademie der Schönen Künste). Přestože byl text psán rok po konci druhé světové války, nenajdeme v něm o válce žádné přímé zmínky. Z filosofického, ale i čistě pragmatického hlediska mi to dává smysl. Technika, jak se v textu dozvídáme, je něco, co předchází i teoretické zkoumání přírody. Z tohoto důvodu je tak důležité se nenechat zlákat trendy a momentálním použitím slova “technika” i techniky samotné. Neznamená to, že by Heidegger zcela opomenul nebezpečí, které jde ruku v ruce s technikou. Jenže tak činí až na konci své eseje a má k tomu rigorózně připravenou argumentaci, která by byla platná před i po válce, právě proto, že nevyužívá tehdejšího, jakkoli strašného kontextu. Univerzálnost a snaha „jít k jádru slov a jejich významům“ je mimo jiné stěžejní téma celé eseje.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Tuto archeologickou stezku po významech slov Heidegger podstupuje s předvědčením, že během staletí se původní vyznam slov vytratil, což nám činí problémy, když se snažíme dopátrat bytnosti věcí, v případě této eseje bytnosti techniky. I proto je esej plna etymologické analýzy, sahající až ke kořenům západní civilizace, k významům slov tak, jak byly používané v antickém Řecku.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Zběhlí čtenáři a následovníci Heideggera si povšimnou, že tento text je v porovnání s ostatními díly tohoto filosofa nezvykle krátký a snad i méně hutný. To ale neznamená, že je text jednoduchý. Používání cizích slov a ke konci i básnický jazyk autora z této eseje činí dílo, jehož náročnost odpovídá cíli, který si autor vytyčil: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„tážeme-li se po technice, chtěli bychom si k ní zjednat \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">svobodný vztah\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Vztah je svobodný, když se v něm náš pobyt (Dasein) otevírá bytnosti techniky“. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Těm, které náročnost eseje neodradí, nabízí Heidegger unikátní pohled na techniku. Po přečtení a pochopení si v Heideggerovi najdou inspiraci pro své chápání nejen techniky, ale i teorie designu, a dokonce i epistemologie.. O své interpretaci Heideggera napíšu ale příště. V tomto blog postu bych rád „pouze“ představil své poznámky. Poznámky k Otázce techniky Martina Heideggera.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-container\">\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F06\u002Fquote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27.jpg\" rel=\"attachment wp-att-822\">\u003Cimg loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-full wp-image-822\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F06\u002Fquote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27.jpg\" sizes=\"auto, (max-width: 850px) 100vw, 850px\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F06\u002Fquote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27.jpg 850w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F06\u002Fquote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27-300x141.jpg 300w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2016\u002F06\u002Fquote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27-768x361.jpg 768w\" alt=\"quote-the-essence-of-technology-is-by-no-means-anything-technological-martin-heidegger-110-37-27\" width=\"850\" height=\"400\" \u002F>\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cb>Esej ve zkratce:\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Konvenční chápání rozděluje techniku na \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">prostředek k cíli\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> a \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">lidskou aktivitu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Tyto pohledy pojmenovává Heidegger jako pohled instrumentální a pohled antropologický. Co je ale instrumentálnost? Tato otázka vede autora k analýze \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">kauzality\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Tu analyzuje na pozadí Aristotelových čtyř příčin: \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">příčina látková (causa materialis) — materiál, ze kterého je předmět vytvořen\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">příčina tvarová (causa formalis) — vlastní tvar předmětu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">příčina účinná (causa efficiens) — ten, kdo předmět zhotovil\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">příčina účelová (causa finalis) — za jakým účelem byl předmět zhotoven\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger postupuje ve zkoumání instrumentálnosti o jednu úroveň níže a zaměřuje se na to, co je to kauzalita. U té varuje, abychom kauzalitu nechápali jako příčinu, jako to, co něco způsobuje. Co totiž Římané nazývali \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">causa (padat, dopadnout)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, bylo u Řeků \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">aition\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, tedy to, co něco jiného zaviňuje. Člověk, například řemeslník (nebo v Heideggerově příkladu stříbrník), který zhotovuje předmět jako \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">causa efficiens\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, jak Heidegger zde zdůrazňuje, zaviňuje výsledný předmět nikoli děláním, ale \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">promýšlením\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> a spojováním těch ostatních třech způsobů zavinění. Pro promýšlení řekové používali slovo \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">legein, logos\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, termín vycházející z \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">apophainesthai\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, což znamená vynášet najevo, vyjevovat, v angličtině pak „to reveal“.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Zaviňování nesmíme chápat v moderním, morálním smyslu, ale v původním smyslu Řeků, kdy \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">aition\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> znamená „být zodpovědný za“. Dále Heidegger přichází se zásadní interpretací \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">aition\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">: zmíněné čtyři „příčiny“ (zde již skutečně v uvozovkách) zodpovídají za konečný předmět, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">nechávají jej vstupovat do bytostné přítomnosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">vpouštějí ho sem\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">nechávají ho dokončit svůj příchod\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> (s. 12). Heidegger píše:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„V čem se tedy ale odehrává souhra oněch čtyř způsobů dopouštění? Tyto čtyři způsoby nechávají to, co ještě není přítomno, přicházet do přítomnosti“. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Toto \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">dopuštění\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, které něco přiměje, aby se z ne-přítomnosti stalo přítomné, nazývá Platón v dialogu Symposion \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">poiesis\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, respektive \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">poskytnutí výskytu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> (her-vor-bringen, v angličtině bringing-forth).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Máme dva druhy poskytnutí výskytu: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">poiesis \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">a \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">physis\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Poiesis je poskytování výskytu někým, něčím (např. řemeslníkem), přestože \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">poiesis\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> neznamená pouze řemeslnou, básnickou nebo uměleckou činnost.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Physis na druhé straně je poskytování výskytu od přírody, samo od sebe. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Jak se poskytování výskytu, v přírodě i v řemeslníkovi, děje? Zde podává Heidegger vyhýbavou odpověď. Zmiňuje veskrze synonymní slova a fráze: poskytování výskytu jako:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vcházení do zjevu\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vynášení ze skrytosti do ne-skrytosti\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Dochází k němu, pokud skryté přechází do ne-skrytého\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli style=\"font-weight: 400;\">\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Toto přecházení \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">probleskuje\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> v tom, co nazýváme \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">odkrývání\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Pro odkrývání mají Řekové slovo \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">aletheia\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, Římané veritas, Heidegger konstatuje, že my říkáme pravda, správnost představování. (s. 12) \u003C\u002Fspan>\u003Cb>V odkrývání se shromažďují čtyři způsoby dopuštění (\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">4 příčiny, neboť participují na odkrývání předmětu\u003C\u002Fspan>\u003Cb>). Technika jako instrument, jako prostředek, je jeden ze způsobů odkrývání\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Technika je oblast odkrývání. Oblast pravdy.\u003C\u002Fb>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger tímto dokončuje analýzu instrumentální povahy techniky a kauzality.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger dále nabízí analýzu samotného slova technika. To pochází z řeckého \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">technikon\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, což znamená to, co patří k \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">techné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Techné je nejen řemeslo, ale i umění a myšlenky. Techné patří k odkrývání, takže k poiesis, je poietické (nikoli physis), protože se neodkrývá samo od sebe, ale někým, něčím (např. člověkem). \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Od dob Platóna bylo techné spojeno se slovem epistémé. Obě slova jsou jména pro poznání v nejširším smyslu, pro expertní znalost, pro poznání, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>které věci otevírá a odkrývá\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cblockquote>\u003Cp>\u003Ci>Proti tomuto určení oblasti bytnosti techniky lze namítnout, že sice snad platilo pro řecké myšlení a hodí se v příznivém případě na techniku rukodělnou, nehodí se však na moderní techniku strojovou (s. 15)\u003C\u002Fi>\u003C\u002Fp>\u003C\u002Fblockquote>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger uznává, že dosavadní analýza mohla fungovat pro řemeslo, ale jak se to má s moderní technikou, která je založená na poznatcích z exaktních věd? Je využívání exaktních věd (teoretické, aplikované fyziky) tím, co odděluje moderní techniku od té z dob, kdy vrcholem techniky byly řemesla? Heidegger nesouhlasí, protože \u003C\u002Fspan>\u003Cb>technika umožnila moderní vědy\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, bez techniky by moderní vědy nemohly fungovat, ověřovat výsledky, atd. Což znamená, že technika je něco, co existuje před vědou.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V čem se moderní technika \u003C\u002Fspan>\u003Cb>liší, je fakt, že její odkrývání není poiesis, ale VYMÁHÁNÍ \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">(s. 14), to požaduje od přírody, aby byla vymáhána, aby dodávala energii. Toto vymáhání na přírodě je forma \u003C\u002Fspan>\u003Cb>dobývání\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>vymáhání odkrývání\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">.\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Celá příroda se stává \u003C\u002Fspan>\u003Cb>použitelným stavem (v angličtině standing-reserve)\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, Bestand\u003C\u002Fspan>\u003Cb>, \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">je zasažena vymáhajícím odkrýváním.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Člověk se ale sám stává použitelným stavem (standing-reserve). Dělník, dřevorubec jsou součástí průmyslu, jsou na průmyslu závislí a průmysl je využívá jako použitelný stav pro výdělek. Že je toto nebezpečné, to zmíní Heidegger později.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Vymáhání odkrývání činí samozřejmě člověk (má pozn.: Heidegger je silně antropocentrický?). Na druhou stranu je i na člověku něco vymáháno, a to právě jeho nutnost vymáhat odkrývání na přírodě. A co že člověka k tomu žene? Heidegger to pojmenovává \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Gestell (v angličtině En-framing)\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, ustanovující zjednávání. (má pozn.: slovo Gestell činí mnohým problémy; nejen, že Heidegger používá Gestell ve zcela novém smyslu, nedává si tu práci, aby tento nový [svůj] smysl řádně vysvětlil)\u003C\u002Fspan>\u003Cb>. \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger Gestell popisuje jako:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">„onen vymáhavý nárok, který člověka soustřeďuje k tomu, aby to, co se odkrývá, zjednával jako použitelný stav zásob“ (s. 21)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">V anglické verzi je „to, co se odkrývá“ přeloženo jako „self-revealing“, takže můžeme říci, že člověk využívá (vymáhá) moderní technikou to, co je odkrýváno jako \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">physis\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">(Autor poznamenává, že Gestell v němčině obvykle znamená podstavec, podvozek, stojan na knihy. Z anglického překladu Enframing také Gestell chápeme jako rámování, rámec, rám, strukturu)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Gestell je součástí odkrývání, tedy bytnosti techniky, ale není nic technického (proto Heidegger může jako filosof seriózně zkoumat bytnost techniky bez toho, aby měl jakékoli technické vzdělání, tzn. nemusí být třeba inženýrem).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Gestell člověka nabádá, aby odkrýval\u002Fvymáhal přírodu jako použitelnou zásobu. (má pozn.: To se ale děje jen tehdy, když tato zásoba je kvantifikovatelná, jinak řečeno, je možné tyto zásoby pojmout aparátem současné teoretické fyziky. Co není kalkulovatelné, nelze odkrývat, a tak vlastně [pro člověka] neexistuje. Heidegger o tom ještě bude mluvit, ale tento fyzikalismus, který jsme jako lidstvo nasadili na přírodu, nejspíše ruku v ruce přináší problémy a nebezpečí Gestellu — chápání a jednání s přírodou jako s něčím, co je tu pro nás, abychom to použili).\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Gestell, jak vyplývá z textu, není jeden a jediný způsob odkrývání, a tudíž člověk nemusí odkrývat to, co je v přírodě, jako použitelnou zásobu. V tom má člověk svobodu, která dle Heideggera spravuje to, co je prosvětlené, odkryté. Svoboda je v tomto blízká pravdě, neboť jak svoboda i pravda se dějí na (má interpretace) pomyslné hraně odkrývání: odkrývání osvětluje a zároveň odkrývá.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Gestell je nebezpečí, protože nutí člověka odkrývat pouze to, co dokáže (má interpretace) \u003C\u002Fspan>\u003Cb>škatulkovat\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\"> do konceptů a matematických vzorců, bez ohledu na to, zda je to pravdivé či nikoli. Pokud chápeme techniku jako instrument, nevyhneme se kauzalitě. Pokud porozumíme kauzalitě (příčinám) jako způsobům, kterými přichází věci z ne-existence, ze skrytosti do existence, ne-skrytosti, porozumíme tomu, že bytností techniky je způsob, jakým odkrýváme svět.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Heidegger nabádá, že se můžeme tomuto nebezpečí vyvarovat, pokud začneme odkrývat přírodu tak, jak to dělali Řekové, odkrývat jako \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">techné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">, jako instrumentálnost techniky a jako umění, jako \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">poiesis\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">. Pro Heideggera mělo umění v antickém Řecku jednotící prvek, když integrovalo všechy aspekty života do jednoho celku. Umění je pro Heideggera způsob odkrývání, který nám dokáže zprostředkovat pravdu bez toho, aniž by byla zatížena požadavkem po měřitelnosti, kvantifikovatelnosti, neboť těmito požadavky se umění zajímá obecně méně než technika jako Gestell, technika jako vymáhání přírody.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight: 400;\">Nezůstat u Gestellu, ale zkoumat a kriticky hodnotit náš vztah k samotné bytnosti odkrývání, ke světu. Neboť tázání, jak píše Heidegger, je zbožnost myšlení.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Napsal jsem novou verzi své reflexe, doporučuji přečíst Reflexe Heideggerovy otázky techniky  Prolog: Esej Otázka techniky byla původně psaná pro publikum, u kterého autor nemohl počítat s filosofickým vzděláním. Heidegger text prezentoval v roce 1946 v rámci přednášky na půdě Bavorské akademie umění (Bayerische Akademie der Schönen Künste). Přestože byl text psán rok po konci […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-595","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":65,"wp:attachment":69,"wp:term":72,"curies":79},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F595",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=595",[62],{"count":63,"href":64},5,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F595\u002Frevisions",[66],{"id":67,"href":68},906,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F595\u002Frevisions\u002F906",[70],{"href":71},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=595",[73,76],{"taxonomy":74,"embeddable":56,"href":75},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=595",{"taxonomy":77,"embeddable":56,"href":78},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=595",[80],{"name":81,"href":82,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":84,"wp:term":101},[85],{"id":23,"name":86,"url":87,"description":26,"link":88,"slug":86,"avatar_urls":89,"_links":93},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":90,"48":91,"96":92},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":94,"collection":98},[95],{"href":57,"targetHints":96},{"allow":97},[47],[99],{"href":100},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[102,123],[103],{"id":30,"link":104,"name":105,"slug":105,"taxonomy":74,"_links":106},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":107,"collection":112,"about":115,"wp:post_type":118,"curies":121},[108],{"href":109,"targetHints":110},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":111},[47],[113],{"href":114},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[116],{"href":117},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[119],{"href":120},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[122],{"name":81,"href":82,"templated":56},[124],{"id":32,"link":125,"name":126,"slug":126,"taxonomy":77,"_links":127},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":128,"collection":133,"about":136,"wp:post_type":139,"curies":142},[129],{"href":130,"targetHints":131},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":132},[47],[134],{"href":135},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[137],{"href":138},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[140],{"href":141},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[143],{"name":81,"href":82,"templated":56},[],{"en":146,"es":150,"fr":154},{"title":147,"slug":148,"description":149},"Notes on: Martin Heidegger and His Question Concerning Technology","notes-on-martin-heidegger-and-his-question-concerning-technology","My notes on Heidegger’s essay The Question Concerning Technology: causality, bringing-forth, revealing, Gestell and the danger of modern technology.",{"title":151,"slug":152,"description":153},"Notas sobre: Martin Heidegger y su pregunta por la técnica","notas-sobre-martin-heidegger-y-su-pregunta-por-la-tecnica","Mis notas sobre el ensayo de Heidegger La pregunta por la técnica: causalidad, traer-ahí-delante, desocultar, Gestell y el peligro de la técnica moderna.",{"title":155,"slug":156,"description":157},"Notes sur Martin Heidegger et sa question de la technique","notes-sur-martin-heidegger-et-sa-question-de-la-technique","Mes notes sur l’essai de Heidegger La question de la technique : causalité, pro-duction, dévoilement, Gestell et le danger de la technique moderne.",null,1790905678901]