Jakub Ferenc | Články | Manfred Mohr: průkopník počítačového umění

Zpět na články

Manfred Mohr: průkopník počítačového umění

  • jakubferenc
  • Napsáno
  • kategorie: new media / stunome

Manfred Mohr jako jeden z prvních umělců použil v 70. letech pro svou uměleckou tvorbu počítač a algoritmické generování, a patří tak k průkupníkům počítačového umění

Německý umělec Manfred Mohr patří k prvním průkopníkům počítačového umění. Jako jazzový hudebník a klasicky vzdělaný vizuální umělec nejdříve čerpal z hard-edge abstraktní malby. V roce 1967 v jeho umělecké praxi ale přišel zvrat poté, co si vyslechl přednášku francouzského skladatele Pierra Barbauda na téma využití algoritmické kompozice. Na začátku šedesátých let byl Mohr také výrazněn ovlivněn filosofií umění a estetikou německého filosofa Maxe Bense. Bense sám byl vysoce interdisciplinárně zaměřeným člověkem, pro svou teorii racionální estetiky čerpal ze zásadních prací své doby jako např. kybernetika Norberta Wienera, Shannonova teorie informace či Birkhoffova snaha kvantifikovat estetickou krásu díla pomocí měření vztahu uspořádanosti a komplexity. Bense je považován za tvůce konceptu informační estetiky. Bensova racionální estetika Mohra transformovala a od abstraktního expresionismu se uchýlil k počítačovému umění založeném na algoritmické konstrukci geometrických tvarů.

P-197-N/R801, 1977

P-197-N/R801, 1977
Plotter drawing ink on paper

zdroj: http://www.bitforms.com/mohr/p-026f-inversion-logique

Manfred Mohr „Cubic Limit,“ 1973-74 Digital transfer of 16mm film 4 min

Algoritmizace uměleckého procesu byla pro Mohra ideální prostředek, jak naplnit Bensovy myšlenky racionalizace umění: Mohr podnikl analýzu svého estetického stylu z posledních deseti let a jak vlastními slovy píše, našel překvapivě mnoho pravidelností a vzorců. Z těch vytvořil syntax, tedy pravidla pro kombinaci jednotlivých elementů, jež následně matematiky popsal, což mu umožnilo takto formalizovaný vlastní „umělecký styl“ převést do algoritmu v programovacím jazyce.

„The first step in that direction was an extended analysis of my own paintings and drawings from the last ten years. It resulted in a surprisingly large amount of regularities, determined of course by my particular aesthetical sense, through which I was able to establish a number of basic elements that amounted to a rudimentary syntax. After representing these basic constructions through a mathematical formalism, and setting them up in an abstract combinatorial framework, I was in a position to realize all possible representations of my algorithms.” (Mohr 1971)

Mohr zmiňuje v jednom z rozhovorů, že v 70. letech dvacátého století bylo při zrodu počítačového umění nejsložitější se vůbec k nějakému počítači dostat. Mohr vysvětluje, že jeho první díla vznikala na mainframovém počítači, který byl ve vlastnictví metereologického institutu v Paříži. Mohrovi bylo dovoleno po večerech na počítači pracovat také proto, že tehdejší ministr zodpovědný za povolení měl pro Mohra pochopení, jelikož v mládím byl sám praktikujícím umělcem.

Mohrův vizuální styl se dále vyznačoval tím, že používal pouze dvě barvy: černou a bílou. Tato volba doplňuje celkovou binárnost jeho tvorby, Mohr ale uvádí, že se pouze pro dvě barvy rozhodnul ještě dříve, než se začal věnovat počítačovému umění kvůli tomu, že chtěl, aby dílo bylo hodnoceno na základě tvaru, nikoli barvy. Jeho pozdější tvorba ale již barev využívá.

V posledních čtyřiceti letech Mohr dále zkoumá estetiku generativního umění. Za jakousi šablonu, ze které jeho díla vycházejí, mu slouží vícedimenzionální krychle, jež, s odkazem na Bense, zobrazuje matematickou pravdu a koncept objektivní krásy (Klutch 2012, s. 79).

P-1611-6_10, 2012
Pigment-ink on canvas

zdroj: http://www.bitforms.com/mohr/p-1611-6_10

 

Zdroje:

KLUTSCH, Christoph a (eds.). 2012. Information Aesthetics And The Stuttgart School. In: B HIGGINS, Hannah a Douglas KAHN. Mainframe Experimentalism: Early Computing and the Foundations of the Digital Arts. California: University of California Press, s. 65-89. ISBN 0520268385.

MOHR, Manfred. 1971. Artist’s Statement. In: Manfred Mohr Computer Graphics — Une Esthétique Programmée. Paris: ARC — Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris. Dostupné také z: http://www.emohr.com/ww1_out.html

Salon | Artist Talk | The Algorithm of Manfred Mohr. 1963 — Now. In: Youtube [online]. 18. 03. 2016 [vid. 2013-06-18]. Kanál uživatele Art Basel. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=aN1JcfRc6Xs#!