[{"data":1,"prerenderedAt":59},["ShallowReactive",2],{"post-cz-postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast":3,"translation-cz-postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast":58},["Reactive",4],{"id":5,"date":6,"date_gmt":7,"guid":8,"modified":10,"modified_gmt":7,"slug":11,"lang":12,"wordCount":13,"status":14,"type":15,"link":9,"title":16,"content":18,"excerpt":21,"author":23,"featured_media":23,"comment_status":24,"ping_status":24,"sticky":20,"template":22,"format":25,"meta":26,"categories":28,"tags":30,"tagsResolved":31},10400505,"14. 10. 2026","2026-10-14T04:00:00",{"rendered":9},"local:postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","2026-10-14T06:00:00","postkognitivisticke-hci-strucna-konvencni-historie-hci-a-paradigmaticke-vlny-6-cast","cs",1470,"publish","post",{"rendered":17},"Postkognitivistické HCI: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny (6. část)",{"rendered":19,"protected":20},"\u003Ch2>Stručná konvenční historie HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Z vojenských a válečných potřeb již během 2. světové války vznikly obory inženýrské psychologie, ergonomie a lidských faktorů. Měly omezit chyby v designu ovládacích prvků kokpitů letadel způsobující ztráty na životě či zvyšovat efektivitu lidských operátorů při ovládání těžkých strojů v továrnách a prvních počítačů. Později byly zřízeny profesionální instituce \u003Cem>Ergonomic Society\u003C\u002Fem> ve Velké Británii v roce 1952 a v roce 1957 následovala americká \u003Cem>Human Factors Society\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-1\" id=\"fnref-1\">1\u003C\u002Fa>\u003Cspan class=\"fn-sep\">,\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fn-2\" id=\"fnref-2\">2\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Po vydání doktorské dizertace Ivana Sutherlanda, který navazoval na vojenský výzkum systému SAGE, představil interaktivní grafický program \u003Cem>Sketchpad\u003C\u002Fem>. Douglasem Engelbartem poté vytvořil v laboratořích americké společnosti Xerox PARC prvního grafického uživatelského rozhraní, o jehož komerční úspěch se postarala firma Apple. V 80. letech se osamostatnil nový obor Human-computer interaction, který vycházel z předchozího výzkumu lidských faktorů, ale přidal poznatky z kognitivní vědy.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Na konferenci \u003Cem>ACM Conference on Human Factors in Computing Systems\u003C\u002Fem> (CHI) v roce 1983 prezentoval výzkumník Don Norman článek stále ovlivněný zaměřením na ergonomii a lidské faktory. Psal, že pro zvýšení uživatelské spokojenosti je nutná optimalizace rychlosti použití, jednoduchost učení, úroveň požadovaných znalostí a zamezení chybovosti\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-3\" id=\"fnref-3\">3\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Ve stejném roce ale Norman editoval se svým kolegou Draperem akademicky orientovanou knihu \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-4\" id=\"fnref-4\">4\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>, která oznamovala, že zaměření na člověka-uživatele a jeho potřeby je důležitou částí vývoje a designu technologií.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>V roce 1988 Don Norman vydal zásadní knihu \u003Cem>Psychology of Everyday Things\u003C\u002Fem>, později přejmenovanou na \u003Cem>The Design of Everyday Things\u003C\u002Fem>, ve které poprvé pro širší publikum popularizuje odklon HCI od ryze utilitárních a technických problémů směrem k zaměření na uživatele a teoretizování HCI. V knize poprvé představil HCI publiku z kognitivní vědy převzaté pojmy \u003Cem>mentální modely a mapování\u003C\u002Fem>. Norman v knize zdůrazňuje, že „mentální model“ toho, jak technologie funguje, netvoří pouze intence designéra, ale i uživatel si vytváří vlastní model na základě zkušeností, praxe, instrukcí a především tím, že při interakci interpretuje vnímatelné a viditelné struktury technologie, čímž si vytváří její \u003Cem>systémový obraz\u003C\u002Fem>. Pokud je tento obraz jasný, přispívá ke snadnému použití daného zařízení či systému\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-5\" id=\"fnref-5\">5\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podobnou relativizaci vztahu uživatele, designéra a technologie můžeme nalézt v Normanově převzetí a redefinici konceptu \u003Cem>afordance\u003C\u002Fem> od svého mentora, významného psychologa J. J. Gibsona. V původním vydání z roku 1988 se o afordanci příliš nedozvíme, ale v revidované edici z 2013 Norman vysvětluje, že afordance jakožto vnímatelné vlastnosti objektů, které umožňují uživateli nějakou akci, nejsou fixní, a priori vlastnosti těchto objektů, nýbrž se jedná o \u003Cem>vztah mezi fyzickým objektem a interagujícím aktérem,\u003C\u002Fem> například člověkem, ale i dalším strojem, mezi vlastnostmi objektu a schopností aktéra interpretovat, jak může být objekt použit\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-6\" id=\"fnref-6\">6\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Normanem prosazovaný relační aspekt interakce znamená, že schopnost uživatele interpretovat vlastnosti objektů do velké míry závisí nejen na jeho kognitivních schopnostech, ale i na znalostech kulturních a společenských kódů.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Při interpretaci funkcí objektů uživatel zároveň hrají roli emoce a subjektivní významová hodnota těchto funkcí, které utvářejí uživatelské zážitky z používání technologie. Norman roli emocí probírá ve své další knize \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem> a zároveň i jeden ze současných přístupů v HCI oboru označovaný jako User Experience design. Přestože afordance jako vztah člověka, prostředí a objektu a zaměření na lidské potřeby jednoznačně u Normana se zdají ohlašovat důležitost sociokulturního kontextu, Bødkerová\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-7\" id=\"fnref-7\">7\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> si všímá, že emoce v jeho práci jsou nadstavbou nad racionalitou a stále zakotvené v \u003Cem>kognitivistickém\u003C\u002Fem> paradigmatu informačně-zpracovávajícího modelu kognice.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Pro Bødkerovou a Boehnerovou et al.\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-8\" id=\"fnref-8\">8\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> a další jsou emoce, zážitky a přisuzování významu věcem důležitými aspekty formujícími povahu interakce s technologiemi, odmítají ale kognitivistickou tezi, že je možné pochopit a studovat jejich příčiny „nahlížením do hlavy“ jedinců. Opozice kognitivismu nejen v HCI tvrdí, že naše psychologické stavy jsou výsledkem komplexního propojení člověka, kultury, společnosti a také místa a času, ve kterém se jedinec nachází. Emoce, zážitky, významotvornost a interakce lze chápat jakožto dynamický, kulturně mediovaný a sociálně konstruovaný a prožívaný proces\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-9\" id=\"fnref-9\">9\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tato postulace konfrontuje v oborech kognitivní vědy, umělé inteligence, filosofie mysli a dalších příbuzných oborů trvající kognitivistické dogma komputačního modelu lidské kognice. V posledních třech dekádách na jeho nedostatky upozornilo několik přístupů, které utváří různorodou, ale přeci v mnohém sjednocenou alternativu. Představují nové paradigma, ve formálním smyslu definovaným filosofem vědy Thomasem Kuhnem, jež nutně ale neinvaliduje předcházející přístupy, neboť mohou existovat společně. Nové paradigma skoro vždy ale reformuluje otázky, které má smysl zkoumat, mění i metody použité pro jejich zodpovězení. Zároveň jej můžeme chápat jako vyústění dlouhodobějšího tlaku na dominantní paradigma, které je méně a méně schopno vysvětlovat problémy oboru a kontinuální změny, na které reaguje. V literatuře se píše o několika paradigmatech, kterými si doposud HCI obor prošel.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2>Paradigmatické vlny v HCI\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paradigmata v HCI se v literatuře popisují jako chronologicky na sebe navazující „vlny“ myšlenek a teorií. Existují však různé analýzy toho, jaké přístupy patří do jaké vlny, a někteří akademici spojují dvě vlny do jedné.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Tak například Harrison a jeho kolegové\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-10\" id=\"fnref-10\">10\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> identifikují tři hlavní vlny v HCI: první vlnou označuje období, kdy HCI jako obor ještě neexistovalo a vztah člověka a technologie byl studován a designován na inženýrském podkladě dříve zmiňovaných oborů ergonomie a lidských faktorů. Podle Harrisona byla tato vlna a-teoretická, a především pragmaticky orientovaná na generování funkčních řešení bez hlubší teoretické reflexe. Druhou vlnu identifikují jako obrat ke kognitivní vědě přinášející do HCI vliv kognitivismu. Třetí vlnu nachází v průsečíku oborů, které kritizují teoretické základy kognitivismu a jeho neadekvátní prostředky pro uchopení významu interakce jako situovaného a sociálně spolukonstruovaného fenoménu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Třetí vlna HCI také reaguje na koncept všudypřítomné výpočetní techniky a internetu věcí: s rozšířením technologie se v našich životech častěji potkáváme s případy, kdy technologie pracuje na pozadí a nevyžaduje od uživatele vědomé vykonávání jakýchkoli úkonů, čímž se ve druhé vlně oblíbené analýzy úkonů (task analysis) stávají méně užitečné, ba dokonce irelevantní. Harrison řadí do třetí vlny snahy skandinávského participačního designu o demokratizaci designu v pracovním prostředí pomocí zapojení pracovníků do procesu designu, etnometodologii, User Experience design nebo vtělenou interakci a koncept „vtělenosti“ (embodiment) čerpající z filosofického proudu fenomenologie.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podíváme-li se na další texty popisující vlny v HCI, teoretička Susanne Bødkerová ve svém vlivném článku \u003Cem>When Second Wave HCI meets Third Wave Challenges\u003C\u002Fem> prosazuje odlišnou chronologii historického vývoje. Do první vlny řadí dohromady jak období ergonomiky, lidských faktorů, tak i kognitivní vědy v HCI, čímž spojuje první dvě vlny popsané Harrisonem. Bødkerová do druhé vlny řadí pro téma této práce zásadní přístupy jako \u003Cem>situovanou kognici, distribuovanou kognici a teorii aktivit\u003C\u002Fem>, které považuje za „důležité zdroje teoretické reflexe [kdy] koncepty jako kontext přišly do popředí zájmu analýzy a designu interakce člověk-stroj“\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-11\" id=\"fnref-11\">11\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>S tímto dělením Bødkerové na základě následující analýzy historie vlivu kognitivních věd a kognitivismu v HCI nemohu souhlasit, neboť asociuje do jedné vlny příliš různorodé teorie, metody a přístupy. Tak například ateoreticky orientovaná ergonomie a lidské faktory jsou explicitně v protikladu s těžce teoreticky orientovaným obdobím, kdy HCI převzalo poznatky z kognitivních věd a výzkumný postoj kognitivismu. A jak dále v práci budu analyzovat, kognitivismus naopak je v rozporu se zmíněnými přístupy situované kognice a částečně i distribuované kognice, které překračují limitace kognitivismu i dichotomie tělo-mysl či subjekt-objekt. Zařadit všechny tyto přístupy do jedné vlny pouze proto, že je od sebe nedělí chronologicky příliš dlouhá doba, podle mého není pádný argument pro takovouto kategorizaci, která zbytečně zatemňuje tak zásadní a zlomové okamžiky celého oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Podle Bødkerové bylo hlavním důvodem přijetí přístupů situované kognice a distribuované kognice primárně zaměření na kontext firemního a pracovního prostředí, ve kterých byla studována spolupráce ve skupinách. To ale rozhodně nebyl hlavní důvod\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-12\" id=\"fnref-12\">12\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup>. Do své třetí vlny pak s odvoláním na knihu \u003Cem>Emotional design\u003C\u002Fem> od Dona Normana řadí obecně ty přístupy, které se zaměřují na estetické, prožitkové a emocionální aspekty designu technologických artefaktů v pracovním, veřejném, domácím i obecněji kulturním kontextu. Třetí vlna HCI odpovídá tedy cílům teoretiků a praktikujících designérů, kteří se shromažďují pod hlavičkou několika přístupů, jmenovitě Human-centered design (HCD), interakčního designu a User Experience designu, které se buď osamostatnily jako nové obory, nebo se v případě HCD staly laicky řečeno „filosofickým“ směrem oboru HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>I když souhlasím s jemnějším rozdělením druhé a třetí vlny, kdy důraz na emoce a prožitky reprezentuje reálný vklad i rozporuplný úspěch přístupu User Experience designu, nenajdeme u Bødkerové jasnou definici toho, jaké nové metody třetí vlna přináší, a v mnoha ohledech ve výzkumu témat ze třetí vlny zmiňuje použití v této práci neanalyzované teorie aktivit. Ostatně sama píše, že přístupy z druhé vlny není nutné nahrazovat, místo toho by bylo lepší je přeorientovat i na mimopracovní kontext prostředí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Jakým způsobem můžeme zmíněnou kategorizaci HCI vln sjednotit? Podle mého názoru tím, že se na ně podíváme optikou toho, jak se vyrovnávají s kognitivismem a kontextuálními aspekty interakce. Proto po vzoru\u003Csup class=\"fn-ref\">\u003Ca href=\"#fn-13\" id=\"fnref-13\">13\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fsup> v této práci přebírám dělení HCI vln na kognitivistické a \u003Cem>postkognitivistické\u003C\u002Fem> teorie HCI, mezi které se řadí fenomenologie, rozšířená distribuovaná kognice či teorie aktérů-sítí. Předtím, než se zaměřím na postkognitivistické teorie HCI, je třeba zmínit, proti čemu se vymezují. Představím tedy hlavní teze i problémy kognitivismu a naznačím současné pohledy na kognici, včetně jejich relevance na obor HCI.\u003C\u002Fp>\n\u003Cdiv class=\"series-nav\">\u003Cp>\u003Cstrong>Postkognitivistické HCI: Vidět interface jako sociotechnický vztah\u003C\u002Fstrong> — moje diplomová práce (Univerzita Karlova, 2018) ve 20 částech:\u003C\u002Fp>\u003Cul>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-predmluva-a-uvod-1-cast\u002F\">1. část: Předmluva a úvod\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-soucasny-informacni-svet-jako-problem-pro-hci-2-cast\u002F\">2. část: Současný informační svět jako problém pro HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-prvni-prukopnici-hci-bush-licklider-sage-a-engelbart-3-cast\u002F\">3. část: První průkopníci HCI: Bush, Licklider, SAGE a Engelbart\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-strucna-historie-a-teorie-interakce-elektricke-symbolicke-a-textove-interakce-4-cast\u002F\">4. část: Stručná historie a teorie interakce: elektrické, symbolické a textové interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Ca href=\"\u002Farticle\u002Fpostkognitivisticke-hci-graficke-interakce-kulturni-interface-a-vtelena-interakce-5-cast\u002F\">5. část: Grafické interakce, kulturní interface a vtělená interakce\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>\u003Cstrong>6. část: Stručná konvenční historie HCI a paradigmatické vlny\u003C\u002Fstrong> — právě čtete\u003C\u002Fli>\u003Cli>7. část: Kognitivismus a kognice v HCI — vyjde 17. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>8. část: Kritika kognitivismu: Norman, Dreyfus, Winograd a Flores, Suchman — vyjde 20. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>9. část: Postkognitivistické HCI teorie a Edmund Husserl — vyjde 23. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>10. část: Martin Heidegger a analýza prostředků — vyjde 26. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>11. část: Znak, hermeneutika a metafyzika přítomnosti — vyjde 29. 10. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>12. část: Postfenomenologie a Ihdeho analýza vztahů člověk-technologie — vyjde 1. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>13. část: Verbeekovy vztahy kyborga a imerze, hlavní koncepty postfenomenologie — vyjde 4. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>14. část: Rozšířená kognice — vyjde 7. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>15. část: Distribuovaná kognice — vyjde 10. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>16. část: Technologie v novomediální teorii a konvergence médií — vyjde 13. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>17. část: Svět médií — vyjde 16. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>18. část: Planetární komputace, The Stack a interface — vyjde 19. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>19. část: Interface jako sociotechnický vztah — vyjde 22. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003Cli>20. část: Závěr — vyjde 25. 11. 2026\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fdiv>\n\u003Csection class=\"article-notes is-multi\" aria-labelledby=\"notes-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"notes-title\">Poznámky\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">13 poznámek\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Col class=\"article-notes-list\">\n\u003Cli id=\"fn-1\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>1\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-1\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336, s. 3.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-2\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>2\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-2\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-3\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>3\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-3\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-4\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>4\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-4\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A. A Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-5\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>5\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-5\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746, s. 17.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-6\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>6\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-6\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5, s. 11.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-7\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>7\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-7\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-8\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>8\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-8\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-9\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>9\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-9\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-10\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>10\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-10\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\" class=\"fn-url\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-11\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>11\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-11\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\" class=\"fn-url\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-12\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>12\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-12\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>V sekcích Kognitivismus v HCI a Kritika kognitivismu ukazuji, že postkognitivistické přístupy v HCI se neprosazovaly proto, že by se předchozí přístupy nezaměřovaly dostatečně na pracovní kontext. Dominance kognitivismu v HCI se bortila, protože napříč obory se začalo ukazovat, že model lidského myšlení jako digitálního procesoru zpracovávajícího informace byl neudržitelný.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli id=\"fn-13\" tabindex=\"-1\">\u003Cspan class=\"fn-num\">\u003Cspan>13\u003C\u002Fspan>\u003Ca href=\"#fnref-13\" class=\"fn-back\" aria-label=\"Zpět do textu\" title=\"Zpět do textu\">↑\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fspan>\u003Cdiv class=\"fn-text\">\u003Cp>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319, s. 195–196.\u003C\u002Fp>\n\u003C\u002Fdiv>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\u003C\u002Fsection>\n\u003Csection class=\"article-sources\" aria-labelledby=\"sources-title\">\u003Cheader class=\"article-refs-header\">\u003Ch2 id=\"sources-title\">Literatura\u003C\u002Fh2>\u003Cspan class=\"article-refs-count\">9 zdrojů\u003C\u002Fspan>\u003C\u002Fheader>\u003Cul class=\"article-sources-list\">\u003Cli>BØDKER, Susanne, 2006. When second wave HCI meets third wave challenges. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th Nordic conference on Human-computer interaction changing roles - NordiCHI '06\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 1-8 [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1182475.1182476. ISBN 1595933255. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1182475.1182476\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>BOEHNER, Kirsten, Rogério DEPAULA, Paul DOURISH a Phoebe SENGERS, 2005. Affect. In: \u003Cem>Proceedings of the 4th decennial conference on Critical computing between sense and sensibility - CC '05\u003C\u002Fem> [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2005, s. 59- [cit. 2018-02-02]. DOI: 10.1145\u002F1094562.1094570. ISBN 1595932038. Dostupné z: \u003Ca href=\"http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\">http:\u002F\u002Fportal.acm.org\u002Fcitation.cfm?doid=1094562.1094570\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>GRUDIN, Jonathan, 2012. A Moving Target: The Evolution of Human–Computer Interaction. A. JACKO, Julie. \u003Cem>Human-Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies, and Emerging Applications\u003C\u002Fem>. 3rd ed. Boca Raton: CRC Press, s. 29-64. ISBN 9781439829448.\u003C\u002Fli>\u003Cli>HARRISON, Steve R., Deborah Gail TATAR a Phoebe SENGERS, 2007. \u003Cem>The three paradigms of HCI\u003C\u002Fem> [online]. Conference: Conference: Alt. Chi. Session at the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems San Jose, California, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\">https:\u002F\u002Fwww.researchgate.net\u002Fpublication\u002F215835951_The_three_paradigms_of_HCI\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\u003Cli>KAPTELININ, Victor a Bonnie A. NARDI, 2006. \u003Cem>Acting with technology: activity theory and interaction design\u003C\u002Fem>. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A. A Stephen W. DRAPER, ed., 1986. \u003Cem>User centered system design: new perspectives on human-computer interaction\u003C\u002Fem>. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 1988. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. New York: Doubleday. ISBN 0385267746.\u003C\u002Fli>\u003Cli>NORMAN, Donald A., 2013. \u003Cem>The design of everyday things\u003C\u002Fem>. Revised and expanded edition. New York, New York: Basic Books. ISBN 978-0-465-00394-5.\u003C\u002Fli>\u003Cli>TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.\u003C\u002Fli>\u003C\u002Ful>\u003C\u002Fsection>\n",false,{"rendered":22,"protected":20},"",0,"closed","standard",{"description":27},"Z vojenských a válečných potřeb již během 2. světové války vznikly obory inženýrské psychologie, ergonomie a lidských faktorů. Měly omezit chyby v designu…",[29],4,[],[32,39,44,52],{"id":33,"name":34,"slug":35,"taxonomy":36,"names":37,"slugs":38},10685551,"HCI","hci","post_tag",{"en":34,"cs":34,"es":34,"fr":34},{"cs":35,"en":35,"es":35,"fr":35},{"id":40,"name":41,"slug":41,"taxonomy":36,"names":42,"slugs":43},10948720,"interface",{"en":41,"cs":41,"es":41,"fr":41},{"cs":41,"en":41,"es":41,"fr":41},{"id":45,"name":46,"slug":46,"taxonomy":36,"names":47,"slugs":50},10100143,"technology",{"en":46,"cs":48,"es":49,"fr":48},"technologie","tecnología",{"cs":48,"en":46,"es":51,"fr":48},"tecnologia",{"id":53,"name":54,"slug":55,"taxonomy":36,"names":56,"slugs":57},10688184,"UX","ux",{"en":54,"cs":54,"es":54,"fr":54},{"cs":55,"en":55,"es":55,"fr":55},null,1791974653167]