Jakub Ferenc | Články | Kyborg jako přesný popis člověka ve filosofii techniky?

Zpět na články

Kyborg jako přesný popis člověka ve filosofii techniky?

  • jakubferenc
  • Napsáno
  • kategorie:

(tento text byl částí mého navrhovaného phd projektu)

Jakou roli hraje technologie v dnešní informační a síťové společnosti? Jsou technologické artefakty pouze externím pomocníkem k myšlení, nebo se za určitých podmínek stávají neoddělitelnou částí mysli? Může dnešní filosofie techniky a kognitivní věda informovat design vztahu člověka a technologie? Přestože fascinaci technologickým Other nacházíme již ve staré kabalistické legendě o Golemovi nebo v příběhu Frankenstein, byly tyto otázky v akademické diskurzu dlouho opomíjeny.

Jacques Ellul po Marxovi upozorňoval na vliv automatizace a odcizení člověka. Technologie byla nanejvýše pouhou aplikací vědeckých poznatků a podle Karla Jasperse neutrálním instrumentem, který vykonává lidmi stanovené cíle. První zásadní zvrat nastal v díle Martina Heideggera, kde technologie získává ontologický primát nad vědou a stává se módem lidského bytí. Pro tyto a mnohé další komentátory byla však moderní technologie veskrze negativní element, se kterým se lidstvo musí vypořádat. Namísto pojetí technologie jako monolitické a dehumanizující abstraktní síly se od druhé poloviny dvacátého století začal pohled na technologii měnit.

Kanadský teoretik médií Marshall McLuhan přirovnal technologii k médiu i extenzi lidských schopností, která má „osobní i sociální důsledky“ (McLuhan, 1991). S proliferací prvních počítačů se průkopníci vznikajícího oboru Human-computer interaction (HCI) shodli, že počítače nám mohou pomoci se vypořádat s narůstající komplexitou informační a síťové společnosti rozšířením „lidského intelektu“ (Bush, 1945; Licklider, 1960; Engelbart, 1962). Člověk se měl v těchto vizích stát součástí symbiotického a kybernetického vztahu s technologií (kyborgem). Tyto filosoficky a systémově orientované pohledy na kognici byly v osmdesátých letech (Card, 1983) v HCI upozaděny potom, co obor našel teoretické ukotvení v kognitivní vědě a jejím dominantním kognitivistickém paradigmatu. Kognitivismus vidí lidskou kognici skrze metaforu počítače jako jednotku zpracovávající informace, která operuje s interními reprezentacemi tvořených z fyzických symbolů. Kognitivistické implicitní přijetí tradice karteziánských dualismů tělo-mysl a subjekt-objekt vštípilo do samotného HCI designu i vztahu člověka s technologií předpoklad, že fyzické tělo a percepce jsou pouze periferie neboli interface mezi myslí a světem (Van Dijk, 2018). Susan Hurley takové vyobrazení kognice nazvala „sendvičové“ paradigma mysli, neboť percepce jsou pouze vstupní data do mysli a jednání je výstupní akcí z mysli do světa, zatímco kognice je “strčena” mezi nimi (Hurley, 1998; Hurley, 2008). Protože vše relevantní pro lidskou kognici se odehrává v útrobách našich hlav, technologie se pod optikou kognitivismu opět stala neutrálním instrumentem bez vlivu na naší kognici, neboť pouze pasivně vykovává úkoly zadané lidmi-uživateli. V HCI designu kognitivismus zavedl utilitární důraz na interakci s technologií, která byla strukturována dle předem připravených plánů zcela ignorující sémantické hodnoty a vliv kontextuálních sociálních a spaciotemporálních faktorů situovanosti interakce.

Kognitivistické axiomy a tzv. silný program symbolické umělé inteligence kritizoval například filosof (Searle, 1980). Známý HCI teoretik Don Norman, napsal, že pro studium kognici je třeba jednání člověka studovat ze systémového pohledu, ve kterém situace, sociální a kulturní vlivy spolu interagují zpětnovazebními mechanismy (Norman, 1980). Filosof Hubert Dreyfus pomocí Heideggerovy fenomenologie, pozdního díla Wittgensteina a Merleau-Pontyho Dreyfus argumentoval, že model člověka symbolického procesu abstrahovaný ze světa nepovede k inteligentnímu jednání, neboť člověk a jeho kognice jsou fundamentálně vtělené ve-světě, kdy svět slouží jako externí reprezentace sebe sama a významy věcí a nástrojů v Heideggerově analýze prostředků jsou ukotveny v „síti signifikace“. (Heidegger, 1996, §15 69/89). Pouze skrze vztahy k dalším prostředkům a kontextu praxe jeho použití získává daný nástroj svůj význam (Kiverstein, 2012, s. 4). Dreyfusovo uvedení fenomenologie a principu vtělenosti do kognitivní vědy měl zásadní dopad na výzkum HCI a umělé inteligence. Přímo inspiroval Terryho Winograda (Winograd, 1987) nebo antropoložku Lucy Suchman (Suchman, 1985; Clark a Chalmers, 1998), která empirickým výzkumem ukázala, že lidé nejednají na základě strukturovaných a priori plánů, nýbrž jednají ad hoc v reálném čase na konkrétní situaci a využívají zdrojů, které mají po ruce, čímž pomohla nastartovat výzkumný program situované akce/kognice. Rodney Brooks v klasickém článku (Brooks, 1991) souhlasil, že svět je svým nejlepším modelem a byl jeden z prvních, kteří v robotice implementovali myšlenky „Heideggeriánské UI“ nepoužívající interní reprezentace. Vtělenost kognice, tedy teze, že tělo netriviálně formuje naše myšlení, dále prozkoumali například (Lakoff a Johnson, 1980). Pokud přijmeme argument, že tělo hraje důležitou roli v naší kognici, proč se omezovat hranicemi naší kůže?

Jednou z odpovědí na tuto otázku byly teze distribuované (Hutchins, 1995) a rozšířené kognice (Clark, 1997; Clark a Chalmers, 1998; Clark, 2004). Argumentují, že vyšší kognitivní procesy jsou produkovány aplikací nižších kognitivních procesů na použití kulturních materiálů v podobě jazyka, znakových systémů či technologických artefaktů (Hutchins, 2010; Norman, 1993; Vygotsky, 1975; Clark, 2001). Andy Clark, hlavní představitel teorie rozšířené kognice zastává pozici aktivního externalismu, v jehož případě je lidský organismus tvoří s externí entitou prostřednictvím obousměrné interakce propojený (coupled) kognitivní systém, který je nutné chápat jako jeden celek. Externí procesy jsou stejně kauzálně relevantní jako interní části mozku. Podle Clarka mysl „prosakuje“ do prostředí, a proto jsme přirozenými kyborgy: kybernetickým organismem, ve kterém biologické, technologické a environmentální komponenty dávají vzniknout emergentním schopnostem a jednání.

Historie i současnost teorie rozšířené kognice je tedy komplexní. David Chalmers (Clark, 2004, předmluva) i český teoretik Roman Madzia (Madzia, 2013) poukazují na to, že zárodečné myšlení teorie rozšířené kognice najdeme již u představitelů filosofie amerického pragmatismu Herberta Meada a Johna Deweyho. Novomediální teorie (např. Manovich, 2002; Dvořák, 2010; Wark, 2016), HCI (Kaptelinin a Nardi, 2006; Turner, 2016), antropologie (Haraway, 1987) i sociologie vědy navazující na dílo Bruno Latoura vykazují tradici analýzy vztahu člověka a mediální technologie, které přímo vychází nebo jsou komplementární k teorii rozšířené kognice. Historická analýza tématu se v neposlední řadě musí zároveň vypořádat s odlišnostmi a sdílenými předpoklady přímo uvnitř kognitivní vědy, neboť teorie rozšíření kognice sdílí zájem vědců s dalšími paralelními výzkumnými programy Embodied, Embedded a Enactive kognice, jež jsou označované zastřešujícím pojmem 4E kognitivní vědy (Kiverstein, 2018).

Protože teorie rozšířené kognice je radikálně anti-karteziánská a propojuje tělo, mysl a prostředí, nabízí se její explicitní uvedení do filosofie techniky prostřednictvím syntézy novomediální teorie a současné postfenomenologické filosofie techniky (Ihde, 1978; Ihde, 1990; Verbeek, 2005; Verbeek a Rosenberger, 2015; Verbeek, 2015). Její představitelé analyzují technologii jako multistabilní a anti-esencialistické médium, které amplifikuje a redukuje naše percepce, čímž vytváří specifický vztah ke světu.

Tato syntéza nabízí několik bodů zkoumání. Zaprvé představuje argument pro ontologickou analýzu nefixní, multistabilní povahy člověka a technologických objektů, jež se definuje teprve při vzájemné interakci. Zadruhé by bylo možné prozkoumat, jakým způsobem užíváme „kognitivní technologie“ k odkládání (off-load) náročných činností z mozku na externí artefakty (Clark, 2002; Dennet, 1996, s. 134-135). V neposlední by bylo vhodné se zaměřit na to, jakým způsobem použití technologie zprostředkovává (mediuje) a transformuje náš přístup ke světu. Jednou z implikací takové syntézy pro obory HCI a designu technologie v technologicky mediovaném světě by mohlo být, že design technologie je ekvivalentní k designu vztahu mezi člověkem, přírodou a sociálním světem, ale také designu lidských kognitivních schopností.

 

Zdroje k zadání projektu

BROOKS, Rodney A., 1991. Intelligence without representation. Artificial Intelligence [online]. 47(1-3), 139-159 [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1016/0004-3702(91)90053-M. ISSN 00043702. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/000437029190053M

BUSH, Vannevar, 1945. As we may think. The Atlantic [online]. July 1945, (JULY 1945 ISSUE) [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1945/07/as-we-may-think/303881/

CARD, Stuart K., Thomas P. MORAN a Allen. NEWELL, 1983. The psychology of human-computer interaction. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898592437.

CLARK, A. a D. CHALMERS, 1998. The Extended Mind. Analysis [online]. 58(1), 7-19 [cit. 2017-10-16]. DOI: 10.1093/analys/58.1.7. ISSN 0003-2638. Dostupné z: https://academic.oup.com/analysis/article-lookup/doi/10.1093/analys/58.1.7

CLARK, Andy, 1997. Being there: putting brain, body, and world together again. Cambridge, Mass.: MIT Press. ISBN 9780262032407.

CLARK, Andy, 2001. Mindware: an introduction to the philosophy of cognitive science. New York: Oxford University Press. ISBN 978-0195138573.

CLARK, Andy, 2002. Towards a science of the bio-technological mind. International Journal of Cognition and Technology [online]. 1(1), 21-33 [cit. 2018-05-23]. DOI: 10.1075/ijct.1.1.03cla. ISSN 1569-2167. Dostupné z: http://www.jbe-platform.com/content/journals/10.1075/ijct.1.1.03cla

CLARK, Andy, 2004. Natural-born cyborgs: minds, technologies, and the future of human intelligence. [Repr.]. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780195177510.

DENNETT., 1996. Kinds of minds: toward an understanding of consciousness. New York: Basic Books. ISBN 9780465073511.

DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.

ENGELBART, Douglas C., 1962. Augmenting Human Intellect: A conceptual framework. Director of Information Sciences Air Force Office of Scientific Research,. Washington 25, D.C. Dostupné také z: http://www.dougengelbart.org/pubs/papers/scanned/Doug_Engelbart-AugmentingHumanIntellect.pdf

HARAWAY, Donna, 1987. A manifesto for Cyborgs: Science, technology, and socialist feminism in the 1980s. Australian Feminist Studies [online]. 2(4), 1-42 [cit. 2018-05-23]. DOI: 10.1080/08164649.1987.9961538. ISSN 0816-4649. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08164649.1987.9961538

HEIDEGGER, Martin, 1996. Bytí a čas. Praha: Oikoymenh. Oikúmené. ISBN 80–86–005–12–7.

HURLEY, Susan, 2008. The shared circuits model (SCM): How control, mirroring, and simulation can enable imitation, deliberation, and mindreading. Behavioral and Brain Sciences [online]. 31(01), – [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1017/S0140525X07003123. ISSN 0140-525X. Dostupné z: http://www.journals.cambridge.org/abstract_S0140525X07003123

HURLEY, Susan L., 1998. Consciousness in action. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. ISBN 0674164202.

HUTCHINS, Edwin, 1995. Cognition in the wild. Cambridge, Mass.: MIT. ISBN 0-262-08231-4.

HUTCHINS, Edwin, 2010. Enaction, Imagination, and Insight. STEWART, John, Olivier GAPENNE a Ezequiel A. DI PAOLO, ed. Enaction: Toward a New Paradigm for Cognitive Science[online]. The MIT Press [cit. 2018-05-23]. ISBN 9780262014601.

IHDE, Don, 1978. Technics and Praxis. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.

IHDE, Don, 1990. Technology and the lifeworld: from garden to earth. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.

KAPTELININ, Victor. a Bonnie A. NARDI, 2006. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.

KIVERSTEIN, Julian, 2012. What Is Heideggerian Cognitive Science?. KIVERSTEIN, Julian a Michael WHEELER. Heidegger and Cognitive Science. Great Britain: Palgrave Macmillan, s. 1-61. ISBN 978–0–230–21655–6.

KIVERSTEIN, Julian, 2018. Extended Cognition. NEWEN, Albert, Shaun GALLAGHER a Leon DE BRUIN. Oxford Handbook of 4E Cognition. Oxford University Press. ISBN 9780198735410.

LAKOFF, George a Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.

LICKLIDER, J. C. R., 1960. Man-Computer Symbiosis. In: RE Transactions on Human Factors in Electronics I. HFE-1. s. 4-11.

MADZIA, Roman. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory : Mead and Dewey on the Nature of Cognition. European Journal of Pragmatism and American Philosophy, Roma: Associazione Pragma, 2013, roč. V, č. 1, p. 193-211. ISSN 2036-4091.

MANOVICH, Lev, 2002. The language of new media. Cambridge: MIT Press. ISBN 0-262-63255-1.

MCLUHAN, Marshall, 1991. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.

NORMAN, Donald A., 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. Cognitive Science [online]. 4(1), 1-32 [cit. 2018-03-06]. DOI: 10.1207/s15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1207/s15516709cog0401_1

NORMAN, Donald A., 1993. Things that make us smart: defending human attributes in the age of the machine. [Nachdr.]. Reading, Mass. [u.a.]: Perseus Books. ISBN 9780201626957.

SEARLE, John R., 1980. Minds, brains, and programs. Behavioral and Brain Sciences [online]. 3(03), 417- [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.1017/S0140525X00005756. ISSN 0140-525X. Dostupné z: http://www.journals.cambridge.org/abstract_S0140525X00005756

SUCHMAN, Lucy, 1985. Plans and situated actions: The Problem of Human-Machine Communication [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné z: http://bitsavers.trailing-edge.com/pdf/xerox/parc/techReports/ISL-6_Plans_and_Situated_Actions.pdf. Doctoral Dissertation. Palo Alto Research Center.

TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.

VAN DIJK, Jelle, 2018. Designing for Embodied Being-in-the-World: A Critical Analysis of the Concept of Embodiment in the Design of Hybrids. Multimodal Technologies and Interaction [online]. 2(1), 7- [cit. 2018-05-22]. DOI: 10.3390/mti2010007. ISSN 2414-4088. Dostupné z: http://www.mdpi.com/2414-4088/2/1/7

VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON a Eleanor ROSCH, 1999. The embodied mind: cognitive science and human experience. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.

VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS a Robert P. CREASE. Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers. Lanham, MD: Lexington Books, s. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.

VERBEEK, Peter-Paul, , Robert a ROSENBERGER, ed., 2015. Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.

VERBEEK, Peter-Paul a Robert P. CREASE, 2005. What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.

VYGOTSKY, L. S., 1975. Thought and language. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.

WARK, McKenzie, 2016. Molecular Red: Theory for the Anthropocene. ISBN 9781784784089.

WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. Understanding computers and cognition: a new foundation for design. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.

Seznam relevantní literatury

ADAMS, Frederick a Kenneth AIZAWA, 2007. The bounds of cognition. Oxford: Blackwell. ISBN 9781405149143.

BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN, 1999. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press. ISBN 0262522799.

BRATTON, Benjamin H., 2015. The stack: on software and sovereignty. Cambridge, Massachusetts: The MIT press. Software studies. ISBN 9780262029575.

Brooks, Rodney, 1991, Intelligence without representation

CARROLL, John M., ed., 2003. HCI Models, Theories, and Frameworks Toward a Multidisciplinary Science. Burlington: Elsevier. ISBN 978-008-0491-417.

CHEMERO, Anthony, 2011. Radical embodied cognitive science. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262516471.

Clark, A., and J. Toribio, 1994, “Doing without representing?” Synthese, 101: 401–431.

Clark, Andy, 1997, Being There: Putting Mind, Body, and World Together Again, Cambridge, MA: MIT Press.

Clark, Andy, 2001, “Reasons, Robots, and the Extended Mind,” Mind and Language, 16: 121–145.

Clark, Andy, 2001. Natural-Born Cyborgs?. In: Cognitive Technology: Instruments of Mind. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2001-7-24, s. 17-24. Lecture Notes in Computer Science. DOI: 10.1007/3-540-44617-6_2. ISBN 978-3-540-42406-2. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1007/3-540-44617-6_2

Clark, Andy, 2003, Natural-Born Cyborgs: Minds, Technologies, and the Future of Human Intelligence, New York: Oxford University Press.

Clark, Andy, 2008, Supersizing the Mind: Embodiment, Action, and Cognitive Extension, New York: Oxford University Press.

Clark, Andy; Chalmers, David, 1998, The extended mind

DEWEY, J., (1896), The Reflex Arc Concept in Psychology”, Psychological Review, 3 (1), pp. 357- 370.

DVOŘÁK, Tomáš, ed., 2010. Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště. Edice VVP AVU. ISBN 978-80-87108-16-8.

EEDE, Yoni Van Den, 2012. Amor technologiae: Marshall McLuhan as philosopher of technology : toward a philosophy of human-media relationships. Brussels: VUBPRESS. ISBN 9789057181870.

GALLAGHER, Shaun, 2014. Pragmatic interventions into enactice and extended conceptions of cognition. Philosophical Issues [online]. 24(1), 110-126 [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.1111/phis.12027. ISSN 15336077. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/phis.12027

GIBSON, James J., 2015. The Ecological Approach to Visual Perception. Classic Edition. 711 Third Avenue, New York, NY 10017: Psychology Press. ISBN 978-1-315-74021-8.

HARAWAY, Donna Jeanne, 1991. Simians, cyborgs, and women: the reinvention of nature. New York: Routledge. ISBN 0-415-90387-4.

Haugeland, John, 1993, Mind embodied and embedded

HEFT, Harry., 2001. Ecological psychology in context: James Gibson, Roger Barker, and the legacy of William James’s radical empiricism. Mahwah, N.J.: L. Erlbaum. ISBN 978-0805823509.

HOLLAN, James, Edwin HUTCHINS a David KIRSH, Distributed cognition: toward a new foundation for human-computer interaction research. ACM Transactions on Computer-Human Interaction [online]. 7(2), 174-196 [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.1145/353485.353487. ISSN 10730516. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=353485.353487

HUHTAMO, Erkki. a Jussi PARIKKA, c2011. Media archaeology: approaches, applications, and implications. Berkeley, Calif.: University of California Press. ISBN 978-0520262744.

Hutchins, Edwin, 1995, Cognition in the Wild

IHDE, Don, 1978. Technics and Praxis. Dordrecht: Springer Netherlands. ISBN 9789400999008.

IHDE, Don, 1990. Technology and the lifeworld: from garden to earth. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-20560-5.

IHDE, Don, 2010. Heidegger’s technologies. New York: Fordham University Press. Perspectives in continental philosophy. ISBN 978-0-8232-3377-9.

KAPTELININ, Victor. a Bonnie A. NARDI, 2006. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press. Acting with technology. ISBN 9780262513319.

KITTLER, Friedrich A., 1999. Gramophone, film, typewriter. Stanford, Calif.: Stanford University Press. ISBN 978-0804732338.

KIVERSTEIN, Julian a Michael WHEELER, ed., 2012. Heidegger and Cognitive Science. Great Britain: Palgrave Macmillan. ISBN 978–0–230–21655–6.

LAKOFF, George a Mark JOHNSON, 1980. Metaphors we live by. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-46801-1.

LATOUR, Bruno, 2007. Reassembling the social: an introduction to actor-network-theory. New ed. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780199256051.

MADZIA, Roman, 2013. Chicago Pragmatism and the Extended Mind Theory. European Journal of Pragmatism and American Philosophy [online]. V(1), – [cit. 2018-05-25]. DOI: 10.4000/ejpap.609. ISSN 2036-4091. Dostupné z: http://journals.openedition.org/ejpap/609

MADZIA, Roman, 2014. George Herbert Mead: tělo, mysl a svět. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-784-2.

MADZIA, Roman a Matthias JUNG, ed., 2016. Pragmatism and Embodied Cognitive Science: From Bodily Intersubjectivity to Symbolic Articulation. ISBN 978-3-11-048023-8.

MANOVICH, Lev., 2002. The language of new media. Cambridge, Mass.: MIT Press. Leonardo (Series) (Cambridge, Mass.). ISBN 0-262-13374-1.

MCLUHAN, Marshall, 1991. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon. Eseje (Odeon). ISBN 80-207-0296-2.

MCLUHAN, Marshall a Eric. MCLUHAN, 1988. Laws of media: the new science. Buffalo: University of Toronto Press. ISBN 0802057829.

MERLEAU-PONTY, Maurice, 2013. Fenomenologie vnímání. Praha: OIKOYMENH. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-485-5.

MUMFORD, Lewis, 2010. Technics and civilization. London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0226550275.

NOË, Alva, 2010. Out of our heads: why you are not your brain, and other lessons from the biology of consciousness. New York: Hill & Wang. ISBN 9780809016488.

NORMAN, Don, 1980. Twelve Issues for Cognitive Science. Cognitive Science [online]. 4(1), 1-32 [cit. 2018-03-06]. DOI: 10.1207/s15516709cog0401_1. ISSN 03640213. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1207/s15516709cog0401_1

NORMAN, Don, 1998. The invisible computer: why good products can fail, the personal computer is so complex, and information appliances are the solution. Cambridge, Mass: MIT Press. ISBN 9780262640411.

NORMAN, Donald A. a Stephen W. DRAPER, ed., 1986. User centered system design: new perspectives on human-computer interaction. Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum Associates. ISBN 0898597811.

PARIKKA, Jussi, 2015. A geology of media. London: University of Minnesota Press. ISBN 978-0816695522.

ROWLANDS, Mark, 2013. New science of the mind: from extended mind to embodied phenomenology. S.l.: Mit Press. ISBN 9780262518581.

SHAPIRO, Lawrence A., 2014. The Routledge handbook of embodied cognition. New York: Routledge, Taylor & Francis Group. ISBN 978-0415623612.

TURNER, Phil., 2016. HCI redux: the promise of post-cognitive interaction. ISBN 9783319422336.

VARELA, Francisco J., Evan THOMPSON a Eleanor ROSCH, 1999. The embodied mind: cognitive science and human experience. 7. print. Cambridge [u.a.]: MIT Press. ISBN 9780262720212.

VEERBEK, Peter-Paul, 2015. Toward a Theory of Technological Mediation: A Program for Postphenomenological Research. BERG, Jan Kyrre, O FRIIS a Robert P. CREASE. Technoscience and postphenomenology: the Manhattan papers. Lanham, MD: Lexington Books, s. 189-204. ISBN 978-0-7391-8961-0.

VERBEEK, Peter-Paul, , Robert a ROSENBERGER, ed., 2015. Postphenomenological investigations: essays on human-technology relations. Lanham: Lexington Books. ISBN 978-0739194362.

VERBEEK, Peter-Paul a Robert P. CREASE, 2005. What things do: philosophical reflections on technology, agency, and design. 2. print. University Park, Pa: Pennsylvania State Univ. Press. ISBN 9780271025407.

VYGOTSKY, L. S., 1975. Thought and language. 12. print. Cambridge, Mass: M.I.T. Press. ISBN 9780262220033.

WARK, McKenzie, 2016. Molecular Red: Theory for the Anthropocene. ISBN 9781784784089.

WILSON, R.A. a CLARK, Andy, 2009, “How to Situate Cognition: Letting Nature Take its Course,” in The Cambridge Handbook of Situated Cognition, M. Aydede and P. Robbins (eds.), Cambridge University Press, pp. 55–77.

WINOGRAD, Terry a Fernando FLORES, 1987. Understanding computers and cognition: a new foundation for design. Reading, Mass.: Addison-Wesley Publishing Company. ISBN 0-201-11297-3.