[{"data":1,"prerenderedAt":158},["ShallowReactive",2],{"post-cz-kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera":3,"translation-cz-kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera":157},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":11,"slug":12,"status":13,"type":14,"link":15,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":24,"comment_status":25,"ping_status":25,"sticky":20,"template":26,"format":27,"meta":28,"categories":29,"tags":31,"class_list":33,"_links":41,"_embedded":82,"tagsResolved":143,"translations":144},600,"15. 10. 2015","2015-10-15T00:00:00",{"rendered":9},"https:\u002F\u002Fjakubferenc.cz\u002Farticle\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","2025-07-05T12:40:40","2025-07-05T10:40:40","kognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera","publish","post","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fkognitivni-biasy-nadmerna-sebeduvera\u002F",{"rendered":17},"Kognitivní biasy: nadměrná sebedůvěra",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy racionální myšlení vyžaduje soustavné a náročné studium. Víme, že lidskou mysl netrápí pouze iracionálnost; častokrát totiž může být problémem, že je \u003Cem>lepší než racionální mysl[ref]\u003Cspan style=\"font-weight:400\">COSMIDES, Leda a John TOOBY. Better than rational: Evolutionary psychology and the invisible hand. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">American Economic Review\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 84. 1994, : 327-332. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.cep.ucsb.edu\u002Fpapers\u002Faer94.pdf, p. 329[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>. Obě situace nastávají, když si náš mozek neví rady. Pak je nucen se uchýlit k mentálním zkratkám, strategiím, jež nazýváme kognitivní biasy\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003Cem>V článku používám počeštěné anglické slovo, překládat můžeme např. jako „iluzi“ či „zkreslení“\u003Cspan style=\"font-weight:400\">[\u002Fref]\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image\">\n\u003Cp>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\">\u003Cimg decoding=\"async\" alt=\"mag-23Kahneman-t_CA0-jumbo\" class=\"alignnone size-full wp-image-246\" height=\"645\" loading=\"lazy\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" src=\"http:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg\" srcset=\"https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg 1024w, https:\u002F\u002Fwww.jakubferenc.cz\u002Fwordpress\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2015\u002F10\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo-300x189.jpg 300w\" width=\"1024\">\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"image-description\">\n\u003Cp>Mnozí se považují za racionálního člověka. Chyby v mentálním softwaru mozku se ale vyskytují u každého z nás. (http:\u002F\u002Fstatic01.nyt.com\u002Fimages\u002F2011\u002F10\u002F23\u002Fmagazine\u002F23kahneman_span\u002Fmag-23Kahneman-t_CA0-jumbo.jpg)\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003C\u002Fdiv>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Kognitivními biasy míníme známé druhy mentálních zkratek, které využíváme, když jsme nuceni se rozhodnout na základě nedostatečných či nevalidních dat\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Science: New Series\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. No. 4157. Sep.27,1974, (185): 1124-1131., p.1124\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Uchylujeme se pak k \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">heuristickým\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> metodám nezaručující nejlepší možný výsledek, ale jednoduchost a vhodnost pro daný problém. Tyto osvědčené vzorce chování jsou užitečné jen v daném kontextu; v ostatních případech mohou vést k systematickým chybám — kognitivním biasům\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>GIGERENZER, Gerd. How to Make Cognitive Illusions Disappear: Beyond “Heuristics and Biases”. In: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">European Review of Social Psychology\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1991, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>2\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(1), s. 83-115. DOI: 10.1080\u002F14792779143000033. ISSN 1046-3283. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.tandfonline.com\u002Fdoi\u002Fabs\u002F10.1080\u002F14792779143000033\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Tyto definice, převzané od Tverskyho & Kahnemana, značí, že „lidská argumentace je iracionální, zatížena osobními, společenskými či kulturními vlivy“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>BERENDSEN, Alina, Simon Jonas HADLICH a Joost VAN AMERSFOORT. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Looking at “Linda”: Is the Conjunction Fallacy Really a Fallacy?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Fbacon.umcs.lublin.pl\u002F~lukasik\u002Fwp-content\u002Fuploads\u002F2010\u002F12\u002FLooking-at-Linda.pdf\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Že jsme k takovému jednání náchylní, by poukazovalo na zjevné chyby ve vývoji naší kognice. Z pohledu evoluční psychologie lze ale na toto chování pohlížet nikoli jako na „chyby v designu“, ale jeho charakteristické a užitečné vlastnosti. Někteří akademici tohoto podoboru psychologie totiž argumentují, že kognitivní biasy jsou výsledkem třech evolučních vlivů\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf, p. 3\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">užitečné mentální zkratky, které fungují ve většině situací (heuristika)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">zkreslení vznikající, když máme reagovat na událost, pro kterou mysl nebyla navržena (artefakt)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">vzorce chování, které se vyvinuly jako evoluční adaptace na problém, kde \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">chybné\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> jednání má \u003Cem>menší\u003C\u002Fem> následky na zdatnost jedince než jednání logicky správné (Error management theory)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Error management teorie předpokládá, že mnoho zjevně chybných rozhodnutí v lidské úsudku reflektuje operace mechanismů, jež zapřičiňují, že děláme mnohem více a častěji poměrně „nevinné“ chyby spíše než jednu chybu fatální\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Na základě EM teorie rozlišujeme biasy pomocí třech kategorií: \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasy týkající se úsudku při ohrožení\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">hodnocení mezilidských vztahů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> a\u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> hodnocení sebe sama\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 10\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Příkladem biasu dle poslední EM kategorie je nadměrná sebedůvěra neboli \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">overconfidence \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">bias.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Overconfidence bias je obecně chyba v úsudku, kdy jedinec není schopen řádně zhodnotit limity svých znalostí\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> Tato definice ale není vyčerpávající; v literatuře nacházíme podrobnější, které dále rozlišují overconfidence na tři odlišné druhy chování\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">:\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Přeceňování se (overestimation)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadhodnocování se (overplacement)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná jistota v úsudku (overprecision)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>\u003Cb>Přeceňování \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">je popsáno jako nadměrná důvěra ve vlastní schopnosti, výkon, úroveň kontroly nebo šanci dosáhnout úspěchu. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadhodnocování\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, jako druhý podtyp overconfidence\u003C\u002Fspan> \u003Cspan style=\"font-weight:400\">biasu, se vyskytuje, když se lidé považují za lepší než ostatní. \u003C\u002Fspan>\u003Cb>Nadměrná jistota úsudku \u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">se pak chápe jako příliš velká jistota ve správnost svého přesvědčení\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]Tamtéž\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Literatura uvádí, že studenti často přeceňují svůj výkon u zkoušek, lékaři přeceňují přesnost svých diagnóz, lidé přeceňují, jak moc mají věci pod kontrolou a také rychlost, kterou vykonávají svou práci.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Jako příklad nadhodnocování se hojně cituje výzkum, ve kterém 93 % amerických řidičů a 69 % řidičů ze Švédska z vybraného vzorku odpovědělo, že se cítí kompetentnějšími řidiči než průměrný řidič dané země\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SVENSON, Ola. Are we all less risky and more skillful than our fellow drivers? \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Acta Psychologica\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1981, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>47\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 143-148. DOI: 10.1016\u002F0001-6918(81)90005-6. ISSN 00016918. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002F0001691881900056\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Pokud jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 5\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. \u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Praktické následky tohoto kognitivního biasu jsou enormní. Přestože se nepovažují za riskující osoby, podnikatelé často začínají nový byznys, neboť nemají dostatečný přehled o tom, jaký risk je s jejich druhem podnikání spojený; nepřiznají si, že určité úkony nutné k úspěchu jsou mimo jejich kontrolu. Bias v tomto případě může být ale i prospěšný a nutný pro úspěch v tak konkurenčním prostředí, \u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">kterému podnikatelé čelí\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>SIMON, Mark, Susan M. HOUGHTON a Karl AQUINO. Cognitive biases, risk perception, and venture formation. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Journal of Business Venturing\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 2000, \u003C\u002Fspan>\u003Cb>15\u003C\u002Fb>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">(2): 113-134. DOI: 10.1016\u002FS0883-9026(98)00003-2. ISSN 08839026. Dostupné také z: http:\u002F\u002Flinkinghub.elsevier.com\u002Fretrieve\u002Fpii\u002FS0883902698000032\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. To potvrzují Haselton, Nettle a spol., když píší, že mylné chování a rozhodnutí mohou někdy vést ke zvýšeným ambicím a vytrvalosti, jejichž pozitiva nakonec převáží nad prvotními negativní aspekty\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">HASELTON, D., M. G. NETTLE a P.W. ANDREWS. The evolution of cognitive bias. In: BUSS, D. M. (ed.). \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Handbook of evolutionary psycholog\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Hoboken: Wiley, 2005, s. 724-746. Dostupné také z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Fwww.sscnet.ucla.edu\u002Fcomm\u002Fhaselton\u002Fpapers\u002Fdownloads\u002Fhandbookevpsych.pdf\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, p. 22\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nadměrná důvěra je dále použita jako možná příčina válečných konfliktů, riskování na akciovém trhu, katastrofy v Černobylu a exploze vesmírné rakety Challenger\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. Scott Plous, profesor sociální psychologie, píše, že: „Žádný problém v úsudku […] nemá potenciálně katastrofičtější následky než nadměrná důvěra“\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>PLOUS, Scott. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Psychology of Judgment and Decision Making: (McGraw-Hill Series in Social Psychology)\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">. 1st edition. McGraw-Hill, 1993. ISBN 978-0070504776.\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">U všech známých kognitivních biasů můžeme pozorovat korelace s osobnostními charakteristikami. V případě overconfidence biasu výzkum např. říká, že muži jsou náchylnější přeceňovat své schopnosti, empatie a věk také pozitivně korelují s přeceňováním\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">\u003Cem>[ref]\u003C\u002Fem>MOORE, Don A. a Paul J. HEALY. \u003C\u002Fspan>\u003Ci>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">The Trouble with Overconfidence\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fi>\u003Cspan style=\"font-weight:400\"> [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: \u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\">\u003Cspan style=\"font-weight:400\">http:\u002F\u002Frepository.cmu.edu\u002Fcgi\u002Fviewcontent.cgi?article=1340\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fa>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">, Appendix A\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Nakonec zmiňme, že Moore a Healy zachází dále a ve své práci formalizují obecnou teorii sebedůvěry, tedy způsobu, jakým lidé hodnotí výkony své, ale i ostatních. Píší, že po libovolném úkonu mají lidé nedokonalé informace o vlastním výkonu a ještě o něco horší o výkonu ostatních. Při svém vysokém výkonu mají lidé tendenci se podceňovat; výkon ostatních hodnotí ještě o něco hůře, a tak věří, že jsou lepší než ti druzí. Pokud je výkon mizivý, chování a hodnocení lidí má tendenci být opačné: svůj výkon přeceňují, výkon druhých přeceňují ještě více, což vede k tomu, že se považují za horší než ostatní\u003Cem>[ref]Tamtéž, p. 13\u003C\u002Fem>\u003Cem>[\u002Fref]\u003C\u002Fem>\u003C\u002Fspan>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Myšlení je považováno za software našich mozků. I ten nejnadanější programátor zanechá ve svých programech, ať už z nepozornosti, nebo cíleně, chyby. Z evoluční psychologie se dozvídáme, že tyto softwarové bugy ve větší či menší míře ovlivňují myšlení každého z nás (za předpokladu, že Darwinovu teorii evoluce považujeme za pravdivou, ačkoli, dle amerického kandidáta na prezidenta USA Bena Carsona, inspirovanou samotným Satanem). V historie vědy nalézáme, že příliš velká jistota ve vlastní pravdu, neschopnost se vzdát momentálního paradigmatu postihly i ty nejinteligentnější členy lidské populace; vzpomeňme na kritiky Koperníka a Galilea nebo Alberta Einsteina, který odmítal připustit, že kvantová teorie a její „spooky action at a distance“ by mohla být pravdivá (God doesn’t play dice with Universe, vyslovil Einstein, ale kvantové provázání jej vyvedlo z omylu). Jak se takovým chybám vyvarovat?\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>\u003Cspan style=\"font-weight:400\">Pečlivé studium kognitivních biasů, případně vytisknutý seznam argumentačních klamů na nástěnce jsou docela dobrým začátkem. Počítejme ale s tím, že člověk málokdy, zdali vůbec, má k dispozici veškeré nutné data k tomu, aby vyslovil zcela informovaný soud. Proto i v životě toho nejracionálnějšího člověka bude hrát výsadní roli intuice, či chcete-li estetický soud dobrého tvaru. Bez něho bychom totiž jako lidstvo ještě shromažďovali informace o tom, jak funguje svět, a neodvážili se udělat první krok.\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fp>\n\u003Cp> \u003C\u002Fp>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"\u003Cp>Mnozí se pyšní schopností dobře odhadnout pravděpodobnost té či oné situace, případně se považují za logické, analyticky přesné. Přesto na významných univerzitách, které ještě stále nabízejí výuku filosofie, vidíme předměty jako logika, statistika, ba dokonce v zahraničí dosti populární „kurz kritického myšlení“. To nám může napovědět, že zatímco jazyk ovládneme v útlém věku, logické, tedy […]\u003C\u002Fp>\n",1,0,"closed","","standard",{"footnotes":26},[30],4,[32],6,[34,14,35,36,37,38,39,40],"post-600","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-article","tag-fixed",{"self":42,"collection":48,"about":51,"author":54,"replies":58,"version-history":61,"predecessor-version":64,"wp:attachment":68,"wp:term":71,"curies":78},[43],{"href":44,"targetHints":45},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600",{"allow":46},[47],"GET",[49],{"href":50},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts",[52],{"href":53},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftypes\u002Fpost",[55],{"embeddable":56,"href":57},true,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers\u002F1",[59],{"embeddable":56,"href":60},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcomments?post=600",[62],{"count":23,"href":63},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions",[65],{"id":66,"href":67},797,"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts\u002F600\u002Frevisions\u002F797",[69],{"href":70},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fmedia?parent=600",[72,75],{"taxonomy":73,"embeddable":56,"href":74},"category","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories?post=600",{"taxonomy":76,"embeddable":56,"href":77},"post_tag","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags?post=600",[79],{"name":80,"href":81,"templated":56},"wp","https:\u002F\u002Fapi.w.org\u002F{rel}",{"author":83,"wp:term":100},[84],{"id":23,"name":85,"url":86,"description":26,"link":87,"slug":85,"avatar_urls":88,"_links":92},"jakubferenc","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwordpress","https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fauthor\u002Fjakubferenc\u002F",{"24":89,"48":90,"96":91},"https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=24&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=48&d=mm&r=g","https:\u002F\u002Fsecure.gravatar.com\u002Favatar\u002Fbe0a3bc58c835417264df524152162a21507cbbd47b541b516705d259a516c1f?s=96&d=mm&r=g",{"self":93,"collection":97},[94],{"href":57,"targetHints":95},{"allow":96},[47],[98],{"href":99},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fusers",[101,122],[102],{"id":30,"link":103,"name":104,"slug":104,"taxonomy":73,"_links":105},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fcategory\u002Farticle\u002F","article",{"self":106,"collection":111,"about":114,"wp:post_type":117,"curies":120},[107],{"href":108,"targetHints":109},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories\u002F4",{"allow":110},[47],[112],{"href":113},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fcategories",[115],{"href":116},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fcategory",[118],{"href":119},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?categories=4",[121],{"name":80,"href":81,"templated":56},[123],{"id":32,"link":124,"name":125,"slug":125,"taxonomy":76,"_links":126},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Ftag\u002Ffixed\u002F","fixed",{"self":127,"collection":132,"about":135,"wp:post_type":138,"curies":141},[128],{"href":129,"targetHints":130},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags\u002F6",{"allow":131},[47],[133],{"href":134},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftags",[136],{"href":137},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Ftaxonomies\u002Fpost_tag",[139],{"href":140},"https:\u002F\u002Fcms.local.test\u002Fwp-json\u002Fwp\u002Fv2\u002Fposts?tags=6",[142],{"name":80,"href":81,"templated":56},[],{"en":145,"es":149,"fr":153},{"title":146,"slug":147,"description":148},"Cognitive Biases: Overconfidence","cognitive-biases-overconfidence","Cognitive biases seen through evolutionary psychology, with a closer look at overconfidence and its three forms: overestimation, overplacement and overprecision.",{"title":150,"slug":151,"description":152},"Sesgos cognitivos: el exceso de confianza","sesgos-cognitivos-el-exceso-de-confianza","Los sesgos cognitivos vistos desde la psicología evolucionista, con atención al exceso de confianza y a sus tres formas: sobrestimación, sobrevaloración y exceso de certeza.",{"title":154,"slug":155,"description":156},"Biais cognitifs : l’excès de confiance","biais-cognitifs-l-exces-de-confiance","Les biais cognitifs vus par la psychologie évolutionniste, avec une attention particulière à l’excès de confiance et à ses trois formes : surestimation, surclassement et excès de certitude.",null,1790905680692]